Reklama

Sebepoškozování

Natura (So, 20. 9. 2008 - 06:09)

Hezky jsi to popsal. Jako bys to sám dokázal cítit.
Kde bys viděl řešení?

Lucis (So, 20. 9. 2008 - 01:09)

Zajímavá diskuze. A trvá už tak dlouho. Čtu tady příspěvky z roku 2003...chce se vám někomu pokračovat. Nebo jste to téma uzavřeli? Napadá mě k tomu:

Sebezraňování (nechce se mi říkat sebepoškozování, to zní tak psychiatricky, poškodit se dá věc, ne člověk) jako přehlušení bolesti duše bolestí těla

sebezraňování jako výsledek vzteku (na sebe a na život) a snahy neublížit těm ostatním a z toho vyplývající nutnost ublížit sobě

sebezraňování jako způsob jak získat zpátky pocit života (cítím bolest, takže žiju)

sebezraňování jako závislost ( třeba na pocitu uvolnění, co následuje)

sebezraňování jako výsledek pocitu viny

sebezraňování jako součást sebenenávisti

sebezraňování jako prožitek

Lucis (So, 20. 9. 2008 - 01:09)

Zajímavá diskuze. A trvá už tak dlouho. Čtu tady příspěvky z roku 2003...chce se vám někomu pokračovat. Nebo jste to téma uzavřeli?

tomáš converse( (Čt, 28. 8. 2008 - 08:08)

ahojky ja stím měl taky dost velikej problém
dříve jsem si ubližoval a bylo to čím dal horší
začnete s malýma řeznýma ránama a potom je to víc a víc ....dřív jsem se chtěl zabít ..
začal sjme to dělat protože nenavdím svoje tělo
ja mám tělo holky ale uvnitř jsem jinej jsem kluk ..... mě z toho pomohla holka kterou miluju ,,,,podržela mě a věděl jsem že ji zklamu kdyz si ublížím...člověk musí najít někoho ko to pochopí neodsoudí ho a bude se snažit u pomoct ....všem přeju aby jste to zvládly a vite každy den kdy to neuděláte je kruček k tomu přestat .vím že je to těžky zvládnout,a ja jsme měl i takový období kdy jsme vydržel si třeba měsíc nic neudělat a pak přišla situace kdy jsme to nemohl zarazit.....držím palce všem kteří si ubližují ,,,,ahojky tomáš

Kristýna (Ne, 17. 8. 2008 - 21:08)

Ahoj, no, já s tím mám taky dost problém. I když poslední dobou to zvládám celkem fajn. Víš, dlouho jsem skrývala jizvy ale pak jsem si něco uvědomila. Když má někdo depresi, tak se opije, dá si prášky nebo tak, já se pořežu. Ty lidi taky neskrývají to, jak řeší deprese, takže já se za to už nestydím. Navíc - ostatní lidé ti možná pomůžou. I kdyby jen jeden, tak je to pořád lepší než abyses v tom plácala sama...Držím palečky.

Duha (So, 16. 8. 2008 - 20:08)

Ahoj, i já, ač je mi 47 let, mám problém se sebepoškozováním. Když jse mi zle tak, že už to nemůžů vydržet, přehlušuju psychickou bolest pálením a řezáním. Vím, že je to jako droga, protože v tu chvíli musím udělat něco, abych se zbavila té hrozné vnitřní bolesti. Dělám to i přesto, že se léčím na periodickou depresivní poruchu a smíšenou poruchu osobnosti již řadu let, ale zatím bez velkého úspěchu. Doufám, že vy všichni se z toho všeho vyhrabete dřív, než já. Duha

Michaela (So, 16. 8. 2008 - 17:08)

AHOJKY,kdyby si chtěl někdo o ''tom'' popovídat - jsem tu pro Vás. taky jsem si něco prožila(ještě NEDÁVNO jsem sem popisovala také svůj problém...a ted,když jsem z toho venku,můžu pomoct někomu dalšímu)...vím, že svěřovat se s tím není nejlehčí,ale přesto moje icko- 441-201-093...hodně štěstí M.

