Ředitelé českých i slovenských nemocnic se bojí o dostupnost a kvalitu zdravotnické péče

Ředitelé slovenských nemocnic pociťují intenzivně nedostatek zdravotních sester, a to více než u lékařů (70 % u sester, 66 % u lékařů). Zároveň však považují za problematickou práci přesčas, taktéž u sester více než u lékařů (67 % sestry, 64 % lékaři). Ve srovnání s výsledky Barometru českého zdravotnictví jsou tato čísla vyšší (u sester vidí problematiku přesčasové práce 47 % českých ředitelů a u lékařů 53 %) a to i přesto, že nedostatek personálu vnímají čeští ředitelé akutněji (78 % sestry, 64 % lékaři).

Vyplývá to zpilotního ročníku celostátního průzkumu „Barometr slovenského zdravotnictví zpohledu ředitelů nemocnic 2018“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který proběhl mezi řediteli nemocnic během měsíce března roku 2018. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 100 nemocnic s akutními lůžky na Slovensku a celkově odpovědělo 30 ředitelů fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic. Cílem celostátního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v několika následujících oblastech: 1) kvalita a dostupnost zdravotní péče, 2) lidské zdroje, 3) bezpečnost, 4) finance, 5) hodnocení nemocnic. Tento pilotní ročník průzkumu na Slovensku byl realizován na základě průzkumné sondy, která probíhá v České republice již desátým rokem. Výsledky průzkumu mezi řediteli českých nemocnic naleznete na http://www.hc-institute.org/cz/projekty/barometr/barometr-ceskeho-zdravo... .

Detailní výsledky

Téměř 3/4 ředitelů slovenských nemocnic (74 %) považují slovenský zdravotnický systém v celoevropském srovnání
za kvalitní.
Největší rezervy v systému zdravotnictví ředitelé nemocnic vnímají v následujících oblastech:

    investice do kvality zdravotní péče (87 %)

    komunikace personálu s pacienty (83 %)

    komunikace personálu, investice do dostupnosti zdravotní péče (obě oblasti shodně 80 %)

    odměňování personálu, efektivita práce a optimalizace pracovních procesů a také komunikace personálu

    s managementem nemocnice (všechny tři oblasti shodně 76 %)

    posílení kybernetické bezpečnosti (74 %)

Největší rezervy jsou vnímány v oblasti investic, a to především investice do kvality zdravotní péče, ale také do dostupnosti zdravotní péče. Více než polovina ředitelů nemocnic počítá s tím, že se dlouhodobé investice v příštím roce zvýší. Tyto investice jsou nejčastěji plánovány do staveb či rekonstrukcí budov, dále pak do nákupu nových přístrojů a vybavení a také do IT technologií. V rámci výsledků za Českou republiku jsou rezervy v oblasti investic na čtvrtém místě.

K nejvýraznějším oblastem v rámci rezerv patří zkvalitnění komunikace, a to především mezi personálem a pacienty a také komunikace v rámci personálu. Ředitelé českých nemocnic vnímají komunikaci na všech úrovních jako jednu z oblastí s největším prostorem ke zlepšení.

Nedostatek zdravotnického personálu

Z výsledků průzkumu Barometr slovenského zdravotnictví vyplynulo, že ředitelé nemocnic pociťují nedostatek zdravotních sester (70 %). Ve srovnání s výsledky průzkumu v České republice, kde se jedná o 78 %, je toto číslo nižší. Nedostatek lékařů vnímá ve své nemocnici 66 % slovenských ředitelů. Ukázalo se také, že velká část ředitelů slovenských nemocnic považuje za problém práci přesčas, a to jak u sester (67 %), tak u lékařů (64 %). V České republice jsou tato čísla nižší, v obou případech mírně přes 50 % a v dlouhodobém srovnání klesají.
Nedostatek pomocného zdravotnického personálu je vnímán polovinou ředitelů, tj. o 8 procentních bodů méně než u ředitelů českých nemocnic (58 %). Nedostatek u ostatních pracovníků (administrativa apod.) pociťují jen 3 % ředitelů slovenských nemocnic, tj. o 20 procentních bodů méně než v České republice (23 %).
 

Bezpečnost

K nejvýrazněji vnímaným rizikům z pohledu bezpečnosti personálu patří syndrom vyhoření (80 %) a agresivita pacientů a jejich příbuzných (60 %). Naopak potřísnění biologickým materiálem nebo poranění ostrými předměty vnímají ředitelé jako méně nebo nejméně nebezpečné. Stejná bezpečnostní rizika vidí také ředitelé v Česku.
Přestože panuje největší obava ze syndromu vyhoření, snahu o omezení práce přesčas deklaruje pouze 53 % ředitelů, snižování administrativní zátěže pracovníků jen 40 %.

 
Efektivní hospodaření nemocnic

67 % slovenských ředitelů nemocnic se domnívá, že slovenské nemocnice hospodaří málo efektivně nebo neefektivně. Podíl ředitelů, kteří vnímají potřebu opatření vedoucích k zefektivnění v jejich nemocnici je 50 %. Pro srovnání s Českou republikou - hospodaření nemocnic považuje více než polovina ředitelů za efektivní. Vnímaní potřeby opatření vedoucích k zefektivnění chodu nemocnic se dlouhodobě pohybuje kolem 70 % (v letošním roce 67 %).

Informace o HealthCare Institute

HealthCare Institute o.p.s. (založena r. 2006) je nezisková organizace, která v roce 2018 organizuje již 13. ročník středoevropské odborné konference „Efektivní nemocnice“ se zaměřením na strategii nemocnic. Tato konference se bude konat ve dnech 27. - 28. listopadu 2018 v Praze. Mezi účastníky patří zřizovatelé a vrcholový management nemocnic a zdravotních pojišťoven z České republiky a Slovenské republiky, včetně odborníků na management ve zdravotnictví ze států Evropské unie.

Mezi další rozvojové projekty, které organizace HealthCare Institute o.p.s. realizuje, patří 13. ročník celostátního průzkumu bezpečnosti a spokojenosti pacientů a zaměstnanců 155 českých nemocnic „Nejlepší nemocnice ČR“ a 4. ročník průzkumu „Zdravotní pojišťovna roku“, který hodnotí komunikaci 7 zdravotních pojišťoven (tj. národních plátců zdravotní péče) s pojištěnci a zdravotnickými zařízeními. Realizuje také 10. ročník projektu „Barometr českého zdravotnictví mezi řediteli 155 nemocnic“, který hodnotí stávající situaci v českém zdravotnictví.

K dalším rozvojovým projektům patří celostátní průzkum „Barometr českého zdravotnictví mezi pacientskými organizacemi“, který hodnotí oblast poskytované nemocniční a ambulantní péče v České republice očima 150 pacientských organizací a rovněž pomáhá při komunikaci mezi pacienty a pacientskými organizacemi. Prostřednictvím projektu „Barometr mezi mediky (studenty 4., 5. a 6. ročníků lékařských fakult v České republice a na Slovensku)“ zjišťuje, jaké množství studentů lékařských fakult v České republice a na Slovensku plánuje po ukončení vysokoškolského studia hledat zaměstnání v tuzemsku a naopak jaké množství studentů je již rozhodnuto hledat pracovní nabídky v zahraničí. V návaznosti na projekt „Barometr mezi mediky“ realizuje také celostátní projekt „Barometr mezi studenty zdravotnických škol (studenty středních, vyšších a vysokých zdravotnických škol v České republice)“.

Zdroj: www.hc-institute.org