Spánková obrna
Současně s nástupem snů totiž dochází k poklesu svalového napětí (ve spánkových laboratořích se zjišťuje pomoci elektrod umístěných pod bradou), který je tak výrazný, že lze hovořit o "spánkové obrně". Sporadicky se sice snícímu člověku mohou pohnout jeden či dva prsty na ruce nebo noze, ale v celkovém měřítku není během REM spánku schopen žádného většího pohybu.
Někteří lidé mají to "štěstí", že stav obrny mlhavě zažívají ještě během prvních okamžiků po probuzení uprostřed snu. (Objevily se názory, že právě spánková obrna je odpovědná za vznik děsivých snů, v nichž se snažíme utéct, ale nemůžeme se hnout z místa.) Většinou se však normální svalové napětí obnoví dříve, než se ze spánku probereme natolik, abychom mohli jeho pokles zaregistrovat. Jednou z mála výjimek z tohoto pravidla jsou náhlé záchvaty spánkové obrny, kterými trpí osoby postiženě narkolepsií.
Narkolepsie je neurologická porucha, která se projevuje zvýšenou spavostí; narkoleptikům hrozí, že usnou dokonce i při práci či při řízení auta. Většina z nich je proto zcela odkázána na povzbuzující prostředky. Kromě toho však mohou trpět i řadou dalších příznaků, které je možné vysvětlit pouze tehdy, budeme-li se na ně dívat jako na roztříštěné epizody REM spánku. Nejhoršími jsou pro narkoleptiky okamžiky bezprostředně po usnutí nebo těsně před probuzením, protože v těchto chvílích se jim už (respektive ještě) zdají sny, přestože jsou plně při vědomí. Na rozhraní spánku a bdění proto mohou zažívat mimořádně živé halucinace označované jako hypnogogické klamy.
U některých narkoleptiků se stává, že zcela ochrnutí, a přitom při vědomí musejí v posteli ležet někdy i více než deset minut. Patrně nejpozoruhodnější je, že záchvat obrny je může postihnout i během nějaké běžné činnosti a dokonce i ve stoje. Vyvolávajícími podněty mohou být i tak všední situace jako intenzivnější vyjádření emocí nebo hlasitý smích. K léčbě narkolepsie se používají látky, které napodobují působení mediátorů nebo s nimi reagují, ale její přesná příčina není známa.)
Zdroj: Jay Ingram - Cesta za tajemstvím mozku, nakladatelství Oldag
Související produkty na 001shop.cz:
Související články
Reklama
Komentáře
Ono je otázka, jestli by se...Nevím, jen jsem psala, že to ZKUSÍM. Samosebou to má každý jinak. Prostě mi to přišlo jako dobrý námět k přemýšlení a také dobrý tip, jak nepříjemnost těch stavů zmírnit. Dřív jsem se tomu bála poddat a asi si to dělala ještě horší.
S těmi postavami... Jako já zase jen slyším "hlasy", které jakoby prosakují skrze to hučení, postavy se u mě nevyskytují... jen občas představa jakéhosi démona (či ducha nebo čeho...), ale to přičítám polospánku. Navíc... jsem trochu zvyklá vídat "stíny" (nevím, jak to přesvědčivě pojmenovat) i za bdělého stavu, takže i takováhle "zjevení" nepřipisuji SO.
Jinak bych ráda poradila těm, kdo s SO bojují. Mně třeba proti záchvatům pomáhá zapnutá televize, nejlépe pustit si několikahodinouvou nahrávku něčeho mně známého. Soustředím se na text a k SO téměř nedochází. (Ale jak říkám... téměř.) V obdobích, která jsou horší, tohle určitě pomáhá. Takže: Slabé světlo a známé zvuky.
S těmi postavami... Jako já zase jen slyším "hlasy", které jakoby prosakují skrze to hučení, postavy se u mě nevyskytují... jen občas představa jakéhosi démona (či ducha nebo čeho...), ale to přičítám polospánku. Navíc... jsem trochu zvyklá vídat "stíny" (nevím, jak to přesvědčivě pojmenovat) i za bdělého stavu, takže i takováhle "zjevení" nepřipisuji SO.
Jinak bych ráda poradila těm, kdo s SO bojují. Mně třeba proti záchvatům pomáhá zapnutá televize, nejlépe pustit si několikahodinouvou nahrávku něčeho mně známého. Soustředím se na text a k SO téměř nedochází. (Ale jak říkám... téměř.) V obdobích, která jsou horší, tohle určitě pomáhá. Takže: Slabé světlo a známé zvuky.
Jo a je fakt, že při přespání to nastává naprosto pravidelně. Vždycky, na 100%. Takže radši spát méně než více. :)
No... přeju nám všem hodně sil. :)
No... přeju nám všem hodně sil. :)
nevím, jestli je to to samé, co popisujete vy, ale mívám občas (většinou po nějakém mejdanu nebo naopak když jdu brzo spát) velmi nepříjemná noční probuzení. nejsem sice úplně paralyzovaná, ale většinou jsem jakoby umrtvená, probouzím se, protože mám pocit, že se dusím či přímo umírám. jsem úplně politá lepkavým potem, srdce mi buď buší, nebo naopak jen tak neslyšně ševelí, jsem obluzená, ale musím vstát, což jde těžko, protože mám nohy jako z tvarohu. musím se hýbat, protože se mi jakoby zastavuje veškeré dění v těle, cítím hučení, obluzení, "blížící se konec". naposledy se mi to stalo k ránu (už bylo světlo) , ale to bylo proto, že jsem šla spát až ve tři. většinou totiž ten stav nastává mezi 1-2 hodinou ranní. naposledy jsem se už loučila se životem, ale nakonec jsem se místo k telefonu doplazila ke kredenci, kde byla slivka, a nalila jsem si panáka. to je totiž jediné, co na to vždy funguje !!!
opravdu nejsem zpiťar, piju jen příležitostně, ale tohle mi pomáhá. jednou jsem to říkala srdcaři, u které jsem byla kvůli srdeční neuróze - tachykardie, extrasystoly, fibrilace - řekl mi, že je to psychické a že jeho žena má něco podobného - no fakt mi helfnul :))
tyhle noční děsy už mám jakoby zpracované, už mě tak neděsí, ale nikdy jsem neslyšela právě o termínu spánková obrna. byla jsem už i u neurologa a chystala jsem se strávit noc ve spánkové laboratoři, ale nakonec k tomu nedošlo. je fakt, že jsem pak asi 2 roky měla pokoj. jenže pak stačí, že se mi to stane třeba tři noci v týdnu - nevýslovná hrůza. jsem na to už částečně připravená, ale stejně to není nic příjemného
opravdu nejsem zpiťar, piju jen příležitostně, ale tohle mi pomáhá. jednou jsem to říkala srdcaři, u které jsem byla kvůli srdeční neuróze - tachykardie, extrasystoly, fibrilace - řekl mi, že je to psychické a že jeho žena má něco podobného - no fakt mi helfnul :))
tyhle noční děsy už mám jakoby zpracované, už mě tak neděsí, ale nikdy jsem neslyšela právě o termínu spánková obrna. byla jsem už i u neurologa a chystala jsem se strávit noc ve spánkové laboratoři, ale nakonec k tomu nedošlo. je fakt, že jsem pak asi 2 roky měla pokoj. jenže pak stačí, že se mi to stane třeba tři noci v týdnu - nevýslovná hrůza. jsem na to už částečně připravená, ale stejně to není nic příjemného
nevím, jestli je to to...Ano, to by mohlo být něco podobného, ale já teda nedokážu pohnout ničím, natož se plazit. :)))
Návštěva srdcaře je zajímavý úkaz. Já sama mám velmi těžkou srdeční vadu...
O tom jsem tady moc nečetla... nemáte taky problémy se srdcem?
(Aneb pátrejme po společném znaku.... :D)
Návštěva srdcaře je zajímavý úkaz. Já sama mám velmi těžkou srdeční vadu...
O tom jsem tady moc nečetla... nemáte taky problémy se srdcem?
(Aneb pátrejme po společném znaku.... :D)
nevím, jestli je to to...reagujem, pretoze mam podobne stavy a inak zaziola som aj so... toto vsak co pises sa pripisuje neurolog. syndromu, tzv. tetanii. je potrebne navstivit neurologa, skusiz uzivat magne b6, vapnik a pod. su na to aj lieky, ale nemam k nim doveru, ale skusam tiez. ide o zvysenu nervovo svalovu drazdivost, ktorá sa prejavuje takýmito zachvatmi v klude, najcastesjie v noci. Netreba sa bat, ako som zistila, je nas viac, co tym trpi a treba u seba zistit, co zabera... drzim palce
Spánkovou obrnou jsem jeden čas trpěla hodně, myslela jsem že jsem blázen. Kromě toho že jsem se nemohla vůbec pohnout, tak jsem měla taky pocit že je někdo v místnosti a někdy jsem slyšela i hlasy. Nejčastěji jsem ten stav měla večer a v noci.
