Spánková obrna

Milé lidi, je mi 25 let a spánkovou obrnou jsem trpěla tak rok kolem mých devatenácti.Nevěděla jsem co stím,strach doprovázen tlakem na plicích.Domnívala jsem se, že to je důsledek mé meditace.Dělám meditace, relaxace, prostě jak chcete každý den před spaním a když pokouším dimenze, které jsou cizí, tak se mi většinou objeví ve spánku spánková obrna.Také jsem si myslela, že jsem uprostřed negativní energie a že mi to něco říká.Dnes jsem si prožila to, co vy cca každý den a jestli mohu poradit, zkuste se tomu nebránit.Takhle mi to brzy zmizelo.Skoumejte to, nepropadejte panice, pozorujte to. Nebojte se, ještě snad pokud vím nikdo na to neumřel.Stále jsem to zkoumala, načež se mi zdál sen, že zvracím vatu, kterou jsem postupně vyndavala s úst.Až sem jí vytáhla celou a cítila jsem úlevu a spánková obrna se mi už neukázala (do dnes).Nevím, jak ten sen s tím hodně souvisí, mám pocit spojitosti. Zkuste tím projít a nebát se, potom to odejde, snad se nemýlím, jestli ano, brzy se dozvím.

Můj syn,kterému je nyní 28 let se od dětství v noci začne kolébat se strany na stranu.Užíval léky,ale tenkrát nepomohly a doktorka mi řekla,že mu nemůže dát léky na uklidnění,že by se pomočoval a že je hyperaktivní.Taky hledám někoho,kdo mi poradí.J.

mám taky spánkovou obrnu aje to něco hrozného a děsivého.. ještě jsem si nezvykla a pochybuju že si zvyknu... protože kdykoliv necítím tělo mám pocit že umírám.. nebo tak něco... jen se dívím že spánková obrna neni považována za nemoc... že to berou lékaři docela normálně.. nebo ještě hůř že na to neni žádnej lék.. vždyt je to hrozní.. s tímhle se nedá žít...:(

Spánková obrna je považovaná a popsaná jako nemoc.

ale neleci se.. nejsou na ni urceni zadne leky

Je mi 25 let a taky trpím spánkovou obrnou. Vůbec jsem nevěděla, že něco takového existuje. Začalo mi to kolem mých osmnácti, zničeho nic. Když se mi to stalo poprvé, myslela jsem, že mě unáší mimozemšťani. Možná to zní směšně, ale mě fakt do smíchu nebylo. Ležela jsem v posteli, neschopná jakéhokoliv pohybu nebo zvuku, člověk je jako zmražený, nemůže mluvit, hýbat se a já většinou nemůžu ani pohnout očima. Jenže nejhorší je to, co člověk jakoby vidí periferním pohledem ... něco, co tam je i není. Něco na hranici vidění. Já pokaždé vidím něco černého stojícího u postele ... popřípadě mám i jiné halucinace, ale tenhle "trpaslík" jak já mu říkám, tam stojí pokaždé. A pak mě to dycky začne táhnout jako by ven z těla. Ze začátku jsem si právě myslela, že letí celé moje tělo, ale později jsem zjistila, že ne, že to vytahuje z těla jen moje JÁ nebo nevím, jak bych to nazvala. Stávalo se mi to pořád, když jsem usínala nebo se probouzela. Už jsem se opravdu chystala k psychiatrovi, ale pak mi do rukou padla velká encyklopedie a úplnou náhodou jsem jí otevřela na stránce "poruchy spánku" a hle, najednou jsem tam četla něco o spánkové obrně. Moje lékařka vůbec netušila, že něco takového existuje, když jsem jí to vyprávěla. Narkolepsii nemám a přesto trpím spánkovou obrnou. Pak jsem jednou byla u jedné kartářky léčitelky a ta mi to jakoby vytáhla z hlavy, byl opravdu klid asi na čtyři roky, ale teď to mám zase zpátky. Zrovna o víkendu se mi to zase stalo. Opět něco černého stojícícho vedle mě a opět mě to táhlo ven z těla, k oknu a slyšela jsem i hlas, který mi říkal "ať už se vrátím" ... a táhlo mě to pořád jinam a nevím kam. Dycky mám pocit, že umírám nebo já nevím, jsou to hrozné pocity. Taky jsem to jednu dobu vzdala a rezignovala a prostě se nebránila, jenže když se nebráním, tahá mě to pořád někam dál a pryč a pak se vždycky leknu a začnu se bránit. Začnu sebou házet a křičet (i když ve skutečnosti mé tělo leží bez hlesu a bez pohnutí) ..ale křičím a hýbu se jakoby uvnitř těla. Pracuju na tom ... a chtěla bych moc pomoci lidem, kteří mají to samé, ale zatím jsem na nic nepřišla. Neřekla bych, že je to nemoc, spíš možná nějaká schopnost, kterou třeba zatím neumíme využít. Kdo ví.

