Léčivá síla humoru

Nejkurióznejší rozhovory mezi dispecery a piloty.Jedná se o opravdové záznamy:Vež: "Abysme zabránili hluku, uhnete prosím o 45 stupnu doprava."Pilot: "Co mužeme delat za hluk ve 35000 stopách?"Vež: "Takovej rachot, jako když vaše 707 narazí do 727 pred vámi."Vež: "Jste Airbus 320, nebo 340?"Pilot: "Samozrejme, že Airbus 340".Vež: " V tom prípade budte tak laskav a zapnete pred startem taky ty dva další motory."Pilot: "Máme málo paliva. Okamžite žádáme další instrukce.Vež: "Jaká je vaše pozice? Nemáme vás na radaru."Pilot: "Stojíme na dráze 2 cekáme už vecnost na cisternu."Pilot: "Žádáme o povolení ke startu."Vež: "Sorry, ale nemáme váš letový plán, kam letíte?"Pilot: "Do Salzburgu, jako každý pondelí"Vež: "Dneska je úterý"Pilot: "To je super, tak to máme dnes volno."Vež: "Vaše výška a pozice?"Pilot: "Merím 180 a sedím vepredu vlevo"Vež: "Oznamte nám ocekávaný cas príletu."Pilot: "Úterý by se mi docela hodilo." Pilot: "Dobré ráno Bratislavo"Vež: "Dobré ráno, pro informaci, tady je Víden"Pilot: " Chystáme se na pristání Bratislavo."Vež: "Tady je opravdu Víden"Pilot: " Víden?"Vež: "Ano Víden!"Pilot: "Ale proc? My jsme chteli do Bratislavy."Vež: "OK, tak prestante pristávat a zahnete doleva."

Ájo :o)))))

Opravdu se stalo: Je krátce po vánocích, otec opravuje v pokoji návštěvě televizi. Přijdu já a dotýkám se ozdob na stromečku. Tátovi to ruší příjem a naštvaně povídá: "No, co děláš?!" Já:"Co já, já nic, já si tady jenom šaham na ptáka!"

Jde babka s dědkem lesem.Dědek říká

Příjde muž k doktorovi a říká: "Pane doktore, já ho mám jak malé dítě!", doktor se zamyslí a říká: "Ale snad to není až tak hrozné, odložte si, sestra se vám na to podívá". Muž si odloží, sestra ho prohlédne a říká: "Pane doktore, opravdu, jako malé dítě, tři kila padesát a 52 centimetrů".

Český komunistický funkcionář se dostaví na banket, kterou pořádá ambasáda USA. Tam u stolu si naloží vrchovatě talíř a pak se cpe, až se mu dělají boule za ušima. Koutkem oka si všimne, že opodál ho pozoruje muž, který má jen v ruce sklenku, a nic nejí. Pamětliv kursů o dobrém chování nejprve spolkne, aby nemluvil s plnými ústy, a pak se přitočí k onomu muži a povídá: "A co vy? Vy nejíte?" "Já jim jen tehdy, když mám hlad", odvětí ten muž. Český soudruh jen neznatelně zakroutí hlavou a pak řekne pro sebe: "Jak to zvíře

Chlap se probere po nehode v nemocnici a doktor mu rika: "mam pro vas dve zpravy, jednu dobrou a jednu spatnou."Chlap na to: "tak nejdriv tu spatnou"Doktor: " po nehode jsme vam museli amputovat obe nohy""a ta dobra?""mate ho az na zem"

Je neobyčejně lidsky, až zvířecky příjemné - oddávat se vášnivě - onanii vzájemné... :-)))))

Spicky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz:"Kolik je 2x2?"Strojar vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak ríká:"Je to 3.99."Fyzik nahlédl do tabulek, vlozil problém do svého pocítace a po chvílioznamuje:"Výsledek lezí mezi 3.98 a 4.02."Matematik se chvíli soustredí a nevnímá vubec nic okolo, a pak praví:"Odpoved nevím, ale jsem si jist, ze existuje."Filozof:"Co tím myslíte, 2x2?"Logik:"Prosím, definujte 2x2 presneji."Úcetní zavrel vsechna okna a dvere, opatrne se rozhlédl a ptá se:"Kolik CHCETE, aby to bylo?"