Postupem času jsem zjišťovala že to mám jenom když když si jdu lehnout ve dne, jsem hodně odpočatá a nebo naopak. Spát jsem chodila kolen jedný vstávala v pět ráno, občas rychle dospat odpoledne a takhle pořád dokola...
Nemyslím si že to má nějakou souvisloust se srdcem, spíš psychika a spánkový režim, teda alespoň u mě... tak hodně štěstí při hledání vašeho řešení
Postupem času jsem zjišťovala že to mám jenom když když si jdu lehnout ve dne, jsem hodně odpočatá a nebo naopak. Spát jsem chodila kolen jedný vstávala v pět ráno, občas rychle dospat odpoledne a takhle pořád dokola...
Nemyslím si že to má nějakou souvisloust se srdcem, spíš psychika a spánkový režim, teda alespoň u mě... tak hodně štěstí při hledání vašeho řešení
tyhle šmejdi napadaj lidi nejvíc,když jsou nějak oslabení,únavou,nemocí,stresem ad
Ahojky, taky tím poslední dobou trpím docela často, objevilo se mi to asi před necelým rokem (zničehonic - žádný stres, nemoc, nic)... Ale všimla jsem si, že stejně jako Zuzka, jsem tím trpěla, když jsem si šla jen tak lehnout přes den (když jsem nebyla vyloženě unavená)... Ale už se mi to stalo párkrát i v noci. Je to fakt hnusný, úplný bezmoc a jen vlastně čekat než se probudíte. A ta přítomnost něčeho, jak psala výše Zuzka, tak to jsem taky sem tam zažila. Zajímalo by mě, čím to je a co proti tomu. Jsou to psycho stavy, nikomu nepřeju... Ale zas jsem ráda, že nejsem sama ;)
Ahojky, taky tím poslední...se to děje když jsem unavenej.a jestli si lehnu přes den nebo ne na tom nezáleží.
Jsem starý 18 let a první příhodu jsem zaznamenal teprve před přibližně půl rokem, bohužel jsem si nebyl zcela jistý, zda-li se jedná o sen či nikoliv. Před několika dny jsem navštívil lékaře a půjdu za dva týdny na vyšetření na neurologické pracoviště.Neurolog mi zatím předběžne sdělil, že asi trpím asi spánkovou obrnou, která byvá často doprovázena narkolepsií(to je porucha spavosti a znamená, že člověk spí více, než-li je běžné u průměrného jedince. Silnější případy mohou upadnou do spánku i během jakékoli činnosti, tento stav nelze myslí ovlivnit.). V poslední době jsem neuvěřitelně unaven a ospalý - dokáži lehce prospat více než 12 hodin denně a někdy se i tak stejně cítim zmátořen. Mé příhody s touto poruchou jsou neuvěřitelně děsivé. Spím a k vědomí mne probouzí brnivá bolest hlavy, která zesiluje a také pokud se pokouším ovládat své tělo. Když mám štěstí dokáži pouze otevřít oči. Mé tělo nereaguje na žádné pokyny - ani křik, pohyb končetinami. V mém případě tento stav doprovází pisklavý zvuk, ale nikdy halucinace. Takže ležím na posteli v tomto stavu i více než 10 minut a trpím drásající bolestí. Naštěstí spánková obrna neí vůbec nebezpečná, pouze nepříjemná, za což jsem velmi rád.
Zdravím všechny. Nečetl jsem uplně všechny kometáře takže netuším jestli někdo už nenapsal o tom co ted napíšu já. Nejspíš trpím také spánkovou obrnou. po usnutí se mi to nestává ale hlavně ráno (no... spíš dopoledne :D). Dnešek nebyl výjimka, vzbudil jsem se ale přitom jsem nemohl pohnout tělem, otevřít oči a promluvit. Stává se mi to celkem často a to už od dob kdy jsem za sebou tahal kačera (jo a je mi 22 let :D). Za ty léta jsem zjistil jednu věc. Když se chci probudit úplně stačí se zhluboka nadechnout. Někdy třeba i dvakrát nebo třikrát za sebou. Není to sice tak jednoduchý, protože v tomhle stavu se nejspíše většině lidí špatně dýchá, ale věřte mi jde to:-) A hlavně to funguje. Je tu jen jeden menší problém :D Když se úplně proberu, někdy se stane, že jsem tak unavenej že se mi chce zase usnout. Jakmile se ihned nezvednu nebo se nesnažim něco dělat tak jsem v tu ránu zpátky v tom nepříjemném stavu. :-) No a to je asi tak vše s čím Vám tu přispěju :-) Doufám že to někomu pomůže.
AHOJ VSICHNI CO TRPITE SO VIMJAK SE CITITE.MATE SPOUSTU OTAZEK CO SE S VAMI DEJE A SKORO ZADNE ODPOVEDI.SAMA MAM SO SKORO PORAD.MUJE SKUSENOST JE KDYZ JSEM V SO TAK SE MUSIM CO NEJDRIV UKLIDNIT TREBA JEN NA 3SEC.A RICT SI ZE SE NEBOJIM A TIM SE MUJ DECH VRATI DO NORMALU .RICT SI JEN ZE JE TO JEN SEN.I PRED SPANIM I VE SPANKU.DRZIM VAM PALEC A KRASNE SPANI BEZ SO
Taky jsem spánkovou obrnu...Luk: "Nyni jste pri plnem vedomi uprostred ziveho snu...".
O sen se zřekmě nejedná, spíše jde o astrální cestování, lépe řečeno jde tady o mimotělní zážitek. Ten pocit že se nemůžete hnout, cítite vibrace a slyšíte bzučení v uších je tranz. Tímto tranzem prochází každý kdo usíná, ale neuvědomuje si to. Tento stav je způsobený snížením mozkové aktivity resp. snížení mozkove frekvence do alfa nebo theta rytmů. Když usínáte vzdávate se svého vědomí a tento stav nevnímáte, ale naopak např. při meditaci, pokud jste uvolnění v hluboké relaxaci, může poklesnout mozková aktivita a můžete se do tohoto stavu dostat. Existují různé metody relaxace jak tohoto stavu dosáhnout. Pokud už jste ve stavu tranzu můžete vyjít z těla ven. Na to existují také metody. Neexistuje žádna univerzální metoda, která by byla ideální pro všechny lidi. Každý je jiný a proto kažnému vyhovuje jiná metoda. Astrální projekci se může naučit každý. Doba za kterou se to naučíte je různá např. 1 týden, 3 mesíce, 2 roky. Záleží na tom jak často trénujete.
Web:
http://www.astralni-cestovani.info
http://www.acld.mysteria.cz
http://astral.ic.cz/astralni-cestovani/
O sen se zřekmě nejedná, spíše jde o astrální cestování, lépe řečeno jde tady o mimotělní zážitek. Ten pocit že se nemůžete hnout, cítite vibrace a slyšíte bzučení v uších je tranz. Tímto tranzem prochází každý kdo usíná, ale neuvědomuje si to. Tento stav je způsobený snížením mozkové aktivity resp. snížení mozkove frekvence do alfa nebo theta rytmů. Když usínáte vzdávate se svého vědomí a tento stav nevnímáte, ale naopak např. při meditaci, pokud jste uvolnění v hluboké relaxaci, může poklesnout mozková aktivita a můžete se do tohoto stavu dostat. Existují různé metody relaxace jak tohoto stavu dosáhnout. Pokud už jste ve stavu tranzu můžete vyjít z těla ven. Na to existují také metody. Neexistuje žádna univerzální metoda, která by byla ideální pro všechny lidi. Každý je jiný a proto kažnému vyhovuje jiná metoda. Astrální projekci se může naučit každý. Doba za kterou se to naučíte je různá např. 1 týden, 3 mesíce, 2 roky. Záleží na tom jak často trénujete.
Web:
http://www.astralni-cestovani.info
http://www.acld.mysteria.cz
http://astral.ic.cz/astralni-cestovani/
Řešení by mohla být meditace možná to pomůže. Žádné léky, musíte se to naučit zkrátka ovládat a nepanikařit. Četl jsem že když ty vibrace budete podrobně zkoumat v době tranzu tak samy vymizí i z tranzem, hlavně klid.
Tím klidem myslím že se máte sklidnit a uvolnit, neklid to může zhoršit a může to být nepříjemné, nemusíte se snažit zrovna hýbat. To že někteří z vás mají pocit že nemůžou dýchat je jen dojem. Ve skutečnosti se o dýchání stará vaše podvědomí, to však nevnímáte.
