Deprese

Neztracej hlavu je spousta lidi kteri maji problemy,je treba si najit nejaky smysl zivota.Tim ze jsi se dostala tady a hledas pomoc je jenom dobre.Ja diky tomu ze jsem se ptal ahledal sam sebe,mam pocit ze jsem nasel co chci.Jestli ti muzu doporucit zajdi se podivat na www.empatia.cz a najdi si v jakem jses zanameni a jaka jses.Ja kdyz jsem hledal neco ceho bych se chytil tak jsem se nejak dostal na tyhle stranky.Jsem narozeny ve znameni vodnare a je na empatii je rozebrano kazde znameni velmy podrobne a reknu ti ze jsem se tam nasel a zacal; prmyslet trochu jinak a citim se mnohem lip dostavam chut zase zacit a pracovat na sobe.Mozna jsem mladsi od tebe je mi 27 ale taky jsem si do jiste miry sahl na dno.Zkus se ptat sama sebe,proc tak trpis,proc jses takova a ptej se lidi,cti si a myslim ze dojdes k tomu co hledas.Je dulezite nait jadro problemu jinak to nerozpletes.Ja si poprad na neco hral a neco si namlouval ale v duchu jsem citil ze to neni ono dosel jsem k tomu ze mi vadi lidi kteri jsou kolem mne,protoze v nich nemam zadnou motivaci.Drzel jsem se starnou a zacinam se obklopovat lidmy kteri maji smysl zivota a vi co chcou. Jo jeste jsem zapomnel uz jsem to tady psal jednou.Kdyz mi bylo sest let moje maminka si vzala zivot,prave kvuli tomu ze trpela depresema ja mnel jeste par dni dozadu pocit ze je to dedicne a ze to je jadro problemu ted vim ze neni.Chtel jsem ale rict z vlastni zkusenosti,ze tim ze si sahnes na zivot nic nevyresis,ale ublizis tim lidem kolem sebe kteri te milujou a kteri te potrebujou.Vim co to udelalo s mojim otcem ktery se stim do dnes nevyrovnal.Nezapomen na to ze mas dite!!!!! Ja vim ze pravda je kruta,ale uprimne jenom slabosi si sahaji na zivot,tak nebud jedna z nich.Hledej dal a najdes.

Předmět: Problém Autor: Šárka Datum: 26.2. 2005 10:28:10 Vím že na téma deprese je tu psáno hodně,ale nemám čas to vše číst,proto se obracím na vás.Jsem už delší dobu ve velké depresy a nevím si už rady.Dokonce jsem navštívila psychiatra a ten mi doporučil hospitalizaci.Jenže jí odmítám.Bojím se že mě tam všichni budou považovat za blázna.Mám stavy kdy je mi vše jedno,i má jediná dcera.Trpím ale děsně a nemůžu se na nic soustředit.Dokonce se ani o sebe pořádně nechci starat,nemá to smysl.Dostala jsem dvoje antidepresiva a dokonce mi dal i větší dávky.Jo trochu jsem se uklidnila,ale takhle to nejde.Jsem pořád vystresovaná,nemůžu se na nic soutředit,nechutná mi jíst a zapomínám,že jsem ani celý den nejedla,strašně málo spím a pořád se mi honí hlavou,že chci raději umřít.Přemýšlím nad tím co si udělat,ale zároveň to nechci.Jsem děsně zmatená a nevím co mám dělat.Prosím o radu.Děkuji Š. Předmět: Problém Autor: ELIS Datum: 26.2. 2005 10:53:23 Myslím že by si měla zjistit co je důvodem těch depresí.Někdy mívám také deprese,ale já vím proč.Ale zas to nikdy nedošlo tak daleko že bych se chtěla zabít.Moc mi pomohlo když jsem začala číst Indickou Filosofii a psychologii.Ukázalo mi to cestu.4lověk změní pohled na svět protože tam najde sám sebe.Držím ti palce a neblbni nic nestojí za to,aby sis kvůli tomu ukončila svůj život.Musíš najít smysl života.Elis. Předmět: Problém Autor: Šárka Datum: 26.2. 2005 11:15:36 Tohle vše vím,že si mám najít smysl života a třeba si přečíst nějakou knihu,ale to mé tělo pro to nic nechce dělat.Pro něco se vždy nadchnu,ale po chvíly si řeknu ale co kašlu na to.Já vím že je to hloupost,ale já jsem totálně na dně a nemůžu z toho kola jít pryč.Manžel se mnou jezdí k psychiatrovi,ale já kdybych tam měla jet sama,tak já tam ani nedojedu.Je mi vše jedno.Ale dík.