Přijde dívka k doktorovi, že ji hrozně bolí záda. "Tak mi řekněte, slečno, kde vás píchá!""No, zatím v hotelu, ale už staví chatu"Traktorista má dostat státní vyznamenání. Je ale hrozně sprostý, za každým slovem řekne "kurva". Tak ho předseda přeučuje, přeučuje - až se mu to podaří a traktorista si vždy uleví slovem "cihla". Když pak je na Hradě a má dostat tu medaili, zakopne o koberec.. "Cihla!", zakleje. A vyznamenávající: "Kurva, kdo ji tam dal?!?"Zbožný bača pase své ovce, najednou udeří blesk a pobije mu polovinu stáda. "Bože, zač mě tak trestáš?" Ale nic se neděje, tak sežene zbytek stáda a jdou k salaši. Najednou uhodí blesk a z domu jsou jen kouřící trosky. "Bože, zač mě tak trestáš?", ptá se znovu bača. Teď už bůh vykoukne za mrakem a říká: "Ty, bačo, víš, já ani nevím, ale poslední dobou mě nějak sereš!" Na dveře dědečkovy ložnice někdo zabuší. "Kdo tam?", ptá se děda. "Jean - Claude van Damme""Tak běžte všichni čtyři do háje!!!"

Heslo dne:Radši s Parkinsonem trochu rozlít,než z Alzheimrem zapomenout vypít.

Jede šest skinů v autě a jeden povídá druhýmu: "Co když nás chytnou fízlové, vole? Šest v jednom autě nás jet nesmí, vole." "To je pravda, vole. Víš co, vole, já si vlezu do tý krabice od skleniček, vole, co je v kufru, a ty sklínky vyhodíme, vole." Jak řekl, tak taky udělal. Opravdu je zastavili policisté. "Co vezete v kufru?" ptali se jich. "Sklínky, vole." Policista otevřel kufr a zatřásl krabicí. "Cink cink, vole!"

Jede šest skinů v autě a jeden povídá druhýmu: "Co když nás chytnou fízlové, vole? Šest v jednom autě nás jet nesmí, vole." "To je pravda, vole. Víš co, vole, já si vlezu do tý krabice od skleniček, vole, co je v kufru, a ty sklínky vyhodíme, vole." Jak řekl, tak taky udělal. Opravdu je zastavili policisté. "Co vezete v kufru?" ptali se jich. "Sklínky, vole." Policista otevřel kufr a zatřásl krabicí. "Cink cink, vole!"

Přijde slečna k lékaři a stěžuje si, že má VAGINU PECTORIS. Doktor jí nařídí, aby se celá svlékla a lehla si na lehátko. Sám se také začne svlékat. Slečna se vyděsí: "Proboha, pane doktore, co chcete dělat?" Doktor: "Musím vám nasadit PENISCILIN."

"Pane doktore, ten simulant na pětce zemřel!" "No tak to už ale přehnal!"

Stupně zimy Odeslat jako odkaz Odeslat text článku Vytisknout Autor neznámý (více o autorovi=>>) 5.4.2004+18°C Obyvatelé Havaje si berou na noc dvě přikrývky.----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+10°C Obyvatelé helsinských činžáků vypínají topení. Rusové pěstují kytičky.+2°C Italská auta nejdou nastartovat.0°C Destilovaná voda zamrzá.-1°C Dech se stává viditelným. Rusové jedí zmrzlinu a popíjejí studené pivo.-4°C Pes se ti snaží nacpat do postele.-10°C Francouzská auta přestávají startovat.-12°C Politikové začínají mluvit o bezdomovcích.-15°C Americká auta nejdou nastartovat.-18°C Helsinští nájemníci zapínají topení. Obyvatelé Havaje už zmrzli.-20°C Dech se stává slyšitelným.-24°C Německá auta nejdou nastartovat.-29°C Pes zkouší vlézt ti pod pyžamo. Japonské automobily přestávají startovat.-30°C Žádné normální, ani ruské auto už nejde nastartovat.-39°C Vroucí atmosféra v Kongresu zamrzne. Rusové si zapínají vrchní knoflíky u košile.-40°C Auto se ti snaží nacpat do postele.-50°C Obyvatelé Helsinek zmrzli. Tuleni opouštějí Grónsko a stěhují se na jih.-70°C Zamrzlo peklo. Univerzita v Kuzněcku organizuje přespolní orientační závod na zahřátí.-75°C Santa Klaus opouští polární kruh.-120°C Alkohol zmrzl. Rus je proto nasranej.-268°C Hélium zkapalnělo.-273,15°C Absolutní nula. Ustává pohyb elementárních částic. Rus, žužlaje zmrzlou vodku, připouští