Spánkovou obrnou trpím již od dětství. Do puberty jsem spával často na břichu a tak jsem při záchvatu měl potíže s dýcháním, pak již zbyla jen celková paralýza, hučení v uších občas i pocit enormně rychlého pohybu. Snažil jsem se tomuto vztahu čelit a dodnes to dokáži, dnes už se spánkové obrny tolik nebojím, naopak vnímám ji jako zajímavý zážitek. Jen jsem měl vždycky trochu strach, že se mne někdo bude snažit probudit a já nebudu moci reagovat - jako zombie.
Zdravím. Mám 18 rokov a prvýkrát som "okúsil" spánkovú obrnu asi pre 2-oma rokmi. Bolo to nadránom, keď som počas sna zacítil chlad, tlak na hrudi a po celom tele mravčenie. Kedže tento stav som poznal z rozprávania mojej mami, vedel som o čo sa jedná, ale bol som natoľko vyľakaný, že som len dúfal, že sa niekedy ešte pohnem. Mama to pripisovala "nadprirodzenej sile", čomu ja osobne absolútne neverím a tak som začal pátrať po tom, ćo sa to skutočne v spánku deje. Po tetjo prvej skúsenosti nasledovalo relatívne dlhé obdobie bez spánkovej obrny, avšak posledný polrok to zažívam minimálne 2-3 krát do týždňa. Je to hlavne pri intenzívnom sne, kedy už aj sám očakávam, čo príde. Najhoršie je, že dokážem hýbať očnými viečkami a vidím skutočný obraz ( alebo si to len myslím), ale to je tak všetko. U mňa to trvá možno len pár sekúnd. Pocit mravčenia je stálym príznakom, avšak posledné paralýzy u mňa sprevádza aj sťažené dýchanie, preto sa obávam, aby som sa neudusil. Veď po nedávnej paralýze som sa zobudil s hlavou vo vankúši, kedy sa my aj snívalo, že nedokážem dýchať, ale prebrať som sa nemohol. Našťastie som preźil a som rád, keď sa po takejto nepríjemnosti stále zobudím. Je to strašný pocit, pocit ako pri špecifickom druhu kómy, kedy človek vníma okolie, ale nedokáže dať najavo žiadne reakcie.
No nazdar a já si myslela že vidím duchy. Jsem ráda že tomu tak není. Tyhle stavy mám od malička,není to příjemné,ale dá se to vydržet. S pozdravem anda
V span.laboratoriu mi potvrdili spankovu obrnu,ako sucast narkolepsie.Obraz mojej span.obrny je ten isty ako uvadzate uz predo mnou.Sucasna medicina sa tomu takmer nevenuje,oficialne je to len velmi malo preskumane,casto mnohí lekari o tom nemaju ani potuchy,vyliecit sa to neda,lekari na to davaju len lieky,ktore vas utlmuju,takze sa potom citite ako opity...tie obrny potom nie su tak caste,ako bez liekov,ale predsa len su.Ja stale lustrujem cez internet,co okolo toho fenomenu sucasna veda vyskumala,alebo ci sa to da nejako vyliecit,zatial vsak nic...A cudujem sa tym ludom,ktorí sa vedome venuju tomu,aby sa dostali do tych stavov(lucidne sny,cestovanie v astraly,magia...).Ja a mne podobní mavame tieto stavy pravidelne a nedobrovolne a vobec to nie je nieco,po com by mal clovek tuzit!Nie je to ziadne pozehnanie,ale presny opak...velmi to zhorsuje kvalitu zivota.Takze vyzyvam vsetkych,ktorí su v tomto smere zdraví,nech nepokusaju osud a nech sa nezaoberaju ziadnym cestovanim v astraly,atd-je to zona,ktora nie je urcena pre cloveka na tejto zemi a ak sa do tejto zony snazite dostat umele-skor ci neskor to olutujete.Ani jeden z nas,ktory to mame nedobrovolne,ak by sa dalo,uz by to nikdy nechcel zazit.Su to zazitky,ktore su presnym opakom toho comu sa povie pozitivny zazitok!
Ahoj,
již několik let se mi stává, (jen v případě, že ležím na zádech) že se nad ránem probudím (obvykle je to kolem 3.hod), snažím se usnout, a pak úplně přestanu cítit tělo, v hlavě slyším silné hučení (těžko popsatelné) a k tomu vibrace, cítím nějakou "sílu", jak mě vtahuje ven z těla. No žel nikdy jsem (ze strachu co se se mnou děje a z neznáma) nedopustila, aby to došlo nějak dál, a snažila se hýbnout malíčkem na pravé ruce, což se mi vždy podařilo (nic lehkého to ale nebylo). Tyto stavy jsem si vysvětlovala jen jako nějakou docela běžnou poruchu spánku, dokud se mi nestalo to, co minulý týden. Jako obvykle to na mě přicházelo, jenže tentokrát to bylo tak strašně rychlé, že jsem se přes čelo dostala ven z těla do "polosedu", jednoduše horní polovina těla byla "venku" a stále ve mě. (Panebože, to byl zážitek:)) Moje druhé já bylo takové bílé, průhledné... Rozhlížela jsem se po pokoji, viděla jsem jakoby ze všech úhlů, viděla jsem sebe jak ležím na posteli, pak jsem se podívala za sebe, hlavu jsem přitom neotáčela, a viděla (přes zeď!!!) bratra jak spí.Lekla jsem se tak, že jsem se vrátila zpět do těla. Dvě noci poté jsem nemohla spát, měla to pořád před očima, a přemýšlela jsem nad dosavadním životem. Zjištění, že opravdu existuje posmrtný život je fakt mazec... hledala jsem informace, a tak jsem zavolala jedné paní z Prahy, která se zabývá esoretikou, kartami apod. Doslova mi řekla, že je to dar, že se to nějak hojně lidem nestává, že to někdo cvičí několik let a nic, a hlavně že se toho nemám bát, a že největší nepřítel je strach. Pokud to nedopustím, nic se mi prý nemůže stát. A AC mi může obohatit a zlepšit život na Zemi. Navíc, prý se to stává lidem, kteří mají aktivní čakry, a je dost možné, že kdybych chtěla, mohla bych u sebe cvičením rozvinout např.léčitelství, vidění aury apod.
již několik let se mi stává, (jen v případě, že ležím na zádech) že se nad ránem probudím (obvykle je to kolem 3.hod), snažím se usnout, a pak úplně přestanu cítit tělo, v hlavě slyším silné hučení (těžko popsatelné) a k tomu vibrace, cítím nějakou "sílu", jak mě vtahuje ven z těla. No žel nikdy jsem (ze strachu co se se mnou děje a z neznáma) nedopustila, aby to došlo nějak dál, a snažila se hýbnout malíčkem na pravé ruce, což se mi vždy podařilo (nic lehkého to ale nebylo). Tyto stavy jsem si vysvětlovala jen jako nějakou docela běžnou poruchu spánku, dokud se mi nestalo to, co minulý týden. Jako obvykle to na mě přicházelo, jenže tentokrát to bylo tak strašně rychlé, že jsem se přes čelo dostala ven z těla do "polosedu", jednoduše horní polovina těla byla "venku" a stále ve mě. (Panebože, to byl zážitek:)) Moje druhé já bylo takové bílé, průhledné... Rozhlížela jsem se po pokoji, viděla jsem jakoby ze všech úhlů, viděla jsem sebe jak ležím na posteli, pak jsem se podívala za sebe, hlavu jsem přitom neotáčela, a viděla (přes zeď!!!) bratra jak spí.Lekla jsem se tak, že jsem se vrátila zpět do těla. Dvě noci poté jsem nemohla spát, měla to pořád před očima, a přemýšlela jsem nad dosavadním životem. Zjištění, že opravdu existuje posmrtný život je fakt mazec... hledala jsem informace, a tak jsem zavolala jedné paní z Prahy, která se zabývá esoretikou, kartami apod. Doslova mi řekla, že je to dar, že se to nějak hojně lidem nestává, že to někdo cvičí několik let a nic, a hlavně že se toho nemám bát, a že největší nepřítel je strach. Pokud to nedopustím, nic se mi prý nemůže stát. A AC mi může obohatit a zlepšit život na Zemi. Navíc, prý se to stává lidem, kteří mají aktivní čakry, a je dost možné, že kdybych chtěla, mohla bych u sebe cvičením rozvinout např.léčitelství, vidění aury apod.
Řekla mi ať si pro začátek koupím nějakou literaturu od autorů jako dr.Moody, Richard Webster. A pokud by se stalo, že bych samovolnému vycházení chtěla zabránit, mám si lehnout na bok, a zkřížit nohy.
Trochu paradox je ten, že vždy jsem věřila v Boha, ale nijak zvlášť duchovně založená jsem nikdy nebyla, ani nechodím na bohoslužby. Každopádně jsem se rozhodla, že se toho nevzdám, příště zkusím nezpanikařit, a projít se po domě, na nějaké delší cesty se ještě necítím.