Milý Jirko ... k doktorovi nechoď, je to zbytečné. Postavu vidím pokaždé, když mám spánkovou obrnu, takovou tmavou a menší, stojí dycky u postele. Řvu na ni uvnitř těla ať vypadne, ale ona tam pořád stojí. Minule jsem se jí už v duchu ptala, co po mě chce, ale nic, žádná odpověď. Je to fakt děsivé. Kdyby tam aspo? to něco nestálo :-(

... Luciano ... já to právě zkoumám a taky mě napadlo, že by se to dalo využívat k nějakém duševnímu cestování. Děkuji za tip, pokusím se o tom dozvědět něco více na internetu.

S touhle spankovou obrnou mam par zkušenostiku večinou ji vyvolám cileně použivam ji jako vychozi bod k mnoha schopnostem astralni cestovani,lucidní snění...Dost lidem se to děje i spontáně tak 1-2 do měsíce.Hlavni je tam zachovat klid sou tam spousty neobyvklejch jevu vnimani enrgie v těle,hypnagogicky halucince,viděni pres vička,nahly rozbušeni srdce...Postavu tem nevnímám jen jednou mi prosel jakejsi duch kolem postele ale to sem byl v bdělim stavu
hned sem ho odehnal.Mit tyhle parlizi je ohromnej dar ale i prokleti muže ti to mnoho dát ale taky s toho mužou byt psychicky problemy když to nezvládneš.Na celou problematiku kolem toho se da divat z mnoha uhlu třeba neurochemie,psychologie,magie
Chtelo by to zjistit co je to zabytost pokusit se s ni navázat kontakt do astralu bych se vytahnout rozhodne nenechal pokud nevym co to je mohlo by to zpusobyt problemy pokud ses v těle tak ti nic nemuže maximalne te strašit.Existují ruzny zpusoby jak se branit nebo jak se z paralizi dostat
.Pokud bude ctit znat podrobnoti tak mrknete sem http://www.astralni-cestovani.info/forumastral/index.php
nikomu svuj naroz kterej založen z čaasti na magiji nevnucuju ale myslim že by zde mohl pomoct.Pokud ovldnete strach tak se vam naskytnou ohromny možnosti cestovani nezavisle na těle kamkoly v časoprostoru,byt vedomi ve svých snech a delat tam cokoly,lečení a mnoho dalšiho.

zažila jsem to sama,a i dcera,ta vícekrát,
paní doktorka psychiatrička mi poradila neusínat na zádech,ale na boku,že s tím má dobré zkušenosti,od té doby se tento syndrom neobjevil

Už kdysi jsem k tomu tady psala komentář, žel už není.Tak jestli mohu Vám všem zopakovat radu jak to zmizelo, tak rada zní: Nebraňte se.Vím, že Vás to tahá, ničí, křičíte, ale vysvětlení a důvod je pro mě ten,že bytosti hledají útočiště v lidech, kteří to nezvládají. Nechte to projít, zkoumejte to, přijmněte to. Posléze zjistí, že u Vás už to nemá smysl a půjdou dále. Nevím, čím si troufám mluvit za ně a radit Vám, přesto mi to dává smysl. Zadařilo se po půl roce v intervalech třikát týdně to odstranit. Vnímám to také jako určitou očistu a důvod přejít na názor, že blokem nikdy nic nemůže pokračovat tak jak má. Přeji Všem hodně úspěchů a nemusíte mít strach, má to svůj smysl.:-)

stava se mi to sami:( postavu jsem teda zatim nevidela..a snad neuvidim me staci ze se mi to deje i bez spatreni ty postavy a uz ted nevim co s tim mam delat proste mam strach dyz se m ito stane mam tlak na plyci a nemuzu poradne dychat je mi 17 let takze ani nevim jestli s tim nekam zajit nebo co mam delat ..bat se je asi zbytecny ale proste bojim se

Ahojky jsi věřící? čteš Bibli?