Největší tragedie vegetariana-pohřbít v masovém hrobě.

Přijde pán k doktorce a říká, že má zčernalý penis. Doktorka povídá:"Tak to je jediné východisko. Amputace."Chlap se brání, přemlouvá a navrhuje masáže, prášky a injekce, hlavně žádnou amputaci.Nakonec mu doktorka poručí:"Stoupněte si na židli." a chlap si stoupne na židli."Tak. A teď skočte dolů", chlap skočí a doktorka povídá:"No vidíte, upadlo to samo."

Freudovská psychoanalýza sovětského díla MRAZÍKK textům, jejichž hluboký smysl zůstává skryt pod profánním povrchem, patří i známá sovětská filmová pohádka Mrazík. Běžně bývá vykládána jako boj dobra a zla. Ano, je tomu tak, ale nejde tu tolik o boj mezi hodným Ivanem s Nasťou a jejich spojenci na jedné straně a zlými stvůrami od ježibaby až po macechu a hloupého ženicha s prasečím hláskem na druhé. Jde o boj lidské přirozenosti proti spoutávajícím ji konvencím. Autor scénáře Nikolaj Erdman, významný představitel ruského absurdního dramatu, vědomě zašifroval do konvenční, z folklóru převzaté struktury pohádky poselství o síle vášně, která překonává nepřízeň pokrytecké doby.Proberme si pohádku obraz po obraze.Na počátku vidíme loučení Ivana s matkou. Ivan odchází do světa a vůbec se mu nechce poslouchat matčina doporučení, jak se chovat co nejkonvenčněji ("a starým ustupuj"), natožpak zůstávat v incestním oidipálním vztahu k ní ("a někdy si na mě vzpomeň"). V této souvislosti je typické, že není zmínky o Ivanově otci: Váňa vyrůstá, aniž by znal model mužského, otcovského chování.Ivanův odchod není jen tradiční "cestou na zkušenou": Roztržení svazujícího, incestně zabarveného a tedy patologického vztahu s matkou je pro něho otázkou životního dozrání, vyspění v muže.Stín matky jako jediné ženy, kterou skutečně miluje, však provází Ivana i dále: Ivan potkává půvabné dívky, které ho lákají k vykonání zralého genitálního kontaktu. Všimněme si i jednoznačně erotického symbolu jablka (mýtus o Evě a rajském plodu!), které dívky házejí Ivanovi, zpívajíce verš "jablíčko ti dáme, pak si zazpíváme". "Zpívání" jako tabuistické označení soulože je rovněž hluboce tradiční. Ivan však tyto pokusy o kontakt odmítá. Cítí poprvé, že jeho přirozené tíhnutí je jiné.K incestuálnímu poměru s matkou přibývá i další součást komplexu rozpadu: narcismus. Poznáváme jej ve scéně se zrcadlem, kdy se Ivan zhlíží ve svém mladistvém půvabu. Píseň"Nevěstu si vyhledámta musí být jak jarní květjinak budu radši sám"odhaluje jeho falšující, krycí motivy: Nemožnost navázat vztah s reálnou ženou maskuje touhou po ideálu, rozumí se že čistém, platonickém, který nebude vyžadovat prokázání jeho mužnosti.V tomto okamžiku nás film přenáší jinam. Jsme uvedeni přímo do ohniska konfliktu, který probíhá v rodině Nastěnčině. Ošklivá sestra Marfuša nemůže spát - je trápena neukrotitelnou pohlavní touhou. Je to ovšem touha nestandardní: Lízátko v její ruce je symbolem cunnilinctu - ano, Marfušina touha je zřetelně lesbická, jejím objektem je nevlastní sestra Nastěnka.Nastěnka, jejíž zaměření je naopak heterosexuální (jehlice, s nimiž neustále při pletení obcuje), nechce své sestře vyhovět. Zlá macecha jí proto vyhrožuje a sadisticky se na ní ukájí. Lesbický motiv je tedy přítomen i zde.Děj se opět vrací k Ivanovi: Přepadávají ho loupežníci. Nenadálý kontakt se světem drsné, vyzrálé maskulinity je pro Ivana nečekaně přitažlivý. Zjišťuje, že