Sbírají se nejčastěji listy sdrháváním z lodyh a někdy také nať,
jej íž olistěné a nezdřevnatělé části v délce maximálně 50 cm se sežínají
z mladých a zdravých rostlin srpem. Suší se v slabých vrstvách bud?
na stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota nesmí
překročit 60 C. Je duležité sušit materiál rychle, aby si droga
zachovala původní zelenou barvu. Je bez pachu a má poněkud
nahořklou, slabě trpkou chuť. Kvalitu listové drogy snižují zčernalé
a rozdrobené listy, případně zbytky natě.
Listy obsahují velmi mnoho chlorofylu, k terý se z nich také prumyslově
izoluje. Dalšími účinnými látkami jsou kyselina křemičitá,
které lze připsat močopudný účinek, dále třísloviny s proti krvácivým
účinkem, fyziologicky účinné látky patřící mezi aminy - acetylcholin,
histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová
(B6), glukokininy, snižující hladinu krevního cukru, kyselina
mravenčí, v mladých lis tech poměrně vysoký obsah vitamínu C,
fytoncidní látky a v žahavých chlupech pryskyřičný sekret. Značně
vysoký je i obsah minerálních látek. Dnes má kopřiva největší
význam jako duležitý zdroj chlorofylu pro prumyslovou výrobu.
Chlorofyl má protizánětlivé a dezodorační účinky, pusobí velice
příznivě také při hojení ran, urychluje epitelizaci a granulaci pokožky.
Olejový roztok chlorofylu ve fo rmě spreje se používá k léčbě bércových
vředů, popálenin, proleženin, trhlin prsních bradavek apod.
Z chlorofylu se dále získává diterpenický alkohol fytol, sloužící
k výrobě vitamínu K a léčebných kosmetických přípravku, odstraňujících
nepříjemné pachy a pocení.
Kopřiva je velice oblíbená i v lidovém léčitelství. Používá se jako
močopudný, proti krvácivý, protirevmatický a protizánětlivý prostředek,
ale i při chudokrevnosti a jako prostředek pro zvýšení tvorby
mléka. Lze ji použít i jako podpůrný lék při cukrovce. Podporuje
také celkovou látkovou výměnu a trávení, takže je téměř vždy jednou
z hlavních součástí čaj ů používaných k jarním bylinným kúrám.
Odvar z kopřiv, připravený půlhodinovým povařením 100 g jemně
nařezané drogy v I litru vody okyselené octem, se používá k večernímu
mytí vlasů jako prostředek zabraiíující jejich vypadávání. Při
hemoroidech je doporučována následující směs : 1 5 g kopřivy, 1 0 g
smetanky, 30 g natě řebříčku a 30 g natě jablečníku. Polévková lžíce
směsi se krátce po vaří v 1 /2 litru vody, nechá se 1 0 min. ustát a pije
se během dne. Při průjmech se někdy používá i odvar z kořenů,
obsahujících třísloviny, je možno použít i rozdrcené nažky.
Kopřivy jsou stále vyhledávány jako krmivo pro mladou drllbež
v domácích chovech (zej ména housata), z mladých listů pak lze běžným
zpllsobem upravit i výborný špenát.
Zcela rovnocennou drogu poskytuje blízce příbuzná jedn oletá
a poněkud menší žahavka roční ( Urtica urens L . ) , která je jednodomá,
má vejčité hluboce zubaté listy, často rozvětvenou lodyhu
a květy v hustých květenstvích. Roste hojně především
v nižších polohách.