Katko hele ja mel mozna samo a to nedavno,pokud mas komplexy z toho jak vypadas,tak s tim neco udelej.Tloustka neni vec kterou by jsi nemela jak odstranit,je treba na sobe zacit tvrde makat.Ja tady ve statech pred dvema roky vazil pres sto kilo ver mi ze me bylo lepsi preskakovat nez obchazet.zacal jsem cvicit a to tvrde ted vazim 73kg a komplexy z postavy jsou pryc.Prijde mi ze tvuj problem neni deprese ale jenom komplex chodit mezi lidi a proto se ti radsi ani do skoly nechce.Nadvaha pokud neni zpusobena jinak nez tim ze rada mlsas,se da sundat.Kasli na nejake prasky,proste se na sebe nastvi a zacni chodit do posilovny,chod si vecer zabehat,vim ze se nechce,ale pokud tu lenost prekousnes tak si telo na to zvykne a ty se budes citit mizerne ze jsi dneska nebyla cvicit.Taky si zkus treba kupovat casopisy,ktere se zabyvaji cvicenim rekni si....tak poslouchej holka dokud nebudes mit tolik a tolik kg.tak na sobe budes makat dokud to nesundas....ze zacatku nic necekej vysledek se dostavi po dvou trech mesicich pravidelneho cviceni samozrejme musis zmenit jidelnicek a pit hodne samotne a ciste vody protoze voda sama o sobe spaluje tuky,zadne coly a jine slazene limonady.Tvuj metabolismus je stroj ktery pracuje 24h denne a pokud mu das cvicenim prikaz na paleni tuku tak ho zacne palit ale chce to cas,vytrvalost a premahani se.Dej tomu cas a uvidis ze chlapy se za tebou otoci a reknou....ty vole ta vypada dobre.Akorat musis makat a to tvrde a dbat o sebe a vysledek prijde uvidis.