jeho vlastní role je ženská, pasivní. Jeho výrok "nu což, tak si mě olupte" vyjadřuje touhu být hrubě, bestiálně, nejlépe análně znásilněn. Zaujetí, s jakým se vrhá na kyje loupežníků a vyhazuje je do výšky (křivka, jíž kyje vylétají k obloze, se nenáhodně podobá Rauch-Paulsenově křivce orgasmu), svědčí o intenzitě probuzené vášně. Jednorázový kontakt, při němž jde pouze o holý sex, však Ivana nadlouho nemůže uspokojit.Dědeček Hříbeček, jehož Ivan potkává vzápětí, je jedinou bytostí mimo labyrint erotických vztahů této pohádky. Jeho úloha je jiná - iniciační. Ve schématu, popsaném Danielou Hodrovou v Románu zasvěcení, zastává Dědeček Hříbeček úlohu Zasvětitele: s Ivanem si hrají na honěnou. Honička zde symbolizuje psychoanalytický proces, dokonce i s náznakem funkce přenosu, kdy se totiž ze cvičných důvodů na okamžik stává objektem pacientovy touhy sám lékař. Dědeček Hříbeček v honičce zvítězil, Ivan je poražen, to jest rozpoznán. Dědeček-psychoanalytik mu dává nazřít jeho identitu. Ivan se ovšem brání přiznat si vlastní homosexualitu až do konce. Dědečkovu diagnózu odmítá a z jeho varování, že potlačovaná přirozenost mu způsobí psychické problémy, si nic nedělá.V marné snaze uniknout svému údělu pokouší se Ivan ještě jednou, naposledy, o heterosexuální styk - s Nastěnkou, kterou potkává na břehu říčky. Osud je ovšem neúprosný. Ivan při pokusu o penetraci selhává. Kbelík, který mu Nastěnka nasazuje na hlavu, je symbolem impotence. Medvědí hlava, která se zpod kbelíku vynořuje, je hlavou potupeného člověka, těžce zraněného ve svém narcismu, hlavou "buzeranta", vystaveného veřejnému posměchu. Jakékoliv další snahy navázat lidský kontakt jsou odsouzeny k neúspěchu. Maska nelidského tvora, stigmatizovaného společností, nedovoluje Ivanovi přiblížit se ke komukoliv. I nevinné děti, ještě nerozumějící podstatě Ivanovy odlišnosti, avšak poslušné společenského tlaku, před Ivanem prchají.Zdánlivě nenápadná postava slepé babky má ve skutečnosti klíčovou úlohu. Je to ve skutečnosti stará prostitutka. Ona jediná díky své "slepotě", tj. neuznávání společenských konvencí, si Ivana neoškliví. Poskytne mu útěchu, nahrazující něhu matčinu. V jejím kvazimateřském objetí (ve filmu je symbolizuje nesení babky na zádech) se Ivan smiřuje se svým údělem. Prostitutka odchází, její úloha v příběhu byla vyplněna. Ivanovi však zůstává její hůl, symbol penisu, který bude od nynějška jeho osudem. V okamžiku Ivanova comming outu mizí jeho medvědí hlava: Už není tvorem vyděděným na okraj lidské společnosti. Je uvědomělým homosexuálem. Ivan vyvozuje z přijaté identity důsledky. Rozhoduje se vyhledat společnost sobě rovných, hledá skupiny homosexuálních aktivistů. Jeho cesta vede nejprve do vykřičeného podniku, chaloupky na kuří nožce. Naráží však na travestitu, Babu Jagu. Kabaretní výstup travestity (v ruském filmu i v českém dabingu představuje Babu Jagu muž) je jedním z vrcholů zpracování pohádky.Ani travestita však není pro Ivana vhodným partnerem: Chce ho strhnout k sobě na společenské dno, zapojit ho do temných osidel homosexuálního podsvětí, kde se obchoduje s drogami a se sexem. Ivan odmítá nabídku stát se prostitutem. Travestita, který se ukazuje ve své druhé podobě - jako mocný vládce podsvětí, povolává heslem "šufír - kefír - dřevěný bohatýr" své gorily. Ivan je "sejmut". Banda se ho pokouší donutit