Správná první pomoc je pro lidi s epilepsií zásadní, a to zejména při akutních obtížích, jako jsou záchvaty. Podle odborníků ale ve společnosti stále přetrvává neznalost o tom, jak se chovat k pacientovi, který záchvat prodělává.

Na ochranné bandáže a ortézy se většinou nahlíží jako na nástroj rekonvalescence po úrazu. Tyto zdravotní pomůcky ale umí posloužit stejně dobře i v případě, kdy chcete možnému zranění předcházet.

S úrazem si většina lidí spojí klid na lůžku a odpočinek. Čím déle však otálejí s rehabilitací, tím složitější návrat ke zdravému pohybu je čeká. Naopak brzká pomoc fyzioterapeuta zkracuje léčbu zlomenin a poškozených vazů na polovinu, eliminuje riziko operace i trvalých následků a dokáže zbavit bolesti do pár dnů.  

Jsou-li klouby zaníceny a bolestivé, obvykle se podávají protizánětlivě působící antirevmatika – aspirin, ibuprofen, diclofenac, piroxicam atd. Ty mají většinou protibolestivý účinek, ale též nežádoucí účinky, které mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Evropská regulační agentura pro hodnocení medicínských produktů (EMEA) proto doporučuje antirevmatika užívat pouze krátkodobě, maximálně 14 dní. Jaké jsou jiné možnosti léčby artrózy a artritídy?  

Podle vyjádření přednosty sítě očních klinik Geminy Pavla Stodůlky až čtvrtina příjmu všech vitamínů a minerálů z potravy je určena pouze pro zrakový systém.

Excitační neurotransmitery stimulují mozkové buňky, zatímco inhibiční redukují jejich stimulaci. Příliš mnoho jednoho nebo příliš málo druhého vede k problémům. Když vše funguje tak, jak má, udržují si navzájem rovnováhu. Existuje však mnoho faktorů, které mohou snadno narušit tuto jemnou rovnováhu a vést k zvýšení hladiny stimulačního glutamátu a nedostatku zklidňující GABA. To může způsobit problémy v duševním a fyzickém zdraví.  

Ve dvacátém století nositelka Nobelovy ceny Dr. Eli Metchnikoffová zpopularizovala teorii, že nemoci začínají ve střevě v důsledku mikrobiální nerovnováhy (známé jako dysbióza). Dysbiózu způsobují vysoké hladiny stresu, nadužívání antibiotik a špatná dietní opatření, která mohou změnit mikrobiální rovnováhu zažívacího traktu.  

Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení střevních bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání.  Obnova střevního mikrobiomu je přitom náročnější než prevence „vybití“ ochranných bakterií.  Střevní mikrobiom pomohou před negativními vlivy užívání antibiotik ochránit probiotika a prebiotikaV populaci jsou však rozšířeny následující tři mýty o užívání antibiotik a probiotik:

Nachlazení se nejčastěji projevuje únavou, pocitem chladu, kýcháním, kašlem, bolestí krku, bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. Jaké projevy nachlazení nás přinutí zůstat doma?

Mezi nejčastější úrazy patří zlomeniny, vyvrtnuté kotníky, poškozené vazy v koleni, natažené nebo natržené svaly. První kroky většiny zraněných vedou na chirurgii nebo ortopedii, kde se díky rentgenovému vyšetření potvrdí či vyvrátí zlomenina a určí správná diagnóza. Jak dlouhá a úspěšná bude rekonvalescence, závisí na správném postupu bezprostředně po úrazu – způsobu fixace postiženého místa a rychlém nástupu rehabilitace.