Michaela (Čt, 14. 8. 2008 - 22:08)

ahoj když mám problém řeším to sebepoškozováním a řežu se do rukou a je mi lépe je to normální a jak se mám toho zbavit???

ee (Čt, 31. 7. 2008 - 13:07)

Ahoj
Ja nevím jestlipak jde o sebepoškozování,ale řekla bych,že o mírné ano!Začalo to,když jsem začla chodit s mým klukem.Vše bylo super,ale když jsme se pohádali tak jsem si něco udělala.Nejprve jsem si na kotníku žiletkou vyřezávala obrázky.Poté,když jsme spolu byli někde venku a on se na mne naštval rozbila jsem rukou skleněnou nástěnku abych se uklidnila,nebo jsem vyšla z hospody rozbila jsem sklenici a řezala se až do masa a několikrát jsem rozbila láhev a řezala se!Jednou jsem si pořezala nohu tak,že se mi to 3 týdny hojilo,ale všechno vyvrcholilo tím,když jsem se naštvala a zase jsemrozbila skleněnou nástěnku,ale o tu jsem se pořezala tak,že jsem si přeřízla i tepnu.Od te doby se celkem držím už jsem si neublížila,ale je to teprve 6 týdnu a nevím kdy to zase na mne přijde a budu se řezat,protože moje matka si už myslí,že se poškozuji sama,protože není místa na těle,kde by jsem neměla jizvičku!Docela mne to štve,ale ja tomu říkám,že jsou to rány z LÁSKY!Nikdy by jsem si nemyslela to,že by jsem se mohla pořezat sama od sebe a tak raději na to nechci myslet,protože se bojím,že to někdy nedopadne dobře a pro LÁSKU se i zabiji...

L (Čt, 10. 7. 2008 - 14:07)

Ahoj.
Se sebepoškozováním mám osobní zkušenosti u mě často hraničilo i s pokusy o sebevraždu. Většina z Vás to považuje za svůj hlavní problém. Ale ten je úplně jinde. Důležité je řešit to, co Vás k tomu vede. Jste pravděpodobně uzavření a jestli máte nějaké přátele, tak jim nevěříte.
Jediné co Vám pomůže, je najít si někoho blízkého koho budete milovat na tolik, že s tím přestanete kvůli němu.
Já jsem přestala ve dvaceti letech, otěhotněla jsem a moje tělo najednou nebylo jen moje. Neměla jsem právo nám ublížit.
Nebudu říkat, že to bylo jednoduché, přišly kruté deprese, které se najednou nedaly řešit tím jednoduchým říznutím. Za hodně vděčím svému manželovi, který při mě stojí a kterému jedinému nemám strach otevřít své srdce.
Přeju Vám všem, aby jste našli svou spřízněnou duši.
L.

Jonx (Čt, 10. 7. 2008 - 12:07)

tak tím že já to dělám každej den a uplně jsem rád že to dokázu protože chci chcípnout

beta (Pá, 27. 6. 2008 - 15:06)

ahoj, už delší dobu trpím sebepoškozováním . Když se podívám na své jizvy chci s tím přestat, ale o den,dva.. později to udělám stejně zas pak je nějaká otázka přestat? zbytečná . pomáhá mi to.chci s tím přestat.naučit se řešit svoje problémy jinou a rozumnější cestou, ale bojím se že kdybych se s tím měla někomu svěřit odsoudí mně a i proto jsem si to nechala pro sebe. Tady sice napíšu co mně trápí,ale nepomůžu si tím...moc se bojím že mi to v budoucnu bude dělat problémy:( je mi 14

Carrie (Út, 24. 6. 2008 - 21:06)

Stáňa: Ja som čítala, že k sebapoškodzovaniu patrí aj škrtenie a zadržovanie dychu. patrí sem akáko?vek činnosť ktorou si fyzicky ubližuješ. Ja s tým osobnú skúsenosť nemám ale tak skús h?adať na nete a snáď nájdeš o tom viac informácií. Prajem ve?a šťastia.