No ako vidím Ivan sa na neaký čas odmlčí, tak nech mu to šlape, ďakujem za gratulácie ku skúške a ako vidím ohlásili sa noví so svojimi problémami. Radek so svojimi problémami a Katka so svojimi. To o čom píšete je nám všetkým známe ktorí navštevujeme túto stránku , diskutujeme a h?adáme riešenia. Ak sa človeku nedarí v živote, súvisí to v plnej miere v jeho náh?ade na svet, a k tomu mu dopomáha prostredie v ktorom žije a ?udia ktorí ho obklopujú. Radek riadi kamión a čo je dobre predstavite?né, je tá monotónnosť v jeho práci. Niekde som čítal že ?udia s vysokým IQ zle znášajú stereotyp a potrebujú sa aj v práci vyventilovať. Nako?ko dnes je o prácu núdza, nedá sa len tak jednoducho povedať zmeň prácu alebo život aj keď by to bolo jedno z riešení. Neviem ako často sa pohybujete obidvaja v spoločnosti iných ?udí / divadlá , kiná, spoločenské udalosti, rôzne záujmové kluby a združenia/ ale pokia? v minimálnej miere, môže to byť kameňom úrazu Vašich problémov. H?adajte spoločnosť rodiny, priate?ov a známych a nebojte sa nadväzovať nové priate?stvá a známosti s kýmko?vek vo svojom okolí. Samota a bludný kruh myšlienok situáciu len zhoršujú čo sa v budúcnosti môže prejaviť v prepuknutí depresie. Nieko?kokrát som na týchto stránkach opisoval svoje aktivity, snažím sa celý vo?ný čas neako zamestnať nemyslím len prácou ale aj zábavou. To znamená že vo vo?nom čase navštevujem napríklad cvičenia jogy, pracujem s handikepovanou mládežou a deťmi, ak sú členovia mojej rodiný leniví a nechce sa im nikde ísť, idem behať, poprípade som nedávno skúsil aerobik. Skákal som tam ako koza, sám chlap medzi babami ale aspoň bolo na čo pozerať. Myslím tým poh?ad z mojej strany. Ale to už odbočujem. Vaša situácia mi ve?mi pripomína to čo tu vlastne popisujem a to, že sa obidvaja točíte v kruhu stereotypu a nudy čo však nemusí značiť ešte depresiu. To v akej miere je u Vás depresia rozvinutá a či by bolo vhodné začať užívať antidepresíva posúdi iba odborník. Zistite si najbližšieho psychiatra vo vašom okolí, poraďte sa, porozprávajte o svojich problémoch. A ak nemáte možnosť, ešte stručnejšie popíšte svoje problémy tu na tejto stránke, vyslovte svoje o tázky a nás je tu dosť na to aby sme Vám na ne čo možno najlepšie odpovedali. Držím palce aby ste sa tej potvory čo najskôr zbavili, nako?ko každý z nás, ktorí tieto príspevky čítame a píšeme vieme že psychická bolesť je asi to najhoršie čo môže človeka postihnúť.Milan

Lituji, ale po dobu několika příštích týdnů nebudu mít z objektivních důvodů přístup na Internet. Nebudu tedy číst ani odpovídat na žádné příspěvky. Hodně úspěchů v osobním životě přeje všemIvan

milá paní doktorko,je mi 19let, a mám takový pocit že trpím depresemi,mám plno problému jak ve škole,kterou jsem přerušila,nešlo mi to ,propadla jsem a pak už jen v dalších ročnících propadala,nechápu to, chci tu školu ddoělat,baví mě to,ale nedokažu tAm docházet, chci také udětal vysokou školu,neže bych byla nějak líná,ale prostě když se ke škole blížím tak mam takový špatný pocit uzkosti ,jen když aji ted na ni pomyslím,ale nnikdy se mi ve škole nestala nějaká špatnost,nevzpomínám si,na základní škole jsem nebyla ani jednou za školou..také mám problém,že potřebuju pořád kupovat nové a nové oblečení,raději nechodím ven,když myslímže mi to nesluší nebo se v tom oblečení necítím dobře..jednou sem takhle nebyla venku skoro celý měsíc,jen tak párkrát..Némám se tak vubec ráda,nesnáším svoji postavu..Mám strašně hodné rodiče,udělali by pro mě všechno,ale nemužu se nikomu z nich svěřit,nepovídáme si moc,nevím moc o jejich životě v dětsví atak...často jsem unavená,a když mi třeba jen naši udělají na mě narážku,že sem blbá,nebo tlustá,,ale říkají to v mém zájmu tak se musím zavřít do pokoje a brečet.I když píšu tento dopis cítím uzkost.Mužete mi prosím vás poradit co stím???

Diky za vase nazory,je dobre vedet ze jsou lidi kteri maji pochopeni pro druheho ikdyz ho neznaji.Vam preju tak samo hodne stesti.

Radku, můžeš-li srovnat své osobní a srdeční záležitosti, pusť se do toho hned. A nemáš-li trable sociální či ekonomické, budeš opravdu bez deprese. Možná i šťastný a zamilovaný.Usměj se tomu plánu - pak nepotřebuješ žádné oblbováky. Už Ti závidím... a přeji štěstí.

