Kolonoskopie

Něco mi v textu vypadlo: všeobecně se říká, že u hubených jsou problémy větší, že víc cítí bolest. U mě to tak nebylo.

Ahoj Petro, neboj se, já se také bála a nebylo to tak strašné. Je sice fakt, že pocity jsou silně individuální, ale pro většinu lidí i pro mě bylo horší pití toho Fortransu předem. Ani mi nevadilo samotná chut a to jsem to pila jen s vodou, ani množství, ale bylo mi z toho špatně, co před tím jsem nemohla lehnout a usnout. Noc jsem strávila v polosedě. Ráno jsem už byla tak vyčerpaná, že injekce na utlumení mě dostala do nemohoucnosti. Vnímala jsem vše, bolelo to jen trošku, doktor říkal, že to šlo dobře, asi i záleží jak jsou střeva stočená. Všeobecně se říká, že u hubených jsou í větší . Takže se opravdu tolik neboj, možná že je vhodné před zákrokem říci o svém strachu lékaři. Také jsem to udělala. Držím palečky. Kdybys moc chtěla, můžeš mi i zavolat.

tak mam po kolonoskopii. Cely pruběj nyl asi takovy. Den pred tim jsem vypil asi 4 litry projimadla. Nekolik hodin jsem prosedel na WC. Pripravek byl ale natolik dobry, ze jsem nemel zadne bolesti pri vyprazdnovani. Rano jsem sel na vysetreni. Dostal jsem injekci se sedativem. Bylo to dobre, bylo to trochu jako kdybych mel v sobe 4 deci vina. Potom mi zavedli pres konecnik ten skop. Priznam se, ze jsem ani nevedel, ze je ve me tak hluboko. Opravdu to zadna bolest neni. Obcas vas to pichne, ale to je vse. Pak po vysetreni jsem mel vetry, ale opet nic co by byla nejaka velka bolest. A hlavne, nic nenasli. Coz je dulezite, protoze bych si jinak namlouvam kde jakou nemoc. Tak se mejte a kdo jde na koloskopii at se toho vubec neobava. Je to legrace.

Zdravim Vas, pozitri me ceka kolonoskopie. Kdyz ctu Vase prispevky mam dojem :), ze se to da prezit. Co me, ale spise zajima je vysledek. Takze mi drzete palce a v patek na mne myslete. Pak budu referovat.

Ahojky Věru, souhlasím s tebou, opravdu se není čeho bát. Tu hadičku jsem dostala taky. ´Taky jsem dostala takový kraťásky s dírou na zadečku no a já teda dostala i injekci. A musím říct, že po přečtení příspěvků jsem byla dost vynervovaná a strašně jsem se bála. představovala jsem si bůh ví co mi tam budou dělat. Musím ale říci, že jsem byla "překvapena" opravdu se to dá zvládnout ten kdo už byl i na gastroskopii se fakt nemusí bát. Pro mě bylo vyšetření žaludku daleko horší než toto, ale taky se do dalo vydržet. Ale jak už jsem psala určitě taky hodně záleží na lékaři a já měla opravdu perfektní doktorku i sestru.

Ahoj Petro, dnes jsem podstoupila kolonoskopii bez injekce, dá se to vydržet, jsou to křeče do břicha, ale spolupráce s doktorkou a sestrou byla výborná. Nesouhlasím s tím,jak se někdo zmínil, že nemocnice musí šetřit na utišujících lécích. Po zákroku jsem dostala hadičku, jak řekla paní doktorka "na vyprdění" a vše bylo v pořádku.Koho to čeká, ať se nebojí, bude mít jistotu, že je v pořádku.

Hano, já jsem takové prohlášení musela podepisovat. Nejhorší je, že tě předem nikdo neupozorní, že se něco takového bude po tobě chtít. Prostě ti řeknou : půjdete na vyšetření střeva, musíte se předtím vyprázdnit a nápoj dostanete v lékárně. Pak zjistíš, že máš vypít v určitém časovém limitu 4 litry odporné tekutiny, ráno přijdeš na vyšetření, musíš se vysléct do naha, mezi tím ti strčí do ruky prohlášení a tužku, pak následuje vyšetření samotné. Pro mne to brnkačka nebyla a to jsem ostřílený pacient. Problém byl hlavně po vyšetření, kdy jsem se nemohla zbavit vzduchu, který mi do střev napumpovali. Bolelo to moc půl dne.