Já jsem taky měla tu spánkovou obrnu, ale od té doby co jsem začala věřit v Boha a Ježíše Krista, tak se mi to ani jednou nestalo

Zdravim.. Je mi 16 let, spankovou obrnu mam 2x tydne necely rok a vzdy, kdyz se ocitnu v tom stavu pred spankem, tak vidim u postele bilou nahou postavu, ktera nema usta a ma velke cerne oci.. Sedi u me postele a kolem me je bile svetlo. Slysim takovy dost neprijemny zvuk (zelezity.. jako kdyz mate zeleznou pilku a vy ji ohnete a pustite, tak to vydava takovy podobny zvuk), nemohu se hybat a ani kricet.. Je to zvlastni, ale ze zacatku jsem zacal silene panikarit, ale jednou jsem nejak ucitil, ze ta postava se na me usmala (nema usta)a ja uz nejak nepanikaril a usnul jsem.. Kdyz ale jedu nekam pryc od domova, treba na chatu anebo nekam se skolou, tak tam ta postava neni a jen vidim, jak se vznasim nad svym telem.. Jsem pri plnem vedomi, slysim ten hnusnej zvuk a nemohu se hybat.. Jen se proste jakoby vidim ze zhora.. Je to nehorazny. Nikomu to radeji nerikam, aby si nemysleli, ze jsem nejakej blazen.. Ma matka to vi a nejak to neresi...

Jinak.. Kdyz jsem to zazil poprve, tak jsem myslel, ze me unasi UFO..

Ahoj lidi, jsem narkoleptik ale naštěstí noc podobného nezažívam. Nicméméně se zkuste obrátit na církev. Nejsem věřící, ale podobné stavy se lidem stávají už staletí a jedině církvi se s tím daří něco dělt. Z oblastí klasické psychologie je tu možnost vyzkoušet amerického psychologa českého původu Stanislava Grofa. Je proslulý holotropním dýcháním a LSD terapií. Bohužel tento pán je již poněkud starší a žije pouze v USA. Jediná možnost léčby je anglie či USA. Naši soudruzi babráci psychologové a jiní doktůrci o tom neví ani prd.

Ahoj lidi, jsem narkoleptik ale naštěstí noc podobného nezažívam. Nicméméně se zkuste obrátit na církev. Nejsem věřící, ale podobné stavy se lidem stávají už staletí a jedině církvi se s tím daří něco dělt. Z oblastí klasické psychologie je tu možnost vyzkoušet amerického psychologa českého původu Stanislava Grofa. Je proslulý holotropním dýcháním a LSD terapií. Bohužel tento pán je již poněkud starší a žije pouze v USA. Jediná možnost léčby je anglie či USA. Naši soudruzi babráci psychologové a jiní doktůrci o tom neví ani prd.

Nikola
Máš zcela pravdu.
Svatá inkvizice také kdysi upalovala epileptičky s tím, že jsou spolčeny s ďáblem.

Další zajímavé články naleznete na

www.biolide.cz

Už léta mám problémy se spaním. Spánková obrna je krajně nepříjemná. Vždycky se snažím začít křičet, aby mě někdo probudil nebo abych se sama probudila vlastním hlukem, ale nejde to. Nejhorší pocit bezmoci je, když kolem mě chodí lidi a já je vnímám, ale nedokážu je upozornit na to, že už jsem vzhůru a potřebuju, aby mnou někdo zatřásl. Nejde jen o neschopnost se hýbat, ale o ty bolesti s tím spojené a hlavně psychické pocity protože mozek si to vždycky nějak děsivě vyhodnotí.

Bohužel/bohudík :) se k vám přidávám.. Dnes v noci se u mě asi po měsící opět opakovala SO. Tentokrát to bylo asi nejintenzivnější a nejdelší ze všech stavů (mývám tak 1x do měsíce (ťuk, ťuk)).. Nejhorší bylo, že jsem chtěl dneska tak moc řvát a prostě to nešlo, to je pro mě horší než ta nemožnost pohybu.. Někdo tu občas píše že se člověk může dostat mimo tělo, dnes jsem měl pocit že padám z postele, jako by mě něco táhlo k zemi a to velkou silou, tak nevím jestli jsem opuštěl své tělo nebo to byla jen nějaká čistá halucinace... Stav trval asi půl minuty, když vše opadlo, zkusil jsem vydat testovací zvuk jestli už jsem v pohodě.. Sice mi to dalo pak problém usnout, ale povedlo... Teď přemýšlím nad tím, že bych toho chtěl nějak cíleně dosahovat (myslím tím SO), protože jsem se tu dočetl dost zajímavých věcí...