Ajjo, já kromě těch nepříjemných pocitů jako je ztráta citu v těle, bzučení a vibrací, opravdu nepociťuji, že by mi to nějak ubíralo na kvalitě života, vlastně, dosud jsem se tím nějak nezabývala. To, že je to nebezpečné beru jako samozřejmost, co nebezpečné není? V reálném čase tady na Zemi přece taky není bezpečno, když pominu například létání letadlem, kdykoliv přecházíme silnici, může nás přejet auto. I jogíni, budhističtí mnichové tam cíleně chodí z nějakého důvodu. Když už nic, alespoň tam každý pochopí, že jsme tu na Zemi jen za trest, dost možná se mu změní pohled na život celkově, materialismus, přestane mít strach ze smrti, a hlavně, se stane třeba i lepším člověkem.
Určitě je každého věc, jak s tím naloží, já to beru pozitivně, a jsem ráda, že mě potkala ta možnost poznat jak to je. Mám pocit blaženosti, když si uvědomím, že nežijeme nadarmo, a že se zase jednou setkám se svými milovanými zesnulými. Pokud by se chtěl se mnou někdo podělit o své zkušenosti, byla bych moc vděčná :)
[email protected]
Trochu paradox je ten, že vždy jsem věřila v Boha, ale nijak zvlášť duchovně založená jsem nikdy nebyla, ani nechodím na bohoslužby. Každopádně jsem se rozhodla, že se toho nevzdám, příště zkusím nezpanikařit, a projít se po domě, na nějaké delší cesty se ještě necítím.
Ajjo, já kromě těch nepříjemných pocitů jako je ztráta citu v těle, bzučení a vibrací, opravdu nepociťuji, že by mi to nějak ubíralo na kvalitě života, vlastně, dosud jsem se tím nějak nezabývala. To, že je to nebezpečné beru jako samozřejmost, co nebezpečné není? V reálném čase tady na Zemi přece taky není bezpečno, když pominu například létání letadlem, kdykoliv přecházíme silnici, může nás přejet auto. I jogíni, budhističtí mnichové tam cíleně chodí z nějakého důvodu. Když už nic, alespoň tam každý pochopí, že jsme tu na Zemi jen za trest, dost možná se mu změní pohled na život celkově, materialismus, přestane mít strach ze smrti, a hlavně, se stane třeba i lepším člověkem.
Určitě je každého věc, jak s tím naloží, já to beru pozitivně, a jsem ráda, že mě potkala ta možnost poznat jak to je. Mám pocit blaženosti, když si uvědomím, že nežijeme nadarmo, a že se zase jednou setkám se svými milovanými zesnulými. Pokud by se chtěl se mnou někdo podělit o své zkušenosti, byla bych moc vděčná :)
[email protected]
Jo jo, zažívám naprosto to samé. Zočátku, když jsem ještě netušila, o co jde, jsem si myslela, že jsem cvok. Lítala jsem po pokoji (moje tělo leželo v posteli), později jsem lítala i mnohem dál, na místa, která určitě ještě žádný člověk neviděl. Akorát to nedokážu ovládnout a někam směřovat, vždycky mě to odpálí "někam". Nemohu opomenout, že úplně zpočátku, snad při prvních 20 stavech stála vždy vedle postele malá černá postava, kterou jsem vnímala těsně na rozhranní vidění (periferně). Údajně to měl být nějaký pomocník, který mě měl zbavit strachu a pomoci mi dostat se z těla, ... no, no odvaze mi tato postava rozhodně nedodala, co vám budu povídat :-) Zážitků je spousta a je to pomalu na knihu. Když jsem jednou měla údajně možnost se tohoto daru/potíže (každý to bere jinak) zbavit u nějaké léčitelky, odmítla jsem. Proč si nechat brát něco, co je sice na jednu stranu hrozivé, ale umožňuje nám nahlédnout někam, kam se každý nepodívá. Myslím, že při těchto stavech, se šikovný jedinec, který se to naučí ovládat, může dostat k samotné podstatě našeho světa a jeho fungování. Já zatím nahlédla jen lehce do zákulisí, někdy děsivého, někdy krásného, ale každopádně hodně zvláštního a zajímavého.
Já to mám už od narození... jako malý jsem měl spíše halucinace typu křik, opakované práskání s dveřmi, hučení v uších,jak mi hračky běhají po pokoji nebo jak někdo nepříjemným hlasem opakuje mé jménu. od 13 do 18 jsem tento jev nezaregistroval, ale od 18 zase. Sice už nemám vizuální ani audio halucinace ale je to pořád nepříjemné. Nejhorší stav je když mi buší to srdce... klidně bych se tomu i poddal, ale mám strach že se mi utrhne a bojuju o to abych se pohnul aspoň prstem. To mě vždycky vysvobodí
Pravdupovediac zo zvedavosti som aj ja skúšala,či v takomto stave funguje to ,,lietanie jemnohm.tela,,. Musím konštatovať,že je to obyčajný nezmysel,pretože ja mávam tieto stavy sp.obrny pravidelne,takže mám možnosť si to overiť na viackrát,nie len na základe jedného zážitku....Moje skúsenosti sú také,že všetko,čo sa dostane do nášho vedomia,trebárs čítaním,je okamžite súčastne už aj v podvedomí,takže ak som čítala,že pri sp.obrne je možnosť pohybovať sa nehmotným telom kdekoľvek v realite,moje podvedomie sa to snaží zrealizovať,ale je to hocikde,len nie v realnom prostredí,takže argumenty niektorých,že sa to dá skontrolovať tým,že trebars ,,zaletím,, do sestry v susednom meste a vidím,čo sa konkrétne u nej v domácnosti deje v určitý čas a potom na druhý deň to s ňou skonfrontujem -výsledok je vždy negatívny.V tom stave sa mi naozaj podarí,akože som u sestry,ale dej,ktorý tam vidím ja,sa vobec nezhoduje so skutočnosťou.Takže rady ezoterikov sú obyčajné klamstvo a ak mi bude niekto písat,že možem byt rada,že mám tie stavy,tak moja odpoved je,že nie som masochista,lebo tie stavy sú spojené vždy s veľkým strachom a darmo,aj keď viem o čo ide,ten strach je tu vždy,ovladať sa to ani volou,ani rozumom nedá,akurat sa to zmierni tým,ze viem,ze mi to neuskodí.A este mam jednu radu:pred spaním,alebo najlepsie nikdy netreba pozerat horory a filmy v ktorých je brutalita a násilie,ono sa to taktiež uklada do podvedomia a to sa moze stavat sucastou tych halucinácii.Ked som bola teaneger videla som snad vsetky horory,ktore v tom case boli dostupne,teraz pred spanim schvalne pozeram len pekne veci.A este jeden postreh:citala som blogy o tejto problematike,kde som sa dozvedela,ze niektorí maju ako sprievod.jav pri tychto stavoch napr.ze po nich lezu pavuci,alebo ze stoji pri nich mimozemstan.Pomyslela som si,fuuuj,ako dobre,ze ja take nieco nemam...a o par dni som to mala uz aj s tymi pavukmi a o par dalsich dni aj s mimozemstanom...chcem tym len povedat,ze vsetko,co sa dostane do nasho vedomia,potom moze sluzit ako material na obsah tych halucinácii,co su pri tej obrne..
Ajja: takže ty to bereš jen jako halucinace, nebo na astrál věříš? Zcela jsem to z tvých dvou příspěvků nepochopil, jelikož v prvním varuješ před tímto světem, a teď se o tom zmiňuješ jako o iluzi a halucinaci. Já ti nevím... dočetl jsem se mnohokrát o lidech, kteří zažili "zážitky blízkosti smrti“ (near death)dám příklad, člověk na sále viděl své fyzické tělo. Viděl jak ho lékaři oživují, a zcela to pak dokázal popsat, vše, co se odehrálo se taky potrvdilo. To přece není žádná iluze. Ten, kdo AC zažil, nebo zažil OOBE (Out-of-body experience) nemůže pochybovat. S podvědomím máš pravdu, na co myslíš, to se ti taky promítne. VIZ --- Stejně tak každá naše myšlenka získává svoji realizaci v astrálním světě. Žije však jenom potud, pokud je myšlenka aktuální, tj. pokud na danou věc usilovně myslíme. Jakmile na tuto věc přestaneme myslet, astrální realizace této myšlenky nemá odkud brát energii, slábne a postupně zaniká.