Ahooj, tak to mám za sebou. fakt to nic není byla to brnkačka. Asi je fakt nejhorší ten strach před vyšetřením.Projímadlo se taky dalo vypít. Měla jsem ho naředěné s tangem a nic to nebylo. Samotné vyšetření bylo taky v pohodě. Sestřička s Doktorkou byly opravdu úžasně hodné a trpělivé. Za celou tu dobu mě to zabolelo akorát jednou a ta bolest byla spíš jako křeč, řekla jsem že to bolí a doktorka hned přestala a za chvilku to zkusila znovu a už to bylo ok. Opravdu se není čeho bát. jděte na to ten strach za to fakt nestojí. Já se bála opravdu strašně moc ještě před vyšetřením jsem brečela, ale fak to nic není. Myslím si že opravdu záleží na lékaři a to hodně. Paní doktorka byla opravdu moc hodná a zákrok probíhal velmi pomalu a citlivě opravdu jsem nic necítila. Tak hlavu vzůru a do toho. Petra

Má, prosím, někdo zkušenost s tím, že před vyšetřením musí lékaři podepsat, že souhlasí s vyšetřením a zároveň s rizikem, že může dojít k poškození střeva? Prosím o odpověď. Stalo se to manželovi mé spolupracovnice a je nám to divné, že by měl pacient souhlasit s možností, že mu lékař poškodí střevo. Na vyšetření má jít ve čtvrtek, prosím o vaše zkušenosti. Díky.

ahojky Kaťo, děkuji moc za to že mi přeješ hodně štěstí, No víš já jsem o tu anestezii žádala, ale nebyla mi doporučena. Tak můžu být ráda že mi píchnou aspoň nějaký ten oblbovák.Ale jinak díky za radu pa pa :o)

Petruška,možno by si sa bála menej, keby si si dopredu vybavila anestéziu.Prajem ve?a šťastia

Ahojky Všem,už jsem sem psala jeden příspěvek,S tím že se strašně bojím vůbec objednat. tak jsem to překonala a s pláčem jsem se na toto vyšetřní objednala. Můžu vám říct, že už týden nespím. Dostala jsem od sestřičky papír kde je popis toho zákroku plus mi dala ten recept na ten Fortrans nebo jak se to jmenuje. Ptala jsem se jak dlouho to vyšetření trvá a zdělila mi že 30 až 60 min, záleží prý jaká mám střeva. Když jsem se zeptala jestli mi dá nějaký jiný prepatát na pití, že na tom byl můj taťka a že to moc dobře nesnášel tak mi řekla, že si to mám prý rozmýchat v tangem to je prý povoleno přímo výrobcem. Ale jen s jablečným nebo broskvovým. Tak vám nevím. No každopádně mám šílený strach a jak už jsem psala, týden už nespím a to tam jdu až za 9 dní. Ani nevíte jaký šílený mám strach. Tak držte palce a já vám pak napíšu jaký to bylo. pa pa

Ahojte spolutrpitelé! Je mi 27 let, kolitidu mám od 19. Na kolonoskopii jsem byla jen jednou a taky to byl docela děsivý zážitek. Oblbovací injekce vůbec nezabrala a v jednu chvíli se jim to tam nějak zaseklo a já myslela že umřu. Musím říct, že nejkrásnějším obdobím pro mne bylo asi těhotenství. Jakoby nemoc úplně zmizela a rok jsem o ní nevěděla. Bylo mi neuvěřitelně fajn. Až asi 4 měsíce po porodu se vše vrátilo do starých kolejí. Tak alespoň pozitivní zpráva pro ty, které se chystají na mimi. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst řadu vašich příspěvků a získat tak více sil do dalšího "boje". Mám tuto nemoc asi v mírnější bodobě než jsem tady u některých četla, nicméně problémy s trávením jsou vždy nepříjemné a otravují člověku život...

Tak a jsem konečně po vyšetření.Chtěla bych uklidnit a povzbudit všechny "čekatele".Možná díky přečtení předchozích příspěvků jsem byla připravená na bolest a musím konstatovat, že tak hrozné to nebylo. Je mi divné,že většina příspěvkářů užívala 4l.Fortransu,já osobně jsem musela vypít před vyšetřením fosfátový roztok zředěný s vodou, ale toho bylo opravdu jen malé množství. Chuť je strašně slaná, ale dá se to vydržet. Druhý den ráno to samé.Vyšetření samotné trvalo asi 15 min.,dostala jsem injekci,přesto jsem občas během vyšetření pocítila křeč, ale jen tak třikrát, čtyřikrát. Po vyšetření mi bylo dobře, nic mě nebolelo. Zjistili mi zánět konečníku a části tlustého střeva, více budu vědět za týden z rozboru. Asi opravdu záleží na přístupu doktoru a sester.

