optimální doba na zapomnění partnera/ky

Přehlédla jsi,rozváděla jsem se v 39,seznámila s přítelem těsně před 42.Už spolu nejsme,vyšumělo to bez emocí,mimo jiné i proto,že se ke mě do malého bytu po pár letech přistěhovala zpět dcera s dítětem a nebylo soukromí.Ale ve styku jsme pořád,nedávno mi psal sms,že se mu narodila vnučka.Te´d jsm po letech opět v bytě sama,ale bohužel ve chvíli,kdy jsem chtěla zas začít žít svůj život,protože mám konečně volný byt a čas na sebe,jsem onemocněla.Už víc než rok stůňu a nemůžu se z toho vyhrabat,protože mě trápí víc věcí najednou.
Mám špatnou imunitu,aktivní EB virus (syndrom chronické únavy),špatně fungující štítnou žlázu a další.
k psychologovi si klidně zajdi znovu,je to běh na dlouhou trať.A třeba taky zjistíš (já myslím že určitě),že ti za to nestojí,že máš na víc.

a měla ,nebo máš jakou...nauč se číst, nebo ti postačí, aby sis zvýraznila číslovky a odečetla je od sebe:

39 a 42

a rozdíl se rovná tvé otázce

=

3 roky to trvalo, než se s ním seznámila!

kolik mi je psát nebudu,ale...a měla ,nebo máš jakou nemoc?
já budu mít problemy s tím břichem a nebyt něho tak ty problemy vůbec nemám!
u psychologa jsem byla okolo vánoc..pak mě to přešlo..a tedka se mi to vrací..ale to je doufám posední ,,fáze,, a jsi pořád s tím co jsi tě našel na té oslavě? a klape vam to? a ještě jsi nenapsala,po jak dlouhé době jsi s ním se seznamila,když jsi byla sama..nebo jsem to přehlédla

to chce něco dělat a...jím to kvůli akné..bojím se,že až to vysadím,tak že budu mět akné ,jako jsem měla v 9 třídě..jedině kvůli tomu..

nenapsala jsi mi,koik ti...kolik mi je psát nebudu,ale když se se mnou rozváděl,tak mi bylo 39.Tenkrát mi pomohla hodně kamarádka-pořád mi nosila knížky o "statečných ženách",zvala mě mezi lidi a seznamovala s mužskými-tak jsem se seznámila s přítelem.Bylo to na oslavě u příležitosti narození mého vnuka,kterou jsme s kamarádkou dělaly a bylo mi čerstvých 42.Pozvala tam i asi 5 potencionálních partnerů.Jeden se do mě zakoukal.Já do něj ne tolik,ale několik let nám to celkem klapalo.Byl ženatý a já si vždyckay říkala,že jeho žena by mi měla být vděčná.Vždycky jsem se jí zastávala,když na ní láteřil (ne moc,byl slušný),nechtěla jsem ho jen pro sebe,dávala mu tipy na dárky atd.A hodně mi pomáhala práce,v té dobe jsem začala podnikat protože jsem opravdu přišla o zaměstnání.Pracovala jsem od nevidím do nevidím,protože ex mi navíc ani neplatil na děti (papírově si díky své milence-šéfce zařídil nulový příjem).Ale Boží mlýny zamlely-dnes je skutečně nezaměstnaný,žije z důchodu své mámy,zatímco já jsem si koupila byt a nebýt mé nemoci žila bych si v pohodě.
Co můžu říct-tenkrát jsem taky doufala že se vrátí,ale dnes jsem ráda,že se to nestalo.za tu dobu mi došlo zpětně takových věcí,že dnes se divím,že jsem to dřív neviděla a z dnešního pohledu bych určitě s takovým člověkem žít nechtěla.Ale k tomu musí šlověk dojít,co byl zač se nakonec ukázalo i z toho jak vyždímal moje následovnice,než vykopl i je.A všechny zasáhl stejně-prostě to s ženskýma uměl.Jestli ti můžu poradit,zkus nějakou poradnu,kde je dobrý psycholog,mohlo by tě to dostat z nejhoršího,umí poradit,protože i když se to nezdá,tyhle věci fungují u lidí hodně podobně.

nenapsala jsi mi,koik ti...to chce něco dělat a nesedět doma v koutečku!!! Jedině činností si je vymažete z hlavy! Nejvíc je teší, když vidí, že se pro ně trápíte! Když jim dokážete, jak se ve vás zmýlili, možná se tomu jednou společně zasmějete...
Rozchod nesmíte chápat jako KONEC, ale jako něco nového, něco nového, co vás v životě čeká, a vy můžete být plni očekávání, co to asi bude...

To Lucoška: proč jíš zbytečně HA, když nemáš stálého partnera, to netušíš, že právě HA ti může ty deprese vyvolávat? A netvrď nám, že nejbližší město je od tebe 50 km!