Tak jsem nejspis dalsi, co se k vam taky prida. Je mi 16 let a myslim, ze mam stejny problem :) pokud budete chtt poradit muzete se ozvat na icq 228070557 Diky :)

Fíííha tak jak to tak čtu, tak mam strašnou radost, nezazlíwejte mi to, ale sem fakt ráda ,že w tom nejsem sama nebo spíše že to není tak nenormální, jak jsem si myslela. Takže SO mám už několik let, zhruba 3 roky. Je to neprawidelné, někdy půl roku nic, jindy co 3 měsíce nebo několikrát do týdne, ale měla jsem už i období, co jsem měla SO až 4x za noc :( Ze začátku mě to oprawdu děsilo, že jsem se pro probuzení nemohla hnout, nemohla jsem někoho přiwolat a nemohla jsem se pořádně nadechnout. Při snaze o pohyb jsem cítila ukrutnou bolest a celé tělo, předewším hlawa, mi brnělo. Párkrát se mi podařilo vydat aspon nějaký zvuk, jako signál pro moji segru, která už přímo ví, jak se při tom ke mě chowat. Stačí, aby na mě promluwila, popř. se mě dotkla a rázem je wše pryč. Jenže někdy, většinou když jsem při SO na zádech, to mi totiž zapadává jazyk do krku, ségře nešlo dát vědět. Fakt hnus když jsem vzhuru, koukám po pokoji, snažím se o cokoliv, normálně přemýšlím co dělat a tak, ale nemůžu dělat vůbec nic. Časem jsem se naučila to aspon trochu owládat. Základem je předewším se uklidnit a hlawně se toho nebát, nepanikařit a vykašlat se na snahu se pohnout, protože to stejně nepůjde, je to akorát bolestivé a wklidku si uwědomit, co se děje. Je to těžké, ale jde to. A pak buď jen w klidu vyčkávám, až to přejde. Podle mého odhadu to trvá od páru sekund do až 5 min. Anebo se po sklidnění, i když se nemůžu hýbat, tak jak ležím, na to vyseru a prostě takhle usnu. Do dneška jsem si myslela, že jsem blázen, neznala jsem nikoho, kdo by tímto trpěl také. Ti, kterým jsem se swěřila, mi newěřili,anebo mi nerozuměli, protože tohle se nedá vyswětlit. O co go, ví jen ten, kdo to zažil a zažívá!!! Jsem ráda, že jsem se tu o vás dočetla a mohla swé potíže sdělit vám. Hodně mi to pomohlo a skusím si w tom zafarat. Příště až budu mít ten můj noční staw zase, tak doufám, že mě to nevyděsí a skusím, tak jak je výše psáno, opustit swé tělo. Asi jsem jeblá, ale já se na to těším!!! Zkuste lidi si to užít nebo w tom něco najít. Asi nezbývá nic jiného než naučit se s tím žít a owládat to, tak by jsme mohli přijít té věci nějak na kloub a zkoušet, co pomáhá a co naopak tuhle situaci zhoršuje. Určitě sem pište!!! Pomohlo to určitě spoustě lidem tak jako mě. Jo a až se projdu bez swého vibrujícího těla, tak wám napíšu, jaký to bylo :) pa držte se!!!

mívám SO taky + "pokračující sen v bdělém stavu" spíš bych to definoval tak, že po "probuzení" zjistím, že vlastně ještě spím. (uvědomim si, že se mi zdá sen, který pak i můžu ovlivňovat) Zabývám se indickou filozofií, občas medituju na "práznotu", čím víc medituju, tim lépe se pak sny ovládají. Začínam zjišťovat, že žijeme v matrixu, radši o tom ale s nikym nemluvím, hlavně ne s psychiatrama :o)))

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=79420&auth=&ID_from=0&dir=1

Spánková obrna.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=79420&auth=&ID_from=0&dir=1

Tak tohle se mi stalo asi před půl rokem.Chtěl jsem zavolat na vedle spící manželku a nešlo to.Trvalo to asi 5 sekund.K lékaři jsem nešel,měl jsem? To je asi pivem,nevím:-))

tak jsem teda zkoušela astrálně cestowat a wubec mi to nejde. Obrna je stále horší a horší. Asi si zajdu k lékaři ... :( kdyby jste si se mnou o obrně někdo chtěl pokecat tak tu je moje icq 354 302 389 budu ráda

První česká nízkorozpočtová organizace se zaměřením na propagaci a pomoc lidem trpící nemocí zvaná narkolepsie. Nalenete zde : Popis nemoci, léčba, život s narkolepsií , projekty, zahraniční odkazy...