Ajja: takže ty to bereš jen...Pre Romana:Príspevky som uverejnila v opacnom poradí ako sa stali,cize najprv som skusala tie odporucania ezoterikov a po dlhom case som dospela k nazoru,ktory som napisala ako prvy.A na tvoju otazku,ci verím na astral-je to pojem,ktory sa pouziva iba v ezoterike,podla nej je to jedna z vrstiev nasich tiel.Je to len hypoteza ezoteriky,iba tapanie v tme,nic viac.Ezotericke fenomeny su realizovatelne,ale je to vzdy hra s ohnom.Su to oblasti,ktore su a maju zostat pre cloveka zonou,do ktorej sa vstupovat nema.A ak tam clovek vstupuje,tak sa vystavuje riziku ze psychicky ochorie a ak sa mu v tejto oblasti s tymi roznymi pokusmi darí,tak je to najpravdepodobnejsie tak,ze sa mu tie pokusy daria s pomocou negatvnych síl(veriaci by to nazval s pomocou diabla)
Ahoj,zazivam to same co vy, nekdy i 3x za noc, kdyz se vzbudim bojim se usnout a jakmile usnu mam to znova. Ztuhne mi cele telo,vse okolo vnimam a jedine co dokazu je nahlas dychat aby me treba pritelkyne vedle zbudila. Casto mi pritom huci v usich, nebo slysim prasknuti dveri. Mivam u toho vetcinou halucinace, ěx jsem videl osobu v cernem vedle me postele ktera jen stala a koukala na moje telo, probudil jsem se hruzou v sedě a vzdy mam husy kuzi po celem tele. Nekdy se divam na sve telo zezhora a nekdy mam pocit ze litam. Vzdycky volam o pomoc ale samozdrejmne to clovek vedle me neslysi.
Spánkovou obrnu mívám velice často, někdy až pětkrát za sebou. Někde jsem četla, že je to způsobené tím, že jak je člověk velice unavený, tak jako by "přeskočí" jednu fázi spánku a stává se mu pak tohle. Nevím, moc tomu nerozumím, nevím, co je na tom pravdy, ale i tak je to velice nepříjemné. Bohužel se mi při tom i stává, že vidím "stíny", slyším jako by hlasy a dvakrát se mi i stalo, že mě něco zvedalo z postele, a já při tom normálně koukala, je to jak kdybych se dívala skrz zavřené oči, že všechno je tak reálné a naprosto detailně a správně vykreslené, jako kdybych se doopravdy dívala. Je možné,že se opravdu dívám, ale jak necítím svaly a své tělo, nemohu posoudit. Když jsem pak "dopadla" do postele, byla jsem ve stejném úhle, v poloze, koukala na stejné místo jako při tom zvedání. Slyšela jsem i jako by funění, nedokážu to přesně popsat, je to delší doba. Většinou mám pocit, že je se mnou v místnosti osoba, kterou znám, a snažím se jí říct, ať mě vzbudí, a nakonec sebou musím škubnout až mám pocit, že snad dostanu infarkt. Má někdo podobnou zkušenost?
Veroniko, já vím, že to, co teď napíšu se bude zdát hrozný, ale opravdu jsem ráda, že tohle nezažívám sama, protože si občas připadám vážně jako cvok!!! :(
Často v poloze na zádech mívám drnčení v hlavě, při kterém mi celé tělo znehybní, a já mám pocit, že se kamsi propadám.... Je zbytečné psát o pocitech, které přitom mám, protože ti, co zažili vědí, jaký strach to doprovází, a jak namáhavé je pohnout alespoň jednou částí těla. Chci chodit spát s pocitem, že si odpočnu, ne ze strachem z toho co bude, když zavřu oči a uvolním se.:( Pokud by se našel někdo, kdo ví, jak tuto věc (pokud to vůbec lze) 'léčit', nebo alespoň potlačit bez užívání prášků na uklidnění, o kterých si myslím, že nejsou východiskem, bylo by to skvělé.
Zkoušela jsem .. 'Při spánkové paralýze nespěte na zádech a obličejem nahoru' v domnění, že spaním na boku a břichu tyto stavy zcela vymizí. A výsledek? Nefunguje. Místo toho se dostavilo něco jiného. Při těchto polohách už nepociťuji drnčení, ale nehybnost mám stále. A (sakra, vím, že to bude znít divně) při ní často slyším vzdychání, řekla bych že moje, protože si připadám, jako bych to s někým dělala. Nic nevidím, pouze slyším a 'cítím'. Často se stane, že pokud se nepohnu nebo pravděpodobně úplně neusnu (protože přestanu zcela vnímat), pocítím i orgasmus!!! Někdy se mi stává, že i při běžném hlubokém spánku se náhle vzbudím a lapnu hlasitě po dechu, jako bych nemohla před chvílí dýchat.
No a v pátek jsem si šla v podvečer lehnout, na boku se mi dostavila nehybnost, nic jsem zase neviděla, za to jsem ale slyšela fakt odporný hlas!! Bylo to jak z hororu... naštěstí se mi po krátké době podařilo pohnout rukou.
Pokud je to opravdová realita, a já zažiju i nějaké vidiny podobného rázu, mám pocit, že se brzo ocitnu na nějakém oddělení. Našla jsem rozsáhlý článek na wiki, a nemám dvakrát radost z toho, co se tam píše, podle všeho by to znamenalo, že mě v tomto stavu 'neco napadá'.
Často v poloze na zádech mívám drnčení v hlavě, při kterém mi celé tělo znehybní, a já mám pocit, že se kamsi propadám.... Je zbytečné psát o pocitech, které přitom mám, protože ti, co zažili vědí, jaký strach to doprovází, a jak namáhavé je pohnout alespoň jednou částí těla. Chci chodit spát s pocitem, že si odpočnu, ne ze strachem z toho co bude, když zavřu oči a uvolním se.:( Pokud by se našel někdo, kdo ví, jak tuto věc (pokud to vůbec lze) 'léčit', nebo alespoň potlačit bez užívání prášků na uklidnění, o kterých si myslím, že nejsou východiskem, bylo by to skvělé.
Zkoušela jsem .. 'Při spánkové paralýze nespěte na zádech a obličejem nahoru' v domnění, že spaním na boku a břichu tyto stavy zcela vymizí. A výsledek? Nefunguje. Místo toho se dostavilo něco jiného. Při těchto polohách už nepociťuji drnčení, ale nehybnost mám stále. A (sakra, vím, že to bude znít divně) při ní často slyším vzdychání, řekla bych že moje, protože si připadám, jako bych to s někým dělala. Nic nevidím, pouze slyším a 'cítím'. Často se stane, že pokud se nepohnu nebo pravděpodobně úplně neusnu (protože přestanu zcela vnímat), pocítím i orgasmus!!! Někdy se mi stává, že i při běžném hlubokém spánku se náhle vzbudím a lapnu hlasitě po dechu, jako bych nemohla před chvílí dýchat.
No a v pátek jsem si šla v podvečer lehnout, na boku se mi dostavila nehybnost, nic jsem zase neviděla, za to jsem ale slyšela fakt odporný hlas!! Bylo to jak z hororu... naštěstí se mi po krátké době podařilo pohnout rukou.
Pokud je to opravdová realita, a já zažiju i nějaké vidiny podobného rázu, mám pocit, že se brzo ocitnu na nějakém oddělení. Našla jsem rozsáhlý článek na wiki, a nemám dvakrát radost z toho, co se tam píše, podle všeho by to znamenalo, že mě v tomto stavu 'neco napadá'.
Celkově ta spánková obrna pravděpodobně neznamená nic dobrého, a tím astrálem to asi úzce souvisí.
Doporučuji přečíst
http://translate.googleusercontent.com/translate_c?ie=UTF8&rurl=translate.google.cz&sl=en&tl=cs&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Sleep_paralysis&usg=ALkJrhhUBoYEsBS40An1DJgp6BAEYe0IQw
Chtěla bych znát vaše názory. Zda to, co zažíváte považujete za skutečnost nebo pouhé výplody mozku? Přála bych si, aby to nebyla pravda, ale kdo to zažil, ví jak moc to je skutečné! :( Mám z toho smíšené pocity, a upřímně - opravdu se teď bojím chodit spát!
Doporučuji přečíst
http://translate.googleusercontent.com/translate_c?ie=UTF8&rurl=translate.google.cz&sl=en&tl=cs&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Sleep_paralysis&usg=ALkJrhhUBoYEsBS40An1DJgp6BAEYe0IQw
Chtěla bych znát vaše názory. Zda to, co zažíváte považujete za skutečnost nebo pouhé výplody mozku? Přála bych si, aby to nebyla pravda, ale kdo to zažil, ví jak moc to je skutečné! :( Mám z toho smíšené pocity, a upřímně - opravdu se teď bojím chodit spát!
