Rinoviróza není chřipka: Saunování jako prevence

Tato virová infekce je  snadno přenosná proto, že lidé v chladné roční sezoně pobývají častěji v uzavřených prostorách a v nich nemocný člověk při kašli a smrkání rychle šíří do  svého okolí  kapénky hlenu, obalené rinoviry.  Rinoviróza není nebezpečná. Zatěžuje však svým epidemickým výskytem, vyřazuje mnoho lidí z práce a ohrožuje chod předškolních a školních kolektivů.

Respirační viróze se lidský organizmus brání sám autonomními (tedy bez naší vůle probíhajícími) termoregulačními ději. Nejprve zvýšenou tělesnou teplotou. Lidová tradice tomu napomáhá úmyslným zvyšováním tělesné teploty (horkým nápojem a teplou pokrývkou na lůžku). V obou případech jde o aplikaci teplodárného podnětu (termogenního stimulu), od kterého se očekává postupné  ovlivnění virózy. Opatření tohoto typu obvykle skutečně postačují k uzdravení po několika dnech. Patrné však je, že tato všeobecně vžitá metoda nezabrání vzniku nemoci. A to mi poskytuje příležitost upozornit na antirinovirózní  účinek jednorázového běhu saunování,  při obraně vůči tomuto začínajícímu onemocnění, jak jsem jej poznal a dosud 60 let užívám.  

Vycházím z těchto poznatků:

?     inkubace  (tj. doba od nákazy k viditelným projevům nemoci) je u všech rinoviróz velmi krátká, několik hodin až 3 dny. Rinoviry napadají především sliznici nosní dutiny a dalších dýchacích cest. Onemocnění začíná většinou pobolíváním hlavy, pocitem pálení v nose, očích i v hrdle. Objevuje se řídký výtok z nosu - serozní rýma.

Při aplikaci saunové lázně na počátku vzniku rinovirózy je potřeba vyhledat ten moment, kdy může běh saunování skutečně ještě pomoci. Uvedené první příznaky onemocnění jsou proto hlavním vodítkem k rozhodnutí zda saunovat či ne - a rozhodnutí musí být rychlé. Do saunové prohřívárny je nejlépe vstoupit ještě týž den, kdy se objevily první příznaky - byť sebemenší - nemoci.

?   rinoviry jsou velice citlivé na teplo, hynou již při 37°c. Horký vzduch v prohřívacím pásmu saunové prohřívárny či kabiny (90 - 100 cm nad podlahou) má teplotu kolem 50° - 60°c, která je smrtící nejen pro viry, ale i pro některé bakterie, nikoli však pro jejich lidské nositele. Zvýšení vnitřní tělesné teploty (nad 38,0°c) po 12-15 minutách prohřívání ničí viry na sliznici dýchacích cest a chrání tak před vznikem či rozšířením nákazy rinoviry

? uvedený stupeň tělesné teploty vyvolává u saunujících dále také bezprostřední celkovou reakci imunitního systému. Je shodná s  ději při běžné, většinou toxické horečce způsobené jedy choroboplodných zárodků (toxiny patogenů). Krátkodobé - ale dostačující - vdechování horkého vzduchu a celkové prohřátí vedou k výraznému prokrvení sliznice dýchacích cest a umožní tak rychlý příliv prvků lokální antivirové imunity, např. zmnožení bílých krvinek a jejich speciálních typů, které likvidují rinoviry přímo a  zvýšení koncentrace imunoglobulinu A (IgA), který je důležitou protilátkou (antigenem) vůči rinovirům, protože zabrání jejich dalšímu působení v organizmu. Česká lékařka dr Ryšánková z Brna a němečtí lékaři z Humboldtovy univerzity v Berlíně nalezli již před 20 lety jeho zvýšený výskyt v sekretu nosní sliznice a v krvi právě po aplikaci tepla v saunové lázni a potvrdili dlouholeté praktické zkušenosti.

