Červené tváře, nepříjemné horko po těle, pocení i zrychlený tep. Ve vysokých letních teplotách se s podobnými obtížemi občas setká každý. Až pětasedmdesát procent žen v menopauze ale trápí tyto nepříjemné symptomy i několikrát během dne a noci.

Každý je občas nemocný nebo zraněný a nezřídka přichází tyto obtíže nečekaně, v nejméně vhodnou dobu. Nejen proto bychom doma měli mít správně vybavenou domácí lékárničku. Jaké základní vybavení do ní patří?

V posledních letech přicházejí v letních měsících do České republiky tropická vedra, která způsobují lidem řadu zdravotních komplikací. Tisíce lidí přivádí do ordinací lékařů úpal, úžeh, vyčerpání z horka a další podobné diagnózy.

Česká lékárnická komora připravila základní přehled možných a mnohdy netušených rizik vzájemné kombinace léků a užívání léků s doplňky stravy, potravinami či nápoji. 

Letní průjem je pojem, který se používá pro různorodé střevní komplikace přepadávající velké cestovatele, občasné „dovolenkáře“ i ty, kteří nikam neodjeli.  Při cestě do Egypta nebo Mexika většina s „faraonovou“, resp. „Montezumovou“ pomstou počítá. Přesto ale skutečnost, že s průjmem má zkušenost 60 % těch, kteří vycestovali do zahraničí alespoň na 2 týdny, překvapí. V bezpečí nejsou ani ti, kteří tráví léto v České republice.

Stres, napětí, úzkosti, nebo i špatná protéza mohou být spouštěčem tzv. bruxismu – skřípání a zatínání zubů, který probíhá nevědomě, nejčastěji v noci. Trápit ale může i během dne. Dlouhodobé „skřípání“ může způsobit rychlejší opotřebení našich zubů. Postihuje nejen dospělé, ale velmi často i děti. Kromě stresu spouští bruxismus také poruchy centrálního nebo periferního nervového systému, nejsou však tolik časté, jako je zvýšený svalový tonus vyvolaný stresovou zátěží.

Napínání a tuhnutí kůže a postupná devastace vnitřních orgánů bez šance na úspěšné vyléčení – takové jsou vyhlídky pacientů se sklerodermií. Kromě toho, že se dotýká jejich fyzického stavu, má zásadní vliv i na estetiku a psychiku.

Díky senzorům a lepší diagnostice skončí podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiřího Kůse praktičtí lékaři tak, jak je známe.

Největší vývoj krátkozrakosti probíhá do patnácti let věku, v této době je ono zaostřování okem do blízka – zevlování do počítače – mimořádně rizikové a nebezpečné.

Při ztrátě krve menší než 15 % cirkulujícího objemu (do 750 ml u 70kg muže) je tato ztráta nahrazena krví útrobních orgánů – nejsou přítomny abnormální známky či symptomy, může se vyskytovat pouze minimální zrychlení srdeční činnosti.