k prostituci násilím a vydíráním. Pec, do níž má být vhozen, je symbolem mravní propasti, z níž už není návratu. V posledním momentě Ivan z podsvětí uniká.Nastěnka zatím touží po heterosexuálním partnerství, není jí však dopřáno. Ženich, který se o ni uchází, sice praví "Nastěnku chci za ženu", kejhavá INTONACE věty však v souvislosti s větou "můj synáček moc rád husí játříčka" prozrazuje ženichovu identitu: Ano, jedná se o zoofila. Režisér českého znění K. M. Walló velmi správně pochopil charakter této postavy, proto také svěřil dabing duchovnímu spřízněnci ženicha, tedy známému českému zoofilovi, strýčku Jedličkovi.Zoufalá Nastěnka chce skoncovat se životem a vrhá se do rybníčka. Marfuša, která se tu právě koupala, si to ovšem vyloží jako projev náklonnosti. Nastěnka ji prudce odmítá a macecha se rozhoduje rozbroje v domě ukončit - nařizuje staříkovi, aby Nasťu odvezl do lesa. Teprve nyní vidíme, jak silné citové pouto existuje mezi staříkem a jeho dcerou. Že není prosto incestuálního prvku, to se rozumí samo sebou.Mrazík, který se Nastěnky ujme, je kultivovaný bisexuál z vyšší společnosti (motiv dvojího kožichu!), který s ní má, jak uvidíme, velmi přesné plány. Ona verze filmové pohádky, která nám byla prezentována, ovšem postrádá jednu scénu zásadního významu: osudové setkání Ivana s Mrazíkem. V Mrazíkovi Ivan nalézá zralého, staršího, zkušeného partnera, který počne kultivovat jeho osobnost, Mrazík v Ivanovi bouřlivé, jeho dosud jednotvárný intelektuálský život osvěžující mládí a nezkrotnou tělesnost. Původní Erdmanova verze dospívala v této hluboce procítěné scéně své kulminace, mužnou něhou i jiskřivou ironií dialogů se důstojně řadící k nejkrásnějším milostným scénám světové kultury, setkáním Danta s Beatricí počínaje a Otokara Březiny s Jakubem Demlem konče. Stalinská cenzura, která nepochopila množství symbolů Erdmanova filmu, však tuto otevřenou manifestaci sexuální svobody nedovolila. Dialog Ivana s Mrazíkem byl vystřižen.Jak jsme se tedy dozvěděli o existenci této mimořádné scény? Nikolaj Erdman byl v letech stalinských čistek zatčen. Zatčení proběhlo přímo ve střižně Mosfilmu a tak jediné, co si Erdman stačil vzít s sebou do Lubjanské věznice, kam byl převezen, byla právě vystřižená část filmového pásku. Erdmanův spoluvězeň a milenec, mladý důstojník Alexandr Isajevič Solženicyn, pronesl drahocenný filmový materiál osmi lety věznění na Gulagu i následujícími lety vyhnanství a disentu. Teprve po nuceném odjezdu na Západ byl při skutečně důkladné vstupní tělesné prohlídce filmový pásek objeven. Solženisyn, tehdy už světově proslulý spisovatel, se v té době ke své homosexuální minulosti už nechtěl hlásit a tvrdil, že o původu a obsahu pásku nic neví, že jde zřejmě o součást diskreditační kampaně KGB. Proto se pásek dostal do rukou americké tajné služby CIA.Ani KGB ovšem nespala. Její agent Aron Mojsejevič Goldštejn, pracující pro ni už léta pod jménem plukovníka Aarona M. Goldsteina, získal tento unikátní dokument zpět pro sovětský režim, vyměniv jej tajně za krátkometrážní pornografický film západoněmecké produkce. Záměnu by až do dneška nikdo nezpozoroval a velká milostná scéna by zůstala ležet v tajných archivech KGB. Naštěstí se už tehdy blížil konec sovětského režimu a korupce v řadách KGB pokračovala. Neznámý nám pracovník moskevské KGB, který vynášel z archivů vše,

