potřebuju poradit - trpím v Praze

A nebylo by lepší změnit jen ubytování. Najít si nějakou spolubydlící se kterou si budeš rozumět? Ono prvák na medině je dost velký zápřah a to v jakémkoiv městě, a už ta změna ze středoškolského systému na vysokoškolský člověka dokáže rozhodit. Mě to trvalo určitě více než půl roku, než jsem se adaptovala na výšku a to sem byla v menším městě a bydlela u příbuzných.
Ale jesli opravdu chceš přestoupit jinam, tak jeden rok zase není taková ztráta času. Uvědom si ale, že v Plzni budeš mít možná ještě protivnější spolubydlící a určitě tam bude zase něco jiného, co Ti bude vadit. Možná, že by fakt stačilo si najít jinou spolubydlící a toho učení také po prvních dvou ročnících ubude, respektive už to nebude takový telefoní seznam, takže bys nemusela přestupovat jinam a mohla bys na Prahu změnit názor.

Tak tady zkus několik víkendů zůstat,zajdi do nějakého klubu,dej se dohromady s nějakou Pražandou, at tě někam vezme.Musíš ty nepříjemný pocity prostě přebít hezkými zážitky,určitě to stojí za to!

Právě pro tohle jsem se do Prahy těšila, že jí budu poznávat a nový lidi, ale chodim na medicínu, takže na tohle čas neni a o víkendech jsem zase doma...Prostě mam Prahu spojenou pouze se školou, učenim a hroznou spolubydlící

Aneto,nedělej to všude je to jen a jen o lidech,můžeš být na nejkrásnějším místě na světě a nebo naopak v největší díře a pokud si najdeš blízké duše bude ti fajn všude a na domov si postupně ani nevzpomeneš!
Pro začátek ti doporučuju chodit ve volném čase po památkách,po staré Praze a zamilovat si jí,což se ti určitě stane,uvidíš! Moc Tě to obohatí a budeš na tuto dobu do smrti vzpomínat!
Opravdu to chce jen čas,uvolnit se,pustit k sobě lidi z okolí a předem to nevzdávat!

Já zas trpím bez Prahy.

No, tady jde spíš o to, že chci přejít do Plzně a musim udělat přijímačky a že tam mi neuznají zkoušky z Prahy, takže bych tu byla ten rok zbytečně

Já jsem na tom byla podobně, když jsem po maturitě šla bydlet do Brna, jen s tím rozdílem, že já se tam těšila. Taky pocházím z vesnice, ale už jsem v Brně zůstala a jsem tu 11 let. Taky mě ze začátku vadily davy lidí v ulicích, bezdomovci, špína, všelijaká snědá individua... Dnes už to ani nevnímám a na venkov bych nechtěla ani za nic - kvůli pohodlí. Jen mi tady někdy chybí domácí zvířectvo :-).
Já bych ti asi doporučila plně se soustředit na studium a na záliby, časem si zvykneš. U mě to taky tak bylo...
A někdy jsem se opravdu ze začátku chovala jako venkovský balík, třeba zmatkovala ohledně přesedání s dopravou... :-)

ahoj všem, prosím o radu, dostala jsem se do situace a už si vážně nevim rady. Začalo to v září - dostala jsem se na vejšku do Prahy, strašně jsem se těšila, že poznam nový lidi, dostanu se do novýho prostředí, do velkoměsta ( jsem holka z vesnice, doma mamvlastní pokoj, rodinu, se kterou si rozumim..)a pak to začalo, moje reakce na Prahu? Jsem tu už čtvrt roku a každou neděli, když odjíždim, brečim, štve mě to tu, nesnášim cestu přepanym metrem, ulice narvaný lidma, hluk, smrad...prostě se na mě Praha přilepila a já jí teď vláčim jak vězeňskou kouli...už v pátek, když přijedu domu, mě tíží myšlenka na neděli, až zase budu muset odjet....Mam hroznou spolubydlící na koleji, žádný soukromí....A nemůžu se tady ani pořádně učit, nemam k tomu ten potřebnej klid...Našla jsem řešení - dodělám tu zimní semestr a pak si najdu brigádu a budu se připravovat na přijímací zkoušky do Plzně, už mam zaplacenej i přípravnej kurz...Vím sice, že už jsem dospělá, ale vždycky všechno tak nějak konzultuju s rodičema...a v tom je právě ten kámen úrazu...jediný, co jsem v tomhle problému u rodičů našla, bylo nepochopení....sice mi kdysi řekli, že mě budou ve všem podporovat, tak v tpmhle mi spíš silně odporují.Myslí si, že už se do školy nevrátim, myslí si, že jsem pouze rozmazlená, když v Praze nevydržim...Taťka mi řekl, že ve mě vkládá veškerou svou důvěru a já ho nechci zklamat, ale já prostě v Praze strašně trpim, nechci tu bejt, ale zároveň nechci pokazit moje vztahy s rodiči...Nevím, co mám dělat...kdo můžete, prosím, poraďte, třeba mi názor ""třetího člověka"" pomůže...

No commend.
Lucka si o me sama muze udelat nazor.
Co se tyce ke slovenstine a skolam, asi je to individualni, nekde treba i seminarky berou ve slovenstine. Co se tyce oblibenosti Slovaku,tak v Brne sou super, bohuzel v Praze vetsina je namyslenych, coz je pravda i u Cechu, prijdou nekdy kdoviodkud a mysli si, ze Praha je neco super a vsichni si budou delat co chtej. Co se tyce slechetnosti, tak ja v Praze sem od malicka, sem postizenej a vnimam veci trosku jinak.
A este posledni vec, co je spatne natom, ze si treba s Luckou pisu? Proc hned za vsim vidite sex?
Nevim co si nepochopila, ale pro hlupaky znovu:
Sem ted stovky kilometru daleko. Zkus uazovat proc sem ji napsal ICQ. Chce opustit skolu, ktera ji bavi. K tomu, ze se z ni jednou stane potvora :D, v Praze kazdy je trosku potvora. Uz chapeme? At se Lucka kdyztak vyjadri sama.