Hladina  imunoglobulinu A má  však maximum trvání účinku (poločas), podle typu rinovirů jen 2 - 6 dnů. Tento fakt je důležitý prvek pro prevenci rinoviróz v dalším údobí chladné sezóny roku. Pravidelným opakováním turnusů běhů saunování jednou či dvakrát týdně či alespoň za 14 dní je možné udržet hladinu IgA na potřebné výši. Na „protirinovirové saunování“ je proto možné  pohlížet jako na jeden ze způsobů prevence rinoviróz, jak se již padesát let osvědčuje např. u dětí z předškolních kolektivů. Ale to je jiná zajímavá záležitost.

Prohřívací pásmo (ve výši 95 - 100 cm nad podlahou) v saunové prohříváně je -jak již řečeno-  pro viry velmi nepříznivé. Typicky nízká vlhkost vzduchu (do 15% relativní vlhkosti) a jeho teplota (50°- 60°c) výrazně překračuji biologický termický limit virů (37 °c) a ničí je přímo ve vzduchu prohřívárny. Totéž nastává v horních dýchacích cestách, kde teplota krve zejména v kapilárách sliznice nosní dutiny dosahuje teploty až 38° C. Rinovirům vyhovuje vlhkost a teplota 32° - 35° C, při které se  množí,  ale tyto oboje hodnoty naprosto nemají v prohřívárně sauny šanci. Jedině snad v jiných prostorách sauny.

Jak aplikovat „protirinovirový běh saunování“?

V domácím prostředí  je nejlépe zařadit jej do podvečerních hodin před spánkem. Pobyt v horku je krátký - jednorázový a stupeň prohřátí se řídí subjektivními pocity. Nemá však být prodlužovaný přes 12 - 15 minut, a to proto, že by došlo k přehřátí tělesného jádra nad 38,5 C. Tato teplota již označuje začátek adaptační fáze tepelného stresu a to může být při zvýšené teplotě (subfebrilii) začínající rinovirózy zatěžující.  Stačí jedno prohřátí.

Modifikace tohoto typu běhu saunování se týká také ochlazovací fáze. Ta spočívá jen v osprchování vlažnou vodou ve sprchovacím boxu. Vhodné je však  využít účinku ochlazovacího a kyslík přinášejícího dýchání chladného vzduchu v zevní ochlazovně sauny. Díky krátkému pobytu v chladu se udrží vnitřní tělesná teplota bezpečně nad 37°c, nedojde k prochlazení a protože nedochází k bližším kontaktům saunujících, také ne k šíření infekce. Odpočinek doma je nejlépe absolvovat na lůžku a do rána se vyspat. Příznaky začínající virozy obvykle nepokračují.

Tento postup, který v případě potřeby léta používám a doporučuji, platí především pro zkušené saunisty. Výhodu má ten saunista, který má domácí saunu finského typu, kdykoli přístupnou. Termogenní produkty, které jsou v komerci označovány slovem „sauna“, vůbec  neposkytují charakteristické fyzikální prostředí sauny a nemohou mít zde popisovaný účinek.

Pokud se týká použití saunové lázně  ve veřejné sauně při začínající rinoviróze, pak lidé s jejími prvními příznaky do ní nepatří, a to jedině kvůli riziku přenosu nákazy v ostatních společenských a provozních prostorách sauny, nikoli v její prohřívárně. Jak vím z praxe, je jisté, že mnozí zdatní Čechové-saunisté neposlechnou tuto radu, vyhnou se  pozornosti saunéra a proniknou do prohřívány s projevy rinovirózy. Zde se sice nemusí sami i ostatní saunující obávat nákazy, a to ani, i když sedí blízko vedle sebe. V praxi však často dochází k tomu, že lidé chtějí akutní rinovirozu „vyhnat“ saunovou lázní až v dalších dnech rozvoje nemoci. Většinou pak  následující den - zejména po přehnaném způsobu běhu saunování - dochází k zvýraznění příznaků nemoci, ale (často a kupodivu) i k jejich rychlému ústupu.  Opatrnosti však v tomto případě nikdy nezbývá. Bez použití „antirinovirového běhu saunování“, ale také pří jeho případném neúspěchu  je nejlépe rinovirózu pár dní vyležet.

MUDr Antonín Mikolášek
nestor saunování v Česku