Ahoj, tato diskuze me potesila, jelikoz jsem zjistila, ze v tom nejsem sama..Nevim, jestli se u me jedna o spankovou obrnu, kazdopadne urcite prozivam nejaky typ poruchy spanku. Mivam zachvaty malo, jen jednou za cas, ale vzdy to stoji za to, opravdova hruza! Spim a najednou se jakoby vzbudim nahlym stresem nebo velkym pocitem uzkosti. Otevru oci a lezim na posteli, jsem vydesena, busi mi srdce a ac to zni asi divne, vnimam jakousi pritomnost zla. Pak se podivam vedle postele a vidim "ducha", tak tomu alespon rikam. Pokazde, kdyz jsem se do tohoto stavu dostala, tak jsem videla nekoho jineho. Postava stoji u me postele, diva se na me a me pojima neposatelny strach. Na rozdil od ostatnich ale vidim presny oblicej, obleceni cloveka vsechny detaily a je to tak realne, ze mam prave pocit ze jsem naprosto vzhuru. Vzdy se mi chce utect, pohnout se nebo zakricet, ale jsem paralyzovana a nemuzu. Po nekolika momentech hruzy se mi podari vydat treba ze sebe krik a v ten moment se postava rozplyne a ja vystrelim z postele a jdu za rodici do vedlejsiho pokoje.
Je to desne, obcas si pripadam jako halucinujici blazen, ale kdyz ctu vase prispevky, vidim, ze se asi jedna o podobnou diagnozu...
Sen ve snu, respektive mnohocetny sen ze ktereho s eprobouzim do stale vyssiho a vyssiho levelu a nikdy netusim, kdy uz jsem vzhuru mivam taky a dost casto.
Mam v planu zajit do spankove laboratore...
Pokud by nekdo z vas zjistil, jak se toho zbavit a nebo mel podobne zkusenosti jako ja, budu rada za vas komentar.
Je to desne, obcas si pripadam jako halucinujici blazen, ale kdyz ctu vase prispevky, vidim, ze se asi jedna o podobnou diagnozu...
Sen ve snu, respektive mnohocetny sen ze ktereho s eprobouzim do stale vyssiho a vyssiho levelu a nikdy netusim, kdy uz jsem vzhuru mivam taky a dost casto.
Mam v planu zajit do spankove laboratore...
Pokud by nekdo z vas zjistil, jak se toho zbavit a nebo mel podobne zkusenosti jako ja, budu rada za vas komentar.
Zvláštné,že s týmto javom si nevie nikto dať rady,pritom spánkova obrna je stará ako ľudstvo samo,ba ešte staršie.Názvy sú ako:nočná mora,dlávenie,zjavenie,videnie,des a pod.Nie každý to prizná,ale každý to v živote zažije v rôznej frekvencii,intenzite,podobe a réžii.Najväčší problém je v tom,že to mnohí ani nevedia pomenovať,dokonca ani medicína,ani veda nie,ba ani teologia.Som presvädčený o tom,že tento jav sa vyskytuje preto,aby nás varoval pred niečím-a to pred nami samotnými.Je to upozornenie,že v živote niečo robíme doslova veľmi zle.Donedávna som tieto stavy zažíval aj ja pravidelne.Začalo to v detstve celkom neškodne,stále sa to potom zhoršovalo,až sa to nedalo pomaly vydržať,bolo to doslova brutálne.Teraz už ale posledné 3 roky to ustupupovalo,už to nemávám.Približne 20 rokov som stým bojoval podobne ako tu mnohí píšú,ale bezvýsledne,len sa to zhoršovalo.Pritom stačilo len veľmi málo,prestať škodiť sebe aj iným,slovom obrátiť celé svoje zmýšlanie.Milovať Stvoriteľa,blížneho svojho a konať skutky Božie.Verte mi,iného východiska z toho niet!Inak psychiatrie a basy sú plné ľudí ktorích to zničilo,napr. aj Al Capone takto brutálne trpel.
Dobrý den, tento týden jsem viděla v TV na cizím programu /asi Spektrum/, příběh jedné ženy, která takto znehybní i na delší dobu. Stalo se jí docela, že ji lékaři prohlásili za mrtvou, při tom vše slyšela a vzbudila se v márnici. Ale tam to nejmenovali, jako spánkovou obrnu, ale jinak a její stav měl diagnózu a paní bere léky, nicméně tyto stavy má stále. Zkuste pohledat někde na netu, myslím, že na sp. obrnu bude diagnóza a léčba.
Taky se mi stává, že se např. uprostřed noci vzbudím a nemůžu se pohnout. K tomu ještě slyším různé zvuky připomínající někdy rolničky, jindy zase projíždějící vlak.Halucinace nemívám, bo nemůžu otevřít ani oči. Prostě se snažím,ale nejde to!. Moje obrana proti tomu je taková: hned jak to odezní,otočím se na bok, protože tohle se mi děje, když ležím na zádech nebo na břichu a spím dál. Sice než znovu usnu, mám pocit, jakobych se houpal nebo jakoby mě někdo chtěl otočit zpátky na záda, ale za chvíli to prejde uplne a ja usnu.
Ja sa o tuto temu stale zaujimam,stale hladam na nete,aj v inych jazykoch,co je noveho okolo tejto temy a ako sa toho zbavit.Pretoze mam diagnostikovanu narkolepsiu a jej sucastou je aj spankova obrna a samozrejme sa toho chcem taktiez zbavit,lebo to hrozne nici kvalitu mojho zivota.Zial sucasna medicina to vyliecit nedokaze,zmiernit sa to da iba dozivotnym uzivaním antidepresív,ucinkuje to na principe,ze vas organizmus je tak ,,otapeny,, ,ze vsetky reakcie a akcie organizmu su potlacane a tym su potlacane aj tieto obrny,ale zial,potlacane je aj vsetko ostatne,takze ja sa citim nonstop,akoby som bola po 2 dnovom zure.S tymi tabletkami sa vsak tieto obrny naozaj zredukuju takmer na polovicny pocet.Neda sa to ovplyvnit ani ziadnymi technikami,ktore ponukaju psychiatri.Z toho,co som sa o tom docitala,na vedeckych strankach vyplyva,ze clovek,ktory to ma,ma predispozicne oslabenu nervovu sustavu,a ak to ma clovek 2-3X za zivot,je to v norme,ale ak to mava castejsie,vtedy je uz natrvalo poruseny spankovy mechanizmus,takze vtedy neostava nic ine ako sa stym zmierit a stym zit,ale s vedomim,ze ste psychicky zdraví,ze je to naozaj len spankovy mechanizmus,ktory mate natrvalo poskodeny.S tymto vedomím,sa tieto stavy zvladaju neporovnatelne lepsie,ako ked clovek nevie o tom nic,len ma strach ci nezacina blbnut,alebo ci nie je obetou nejakych nadprirodzenych sil.A ak sa clovek narodi s vrodenou predispoziciou na oslabeny nervovy system,este to neznamena,ze by musel trpiet depkami,maniami,span.obrnami,atd.-ale to by musel uz od mladosti zit velmi uvedomele a zamerne sa vyhybat stresovym situaciam-no to sa podarí len malokomu z nas.Mne pomaha to vedomie,ze viem,ze nie som psychicky chora,ze tie postavy,co sa pri tom zjavuju,alebo tie vselijake zvuky,a vsetko ,co okolo toho je,ze mi to uskodit nemoze a ze to pominie(ved to trva v skutocnosti len par minut),a ze potom bude zase vsetko OK.A ak su aj tieto stavy prienikom do inej dimenzie,budu to isto dimenzie negatívne,kedze
to sprevadza negativna emocia-strach.Ale pokym v tom stave nebudem nic experimentovat,konkretne nebudem sa snazit tuto dimenziu vyuzit,tak sa mi,aspon si myslim,nemoze nic stat,kedze ostanem pasivna a nebudem s touto dimenziou komunikovat.Nech je to uz cokolvek,ci realne ina dimenzia,alebo len skratove vyhodnotenie situacie mojim mozgom,treba zachovat co najvacsi pokoj a preckat to pasivne.Na spankovej obrne nie je naozaj celkom nic pozitívne(oponujem tymto vsetkym ezoterikom,ktorí sa k tomu snazia dostat umelo..),jedine plus,ktore to ma pre mna,ako veriacu krestanku,je snad len to,ze oproti vacsine ludí,mam moznost zazivat hrozu,v takej intenzite,ktora v realy snad ani neexistuje a to je mi vystrahou,aby som sa snazila zit tak,ako krestan ma,aby som po smrti nesla do pekla,alebo inac povedane do negativnych dimenzii,v ktorych podla biblie,je hroza taka velka,ze clovek taku hrozu na zemi nikdy nezazije,a kym clovek nezazije,neuverí,ja to vsak zazivam,ale s utechou,ze je to len kratkodobe...
Ahoj, mívám to také. Pokud je to "klidnější" (jen ležim na posteli a nemůžu se hýbat, někdo mě tahá z postele, kroutí mi s tělem, atd.) tak se jakoby uvolnim a přejde to samo. Pokud děsivější (když se mi k tomu přidají různý hlasy, stíny, halucinace) tak doslova křičim ale nikdo mě neslyší, až když trochu uslyšim sám sebe tak se proberu. Ale sem rád, že v tom nejsem sám :(
Ahoj, mívám to také. Pokud...Prosím vyhledejte nejbližšího terapeuta EFT (Emotial Freeddom Techniques). Po dvou sezeních cca 2,5 hodiny celkem) se mi touto technikou podařilo tento problém u klienta odstranit.
