Přímý vliv výživy na funkce mozku

Nápadnosti v chování = „mozková alergie"?

Pod slovem alergie si představujeme jen „opravdu imunologické" reakce (s aktivací určitých imunitních buněk nebo uvolněním protilátek nějakou cizorodou látkou). Kromě alergických reakcí imunitního systému však mohou být nepřiměřené reakce organismu vyvolány jinými biochemickými procesy, které se pak nazývají pseudoalergie. Jednoduše řečeno, neslučitelná reakce není vždy alergie. Není ani jednoduše „vymyšlená", nýbrž možná jen není ještě vědecky definovaná. Z popsaných spojení mezi trávicím traktem a mozkem mohou v mozku probíhat dvojí neslučitelné reakce:

a)         imunologické procesy ve střevě ovlivňují negativně mozek a jeho funkci přímo

b)         neslučitelná látka se dostala z potravy do krve a alergickou reakci způsobila teprve v mozku (místo kožní vyrážky došlo k poruše mozkové funkce).

Předpoklad

Celková citlivost organismu, který má sklon k nesnášenlivosti v trávicím traktu, se projeví teprve v mozku, protože normální organismus má více rezerv, aby se mohl s obtížnými látkami vypořádat, a nemusí hned reagovat nesnášenlivostí. Poškození mozku u nedonošených dětí nebo dědičnost zvyšují, jak známo, sklon k hyperkinetickým poruchám (nápadnostem v chování), alergickým onemocněním a mohou být důvodem nesnášenlivosti. Zkušenosti ukazují, že většina postižených je ovlivňována vnějšími i vnitřními faktory (počasí, fáze měsíce, stres, konflikty, náchylnost k nemocím).

Důkaz

Je obtížný, protože při poruchách mozkových funkcí nejsou k dispozici žádné klasické alergické reakce (s důkazem protilátek v krvi atd.). Proto se dá nesnášenlivost dokázat jen takzvaným provokačním testem (vynechání podezřelých látek, později jejich znovu zavedení a pozorování reakce).

Exorfiny = drogy v potravinách

Exorfiny vznikají jako produkty trávení různých proteinů (bílkovin), které v nerozštěpeném stavu nevykazují žádné opiátové působení. Výchozími látkami jsou lepek v pšenici, určité mléčné aminokyseliny (kasein, laktalbumin, laktoferrin) nebo káva.

Exorfiny jsou určité látky, jejichž působení v těle je podobné opiátům. Uloží se na receptorech opiátů ve střevě, čímž zpomalují trávení  a vstřebáním do krve ovlivňují určité hormonální  regulace. Jestli exorfiny působí i  v mozku podobně jako opiáty, nebylo ještě vědecky prokázáno. Ale potvrzují to například určité formy autismu.

Nedostatek minerálních láteka esenciálních mastných kyselin

Stále znovu jsou rodiče informováni o dobrém účinku přidávání vitamínů a minerálních látek  na chování, k čemuž ale chybějí kontrolováné studie. Kromě nedostatku mastných kyselin nebyly u hyperaktivních dětí prokázány žádné nedostatky určitých látek, které by způsobovaly nápadnosti v chování. Dá se říct, že klasická medicína může zaznamenat  jen extrémní nedostatek určité  látky, protože ne každý deficit se projeví v krvi, ale třeba jen v postižené tkáni. Proti této čisté „nedostatkové hypotéze" hovoří zkušenost s akutním zhoršením chování po požití neslučitelných potravin, protože nedostatek určité látky se akutně nezvyšuje požitím určité potraviny. V zásadě může vyrovnaná hladina minerálů a vitamínů stabilizovat látkovou výměnu a může nesnášenlivost zmírnit.

Biochemické kolísání v mozku

KREVNÍ CUKR

Lidé, kteří nesnášejí cukr, reagují na silné zatížení cukrem nadměrným vylučováním inzulínu, které vede k rychlému poklesu hladiny cukru v krvi (hypoglykemii); k hladu, agresivitě a jiným projevům. Když následuje nový přísun potravin s rychle vstřebatelným cukrem, pak se začne kolotoč krevního cukru znovu točit. Kolísání hladiny krevního cukru vnese zmatek do citlivé látkové výměny v mozku, a tím i do mozkových funkcí.

ELEKTROLYT A KOLÍSÁNÍ HODNOT PH

Silným pocením ztrácí tělo pokožkou kromě vody také různé soli (elektrolyty). Když se pak ztráty nahradí pouze čistou vodou, vzniká nerovnováha mezi obsahem soli v tělesných buňkách (také v mozkových buňkách) a krvi, což může v těle působit svalové křeče a v mozku funkční poruchy.

Změny hodnoty pH v krvi jsou patrné například při pobytech ve výškách a rychlejším vydýchávání oxidu uhličitého. Dětem, které jsou vnímavější, pomůže v takových případech troškou jablečného octa.

ZÁPLAVA MEZIPRODUKTŮ LÁTKOVÉ VÝMĚNY

Velkým množstvím stejných potravin nebo podáváním pokrmů v nevhodnou denní dobu, když trávicí a rozváděči enzymy nepracují na základě svých vnitřních hodin optimálně, je kapacita trávení v organismu přetížena. Tím se vyskytnou výživné látky a meziprodukty látkové výměny ve špatně snesitelném množství a způsobí poruchy mozkových funkcí a nápadnosti v chování.

Zdroj: Brigitte Speck – Vaříme malým neposedům, CPress