Depersonalizace,derealizace -život jako

ahojte, ja tym trpim asi rok. Zacalo to po velkych uzksotiasch a strachu, ked som sa bala vychadzat aj z domu, pomohli mi AD a ciastocne AP. Do toho skola. Odvtedy sa ten hnusny pocit strachu napriek liecbe stale vracia. Rano sa prebudim a je tu strach, ktory ma drzi cely den. At o mam nastupit do prace ako lekarka. BUdem rada, ak sa mi ozvete na [email protected]

Tak trochu měním názor. Přestala mi regreska dělat dobře.. Protože mi z toho hrabání se v sobě samé začalo slušně hrabat. Možná to dobrá věc je, ale nikdy nevíte,jak dlouho tam budete muset chodit, kolik traumat zpracovat a to je hodně vyčerpávající i pro "silné" jedince, mezi které se opravdu nezařazuji. Měla jsem potřebu vám to sem napsat, abyste si ještě víc neuškodili. Do těch léků se mi ale stejně nechce. Podle mě vznikají úzkosti a deprese hlavně z důvodu, že člověk dlouhodobě žije ve stresu a podle druhých. Třeba já jsem chodila často popíjet do hospody s kamarády a druhý den jsem si to vyčítala. ale šla jsem zase. bývá to často u lidí, které v mládí ovládají rodiče, mají na ně vysoké nároky, atd... Vystudovala jsem, ale uvědomila si, že by mi možná bylo líp jako kadeřnici nebo kosmetičce. Zkrátka, zkuste všechno přehodnotit řiďte se podle sebe. Protože ti, kteří to s Vámi myslí nejlíp, mohou nejvíc ublížit!
Nevzdávající se Dáša, která se pořád těší na miminko

iank povedane je vam tak ako ked sa zhulite s kvalitnej travy .. :D

Doporučuji všem, kdo opravdu chce na sobě pracovat a ne jen potlačovat projevy. Léky opravdu nic neřeší, protože po vysazení se problémy většinou vrátí. Úzkosti máme většiny my, citliví jedinci. Nejhorší je, že se člověku jednou stane v autobuse, že je ve stresu, blbě se mu dýchá... no a vzhledem k tomu, že ten zážitek je silný (strach ze smrti, zbláznění se), opakuje se pokaždé při nastoupení do dopravního prostředku. a vzhledem k tomu, že se toho bojíme, tak si úzkosti vyvoláváme i v jiných situacích, až nakonec nevíme, kdy a kde se objeví. a je z toho deprese! tohle všechno znám, bohužel ne pouze teoreticky. Přesto se práškům bráním, jak jen mohu.. Vím, mohou pomoci, mému otci pomohly určitě, měl pocit, že je všechno k ničemu, že mu každý chce ublížit, že on je největší chudák... Ale fakt bych každému doporučovala zamyslet se nad alternativou, podle mě je právě regresní terapie na tyto případy jako stvořená.. lidi, už to, že si ten problém přiznáme, značí opravskou sílu!! tak trochu sebevědomí. vím, je to někdy těžké... každému moc přeji, aby překonal sám sebe, naučil se ovládat své myšlenky a byl v pohodě! mám před sebou sama ještě dlouhatánskou cestu, ale chci ji zvládnout....

Zdravím všechny! poprvé jsem si silněji tuto "chorobu" u sebe uvědomila v 15 letech, když jsem si poprvé (a naposled) zahulila trávu. od té doby jsem měla silné úzkostné stavy, zejména od 17 do 21 letech - zejména v dopravních prostředcích, když jsem šla přes most, někdy i sama po ulici. Pak se to zlepšilo - jediné, co jsem občas užívala, byly bylinky od Diochi. Přesně, jak tu píšete, měla jsem únikové tendence, nemohla jsem dlouho vydržet mezi lidmi, ale ani sama.. V 21 letech jsem si uvědomila, že bych chtěla po škole dítě, přičemž jsem věděla, že budu studovat minimálně do 25 let. ale měla jsem pocit, že jsem si tím ujasnila priority. Do té doby jsem se někdy radovala ze života, jindy jsem přežívala a uklidňovala mě vidina budoucí rodiny. V 25 letech jsem se ale rozešla s dlouholetým partnerem, naštěstí se rychle zamilovala do svého současného partnera. Hned po půl roce bydlení jsem otěhotněla, dva měsíce na to potratila. A díky tomu jsem si uvědomila, že na sobě musím a CHCI pracovat. žádné svádění odpovědnosti za sebe sama na druhé (viz dřívější závislost na lidech, hlavně na mámě) a že život je krásný a hnusný si ho děláme jen my sami. Začalo to tím, že jsem po potratu pár měsíců týden co týden utápěla v alkoholu. Ale díky za ně, pomohly mi překonat to těžké období. Pak jsem ale hledala jinou cestu, protože úzkosti a panika se po potratu znovu objevily, společně s nechutí být sama. Začala jsem znovu cvičit a nechala se zasvětit do Reiki. Myslím, že to je správná cesta, ale upozorňuji, že iniciací se všechny problémy mohou přechodně zhoršit, protože jste tu sami za sebe a nemáte kam utéct! nejhorší je, že to, před čím se snažíme utéct, jsou vlastní myšlenky. ale kdo je ovládá? no přeci my! jenže jsme někdy tak zatraceně sebedestruktivní!! Začala jsem chodit na regresní terapii k paní Dalině Valdové do Bystřice pod Hostýnem. Cílem je vrátit se do minulosti a zpracovat trauma, které spustilo tyto úzkostné obtíže, někdy je nutné vrátit se do porodu, prenatálu..