Dobře tedy, jelikož se mi dějou podobné věci, řeším to přes doktory a čtu co píšou ostatní. mám podezření na SO a zřejmně se i diagnóza potvrdí. Já se léčím tři roky s úzkostnou poruchou, takže souhlasí to, že SO určitě souvisí se stresem. Hořčík, je prvek, který je jedna z důležitých látek nervové soustavy, tedy je zcela logické, že někomu se po hořčíku stavy lepší či mizí.
Často se v souvislosti s SO mluví o stavech mimo tělo či astrálním cestováním - na 100% to má spolu nějakou souvislost, také se sněním(často se může prolínat). To že se člověk nemůže pohnout, je důsledkem toho, že vědomí vnímá už to druhé tělo, které je vně. S tím souvisí i jakési vrčení či vibrace po těle (po tom vnitřním). člověk není zvyklý na to tělo, proto se mu těžko hýbe, také kvůli strachu. je třeba se vnitřně v tom stavu uklidnit, uvědomit si kde jste, aby nedošlo k příchodu snů (zbytečné zmatky) ujasnit si co chcete - probudit se a pak se probudíte. Jde jen o to, jak věříte své mysli. Totiž, vaše mysl je silnější než si myslíte, tedy přestaňte se bát, když jste v tom stavu, uklidněte se a chtějte jít zpět do svého pravého těla, ale ne násilím. na nic jiného nemyslete, buďte co nejklidnější.
pak je tu druhá možnost, druhá cesta a tou je poznání toho druhého světa - je to duchovní sféra

Ahojte. Necetl jsem celou diskusi, ale neco ze svych zkusenosti prihodim. Jako maly dite jsem prodelal febrilni krece. Byl jsem opravdu maly a naprosto to vytesnil ze svych vzpominek. Vlivem stresu se ale takovy zazitky muzou restimulovat treba i po mnoha letech a cloveka ani nenapadne, ze by to mohlo nejak souviset. Podivejte se do svych lekarskych zaznamu z kojeneckyho veku. Pokud jste prodelali komplikovany resp. dlouhy porod, nebo v detstvi trpeli krecema a horeckama, pricina soucasnych problemu se nabizi. Jedna se o nasledek porodniho traumatu a da se s tim lecos delat. Pokud mi alespon nekdo veri, napiste. Nebudu si zbytecne trepit hubu.

Řeknu ti přesně o co jde. Napiš mi na cepela"seznam.cz nebo zavolej na 605350797.
¨Budeš hodně moc překvapená!!!

SPANKOVA OBRNA MOZE AJ SUVISIET S NEDOSTATOCNYM PRISUNOM MELATONINU HORMON, EPIFYZA,KTORA JE ZA UCHOM ,JE ASI TROSKU POSKODENA,NAPR.KALCIFIKAT V EPIFYZE.VTEDY VYLUCUJE MALO MELATONINU 1 Z MOZNOSTI.A UZ JE SPANKOVA OBRNA.ZIAL NEVIEM AKO TO LIECIT SOM LEN NA UVODE TOHTO POZNATKU.

ahoj, tak že se to jmenuje spánková obrna to jsem nevěděla a všichni mě považovali za blázny že vidim duchy.Tohle se mi stávalo když sem byla ve stresu.Najednou prostě sem otevřela oči a nemohla se hýbat,mluvit ani dychat a viděla sem nad sebou černou postavu.Moc sem se bála usnout potom.Ted jim hořčík a nemám stres a toto zcela vymizelo.

To je zvláštní, mám to taky, už spoustu let, vždy když večer nemůžu usnout, protože jsem spala odpoledne, nebo když si lehnu odpoledne a spánek není hluboký. Ale nikdy mě to netrápilo, nemám pocity strachu, jen je trochu nepříjemné, jak se snažím vzbudit, snažím se pohnout třeba rukou, protože vím, že mě to probudí, a ta ruka opravdu hodně bolí, ale nepohne se. Občas se snažím probudit tak silně, že mám až pocit, že se bolestně jaksi "vyrvu" z těla. Často se mi zdá, že už jsem vstala, šla do vedlejší místnosti, a pak zase zjistím, že pořád spím. Nebo se mi zdá, že někdo vešel a pozoruje mě, někdy s tím člověkem i mluvím. Jednou se mi to stalo ve vlaku, zavřela jsem oči a i přesto jsem dál viděla celé kupé, co dělají jednotliví cestující, říkala jsem si, to je super, já vidím i přes zavřená víčka :) a vůbec mi to nepřišlo děsivé, spíš jako že mám nějakou skvělou schopnost :) v podstatě mě ty stavy jen otravují a občas fyzicky bolí, ale že bych v nich byla vyděšená, to vůbec.

