Jaké nemoci jsou podmíněné kouřením

Ischemická choroba srdeční:

Kouření zdvojnásobuje riziko onemocnění ICHS. Čtvrtina onemocnění ICHS je vyvolána kouřením (WHO). Kouření cigaret značně zvyšuje riziko přítomné již pouze zvýšenou hladinou cholesterolu, systémovou hypertenzí a diabetem. Toto platí nejen pro ICHS, ale i pro periferní vaskulární onemocnění, aneuryzma aorty, pro mozkovou příhodu a subarachnoidální krvácení. Náhlá smrt se vyskytuje u kuřáků asi 10x častěji než u nekuřáků. Zdraví kuřáci, kteří zanechají kouření, snižují riziko vzniku infarktu myokardu i náhlé smrti. Toto snížení rizika se zvětšuje s dobou po zanechání kouření. Totéž platí pro ty, kteří přežili srdeční infarkt. Dochází i k omezení vzniku další ataky infarktu myokardu a postinfarktové anginy pectoris. 

 

Onemocnění periferních cév: 

Kouření cigaret je jedním z hlavních faktorů vzniku atherosklerotického onemocnění cév dolních končetin. Na vzniku ICHDK (ischemické choroby dolních končetin) se kouření podílí 95% (WHO). Riziko vzniku ICHDK se zvyšuje u nemocných s diabetem, jestliže kouří. 

 

Rakovina plic: 

Riziko onemocnění rakovinou plic je u osob, které kouří zhruba 20 let 20 cigaret denně, (tj. s celkovým konzumem cigaret více jak 150 000 cigaret), po dosažení věku 45 let asi 18x vyšší, než u nekuřáků. 

 

Po 10 letech zanechání kouření klesá riziko onemocnění rakovinou plic na úroveň rizika trvalých nekuřáků. Riziko onemocnění rakovinou plic se zvyšuje kouřením cigaret s vysokým obsahem dehtu, s hloubkou inhalace a vysokým počtem denně vykouřených cigaret. Riziko onemocnění je potencováno některým pracovním prostředím. Jsou to především dělníci, pracující s azbestem. Zde je riziko 92x vyšší ve srovnání s nekuřákem, nepracujícím s azbestem. (Proto ve Švédsku nesmí kuřák pracovat v azbestovém průmyslu.) 

 

Jiné druhy zhoubných (maligních) onemocnění: 

Epidemiologické studie prokázaly souvislost kouření tabáku se vznikem rakoviny hrtanu, dutiny ústní, jícnu (zde hlavně v souvislosti s konzumací alkoholu), močového měchýře, slinivky břišní, ledvin a děložního čípku. 

 

Pokud by veškerá populace přestala kouřit cigarety, klesla by během 20 let incidence všech druhů malignit asi o 30% (WHO). 

 

Chronická respirační onemocnění: 

Výskyt onemocnění chronickou obstrukční nemocí plicní je v 75% podmíněn kouřením. 

 

Vředová choroba žaludku a dvanácterníku: 

Kuřáci cigaret trpí 1,7x častěji vředovým onemocněním žaludku a dvanácterníku, než nekuřáci. Po zanechání kouření dochází k rychlému hojení vředového onemocnění. 

 

Perinatální morbidita a mortalita: 

Novorozenci matek kuřaček mají obvykle o 200 g nižší porodní hmotnost ve srovnání s novorozenci matek nekuřaček. Kuřačky rodí dvakrát časteji děti s porodní hmotností nižší než 2 500 g. U kuřaček se zvyšuje podíl spontánních potratů, časných i pozdějších úmrtí plodu, jakož i vyšší podíl úmrtí novorozenců. Mentální vývoj dítěte matky kuřačky, kouřící během těhotenství, je opožděn a vyrovnává se teprve v 10. roce věku. 


Zdroj:www.cbmi.cvut.cz