ahojte,
ja trpim DR/DP asi rok, odkdedy som pod vplyvom stresu a palenia tela sa zlakla a prisli dennodenne uzksoti tak silne, ze som sa bala vychadzat z domu. NAsadili mi antipsychoatika, antidepresiva, ale moja derealizacia akoby neodisla, stale sa necitim fit. Je to sialenstvo, sama som lekarka a neviem, ak s tym dokazem pracovat. tazko sa na to zvyka. BUdem rada, ak odpisete, jerry

ahoj s těmito problémy se...Paně :

jak sis přečetla , mám to od 18-ti a pořád s tím víceméně bojuji , takže myslím , že nejsem ten pravý , který by tu měl dávat rozumy. Psychyatrické prášky jsem odmítl po 7 letech ( do 25 )a od té doby zkouším jinak. Polykám DMAE což je volně dostupné a pararelně používám psychowalkman . Ten funguje na bázi světelných impulzů a tónů v různých vlnách ( alfa , beta , theta ,delta ) . Mě osobně to někdy zabírá víc než nějaké psychoprášky. Dobře vím jak se cítíš , když si do toho spadla čerstvě. Nebudeme si nic nalhávat , je to na roky psychické dřiny a sebedestrukce. Jen by mě zajímalo , když už ten mozek funguje špatně a vidíme věci ploše , odcizeně , nereálně , jaktože vidíme mezi námi a prostorem - mlhu - nejasno - něco. Mám zkušenost s těmi světelnými impulzy u psychowalkmane , že na to NĚCO mezi námi a prostorem někdy zmizí a vidím jako v 18 - normálně. Už semi to stalo i při dlouhém dívání do silných světel , ale zase se to vrátí. Aspoň drobné pozitivní zjištění. Kolik Ti je roků a jak dlouho s tím žiješ??

ramis

ahoj, myslíte že trpvím...To jsem eště neslyšel, co tu píšete. Vskutku zajímavej problém z filozofickýho hlediska.
Řekněme, že bych dostal pocit, že jsem ztratil duši. Ale KDO potom tu duši ztratil? KDO je ten, kdo si neudvědomuje sám sebe? No JÁ. Vůbec to nechápu. Tohle řešil už René Descartes v 17.století a měl jsem za to, že úspěšně vyřešil... Já jsem přece ta první věc, kterou si uvědomuju. Teprve potom je ten okolní svět. Jinak musíme začít brát vážnějc šamanský představy o duši a jejím putování.
Můžete eště nějak blíž popsat, jak cítíte svoje já? Přece musí být nějaký vaše já.
A ještě něco: máte problém třeba při řízení, při sportu, nebo prostě když potřebujete obratnost a přesnost?

Ahojte ,

je mi 32 a spadlo...ahoj s těmito problémy se potýkám teď, jsem úplně mimo a nevím už jak tomu čelit! jako bych to nebyla já. mohl by ses mi ozvat a pomoci mi - [email protected]

Ahojte ,

je mi 32 a spadlo to na mě v 18 . DP / DR a samozřejmě z toho těžké deprese.Několik let jsem bral citalec a Rivotril ( údajně nejlepší kombinace léků , která částečně redukuje DP/DR stavy ). I když se to nějak stabilizovalo , tak jen přece tyto léky ovlivňují myšlení a já nechtěl celý život brát prášky na hlavu. Deprese je vlastně sekundární problém zpuštěný kvůli DR/DP a tak je nejdůležitější prve odstranit právě DR/DP a deprese odezní sama. Léky jsem vysadil až ve 25 letech a začal jsem zkoušet jak se toho zbavit. Nebudu tady popisovat první roky kdy to vše najelo , pač to dobře znáte a raději bych si nechal řezat nohu za živa , než mít v hlavě tyto stavy.Po vysazení prášku jsem zkoušel alkohol abych na vše zapoměl. Největší chyba : po něm jsem byl minimálně další týden v ještě větších sračkách.Pak jsem zkoušel znova jen rivotril,ale ten sám o sobě z makovicí pěkně zatočí a tak jsem ho přestal brát. Tak a proč vlastně píši. Rád bych se podělil o dvě pozitivní zkušenosti , které mi celkem pomáhají.Vše svádím na špatně fungující mozek takže : kupuji volně dostupný přírodní doplněk DMAE (http://www.dmae.cz/) , zkoušl jsem i IQ lift od Brainway ale ten neměl takový účinek pro mě jako DMAE .A ta druhá pozitivní zkušenost, která si myslím ovlivnila mou makovici daleko více. Používám psychowolkman Luma 10. Je více méně jedno jakou třídu psychow. máte,ale každopádně je tam spousta a spousta programů , které aspoň mi výrazně pomáhají. Při stavech mlhy , tunelového vidění a nechutenství je třeba super program "energie" .Mám s tím moc dobré zkušenosti a koupě tohoto přístroje už byla vlastně bezradnost jak to ( DP/DR ) ZKUSIT trošku ovlivnit a nebrat regulérní prášky na hlavu.Já prášky první roky strašně prosazoval , ale řekl jsem si , že to takhle nejde do nekonečna.No , přeji nám všem jen jedno. Ať najdou lék na DP/DR .ramis.