Radku, pokud se jedná o depresi, která není způsobena zevnitř, tzv.endogenní, pak určitě ano. Řekla bych, že mezilidské vztahy mají na psychiku člověka vždycky vliv. I člověk, který má diagnózu deprese, potřebuje dobré zázemí a nemá-li ho, zcela jistě nemoc hůře nese. I u organických nemocí má na léčbu vliv pohoda pacienta. Kromě toho mi z Tvého popisu připadá stejně jako Ivanovi, že nejsi nemocen, ale potřebuješ se jen "najít" ve svém životě. I tak bych se na Tvém místě raději poradila s odborníkem a případné léčbě bych se rozhodně nebránila.

Diky za nazor,zajimalo by me taky zda urovnani problemu v osobnim zivote je resenim jak se z deprese dostat.

Radku,Dajari Ti sice napsala, že deprese nemusí být dědičná, to však neznamená, že nemůže být dědičná. Jak dobře poznamenala, dědí se sklon k depresi - znamená to jenom to, že u lidí, kteří měli předka s depresí je vyšší pravděpodobnost ve srovnání s běžnou populací, že oni onemocní také.Podle toho, jak popisuješ svoji situaci, si nemyslím, že trpíš depresí. Ono smutná nálada a deprese není totéž. Jsi-li na pochybách, nech se vyšetřit u odborníka, i když v zahraničí se za toto vyšetření platí. Ale třeba máš dobrou pojišťovnu.Vždy je lepší vědět pravdu, než trápit se pochybnostmi. A jestli Ti budou předepsány léky, nevyhýbej se jejich užívání. Nejde o to, že bys zaváděl do svého těla nějakou chemii, jde jenom o to, že si doplníš do mozku chemikálie, které Tvůj mozek přestal produkovat (normálně jich produkije dost) a proto trpíš depresí.Měj se pěkněIvan

Ahoj Radku,deprese nutně dědičná být nemusí.Jde o souhrn více skutečností.Přirovnala bych to např.k alergii-v krvi je zjištěna náchylnost,ale dokud se s alergenem nesetkáš-nikdy nemoc nevypukne.Ostatním:děkuji za reakce.Zdravím Dajari

Dobry den ,chtel jsem se zeptat jestli muze byt deprese dedicna.Nepise se mi o tom jednoduse ale kdyz mi bylo 6 let moje maminka si vzala zivot diky tomu ze trpela depresema. Byli jsme sporadana rodina,muj otec je skvelej clovek,ktery se do dnes nevyrovnal nad ztratou zeny kterou miloval a vychoval me a dva brachy vlastne uplne sam.Me je ted 27 a vim ze ziju v hluboke depresi uz nekolit let.Jsem ve spojenych statech a pracuju jako ridic kamoinu coz znamena sedet 6dni v tydnu v kabine divat se pred sebe a premyslet a motat se sam v sobe.Nedokazu se otevrit a proto si nemuzu najit ani vztah.Nemam sebevrazedne myslenky ale pravda je takova ze jsem se dostal do problemu za ktere si muzu sam,protoze jsem nevedel pro co zit nemel jsem zadny smysl zivota. Ted zacinam premyslet jinak potkal jsem divku ktera mi otevrela oci a ja si uvedomuju jak hluboko jsem zapadl.Nyni se snazim ze vseho dostat,jenomze poznavam sam na sobe ze jsem se uzavrel do sebe vim ze to neni dobre ale me to takhle vyhovuje a vim ze pokud pujdu dal touhle cestou a vydrzim ze se vsechno zpravi.Ted prijde otazka protoze nekdy mam pochybnosti o tom jestli to neni jenom moje fantazie o nejakem happyendu,anebo mam opravdu zacit brat nejake prasky proti depresi.Mam z toho strach protoze nechci byt otrokem nejakych chemikalii.Prosim poradte mi.Predem diky za pochopeni.