Verunko,díky za odpověď, povzbudila si mě a nabrala jsem odvahu na blížící se vyšetření. Zuzky zážitek je teda fakt otřesnej, takovejm doktorům bych přála,ať si to taky vyzkouší. Určitě přidám také svůj příspěvek po vyšetření. Největší strach mám ale samozřejmě z výsledků...

To je teda dost otresny zazitek. Ja osobne doporucuji Vinohradskou nemocnici. Fakt nebyl zadny problem

Poprve jsem byla na kolonoskopii pred ctyrmi roky, to mi bylo devatenact let, ani vlastne nevim proc me tam poslali, neb jsem jen jednou mela trochu krve na stolici. Vysetreni jsem absolvovala po poziti 4 litru Fortransu, byl to des ten slany roztok pit. Byla jsem ve Vinohradske nemocnici v Praze, kdyz me doktor uvidel, vazim asi 50 kg, tak rekl, ze mi daji silnou injekci, takovou malou narkozu, a opravdu jsem skoro nic necitila a dve hodiny tam spala. Vysetreni bylo v poradku a vysledky dopadly dobre. Ted po ctyrech letech me na vysetreni poslala ma nova doktorka a napsala mi doporuceni do jineho zdravotnickeho zarizeni do Sanatoria sv. Anny na Praze 3, pry tam spadam. Tak jsem tam sla, dostala Fortrans na piti a naivne si myslela, ze vse bude ok jako minule, neb mi rekli, ze mi neco pichnou. Kdyz jsem po vyprazdneni prisla na zakrok v doprovodu svoji sestry, tak mne hned zarazilo, ze doktor chtel, abych si lehla jako pri gynekologickym vysetreni, a ne na bok jak jsem byla zvykla. Tak jsem to provedla a dal mi nejakou injekci, ale pouze na uklidneni. Byla jsem mirne oblbla asi tak 10 minut. Vysetreni zacalo a ja jsem myslela, ze uz ziva neodejdu. Tekly mi slzy jako hrachy a to verte, ze vydrzim hodne, mam za sebou punkce a jine libustky, ale tohle bylo jako boj o zivot. Doktor po 20 minutach uznal, ze dal to nepujde a rekl mi, ze to chtel zkusit, ale ze hubeni lide to vetsinou snaseji zle. Kdyz jsem slysela, ze to tusil, ze to bude bolestive, tak jsem nepochopila, proc me teda nedali anestezii?? Nemohla jsem ani po svych slezt z vysetrovaciho stolu, a doktor me jeste napominal at pres cekarnu jdu vzprimene a nebrecim, aby se ostatni nebali. To byl vrchol. Kdyz me uvidela moje sestra, tak neverila vlastnim ocim. Do auta jsem se doslova doplazila v predklonu, jak me to bolelo. Proto radim vsem, pokud jste mensi, utlejsi, nebo hubeni, rozhodne se nechte vysetrit v anestezii. Nic horsiho jsem nezazila. Jeden doktor mi dokonce rekl, ze tato bolest byva horsi nez porodni bolesti. Preju vsem dobre zachazeni.

Ahoj Jano, je mi 23 a měla jsem celkové problémy se zažíváním. Téměř po čemkoliv, co jsem snědla jsem měla průjmy a bolelo mně břicho. Opravdu už to bylo dost nepříjemné, až jsem z toho byla neurotická. Doktor měl podezření na nádor, tak proto mě na vyšetření poslal. Naštěstí dopadlo vše dobře a nález se neprokázal. Nakonec se ukázalo, že mám silně podrážděný žaludek a slinivku, takže jsem musela totálně změnit jídelníček. Také mi moc neprospívá laktóza, takže jsem jí z velké části z jídelníčku vynechala a musím říct,že je mi podstatně lépe.

Ahoj všichni, tyhlety příšpěvky jsou fakt super, člověk ví, že v tom není sám...také mě příští týden čeká kolonoskopie, mám z toho hrůzu...chtěla jsem poprosit o informaci...třeba Veroniku...proč Vám byla kolonoskopie doporučena a co Vám pak zjistili?Je mi 25 let, co nejdříve bych chtěla otěhotnět a začaly my problémy s krvácením ve stolici, tak mám z toho hrůzu. Ráda bych znala zkušenosti ostatních. Všem moc děkuju za příspěvky.

Honzo, to je presny:-)