Ředitelé nemocnic se obávají zhoršení lékařské péče

V důsledku celkové aktuální situace panují mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice obavy ze zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Obavy ze zhoršení dostupnosti zdravotní péče vyjádřilo 78 % (67 % v roce 2020) ředitelů českých nemocnic a 90 % (72 % v roce 2020) ředitelů slovenských nemocnic.

O zhoršení kvality zdravotní péče se v roce 2021 obává 72 % (61 % v roce 2020) českých a 82 % (66 % v roce 2020) slovenských představitelů nemocnic. 97 % ředitelů českých nemocnic v roce 2021 považuje tuzemský systém zdravotní péče v celoevropském srovnání za kvalitní. Na Slovensku došlo k poklesu pozitivního vnímání kvality systému zdravotní péče, kdy 49 % (67 % v roce 2020) ředitelů slovenských nemocnic považuje tuzemský systém zdravotní péče v celoevropském srovnání za kvalitní.

V českých nemocnicích došlo k mírnému nárůstu nedostatku lékařů (74 %) a sester (85 %). Z průzkumu také vyplynulo, že by bylo dle ředitelů českých (62 %) a slovenských (44 %) nemocnic vhodné zvýšit kompetence zdravotních sester jako jeden z kroků ke zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče.

Přesčasovou práci lékařů a sester vnímají ředitelé v Česku a na Slovensku jako problém ve svých nemocnicích. V průměru pro obě skupiny se jedná o 60 % ředitelů v Česku a 64 % ředitelů na Slovensku.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA – ministr, Ministerstvo zdravotnictví České republiky; poslanec, Parlament České republiky: „Uvědomuji si, že lékaři stárnou, a je zapotřebí tento fakt přijmout a pracovat s ním. S resortem školství jsme proto v minulých letech spustili akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů působících na lékařských fakultách. V letech 2019 – 2029 tak do českých lékařských fakult poputuje téměř 7 miliard korun. To jim umožní zvýšit kapacity minimálně o 15 % a zaslouženě zvýšit platy učitelům. Zdravotnictví musí být prestižním pracovním prostředím. A to i pro nezdravotnický personál. Realizovali jsme proto kampaň „Studuj zdrávku“, která měla za cíl motivovat mladé ke studiu na zdravotnických školách a k práci ve zdravotnictví.

V porovnání s předešlými ročníky průzkumu i nadále ředitelé nemocnic vidí rezervy v komunikaci. Jednou z mých priorit je tento problém změnit pomocí elektronické komunikace mezi pacientem a lékařem a lékaři navzájem. A i když nás zbrzdil covid, myslím, že jsme tomu velice blízko. Zákon o elektronizaci zdravotnictví je nyní v legislativním procesu. Jeho schválením se otevírá možnost legislativně podložené cesty k masivní elektronizaci agend zdravotnictví. Jedná se o cestu, která tady měla být již před mnoha lety.“ (Pokračování a další komentáře odborníků naleznete v dokumentu s názvem Barometr českého a slovenského zdravotnictví 2021 - komentáře odborníků_final, kteý je součástí tohoto e-mailu).

Jako neodmyslitelná součást zabezpečení dostatečného množství personálu v nemocnicích se projevila spolupráce s lékařskými fakultami (82 % ředitelů českých nemocnic, 79 % ředitelů slovenských nemocnic) a zdravotnickými školami (93 % ředitelů českých nemocnic, 85 % ředitelů slovenských nemocnic), kdy je 80 % ředitelů českých nemocnic a 72 % ředitelů slovenských nemocnic spokojeno s prací mediků ve svých nemocnicích.

NÁVRHY NA ZMĚNU VÝUKY BUDOUCÍCH LÉKAŘŮ DLE ŘEDITELŮ NEMOCNIC:

  • Více praxe, příprava na psychickou i fyzickou náročnost práce.
  • Důraz na komunikaci, etiku, loajalitu, empatii a pokoru.
  • Ekonomická průprava a znalost informačních systémů.
  • Vyšší kapacita fakult a větší motivace pro mediky a školitele.
  •  Aktualizace vzdělávacích programů, zjednodušení akreditací.

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA – rektor, Univerzita Karlova: „I přes obavy ze zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče věřím, že se ředitelům podaří najít řešení, aby se tyto obavy nenaplnily. Ukázalo se také, že spolupráce s lékařskými fakultami a zdravotnickými školami je neodmyslitelnou součástí zabezpečení dostatečného množství personálu a v drtivé většině jsou ředitelé nemocnic také spokojeni s prací mediků. Vítám také podnětné návrhy na změny ve výuce budoucích lékařů, které zajisté nezůstanou bez povšimnutí.“ (Pokračování a další komentáře odborníků naleznete v dokumentu s názvem Barometr českého a slovenského zdravotnictví 2021 - komentáře odborníků_final, kteý je součástí tohoto e-mailu).

Změnu oborového zaměření ve smyslu zrušení neperspektivních oddělení a posílení oddělení perspektivních by uvítalo 28 % ředitelů českých nemocnic a 36 % ředitelů slovenských nemocnic.

