Tělo stále hledá svou harmonii, rovnovážný stav vzhledem k okolí a prostředí, v němž žije. A tak si normální průběh věcí vyžaduje, aby se naše fyzická kondice, naše v těle nahromaděné přebytky nějak zneutralizovaly, tj. aby se vyloučilo nebo někam usadilo to, co přichází navíc a co tělo není schopno normálními cestami vyloučit. Rakovina či různé degenerativní choroby nevznikají náhle, z ničeho nic. Jde o dlouhodobý stav. Podívejme se na jednotlivé vývojové etapy tohoto procesu, zvláště ve vztahu k eventuálnímu rozvoji rakoviny.
Odpůrci léčitelství a alternativních způsobů léčení zdůvodňují zrušení podnikání léčitelů na základě živnostenského zákona (ŽZ) tvrzením, že chrání nemocné před nekvalifikovanými zásahy léčitelů, které ve většině případech považují za šarlatány.
Je třeba myslet na své tělo každý okamžik. Obecně- jaké je vaše zdraví? Dokážeme si poradit s chronickými zdravotními potížemi? Jestliže ano, jak zodpovědní jsme za to my sami a jak zodpovědná je klasická léčba? Je mnoho otázek, které zajímají holisticky uvažujícího.
Nemoci je možno klasifikovat podle dvou základních znaků: jako choroby, které napravují, vyrovnávají stav organismu. (Nerovnováhu vyrovnávají k rovnováze, disharmonii napravují k harmonii.) Druhou skupinu tvoří choroby degenerativní.
Celé tělo člověka (ale i zvířete) je pokryto kůží se šestadvaceti drahami a tři sta pětašedesáti (nebo i více) akupunkturními body. Tento systém je jakousi obrazovkou, displejem počítače. Tím počítačem je naše tělo. Pokud má dostatečné množství energie a kvalitu v harmonii svých funkcí, pak počítač našeho těla tiše přede a plní úkoly svého softwarového zadání. Pokud je harmonie porušena, funkce počítače je ohrožena a porucha zazáří na displeji 365 bodů a šestadvaceti drah.
Má-li se něco změnit, tak je třeba o tom stávajícím zapochybovat. To není lehké. Běžně usilujeme o pravý opak. To platí i o psoriase, zvané též lupenka, známá to nemoc kožní a neléčitelná. Vznik lupů je v každé učebnici i odborné literatuře popsán, lépe řečeno opsán, coby urychlený růst kožních buněk. Mám pocit, že se zde bohužel uplatnilo pravidlo: Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.
Mnozí z nás vyrostli s omezeným chápáním zdraví. Často inklinujeme k pohledu na zdraví jako na jev těla, odpojený od duševní nebo duchovní činnosti. Klade se důraz na kulturu těla, méně již na kulturu ducha. Lékaři upřednostňují vyšetřovací a léčebné postupy a zapomínají, že teprve v systematicky budovaném vztahu s nemocným se vytváří atmosféra důvěry a spolupráce, která pak umožní i lepší léčbu.
To znamená, že fysický, citový, i duševní stav vzájemně souvisí a je vzájemně propojený a závislý. Fyzické tělo může být připravené, ale nevyřešené pocity mohou často zabránit úspěšnému léčení. Možná, že jste měli těžké dětství, byli jste nemilováni, zneužíváni. Nebo Vás týrá manžel, žijete s alkoholikem, propustili Vás z práce. Smysl života vám uniká. A pak se cítíte osamělí a opuštění, jste úzkostní, depresivní a samotáři. Vaše vztahy jsou mělké a neuspokojivé. Bojíte se projevit. Často chcete na svoje problémy zapomenout a zastrčíte je hluboko do podvědomí.
Homeopaté jsou přesvědčeni, že lidská bytost má jistý mechanizmus udržování rovnováhy. Za předpokladu, že na konstituci nepůsobí příliš dlouhodobý nebo příliš silný stres, je člověk díky působení tohoto mechanizmu zdravý. Hahnemann nazýval tento mechanizmus udržování rovnováhy vitální silou a měl za to, že se jedná o tu energetickou substanci, která je nezávislá na fyzikálních a chemických silách, činí člověka živým a po smrti se ztrácí.

Stránky