Freudovská psychoanalýza sovětského díla MRAZÍKK textům, jejichž hluboký smysl zůstává skryt pod profánním povrchem, patří i známá sovětská filmová pohádka Mrazík. Běžně bývá vykládána jako boj dobra a zla. Ano, je tomu tak, ale nejde tu tolik o boj mezi hodným Ivanem s Nasťou a jejich spojenci na jedné straně a zlými stvůrami od ježibaby až po macechu a hloupého ženicha s prasečím hláskem na druhé. Jde o boj lidské přirozenosti proti spoutávajícím ji konvencím. Autor scénáře Nikolaj Erdman, významný představitel ruského absurdního dramatu, vědomě zašifroval do konvenční, z folklóru převzaté struktury pohádky poselství o síle vášně, která překonává nepřízeň pokrytecké doby.Proberme si pohádku obraz po obraze.Na počátku vidíme loučení Ivana s matkou. Ivan odchází do světa a vůbec se mu nechce poslouchat matčina doporučení, jak se chovat co nejkonvenčněji ("a starým ustupuj"), natožpak zůstávat v incestním oidipálním vztahu k ní ("a někdy si na mě vzpomeň"). V této souvislosti je typické, že není zmínky o Ivanově otci: Váňa vyrůstá, aniž by znal model mužského, otcovského chování.Ivanův odchod není jen tradiční "cestou na zkušenou": Roztržení svazujícího, incestně zabarveného a tedy patologického vztahu s matkou je pro něho otázkou životního dozrání, vyspění v muže.Stín matky jako jediné ženy, kterou skutečně miluje, však provází Ivana i dále: Ivan potkává půvabné dívky, které ho lákají k vykonání zralého genitálního kontaktu. Všimněme si i jednoznačně erotického symbolu jablka (mýtus o Evě a rajském plodu!), které dívky házejí Ivanovi, zpívajíce verš "jablíčko ti dáme, pak si zazpíváme". "Zpívání" jako tabuistické označení soulože je rovněž hluboce tradiční. Ivan však tyto pokusy o kontakt odmítá. Cítí poprvé, že jeho přirozené tíhnutí je jiné.K incestuálnímu poměru s matkou přibývá i další součást komplexu rozpadu: narcismus. Poznáváme jej ve scéně se zrcadlem, kdy se Ivan zhlíží ve svém mladistvém půvabu. Píseň"Nevěstu si vyhledámta musí být jak jarní květjinak budu radši sám"odhaluje jeho falšující, krycí motivy: Nemožnost navázat vztah s reálnou ženou maskuje touhou po ideálu, rozumí se že čistém, platonickém, který nebude vyžadovat prokázání jeho mužnosti.V tomto okamžiku nás film přenáší jinam. Jsme uvedeni přímo do ohniska konfliktu, který probíhá v rodině Nastěnčině. Ošklivá sestra Marfuša nemůže spát - je trápena neukrotitelnou pohlavní touhou. Je to ovšem touha nestandardní: Lízátko v její ruce je symbolem cunnilinctu - ano, Marfušina touha je zřetelně lesbická, jejím objektem je nevlastní sestra Nastěnka.Nastěnka, jejíž zaměření je naopak heterosexuální (jehlice, s nimiž neustále při pletení obcuje), nechce své sestře vyhovět. Zlá macecha jí proto vyhrožuje a sadisticky se na ní ukájí. Lesbický motiv je tedy přítomen i zde.Děj se opět vrací k Ivanovi: Přepadávají ho loupežníci. Nenadálý kontakt se světem drsné, vyzrálé maskulinity je pro Ivana nečekaně přitažlivý. Zjišťuje, že jeho vlastní role je ženská, pasivní. Jeho výrok "nu což, tak si mě olupte" vyjadřuje touhu být hrubě, bestiálně, nejlépe análně znásilněn. Zaujetí, s jakým se vrhá na kyje loupežníků a vyhazuje je do výšky (křivka, jíž kyje vylétají k obloze, se nenáhodně podobá