J.K. praktik EFT
J.K. praktik EFT
Je mi 22 a nikdy jsem...Ahojte , ja som maval od utleho detstva nevysvetlitelne, hororove, brutalne a tajomne sny a poznal som tiez ten pocit ze vam niekto sadne na nohy...asi od 15 roku som mal casto kompletnu spankovu obrnu a dlho som nevedel o co ide. Myslim ze spustacom bol neuvedomely emočný stres a obavy a tiez choroba al. oslabenie a malo spanku. To by bolo vsetko vporiadku...keby sa nediali pri tom aj ine veci...niekedy aj dlho pred zaspatim ked som ticho lezal..obcas nieco zaznelo: kroky od zavretych dvery az k mojej posteli ale nic som v tme nevidel, skoro som sa pokakal :),alebo hlasne klopanie z vnutra skrine ako ked niekto chce vstupit...a pocul to aj moj brad dost nas to vydesilo.Nedavno sa mi niekto v noci prihovaral okoby stal pri mne z lava pri postely ale fizicky tam nebol nikto.
Niekedy je to slabsie, hlavne ked vas ma kto oslovit ked chrcite a zobudi vas...horsie bolo ked som bol sam v izbe a vtedy sa to s vami hrá...napr. prebral som sa a mal som len divny pocit za hlavou (tvarou k stene) pohol som sa a rukou si presiel po hlave smerom do zadu ale tam ma nieco zastavilo az vtedy ma to ochromilo. Prislo mi to ako by sa mi niekto hrabal v hlave a ked videl ze som hore tak ma paralizoval. Pocul som pulzujuci hukot okolo hlavy, piskot a bolest celeho tela az ma tusim triaslo , trvalo to velmi dlho, bal som sa a zuril, nech ma uz nechá. Nikdy to nebolo az tak bolestive, inokedy behom dvoch sekund sa aj zotmelo v izbe ako by zhaslo mesto alebo akoby prisla nejaka temnota do izby na ubytovni kde som bol vtedy sam.Inokedy ked som otvoril oci som videl asi meter od postele nizku belavu postavu ktora v zapeti zmyzla, ci to bol polospanok neviem ale ked som to uvidel som hned vstal a bol som urcite hore, to len tak vtedy spokojne oci nezazmurite...Dufam ze su to len bludy a fantazia v polospanku. Bojim sa ze sa raz zobudim a nebudem sa moct hybat a budem vidiet jak so mnou dake bytosti nieco robia...sa asi zosaliem.
raz som sa zobudil a akurat spoza skrine vysla chuda postava okolo mojej postele..v stvrt sekunde ad zobudenia som v reflexe na nu vyskocil a chmatol za ruku, a kukam ze to brat..ze co robim :D ze len ide zavret okno. Vydychol som si a lahol ale bolo mi to dost divne, este som rozmyslal ci mi to len nevsugerovali ze to bol brat a chcel len odyst oknom cez ktore aj prisiel,ved byvame nizko na prizemi,aj brat si to pametal, tak vydite vsugerovali to aj jemu :oD Hrozne jak nas vlasna mysel vie potrapit.
Poprvé v osmi letech -myslela jsem, že umírám. Pak se to občas objevovalo a já se od rodičů dověděla, že to mívali taky a na vesnici se tomu říkalo, že "přišla mora a dusí tě" - prý se jí má říct: "přijď si zítra pro chleba" a na druhý den se objevil někdo ze sousedů pro chleba-prozradil se, a když ho "postižený" vypráskal metlou, měl pak už navždy klid..:-D :-D Další z alternativ byla, že se to děje, když ležíte na levém boku a tlačíte tak na srdce... Tak to byly jen střípky toho, na co si vzpomínám, když jsem o tomto stavu nevěděla naprosto nic jiného.
Pak přišlo období, kdy se mi to objevovalo velmi často-cca ve 21 letech..bála jsem se usnout...stejný stav, jaký popisujete, vy ostatní, výše.. a několikrát za noc..panika, zoufalství! Na druhý den jsem běžela po práci k doktorce, ta z toho byla v šoku, proto se mi věnovala i přesčas, protože vůbec netušila, co by to mohlo být..dostala jsem doporučení k neuroložce, tam dg: kataplexie..ale jak jsem se teď koukala na net, nevím, zda kataplexie je totéž co spánková obrna..mám pocit, že jsou to dva příbuzné, ale přesto se lišící pojmy. Dostala jsem Lexaurin (brrr) a hořčík. Cpát Lexaurin a být celý den ospalá, to pěkně děkuji (takhle to u mě fungovalo) tudíž jsem to po pár dnech nebrala. Pomohla mi až psycholožka, která mi poradila, ať se v těchto stavech zkusím uvolnit, poddat se tomu a nesnažit se pohnout za každou cenu.. A opravdu, tohle pomohlo. V prvních příspěvcích této diskuze je to uvedeno, a zdá se mi, že na to dotyční přišli sami.
Dnes jsem sem koukla, protože jsem opět měla tuto noc (36let!)hodně silné opakované stavy...A pocity stejné, jako popisuje někdo výše - cítila jsem "přítomnost zla" - někdo se plížil kolem mé postele, chtěla jsem na to upozornit a samozřejmě to nešlo - chtěla jsem zakřičet a nevím, zda se mi vůbec podařilo vyloudit nějaké "kviknutí" :-D...Všichni kolem sladce spali...:-D Opravdu má člověk pocit, jako že vám kolem postele obchází zlý duch...
Pak přišlo období, kdy se mi to objevovalo velmi často-cca ve 21 letech..bála jsem se usnout...stejný stav, jaký popisujete, vy ostatní, výše.. a několikrát za noc..panika, zoufalství! Na druhý den jsem běžela po práci k doktorce, ta z toho byla v šoku, proto se mi věnovala i přesčas, protože vůbec netušila, co by to mohlo být..dostala jsem doporučení k neuroložce, tam dg: kataplexie..ale jak jsem se teď koukala na net, nevím, zda kataplexie je totéž co spánková obrna..mám pocit, že jsou to dva příbuzné, ale přesto se lišící pojmy. Dostala jsem Lexaurin (brrr) a hořčík. Cpát Lexaurin a být celý den ospalá, to pěkně děkuji (takhle to u mě fungovalo) tudíž jsem to po pár dnech nebrala. Pomohla mi až psycholožka, která mi poradila, ať se v těchto stavech zkusím uvolnit, poddat se tomu a nesnažit se pohnout za každou cenu.. A opravdu, tohle pomohlo. V prvních příspěvcích této diskuze je to uvedeno, a zdá se mi, že na to dotyční přišli sami.
Dnes jsem sem koukla, protože jsem opět měla tuto noc (36let!)hodně silné opakované stavy...A pocity stejné, jako popisuje někdo výše - cítila jsem "přítomnost zla" - někdo se plížil kolem mé postele, chtěla jsem na to upozornit a samozřejmě to nešlo - chtěla jsem zakřičet a nevím, zda se mi vůbec podařilo vyloudit nějaké "kviknutí" :-D...Všichni kolem sladce spali...:-D Opravdu má člověk pocit, jako že vám kolem postele obchází zlý duch...
Velmi mě zaujaly zkušenosti některých "spolupostižených" ;-), že tento stav využívají k putování v nehmotném těle.. Takže, přestože jsem dnes byla opět celkem "vyjukaná", po těchto příspěvcích se těším na večer, že se vydám "na výlet" :-D... Jinak tomu ještě předcházelo škubání nohama, pořád takový pocit lechtání, cukání v dolních končetinách, byla jsem celkem fyzicky přetažená, navíc psychicky: řešení závažné rodinné situace, dále běhání na sluníčku bez kšiltovky... Takže jedno ku druhému-mohlo to být včera spouštěčem. Každopádně tuto noc předcházely noci s kvanty živých snů a po dnešních stavech až do rána následovaly další živé sny..
Budu zvědavá na další příspěvky a zkušenosti, je to super, že se tady takhle sejdou lidé, kteří mají stejný problém a v jejichž okolí nikdo neví, o čem je řeč.. ;-) Přeji klidné sny, popř. skvělé noční výlety!!! :-)
Budu zvědavá na další příspěvky a zkušenosti, je to super, že se tady takhle sejdou lidé, kteří mají stejný problém a v jejichž okolí nikdo neví, o čem je řeč.. ;-) Přeji klidné sny, popř. skvělé noční výlety!!! :-)
Zvláštné,že s týmto...No, to mě taky napadlo... Dnes jsem to tak brala-varování..pozor! Jsi na šikmé ploše, tenkém ledě apod... Achich ouvej...
