Proč jsme vyšší než dříve

23 Říjen, 2017

Naši předchůdci žijící před 50 000 lety byli lovci-sběrači. Zřejmě vypadali podobně jako my. Kosterní nálezy ukazují, že se nám podobali i výškou. Jejich jídelníček byl rozmanitý a množství stravy přiměřené. Jako lovci-sběrači žili naši předkové po 99 % naší evoluční historie. Proměna nastala před 10 000 lety, kdy se lidé usadili jako zemědělci, patrně z důvodu nárůstu počtu obyvatel. Pro zdravotní stav to mělo nepříznivé důsledky.

Na území dnešního Turecka, kde došlo k této změně nejdříve, dorůstali muži-lovci výšky 178 cm ?a jejich ženy 167,5 cm. Po přechodu na zemědělství výška postupně klesla až na 160 cm ?u mužů a 155 cm u žen, tedy o 12-18 cm. Závislost na obilí totiž vedla k jednostranné výživě a k opakovaným obdobím hladu, tzn. k periodické podvýživě. Vyšší hustota osídlení výrazně zvýšila riziko infekčních nemocí, vedla k expozici epidemií a kontaminované vodě.

V dalších historických epochách přispěl ke zhoršení zdravotního stavu život v městských komunitách. Podrobné demografické údaje jsou k dispozici z Anglie minulých staletí. ?V roce 1662 se jen jedno ze čtyř dětí narozených v Londýně dožilo věku 26 let a pouze 6 % dosáhlo věku 56 let. V roce 1840 bylo 5 % obyvatel Londýna starších 60 let, 35 % bylo ?ve věku do 15 let a 50 % zemřelo před 21. narozeninami. V průmyslových městech severní Anglie se ve stejné době jen polovina dětí dožila 12 let. Důsledky strádání byly zjevné. ?V roce 1870 pracující muži ve věku 20-50 let v Bristolu měřili průměrně 167 cm a měli index tělesné hmotnosti (BMI) 21,7. V roce 1880 byly děti bohatých o 10 cm vyšší a o 3,2 kg těžší než děti chudých. Mezi chudými byla častá chudokrevnost, křivice a tuberkulóza, v jejich jídelníčku téměř chybělo maso, zelenina a ovoce.

Postupného nárůstu dospělé tělesné výšky, vyšší růstové rychlosti v dětství a posunu puberty do nižšího věku si začali pediatři a antropologové všímat od první poloviny 20. století. ?Tento jev označili jako sekulární akceleraci tělesného růstu. Měla dva předpoklady - zásadní zlepšení výživy z hlediska obsahu energie, živočišných bílkovin a dalších složek ?(vápník, železo, vitamin D, jód) a praktické vyřešení infekčních nemocí na úrovni celých populací díky antibiotikům a očkování. Přídatný vliv mohly mít příznivé faktory stoupající socioekonomické úrovně.

Západní svět prožívá v posledních několika desetiletích revoluci blahobytu a zdraví, ?která umožňuje využít většinu našeho genetického potenciálu pro růst i pro délku života. Poprvé v historii člověk právem očekává, že přežije svoje 70. narozeniny. Rosteme rychleji, dosahujeme pohlavní zralosti o 3-4 roky dříve než naši praprarodiče, změnily se naše tělesné proporce (nohy vyrostou relativně více než trup a ruce). V současné době je zdravotní stav dětských populací ve vyspělých zemích stabilizovaný a blíží se optimu. Proto se už neočekává další významné urychlení růstu, dospívání ani změny dospělé výšky.