Rauch-Paulsenově křivce orgasmu), svědčí o intenzitě probuzené vášně. Jednorázový kontakt, při němž jde pouze o holý sex, však Ivana nadlouho nemůže uspokojit.Dědeček Hříbeček, jehož Ivan potkává vzápětí, je jedinou bytostí mimo labyrint erotických vztahů této pohádky. Jeho úloha je jiná - iniciační. Ve schématu, popsaném Danielou Hodrovou v Románu zasvěcení, zastává Dědeček Hříbeček úlohu Zasvětitele: s Ivanem si hrají na honěnou. Honička zde symbolizuje psychoanalytický proces, dokonce i s náznakem funkce přenosu, kdy se totiž ze cvičných důvodů na okamžik stává objektem pacientovy touhy sám lékař. Dědeček Hříbeček v honičce zvítězil, Ivan je poražen, to jest rozpoznán. Dědeček-psychoanalytik mu dává nazřít jeho identitu. Ivan se ovšem brání přiznat si vlastní homosexualitu až do konce. Dědečkovu diagnózu odmítá a z jeho varování, že potlačovaná přirozenost mu způsobí psychické problémy, si nic nedělá.V marné snaze uniknout svému údělu pokouší se Ivan ještě jednou, naposledy, o heterosexuální styk - s Nastěnkou, kterou potkává na břehu říčky. Osud je ovšem neúprosný. Ivan při pokusu o penetraci selhává. Kbelík, který mu Nastěnka nasazuje na hlavu, je symbolem impotence. Medvědí hlava, která se zpod kbelíku vynořuje, je hlavou potupeného člověka, těžce zraněného ve svém narcismu, hlavou "buzeranta", vystaveného veřejnému posměchu. Jakékoliv další snahy navázat lidský kontakt jsou odsouzeny k neúspěchu. Maska nelidského tvora, stigmatizovaného společností, nedovoluje Ivanovi přiblížit se ke komukoliv. I nevinné děti, ještě nerozumějící podstatě Ivanovy odlišnosti, avšak poslušné společenského tlaku, před Ivanem prchají.Zdánlivě nenápadná postava slepé babky má ve skutečnosti klíčovou úlohu. Je to ve skutečnosti stará prostitutka. Ona jediná díky své "slepotě", tj. neuznávání společenských konvencí, si Ivana neoškliví. Poskytne mu útěchu, nahrazující něhu matčinu. V jejím kvazimateřském objetí (ve filmu je symbolizuje nesení babky na zádech) se Ivan smiřuje se svým údělem. Prostitutka odchází, její úloha v příběhu byla vyplněna. Ivanovi však zůstává její hůl, symbol penisu, který bude od nynějška jeho osudem. V okamžiku Ivanova comming outu mizí jeho medvědí hlava: Už není tvorem vyděděným na okraj lidské společnosti. Je uvědomělým homosexuálem. Ivan vyvozuje z přijaté identity důsledky. Rozhoduje se vyhledat společnost sobě rovných, hledá skupiny homosexuálních aktivistů. Jeho cesta vede nejprve do vykřičeného podniku, chaloupky na kuří nožce. Naráží však na travestitu, Babu Jagu. Kabaretní výstup travestity (v ruském filmu i v českém dabingu představuje Babu Jagu muž) je jedním z vrcholů zpracování pohádky.Ani travestita však není pro Ivana vhodným partnerem: Chce ho strhnout k sobě na společenské dno, zapojit ho do temných osidel homosexuálního podsvětí, kde se obchoduje s drogami a se sexem. Ivan odmítá nabídku stát se prostitutem. Travestita, který se ukazuje ve své druhé podobě - jako mocný vládce podsvětí, povolává heslem "šufír - kefír - dřevěný bohatýr" své gorily. Ivan je "sejmut". Banda se ho pokouší donutit k prostituci násilím a vydíráním. Pec, do níž má být vhozen, je symbolem mravní propasti, z níž už není návratu. V posledním momentě Ivan