Milane,doufám, že z Tebe nebude mít docent depresi. Abys jej náhodou nepotkal tady.Mnoho pozdravůIvan

Milan, blahoželám! :-)A stlpy zdrav i naďalej lebo vraj "s klobúkom v ruke prejdeš celým svetom":-)

Dajari mať zmysel pre humor neznamená byť vtipným za každú cenu, vedieť baviť spoločnosť ale dokázať sa zasmiať na akejko?vek veci, na komko?vek a napríklad hlavne sám nad sebou. Raz som tu spomínal že niekedy zdravím telefónny st?p, samozrejme v duchu a pritom si pomyslím sám pre seba ako mi to komplexne už šibe. No a idem ďa?ej. No a pokia? sa dá čo najviac komunikovať so spoločnosťou. A na záver Vážení sobotňajšia skúška mi vyšla na výbornú a myslím že docenta som úplne zmiatol. Dúfam že mi to vydrží. Majte sa.Milan

Humor a smích jsou velikým darem, který je člověku dán. Teď si vlastně uvědomuji, že smát se umějí i psi, nejenom lidi. Alespoň ten náš určitě.To, že občas na těchto smutných stránkách probleskne i humor, může jejich úroveň jenom pozvednout. Nejenom povídáním o smutku živ jest člověk.To, že je tady delší dobu klid, je jenom pozitivní. Lidi nemají problémy s depresí a tudíž ani nehledají pomoc. Ale abych nepřechválil dne před večerem.Dajari, netrap se tím, že údajně nemáš smysl pro humor. Je to jen Tvoje tvrzení. Tví přátelé Tě třeba vidí úplně jinak.Pěkný zbytek dneIvan

Dajari, snažím se najít záblesk humorna vždycky a téměř ve všem. Myslím, že je to otázka nátury. Když mi bylo nejhůř, snažila jsem se přes slzy a dlouhodobým smutkem strnulou tvář, psát aspoň hravé básničky pro vnuka, prostě na dně toho smutku vydolovat aspoň úsměv, když smích byl tak vzdálený...

Ahoj,všichni v pořádku?No,to jen,že je tady klid."nebrat věci tak vážně"-kde se to učí?Smích a humor je důležitý,ale mě se to vždy překlopí do toho"vážna".Někdy mě napadá,že jsem tím pro druhé nesnesitelná.A to se ráda směju.Jak jste na tom vy?Zdraví Dajari

Ahoj Tereza, som rád že si ten náš poh?ad na nahotu zobrala z tej lepšej stránky. Pochopila si to presne ako som to myslel aj ja, je potrebné sa na sebe aj zasmiať. Teraz tu letí v televízii reklama ktorá končí sloganom: Dospieť? A načo!!Myslím že to hovorí za všetko, život sa nesmie brať len z tej vážnej stránky ale treba svoje pocity nálady a postoje kombinovať. Keď je smutno treba si to vynahradiť rovnakou dávkou humoru, je to realizovate?né v normálnom stave / prepáčte za výraz , pretože normálni sme stále / každý vie kedy. No a keď depresia alebo iné psychycké problémy útočia je najlepšie to neako pretrpieť a veriť tomu že to vždy prejde. Teraz som v stave ktorý by som označil ako bod mrazu, ale dnes ráno som vstal už zase úplne v super nálade, cez deň prišlo trocha pesimizmu ale cítim že to zase odchádza. Tiež som si vedomý že bez liekov to jednoducho nepôjde a to že sa cítiš lepšie ti nezaručuje že to bude navždy. Bude sa ti to vracať, neskôr sa to určite zhorší tak neváhaj už ani chví?u s nasadením liekov. Svojou vlastnou vô?ou to nepremôžeš a iba sa zbytočne pripravuješ o krásne dni. A spomínala si aj neakého človiečika, takže aj táto osôbka ocení ak budeš zdravá usmiata a bez problémov.Milan