Lonely girl, tady asi nikoho...Derealizací (alespoň částečnou) jsem si také prošla, měla jsem pocit, že mám divný pohled, viděla jsem jakoby skrze mlhu, připadala jsem si jako absilutní dement, ale po změně antipsychotik to ustoupilo, jsem totiž léčená na akutní psychotickou poruchu s příznaky schizofrenie a cca před 3/4 rokem jsem přešla z Risperdalu na Abilify.

http://novazeme.ning.com/profiles/blog/show?id=1315955%3ABlogPost%3A911418&commentId=1315955%3AComment%3A915115&xg_source=activity

Lonely girl, tady asi nikoho nenajdeš, kdo by se z toho dostal. Pokud vůbec někdo takový existuje, určitě už sem nevleze aby se mu to náhodou hloubáním o tom zase nespustilo. Já osobně mám DP/DR 21 let a jediné co mi zbývá je, se s tím naučit žít...:-( pracovat na sobě a věřit, že jednou bude líp. Každopádně když jdu na stránky o DP/DR vždy si přeju aby tam byl někdo kdo napíše, že je z toho venku a všem nám poradí jak z toho kolotoče úzkostí,deprese,odcizení,mlhy a já nevim čeho všeho ještě se zbavit... Tak hodně sil!!!

Ahojte
Je mi 15 let, a mám to také.Přesně 12.května tohoto roku to vypuklo ve velkém.Od té doby každičký den tady jsem, nejsem.Poprvé když jsem začila ten stav, tak jsem byla přesvědčena že jsem se zbláznila.Následoval pláč a časem mě opustil i ten.Ani tomu není týden,kdy jsem od své psycholožky zjistilia vůbec název své nemoci..snažila jsem se to vysvětlit třeba rodičům, ale neumějí pochopit jak uvnitř řvu.Každý den je pro mě trestem! Neznáte někoho, kdo se z toho dostal? Děkuji a všem držím palce

zdarec eriku a mě to taky začalo trávou a trvalo to týden a pak jsem byl ok ale najednou se to zase vrátilo když jsem byl ve škole a měli sme fyziku a já jsem hleděl do monitoru co se to děje aod té doby to mám kařdý den a nejhorší je že jsem začal chodit na střední a dělá mi to problémy

..hm schizotyp je schizotyp:)...ahoj:)je to už vyše 5 rokov čo si napísala tento príspevok, taktiež túžim po láske, no mám podobný problém ako ty a zatiaľ som ju nestretol, žiaľ neviem ani tvoje meno a za tých 5 rokov sa mohlo stať čokoľvek, dúfam, že sa mi niekedy ozveš:)

ja mam tohle taky protoze sem...eriku, si kokot. dobře ti tak, už nikdy nedělej takovy věci. protože ti to způsobily drogy, myslim že bude snažší se z toho dostat, ale těžko říct. bohužel prášky ti nepomůžou, budeš si muset počkat až to přestane samo...a moje rada zní, čti si knížky a hraj si pěkně v parku a tohle přenech dospělým :) maalej harante blbej

ja mam tohle taky protoze sem hulil travu ja blbec :mam derealizaci a je mi 14 LET . da se toho zbavit?? se z toho zblaznim...

Anna: Kdybys radši napsala...Veru myslim, že je dobře, že se někdo snaží, aby o nás veřejnost věděla, protože třeba když se to dozvěděli moji rodiče, řikali si co to plácám za kraviny, že jsem se asi fakt zbláznila..totéž kamarádka atd.. A celkově tady u nás se o tom vůbec nemluví a taky se to neřeší. V US mají tomu věnované třeba výzkumy, lidi s DP posílají rovnou na CT a vyvolávají jim záchvat při kontrole pod CT aby zjistili, která část mozku je při tom nejaktivnější a podle toho postupovali dál.. tady se s náma neděje nic. Dají nám neurol a sbohem.. Protože nikdo o tom neví

Tak se k vám přidávám, zítra jdu poprvé na terapii, jsem fakt zvědavá:-( měsíc jsem DP neměla (teda spíš jsem si to asi jen namlouvala) ale včera jsme na anglickém foru depersonalizace na facebooku začali probírat ''co by kdyby'' a přišlo to na mě zas:-/