No, to mě taky napadlo......Hana,pises,ze Ti lekarka diagnostikovala kataplexiu.Zial ak sa vyskytuje u jednej osoby kataplexia a aj tieto stavy spankovej obrny,je to uz narkolepsia.Je to nevyliecitelne.Je to velmi zriekava diagnoza,preto so svojimi problemami chod rovno za odbornikmi.Je to autoimunitne ochorenie,ktore sa neda vyliecit.Diagnozu ti potvrdia v spankovych laboratoriach,kde sa treba objednat dopredu(najdi si na internete cez Google k Tebe podla bydliska najblizsie span.laboratorium).Ziadne experimenty s mimotelovym lietanim nerob,lebo ti to iba zhorsí stav a posunie chorobu do tazsej formy.
Hana,pises,ze Ti lekarka...Nechápu, proč od toho všechny tak radikálně odrazuješ? Nevím, v jaké míře zažíváš spánkovou paralýzu, že se toho tak děsíš, ale pokud jsi někdy zažila i výstup těla, nevěřím tomu, že si tím nebyla fascinována. Po smrti se v této formě bytí taky ocitneš, uvědomuješ si to? Nebo to chceš zpochybňovat, a chceš tím říct, že je to od ďábla? Víš to, že se všude možně píše, že duše opouští tělo ve spánku, aby se duše zregenerovala, ale ten dotyčný o tom nemá ani ponětí? Myslím, že kdo má schopnost vycestovat a pamatovat si to, má dar od Boha. Pokud se ti to stává, má to nejspíš svůj opodstatněný důvod. Možná máš možnost začít se duchovně rozvíjet. Možná to není jen důsledek tvé nemoci - narkolepsie. Přemýšlela jsi o tom i jako o pozitivní věci, která může být přínosem pro tvůj život? Musím i oponovat v tom, že rozhodně není pravda, že by o tom v Bibli nebyla ani zmínka. Píše se tam hned několikrát, stačí hledat... a dokonce se píše i v některých literaturách.(př.Platón, Egyptské kniha mrtvých) Konkrétně v Bibli je například i zmínka o stříbrné šňůře - člověk zemře ..."když se přetrhne provaz stříbrný.
V první řadě bych ti doporučil nemyslet negativně když to na tebe přijde. Protože pokud myslíš na zlo, nediv se, že jej cítíš. A samozřejmě se obrať k Bohu!
V první řadě bych ti doporučil nemyslet negativně když to na tebe přijde. Protože pokud myslíš na zlo, nediv se, že jej cítíš. A samozřejmě se obrať k Bohu!
Tak podobné stavy noční stavy jsem začal zažívat zhruba od puberty.
Také to začalo jakoby probuzením, praralizovaným tělem, hukotem v uších a to vše doprovázené šíleným strachem. a vidinami bytostí, pocity, že vás někdo rdousí či leží na vás, tlačí..., že se vám špatně dýchá.....
...Ale v té pubertě to mělo ještě jeden detail. Přetransformovalo se to v nedobrovolný sexuální zážitek, který vyústil v eujakuaci a orgasmus. Ale takový zvláštní, nebot když jsem pak ,,probudil" vstal z postele tak to nebyla taková ta klasická únava jako po normálním sexu, ale vyloženě jsem se motal jak omámený.
Ale časem, jak píšou ostatní - také jsem se ,,tyhle stavy" - naučil ovládat...naučil jsem se ovládat ty ,,bytosti" , nebo halucinace či co to bylo...Dokázal jsem z toho vytěžit ten ,,sex se sukubou" výměnou za trochu energie.
Párkrát jsem tento stav využil také k opuštění těla, ale cca jen na pár minut, možná ani to ne. Vždy když jsem začal procházet zdí, řekl jsem si že to není možné a byl jsem zpět v těle.
Jsou to jen halucinace doprovázející mozkovou obrnu a nebo tento fenomén má jinou podstatu? Navštěvují nás inkubové a sukuby a sají nám energii , opuštíme svá těla? Kdo ví! Rád bych věřil tomu druhému, ale jako realista se přikládám k tomu prvnímu.
Ale koukám, že s tím sexuálním podtextem jsem si jediný, kdo tyhle příznaky u mozkové obrny občas mívá. A nebo ne?
Také to začalo jakoby probuzením, praralizovaným tělem, hukotem v uších a to vše doprovázené šíleným strachem. a vidinami bytostí, pocity, že vás někdo rdousí či leží na vás, tlačí..., že se vám špatně dýchá.....
...Ale v té pubertě to mělo ještě jeden detail. Přetransformovalo se to v nedobrovolný sexuální zážitek, který vyústil v eujakuaci a orgasmus. Ale takový zvláštní, nebot když jsem pak ,,probudil" vstal z postele tak to nebyla taková ta klasická únava jako po normálním sexu, ale vyloženě jsem se motal jak omámený.
Ale časem, jak píšou ostatní - také jsem se ,,tyhle stavy" - naučil ovládat...naučil jsem se ovládat ty ,,bytosti" , nebo halucinace či co to bylo...Dokázal jsem z toho vytěžit ten ,,sex se sukubou" výměnou za trochu energie.
Párkrát jsem tento stav využil také k opuštění těla, ale cca jen na pár minut, možná ani to ne. Vždy když jsem začal procházet zdí, řekl jsem si že to není možné a byl jsem zpět v těle.
Jsou to jen halucinace doprovázející mozkovou obrnu a nebo tento fenomén má jinou podstatu? Navštěvují nás inkubové a sukuby a sají nám energii , opuštíme svá těla? Kdo ví! Rád bych věřil tomu druhému, ale jako realista se přikládám k tomu prvnímu.
Ale koukám, že s tím sexuálním podtextem jsem si jediný, kdo tyhle příznaky u mozkové obrny občas mívá. A nebo ne?
Je to hnus.
Tak podobné stavy noční...Pre Patrika:ja osobne som pri tom nikdy ziaden sex.zazitok nemala.Ale isto s tymto zazitkom nie si sam,tu na nete mas na tuto tematiku plno diskusii,a o tom sex.zazitku co pises,vo vztahu so span.obrnou,som uz ja par krat citala,ze taketo zazitky maju viacerí.Takze nie si isto sam.Agra napisala,ze spankova obrna je vseobecne ,,hnus,,-priklanam sa k tejto definicii spankovej obrny-je to hnus.A Radkovi oponujem,neviem ci to pise,z vlastnej skusenosti,ak je len teoretik,tak je len skutocne teoretik...mi ,ktorí to nedobrovolne zazivame,vieme o com to je.A tie ,,vystupy z tela,, ,ze sa daju z toho vytazit?Je to nezmysel,v domneni,ze skutocne,mi to moze ,,nieco aj pozitívne dat,, som aj to uz davno vyskusala.Moje zavery?Nezmysel.Clovek je v tychto stavoch pri vedomí,ale nie pri 100% plnom vedomí,je to vzdy vacsia miera vedomia ako pri klasickom sne,ale nie je to take 100% vedomie,ako zaziva clovek,ked nespi.V tejto obrne,ked som sa dostala uz cez fazu toho obrovskeho strachu,som uvedomujuc si situaciu,zrealizovala som navod pre akoze ,,vystup z tela,, ,v mysli predstava prevalenia cez bok postele,potom postavenie sa na zem,potom prechod cez stenu(mimochodom sny o prechadzaní cez stenu,som mala odjakziva,aj predtym,nez som tieto stavy obrny nemala,taketo sny mavaju vsetci ludia).A v duchu som chcela byt u sestry v byte,no a v tom okamihu som tam aj bola,a teraz som tomu nechala volny priebeh,len som pozorovala,co sa tam u sestry deje,s umyslom,ze to na druhy den,pojdem realne so sestrou skonfrontovat,kedze podla niektorych co nam tu radia,je to realita.Sestra bola akurat v kuchyni s detmi.Na druhy den som sla za sestrou a skonfrontovala som to,samozrejme,bol to nezmysel,ved ja som tuto obrnu mala v noci,ked ludia spia a takisto spala aj sestra s detmi,cize som si to prakticky overila.Je to nezmysel,je to len zinscenovane predstavenie nasho mozgu,mixaz nasich predstav,a toho,co sme niekde citali-no a nas mozog?Povie si,clovece,chces to vidiet?OK,nainscenujem ti takyto
Reklama
Ataky mívám dost nepravidelně. Někdy se neobjeví třeba několik měsíců a jindy je mívám skoro každý den.
Měla jsem nejprve hrozný strach, že umírám. Pak, když se to začalo opakovat a já byla živá, byla jsem přesvědčena, že jde o nějký paranormální jev (hučení v hlavě je kolikrát podobné nějakému děsivému hlasu).
Příště se tedy zkusím nebát a se svým stavem pracovat. Je velice uklidňující vědět, že nejsem sama. A k tomu, že se ony záchvaty dají i využít jako brána k nějakým dalším astrálním zážitkům. Příště to zkusím.
Opravdu děkuji, ulevilo se mi.
- Odpovědět
Pošli odkaz