Tak to je zajímavé, mně se něco podobného také občas stává. Spím a vždy, když se mi zdá sen o tom, jak se mě někdo snaží vyrvat z těla, nebo že je v místnosti nějaká bílá bytost, tak se strachy nemohu ani pohnout, chci zakřičet, ale nemohu ani ústa otevřít, po celém těle mám "husí kůži" a klepu se hrůzou. Když se probudím, strašně se bojím, ale většinou když znova usnu, zdá se mi to samé opět a opět nemohu vůbec nic dělat. Vše vnímám, ale jinak jsem jako kamenná socha. Jsou to hrozné stavy.

To je přesně to o čem jsem mluvil. Kdyby jste žili jinde, byli byste všichni šamani. To si ale nedělám legraci. Umíte oddělit duši od těla a pak si cestovat třeba po bytě. Ten stav, který neumí medicína vysvětlit (spánková obrna) se u nás jmenuje TRANS. Asi to slovo znáte a spousta lidí aby ho dosáhla, musí hrozně moc trénovat. Tak buďte rádi, že vám to jde samo. Pravděpodobně máte všichni nějaký schopnosti, měli byste tomu naslouchat a přijímat to. Užívejte si to. Podívejte se na film Šestý smysl. Jak tady píše GEMMA: Často se mi zdá, že už jsem vstala, šla do vedlejší místnosti, a pak zase zjistím, že pořád spím. - to mluví za všechno... Ta už umí všechno... Tak ostatní - jestli tomu věříte nebo ne... tak jestli jo, tak se při tom uvolněte (v tom transu) a představte si třeba že lezete po laně nad vaším tělem a nebo že rovnou stojíte u dveří pokoje. A uvidíte co se bude dít. Pravděpodobně uvidíte i svoje tělo. Jako byste byli mrtví... Můžete se podívat skrz zeď k sousedům nebo jen do kuchyně na rodiče. Můžete létat jak a kde se vám zachce. Je to zábava a legrace. Ale nejste jediní... Je nás docela dost. Vyhledejte si něco o Astrálním cestování a dozvíte se víc. Tak hodně štěstí. tel.: 605350797 cepela"seznam.cz

Reakce na Gemmu: Ahoj, mám podobné stavy jako ty. Taky se mi zdá, že už jsem třeba vsatala nebo že někdo vešel do místnosti a pozdravil mě a pak zjistím, že ležím stále v posteli a nemohu se vůbec pohnout. A někdy se k tomu přidají i záchvaty nevolnosti a motání se hlavy. Je to hrozně divný pocit, občas se snažím uklidnit se a zaměřit se jen a jen na pohyb alespoň jedné ruky anebo si stále dokola opakuji, že je to jen sen, že se musím probudit, že to musí skončit! Někdy se mi podaří vzbudit se a pohnout, ale někdy, jak už jsem psala, se mi několikrát za sebou zdá, že jsem u dávno vzhůru a vstala jsem z postele a pak najednu zjistím, že stále ležím a nemůžu se ani hnout. Nejčastěji se mi tohle stává, když si jdu lehnout během dne. Myslím si, že by vůbec nebylo od věci, tyhle stavy nějakým způsobem trochu více prozkoumat. Třeba se toho jednou dočkáme, zatím přeji všem, aby tyhle zvláštní stavy zmírnily, neobtěžovaly vás anebo v tom nejlepším případě úplně vymizely!

Chci se zeptat. Pozna okoli, že se semnou něco děje, když proživam křeče a brnění.. ? Jako nějaký výraz v obličeji, nebo tak něco? .. A taky, boli vas pak celý den hlava po tomto stavu?