Stáňa (Út, 24. 6. 2008 - 19:06)

Ahoj,chtěla bych se zeptat jestli mezi sebepoškozování patří i škrcení a zadržování dechu.Zajimalo by mě jestli s tim má taky někdo nějaké zkušenosti,a mohl by mi poradit jak s tim přestat.Děkuji Stáňa

Carrie (Út, 24. 6. 2008 - 16:06)

Ahojte, kedysi som s týmto bojovala a nakoniec sa mi podarilo sa nejak zdvihnúť a na istý čas to prestalo... ale... v poslednej dobe som sa k tomu vrátila lebo mi je naozaj zle. Človek nevie ako ďalej a u?aví sa mu keď sa poreže alebo sa poškriabe do ruky. ...
Je to zlé riešenie problémov... viem to.. ale neviem si pomôcť.
Momentálne sa ale snažím tento problém študovať a prísť na možné riešenia...
Každá rana, ktorú si človek spôsobí je volanie o pomoc... avšak niekedy to volanie nikto nepočuje...

Nicka (Pá, 6. 6. 2008 - 11:06)

Ahoj lidicky, je jedno jestli vam je 13 nebo 50, pokud do tyhle sracky (prominte za ten vyraz) spadnete, tak se z toho jen tezko vyhrabete. Ja se o to snazim uz 3 roky a vysledky jsou vzdy jen kratkodoby.
Jestli to cte nekdo, kdo nevi jak dal a chce takhle vyresit svy problemy, tak to prosim nedelej!!!!!!!!! Je hrozne snadny do toho spadnout, ale strasne tezky se z toho vyhrabat.

Nikol (Čt, 5. 6. 2008 - 20:06)

Ahoooj míšo... Todle samý mám já, jenže to řeší můj starší brácha... já wim jaká to je... Teď som začala chodit na psychologii.. Normálně som tam přišla sama a řekla som jim o mejch problémech.. Je sice jasný, že když nejsom nezletilá, že musim mít potvrzení.. Rodiče docela vyváděli.. Ale ako dá se to přežít... Skus najít nějakýho kámoše ,,vrbu" kerá ti s tim pomůže.. Je to asi jedno z mála východisk... A můžu se zeptat, proč si to děláš? Kdyžtak esi chce někdo pokecat na tohle téma ať písne na: 432215556
Nebo na: stoptest"seznam.cz

Misa (St, 4. 6. 2008 - 22:06)

Ahoj.. taky bych chtěla poradit nebo alespon znát vaše názory ... už nějakou dobu se řežu do ruky.nikomu jsem o tom zatím neřekla jizvy se snažím skrývat... jediný kdo si oho všimnul je ale můj brácha už od malinka spolu máme supr vztah ale ted se mu bojim podivat do oci ma v nich vzdycky ten tazavy vyraz ;-( a to je děs :( myslim že něco tuši a už jednou mně chytl za ruku a zeptal se od čeho jsem pořezaná a já mu jen odpověděla že to mám od psa... nevim co mam dělat ted je to způsob kterym řeším svoje problemy, vždy se mi pak ulevý...

Kuba (Čt, 29. 5. 2008 - 20:05)

Hle muzu se zeptat jestli tenhle problem tu ma i nakej kluk ? bo sem jedinej ??

Kuba (Čt, 29. 5. 2008 - 10:05)

Ahoj lidi, pls pomozte mi nak, je mi 16 a asi sem tomu propadl, ja nevim jak s tim prestat, vzdycky si rikam kdyz je v sechno v pohode tak ze toho uz necham ale kdyz mam nakej problem tak v tom vidim jediny vychodisko :( kdyby neco tak mi pisnete na moje icq 485428170, budu rad kdyz si pokecam z nekdym skusenym ohledne toho, kuju mo a cawas lidi :)

Reklama

Přidat komentář