4 nebezpečné komplikace cukrovky

Mnohdy lze ale výše zmíněným komplikacím předejít. Klíčovou roli zde hraje pravidelná samostatná kontrola hodnot glykémie, dodržení postupů léčby doporučených lékařem a dostatečný pohyb.

Riziko nejen infarktu

Diabetes často provází vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol v krvi, nadměrný krevní cukr a nadváha – tyto negativní faktory vedou k postižení tepen a zvyšují riziko výskytu řady nemocí cévní soustavy. U lidí s cukrovkou dochází velmi často k ateroskleróze neboli kornatění tepen, tedy k zužování a uzavírání cév. To má za následek vznik ischemických nemocí tedy nemoci z nedokrvení, které často postihují srdce. Pacient v takových situacích mnohdy pociťuje bolest v hrudi, ale ne vždy se symptomy projeví. Pokud se cévy uzavřou úplně, dojde k infarktu myokardu, který bezprostředně pacienta ohrozí na životě. Riziko srdečního infarktu je tak u diabetiků dvakrát až čtyřikrát vyšší než u zdravých jedinců[1], a téměř třetinu nemocných s akutním infarktem myokardu způsobených ischemickou nemocí tvoří právě diabetici.[2] Důležitá je včasná a komplexní léčba samotné cukrovky a přidružených rizikových faktorů. 

Když selhávají ledviny

Nedostatečné fungování ledvin je další možnou komplikací diabetu. Hlavní příčinou vzniku chronického selhání ledvin u cukrovkářů je diabetická nefropatie. Vyskytuje se po 10 letech trvání nemoci zhruba u 1/3 diabetiků 1. typu a u 35-40 % diabetiků 2. typu. [3]Jedná se o stav, kdy dochází ke snížení průchodnosti cév a schopnosti ledvin čistit krev. Postižené ledviny do krve postupně propouštějí stále větší dávku bílkovin. To má v konečném důsledku za vinu úplné selhání ledvin.

Nemocné ledviny navíc často nebolí, takže pacient o nefropatii nemusí vůbec vědět až do chvíle, kdy už je pozdě. V takových případech je odkázán na umělou ledvinu nebo transplantaci. Důležitým terapeutickým pilířem v prevenci nemoci je pravidelné udržování potřebné hladiny cukru v krvi, a krevního tlaku.

Diabetes jako hlavní příčina slepoty u lidí po 20. roce

Bohužel i přes pokroky v prevenci a léčbě zůstává cukrovka i ve vyspělých zemích hlavní příčinou slepoty u lidí po 20. roce života. [4] Zrak u diabetiků se zhoršuje postupně, nenápadně a bezbolestně. A právě proto by pacienti měli zavítat na kontrolu zraku alespoň jednou ročně. Mezi oční problémy související s cukrovkou se řadí retinopatie a šedý i zelený zákal. Diabetici mají až o 36 % zvýšené šance na výskyt zeleného zákalu a až o 60 % vyšší riziko vzniku zákalu šedého oproti zdravé populaci.[5]

Velké procento lidí s diabetem je ohroženo i vznikem retinopatie. Toto onemocnění sítnice je jednou z nejčastějších chronických komplikací, postihuje až 45 % diabetiků 1. a 2. typu. Projevuje se rozmazaným viděním, zvýšenou citlivostí na světlo, výpadky zorného pole a problémy s rovnováhou nebo čtením. Pokročilá a neléčená diabetická retinopatie vede k poškození vidění až k úplné ztrátě zraku.

Zákeřná neuropatie

Diabetes v důsledku zvýšené hladiny cukru v krvi v dlouhodobém horizontu napadá i nervový systém. Přítomnost nemoci známé jako diabetická neuropatie se projevuje mravenčením, ztrátou citlivosti, brněním a bolestí končetin. Neuropatie ale může v pacientovi klíčit i bez příznaků. Nejčastěji jsou postiženy nervy končetin, ale také nervy zásobující srdce, nervy trávicího traktu nebo i pohlavní orgány. Pokud se pacient s nemocí neléčí, hrozí vznik vředů nebo postižení tkáně na nohou. Neuropatie je bohužel poměrně běžnou komplikací diabetu a vyskytuje se až u 65 % diabetiků[6]. Pokud je nemoc u pacienta zjištěna v raném stádiu, šance na úspěšnou léčbu jsou větší.

Odborník radí – doc. MUDr Denisa Janíčková Žďárská, PhD. z Ústřední Vojenské nemocnice v Praze

Rozvoj komplikací není nevyhnutelným důsledkem cukrovky a při dodržování určitých opatření a prevenci se komplikace nemusejí vůbec vyvinout. Je mnohem jednodušší komplikacím předcházet, než je velmi složitě léčit po zbytek života. Proto se diabetikům doporučuje podstupovat veškeré preventivní prohlídky, konzultovat svůj zdravotní stav s diabetologem a pravidelně provádět selfmonitoring. V současnosti se na českém trhu nachází několik druhů senzorů, například FreeStyle Libre, který pro změření cukru v krvi ani nevyžaduje vpich do prstu. Výkyvy hladiny cukru v krvi jsou nebezpečné pro všechny pacienty s diabetem. Za optimální se považují hodnoty mezi 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno, po jídle by to mělo být nejvýše 10 mmol/l. Příliš vysoká hladina krevního cukru může být až život ohrožující, protože organismu hrozí ketoacidóza, tedy překyselení kvůli nedostatku inzulinu v těle. Hypoglykémie je naopak stav, kdy je hladina cukru v krvi příliš nízká. Hrozit může například při vynechání jídla, při aplikaci vysoké dávky inzulinu nebo po vysoce namáhavé fyzické aktivitě. V takových případech patří mezi příznaky třes, pocení, zrychlený puls, nervozita, nebo také závrať, únava, nesoustředěnost až zmatenost, porucha řeči nebo vidění.