Zdravím všechny, je mi 24 let a těmito stavy trpím asi od svých 17 let. Naštěstí jejich frekvence není tak častá jak zde popisujete, ale o to silnější je jejich intenzita. Vždy je to plynulý přechod ze snu do tohoto stavu, který trvá až několik minut a nejde se z něho vlastní vůlí vyprostit. Ležím strnulý bez schopnosti sebemenšího pohybu, mám vytřeštěné oči, trpím silnými halucinacemi a slyším různé hlasy, také je vždy přítomno zesilující se pískání v uších. Nejstrašnější je ale pocit přítomnosti absolutního zla, kdy mě zachvátí panická hrůza a děs, která střídavě polevuje a zesiluje (zesiluje spolu s narůstajícím pískáním v uších). V okamžicích nejintenzivnějšího děsu jsem schopný vydat jenom pár neartikulovaných "zaskučení" nebo jak bych to nazval, a přesto že jsem 100% ateista, prosím často boha, ať raději umřu ale aby to už přestalo. Když konečně tento stav pomine, jsem pak ještě dlouho vyděšený a když se jdu třeba napít, tak se pořád ohlížím a třesu se, taky mě bolí hlava. Vypozoroval jsem, že se u mě tyto stavy projevují kolem 2-4 hodiny ranní, přes den nikdy. Nejvíc mne na tom udivuje skutečná touha po smrti během stavu, protože se jinak pokládám za klidného a spokojeného člověka. Nikdy jsem nebyl psych. ani fyz vážně nemocný a nebral drogy. Jsem rád, že jsem teď našel lidi s podobným problémem a že mi tedy "nehrabe" =) Zkusím ten hořčík a uvidíme co to udělá.

to JANCA: mě taky pak bolí druhý den hlava, ale je to spíš bolest nárazová a nikterak velká

to David
Jen otázku, jestli jsi byl u neurologa?

Já jsem zažila šok, když můj dvouletý syn se jednoho dne ráno probudil, protáhl se, ale pak už se vůbec nehýbal, jen na nás koukal očima. Manžel ho ještě na posteli přebalil (2-3 minuty) a pak když nijak nereagoval, tak jsem ho šla zvednout, jenže byl jak hadrový panáček, hlava mu padala dozadu jako miminku, prostě hrůza. Když jsem ho chtěla postavit na zem a řekla mu ať si stoupne, sesunul se mi k nohám! Úplně se mi udělalo špatně z toho, co mu je... Sice za dalších 5 minut se nějak rozchodil a rozhýbal, ale pak už jsem ho sledovala a měla jsem paniku z toho, když šel zase spát. Už se to sice neopakovalo (je to 3 dny zpátky), ale pro jistotu už jsme v nemocnici na neurologii a dělají mu různá vyšetření. EEG má v pořádku, za 2 dny jdeme ještě na CT. Takže pokud se jednalo o spánkovou obrnu, což paní doktorka naznačila, byl to opravdu strašný zážitek, ale neumírá se na to. Jen doufám, že se to nebude opakovat. Tkaže i malé děti můžou mít velké problémy. Soucítím se všemi, komu se tohle děje a držím palce a přeju zlepšení.

to Eli
Zdárek,u neurologa jsem zatím nebyl, ty stavy jsou sice nepříjemné, ale jak jsem se dočetl, neměly by mít nějaký negativní dopad na zdraví, takže se tomu zkusím postavit (nebát se), protože bych jinak tyto stavy rád hlouběji prozkoumal. - Lidská zvědavost je nekonečná =)

Milý Davide, ani nevíš, jak jsi mě svým článkem uklidnil! Mám naprosto totožnou zkušenost, i ty hodiny sedí, ale občas se mi tyhle stavy objevují při usínání a probouzení). Zpamatovávám se z toho i několik dní, ... no prostě bych tu psala tosamé co ty. Hlavně jsem si taky myslela, že mi "hrabe" nebo umírám,.. bojím se přespávat jinde než doma,... no znáš to stejně tak. Už se mi to děje víc než dva roky a pořád přemýšlím, co s tím budu dělat, aby mě neposlali páni doktoři do blázince. Je to hrůza a nevim, jak se tomu postavit. Máš zkušenost, jak se z tohoto stavu co nejrychleji dostat?

Milá Terezko,
bránit se tomu fyzicky (tedy pohnout se) je během stavu sice nemožné, ale mě se několikrát podařilo rychle zareagovat, a během té kratičké přechodové fáze ze spánku do tohoto stavu jsem si uvědomil že "to" přichází a bleskově pohnul zápěstím a rukou, pak už jsem jen cítil to slastné odemknutí těla a ihned jsem se probudil.
Většinou se však člověk již ocitne ve stavu celkové paralýzy a pak nezbývá nic jiného, než psychická obrana. Jak zde psali už i jiní "spánkoví obrněnci" =), je třeba uposlechnout hlavního hesla Stopařova průvodce po galaxii a to tedy: "Nepropadejte panice!". Čím více panikaříme, tím větší je strach, a naopak. Sice to zní nemožně ale zkus zůstat v klidu, uvědom si že je to jenom tento krátkodobý stav a že nejde o nic nadpřirozeného, nesnaž se silou vyrvat ze strnulosti ale vsugeruj si, že se toho zla nebojíš, že tam vlastně nic zlého není a není se tedy čeho bát. Je to zřejmě individuální, ale stav spánkové obrny by pak měl probíhat klidněji. Hodně štěstí při vyhánění monster z tvojí hlavy! ;)