Ředitelé nemocnic v Česku plánují významné investice oproti předešlému roku do stavby / rekonstrukce budov, IT technologií a infrastruktury. Ředitelé nemocnic na Slovensku plánují oproti předešlému roku taktéž významné investice do IT technologií a infrastruktury a také do nákupu nových přístrojů / vybavení.

Zkouška ohněm pro dostupnost a kvalitu zdravotní péče a také pro celý personál nemocnic byla pandemie onemocnění COVID-19. 46 % ředitelů nemocnic v Česku i na Slovensku předpokládá, že v horizontu 1 roku je reálné dohnat výkony, které musely být odloženy v důsledku pandemie (v průměru 30 % ředitelů v obou zemích si myslí, že se bude jednat o horizont delší než 1 rok). V otázce kapacity nemocnic uvedlo shodně 72 % dotazovaných ředitelů českých a slovenských nemocnic, že je schopno vyčlenit až 50 % své lůžkové kapacity pro pacienty s onemocněním COVID-19.

Tyto závěry vyplynuly z výsledků 13. ročníku mezinárodního průzkumu mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice „Barometr zdravotnictví 2021“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který proběhl během měsíce března a dubna roku 2021. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 150 nemocnic s akutními lůžky v České republice a 103 nemocnic na Slovensku. Celkově odpovědělo 61 ředitelů českých fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic a 39 ředitelů slovenských nemocnic všech těchto forem. Cílem mezinárodního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v následujících oblastech:

  1. kvalita a dostupnost zdravotní péče,
  2. lidské zdroje,
  3. bezpečnost,
  4. finance,
  5. hodnocení rezerv v nemocnicích a zdravotním systému.

JAK HODNOTILI ŘEDITELÉ NEMOCNIC ČESKÉ A SLOVENSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 2020? VÝSLEDKY NALEZNETE ZDE =>

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (4)

  • Obrázek uživatele Věrka
    Věrka (anonym)

    Páni ředitelé se obávají zbytečně, horší už to být nemůže. Jenom ať naši doktorští, věčně nespokojení diletanti jdou za hranice, tam je naučí, co je to něco umět a mít odpovědnost. U nás ZP ochotně, bez mrknutí oka platí nemocnicím každou zpackanou operaci, nekonečné reoperace, invalidizování lidí Po operacích jsou lidé vyšoupnuti do domácí laické péče než se vzpamatují, protože jen samé operace nemocnicím vynášejí víc! Zato lidí s (údajně) covidem byly jejich špitály plné, protože to zvelčované divadlo v mundůrech bylo mimořádně výnosné. Peníze ale nemocnicím utíkají hlavně špatným hodpodařením, špatnými rozhodnutími atd., všichni jistě známe, ono něco, a není toho málo, přece jenom občas vypluje na povrch. Takže: Ryba smrdí od hlavy. Až se budou ředitelé nemocnic chovat a dělat jak mají, jistě i páni doktoři je budou následovat. Naše "zdravotnictví" v posledních letech nadělalo ze zdravých nemocné, protože zdraví lidé mu zisky nepřinesou. "Naše zdravotnická věda je na takové úrovni, že prakticky nenajdeme zdravého člověka." A ještě pořád naříkají? Dokud "zdravotníkům" někdo neutne tipec, budou naříkat a mít všeho málo pořád.

    Srp 11, 2021
  • Obrázek uživatele děda81
    děda81 (anonym)

    Až na první větu s Vámi plně souhlasím. Horší to být může, viz mezinárodní srovnání. A horší to bude. To není můj odhad, jsem si tím jist. Důvodů je více. Zadluženost státu a současně začínající těžká krize. Pokračující transformace zdravotnictví na oblast honby za penězi. Tím vyvolaný nebývalý pád lidské morálky. Období kovidu hodnotím jako kolaps. Poslední příklad z rodiny nebudu uvádět, nevěřila byste. Přesto si práce mnoha převážně řadových pracovníků v nižších kvalifikací velice vážím.

    Srp 12, 2021
  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Proč by se zhoršení péče měli obávat zrovna ředitelé? Kdokoliv jiný se může obávat také.

    Srp 12, 2021
  • Obrázek uživatele Věrka
    Věrka (anonym)

    Proč ředitelé? Protože KDO NĚČEMU ROZUMÍ, NĚCO UMÍ, PRÁCE ANI ODPOVĚDNOSTI SE NEBOJÍ, JE FÉROVÝ, se o nic OBÁVAT NEMUSEJÍ. Takoví "ředitelé" např. nemocnic (ale i jiní na vyšších místech jinde), se obávají ne o nemocnici, o zaměstnance, o pacienty, ti se bojí o jenom sebe! O svoje kšefty, špinavé nezasloužené peníze, o svoje výnosné místo, přeplněné koryto, ztráty své domnělé nadlidskosti. Bojí se kriminálu , vyhazovu, že jinde budou muset doopravdy pracovat, jak se má. Všecko ostatní je jim šumafuk!

    Srp 13, 2021

Přidat komentář

Reklama

Reklama