z podsvětí uniká.Nastěnka zatím touží po heterosexuálním partnerství, není jí však dopřáno. Ženich, který se o ni uchází, sice praví "Nastěnku chci za ženu", kejhavá INTONACE věty však v souvislosti s větou "můj synáček moc rád husí játříčka" prozrazuje ženichovu identitu: Ano, jedná se o zoofila. Režisér českého znění K. M. Walló velmi správně pochopil charakter této postavy, proto také svěřil dabing duchovnímu spřízněnci ženicha, tedy známému českému zoofilovi, strýčku Jedličkovi.Zoufalá Nastěnka chce skoncovat se životem a vrhá se do rybníčka. Marfuša, která se tu právě koupala, si to ovšem vyloží jako projev náklonnosti. Nastěnka ji prudce odmítá a macecha se rozhoduje rozbroje v domě ukončit - nařizuje staříkovi, aby Nasťu odvezl do lesa. Teprve nyní vidíme, jak silné citové pouto existuje mezi staříkem a jeho dcerou. Že není prosto incestuálního prvku, to se rozumí samo sebou.Mrazík, který se Nastěnky ujme, je kultivovaný bisexuál z vyšší společnosti (motiv dvojího kožichu!), který s ní má, jak uvidíme, velmi přesné plány. Ona verze filmové pohádky, která nám byla prezentována, ovšem postrádá jednu scénu zásadního významu: osudové setkání Ivana s Mrazíkem. V Mrazíkovi Ivan nalézá zralého, staršího, zkušeného partnera, který počne kultivovat jeho osobnost, Mrazík v Ivanovi bouřlivé, jeho dosud jednotvárný intelektuálský život osvěžující mládí a nezkrotnou tělesnost. Původní Erdmanova verze dospívala v této hluboce procítěné scéně své kulminace, mužnou něhou i jiskřivou ironií dialogů se důstojně řadící k nejkrásnějším milostným scénám světové kultury, setkáním Danta s Beatricí počínaje a Otokara Březiny s Jakubem Demlem konče. Stalinská cenzura, která nepochopila množství symbolů Erdmanova filmu, však tuto otevřenou manifestaci sexuální svobody nedovolila. Dialog Ivana s Mrazíkem byl vystřižen.Jak jsme se tedy dozvěděli o existenci této mimořádné scény? Nikolaj Erdman byl v letech stalinských čistek zatčen. Zatčení proběhlo přímo ve střižně Mosfilmu a tak jediné, co si Erdman stačil vzít s sebou do Lubjanské věznice, kam byl převezen, byla právě vystřižená část filmového pásku. Erdmanův spoluvězeň a milenec, mladý důstojník Alexandr Isajevič Solženicyn, pronesl drahocenný filmový materiál osmi lety věznění na Gulagu i následujícími lety vyhnanství a disentu. Teprve po nuceném odjezdu na Západ byl při skutečně důkladné vstupní tělesné prohlídce filmový pásek objeven. Solženisyn, tehdy už světově proslulý spisovatel, se v té době ke své homosexuální minulosti už nechtěl hlásit a tvrdil, že o původu a obsahu pásku nic neví, že jde zřejmě o součást diskreditační kampaně KGB. Proto se pásek dostal do rukou americké tajné služby CIA.Ani KGB ovšem nespala. Její agent Aron Mojsejevič Goldštejn, pracující pro ni už léta pod jménem plukovníka Aarona M. Goldsteina, získal tento unikátní dokument zpět pro sovětský režim, vyměniv jej tajně za krátkometrážní pornografický film západoněmecké produkce. Záměnu by až do dneška nikdo nezpozoroval a velká milostná scéna by zůstala ležet v tajných archivech KGB. Naštěstí se už tehdy blížil konec sovětského režimu a korupce v řadách KGB pokračovala. Neznámý nám pracovník moskevské KGB, který vynášel z archivů vše,