Spánkovou obrnou trpím už tak deset let. Napíšu Vám pár tipů, jak se z ní dostat. Někdy pomůžou, jindy ne.
Takže občas pomůže pokusit se "zachrápat" a tím se probudíte. Jindy se můžete pokusit vydávat zvuk, při kterém nemusíte hýbat žádnou částí těla a pokud je s Vámi někdo v pokoji, může Vás probudit, když to uslyší. Jindy se snažím postupně hýbat prsty na rukou a tak přijdu k sobě nebo se pokusím představovat si "sen" ve kterém zažiju nějaký šok a to mě probudí. Tak to vyzkoušejte a třeba Vám něco z toho alespoň trošku pomůže. Držím pěsti a doufám, že brzo lékaři tuto oblast lépe prozkoumají.

Ahoj, spankova obrna me ze zacatku hodne vydesila protoze ji predchazi velmi presvedcive halucinace, ale zatim sem ji dostal pouze v pripade ze sem byl naprosto vycerpan a snazil se usnout v osvetlene mistnosti. Ty halucinace se pote odehravali v realnem prostredi, ( nebyl sem schopen rozeznat jestli mam otevrene oci nebo ne , prostredi bylo oproti snum 100% identicke ) nicmene sem se naucil z toho velmi rychle dostavat , snazim se vyvolat krec po celem tele (zatnout svaly ) jednorazove a co nejvic. Na venek to pry vypada jako bych skubnul celym telem. ale vzdy me to hned na prvni pokus dostane ven ;)

Také patříte k lidem, kteří začínají "řešit" svůj zdravotní stav až ve chvíli, kdy se projeví příznaky onemocnění? Také přehlížíte rodinnou anamnézu, tzn. vrozené dispozice a "čekáte" až na období, kdy se "něco" objeví? V takové situaci je základním předpokladem úspěšné léčby, ale také prevence, včasná a co nejpřesnější diagnóza.
Je mnoho způsobů, jak najít řešení a pomoc. Jedním z nejefektivnějších je využítí nabídky Studia ForBio, nově zřízeného pracoviště v Plzni s možností špičkové diagnostiky přístrojem METATRON 4025GR Hunter. Tato NLS diagnostika nabízí velmi přesnou metodou komplexní vyšetření Vašeho organismu s vysokou mírou přesnosti. Je to jediná NLS diagnostika s certifikací pro lékařské účely. Metoda je schopna odhalit i nádorová onemocnění v jejich raném stadiu, stejně jako odhalit skrytá stadia různých onemocnění ještě před projevem jejich vnějších příznaků. Tímto neinvazivním a pro člověka bezpečným vyšetřením zjistíte, jaký je skutečný stav Vašeho organismu a účinným způsobem předejdete onemocnění a zdravotním komplikacím. V převážné většině to má zásadní význam pro rychlou prognózu a následnou volbu léčby. Můžete tak rychle a efektivně provést zásadní rozhodnutí směřující k Vašemu zdraví a dobré kondici. Více na www.forbio.cz

Dobry den, stava sa mi, to, ze vecer idem normalne vstat a nadranom alebo rano vstanem ale pritom je to len sen a normalne si uvedomujem ze to som sa este nezobudila, ze to je len sen, to sa opakuje aj dvatrikrat a viem, ze sa musim zobudit skutocne dam do toho vsetky sily, otvorim oci, normalne si poviem, ze tak toto uz je urcite naozaj az na to, ze sa par sekund vobec nemozem pohnut, co si plne uvedomujem a zvacsa po tom zazitku este zadriemem a zobudi ma az budik.... neviem ale je mi z toho celkom pekne nanic. inac mala som psychicke problemy panicku poruchu, kde aj toto sa mi stavalo, ked som nasadila antiderpesiva preslo aj to. po dva a pol roku som vysadila AD, to bolo asi pred mesiacom, dvom, no a teraz sa mi to takymto sposobom vracia. preto, pisali ste tu o AD, tak neviem.... ta spankova obrna by mohla byt aj psychologickeho charakteru, preto ak vas to prilis obmedzuje skuste sa poradit so psychologom, psychiatrom, hovorim, mne na tu dobu, co som brala AD vymizli obrny. vdaka pa