Já se nerozešla.Vše bylo...nenapsala jsi mi,koik ti je..

a jak píšeš o tšch zdravotních problémech,tak jsem taky měa závažné bolesti břicha a dotedka mám..a už se jich asi nezbavím,byla jsem i v nemocnici 2x ae je to stres,nervy..
všechno jsem si kvui němu zničila..jak jsem se trápia,měla deprese,nic se mi nechtělo..a on si užíval a byl s jinýma děvka....
snad boží mlýny melOU..a mu to všechno dojde a doleze..je ve znamení býk,takže asi nedoleze,protože býci jsou veice tvrdohavý..achjo..tedka mám probem si někoho najít..jím HA. a mám deprese,nemám na nikoho náladu..nevím co mam dělat..a koníčky taky nemám,protže bydlím ve vesnici a tady je to nuda všechno..můžu se zeptat kdy a kde jsi naša toho tvojeho chlapa?:) a po jaké době,od rozvodu..nebo si tě našel on?

je to škoda,že u mě to...Já se nerozešla.Vše bylo skvělé cca 20let.Pak mi jednoho dne bez jakýhkoliv signálů,které by tomu předcházely oznámil,že objevil svou pravou lásku.Dozvěděla jsem se to v restauraci (klasika-redukují se tím případné scény) a pak už jsem ho viděla až v rozvodové síni.Bylo to v době,kdy jsem měla zdravotní potíže a rozpadal se podnik,kde jsem pracovala.Jeho nová životní láska byla o 10let starší s osmipokojovou vilou a shodou okolností jeho šéfová.Po pár letech jí opustil když dostala rakovinu a našel si další velkou lásku.Už není ani s tou.Upozorňuju že těch 20 let,co jsme byli spolu jsem ho považovala za ideálního partnera a velkou oporu.Hodně jsem trpěla cca 5let,pak to během dalších cca 5let začalo pomalu odeznívat.Te´d si vzpomenu sem tam,a došlo mi,že vztah až tak ideální nebyl-jen jsem si to myslela.Že vlastně celou dobu potřeboval hlavně někoho,kdo by mu dával první poslední a sám vlastně jen bral.
Našla jsem si přítele,ale cíleně,jen abych si připadala zas jako žena a ne kus hadru. Tak jsem si připadala zcela zákonitě,protože ex mě v žádosti o rozvod popsal tak,že bych sama sobě nepodala ruku,společní přátelé přecházeli na druhý chodník,když mě měli potkat a divím se,že mi nesebrali děti.Fakt ale je,že sociální pracovnice i soudkyně na to evidentně neskákaly-zřejmě nebyl první ani poslední s podobným nápadem vylíčit opouštěnou ženu jako kreaturu a stvůru.Ale samozřejmě jsem to nechápala,protože po celou dobu manželství mi tvrdil,že jsme si byli předurčení a podobné věci,co se říkají.V té době jsem zhubla o 30kg.Přítel kterého jsem si pak našla byl ženatý-záměrně jsem nechtěla svobodného,aby mě to nelákalo se vázat.I když už spolu nejsme,zůstali jsme přáteli.Dneska bych se tím asi tak netrápila a hlavně nepovažovala za bernou minci všechno,co mi partner řekne.Ať už v kladném,nebo případně záporném smyslu.
A snažila bych se netrápit se tak-ono se mi to hodně podepsalo na zdraví.Věřím že potíže,které mám teď (bohužel velké) jsou následkem tehdejšího stresu.největší problém asi byl,že jsem na něco podobného nebyla připravená,prostě to bylo jako to tsunami v Japonsku-nenadálé a ničivé.tím nechci zlehčovat to,čím si tam lidé procházejí,ale pro to,co jsem tenkrát prožívala,mě lepší příměr nenapadá.

no to je pesimistický výhled... osobně už trpím pátý měsíc, ne že by se to občas nelepšilo, ale stává se že podlehám momentálnímu stavu nadějeúbeznaděje, asi jsem do toho dal víc než málo tak je to těžký. Navíc, ona mi fakt chybí.

Ne,polovinu té doby.Tedy cca...je to škoda,že u mě to neplatí..za tyden to bude rok,co jsme se rozešli..ale bolí to furt..a není den,co by jsem na něho nemyslela..ale už to není tak intemzivní,jako před pár měsíci..a můžu se zeptat,kolik ti je? a našla sis pak ještě nějakeho chlapa:? jak ses rozešla s tím ,,,tvojím,,

takže když jsem s ním byla...Ne,polovinu té doby.Tedy cca 7-8 měsíců.A ano,zkušenost mám,jenže já byla ve vztahu mnohem déle.Nicméně to tak odpovídalo-i když ta intenzita bolesti samozřejmě postupně klesá a po uběhnutí té doby to neznamená,že by člověk všechno vymazal z paměti.Ale zhruba tak.

Podle psychologů člověk...takže když jsem s ním byla rok a 3 měsíce,tak budu zapomínat rok a 3 měsíce? a ty máš nějake zkušenosti s tímle?

JAKÁ JE DOBA PO...Podle psychologů člověk zapomíná průměrně polovinu času,jak trval vztah.Samozřejmě + - ,ale aspoň je to časový úsek,od kterého se může nějak odpíchnout.

mm

tezke to je..

l

???????

Odkazuji také na témata...jak nenaplněné?

Odkazuji také na témata "jak se odmilovat" a "Muži, myslíte na své bývalé nenaplněné lásky??" ve stejném oddíle Doktorky.cz (Sex a vztahy) s bohatými diskusemi.

a to by ste chtěli jako bejt...v tom máš pravdu..on by mě chtěl,ale raději bude s kámošema,než semnou...
já SE STRASŠNĚ TRÁPÍM ...:((
už ho nedokážu mět ani v přátelých na sociální siti..jen kdyz ho vidim online,tak pořád čekam,než mi nAapíše..pořád kontroluji jeho profil
ve zkratce : pořád v něco doufám..doufám i v to,že se jednou vrátí..a já budu pro něho mět otevřené oči..
jenže,když je zavřu,tak už ho asi nikdy chtět nebudu...pořád čekám,až dospěje..a čekám,čekám,čekám..ale utrápím se k smrti:-((((((((((