Reklama

Sebepoškozování

Maty (So, 20. 10. 2007 - 12:10)

Dobrý den, chtěla bych se s Vámi podělit s radostí nad uzdravením z deprese a hlavně z uzdravení mojí dcery ze sociální fobie, která byla doprovázená silným červenáním. Oběma nám hrozně moc pomohla metoda EFT a paní Plachá. Prý je to na všechny psychické problémy, tak věřím tomu, že by vám takhle metoda mohla pomoci i s těmito problémy. Moje dcera chodila na psychoterapii, brala antidepresiva, ale bez nějakých větších účinků, tak jsme zkoušely různé alternativní způsoby léčení jako kineziologie, regresní terapie a byly jsme i u pár léčitelů, a žádný výsledek. Moje dcera byla u paní Plaché zatím jednou jedinkrát, ale už chodí mezi lidi, ještě to samozřejmě není uplně za ní, je objednaná na další sezení, ale to jedno sezení mělo takové účinky, že po období kdy se bála jít i ven s košem chodí ven s kamarádkami a začíná se konečně dívat po nějaké práci, a přestala se úplně červenat. Úplně nám to obrátilo život a konečně začínáme znovu a naplno! Mně pomohlo EFT úplně z deprese po 3 sezeních! Kdyby to chtěl někdo zkusit, má paní Plachá stránky na internetu www.eftprozdravi.cz. Přeji Vám hodně štěstí. M. K.

Jana v Býku (Pá, 19. 10. 2007 - 11:10)

Jednou jsem psala,že je to velice bolestivé pro matku,když na to přijde,že její dcera tohle dělá.Kačko,seber odvahu a řekni mamince,že to nejde ovládnout.Pokud ti sežena dobrého psychologa jako já své dceři,brzy se toho zbavíš.Noci jsem proplakala,dávala si vinu.Vám bolest dělá dobře,ale věř,že společně s psychologem najdeš způsob jak to přestat dělat.Najdeš si v životě plno chvil které ti dají zapomenout na ty chvíle,kdy tě přepadá ta chuť si to dělat.Ani nevíš jak to matky bolí,když to o svém dítěti vědí a když maminka udělá co já,určitě to bude v pořádku.Není to hned,chce to hodně času a sebezapření,ovládání se a síly.Přeji ti aby se ti to podařilo jako mé dceři.
Chápe jen ten co to prožil.

J (Pá, 19. 10. 2007 - 09:10)

Jestli chceš o tom něco číst, zkus třeba http://sebeposkozovani.ath.cx/index.php

Andy (St, 17. 10. 2007 - 13:10)

J: díky za objasnění, vůbec tomu totiž nerozumím! Já jsem naopak typ, co si nenechá vyndat ani nefunkční ledvinu, páč do mě se řezat teda nebude, mám ráda sebe i své tělo:)
Jak jim pomoci? Však to musí bolet i několik dnů poté? To musí svým způsobem omezovat, ne? Mám takového kámoše, bude mu 30 a je čím dál víc tumpachovější! Místo, aby hledal smysl života, hledá kus místa na těle, který ještě není pořezán, či jinak zasažen:( Promluva nepomáhá, mávne nad tím rukou a řekne, že to nemůžu chápat, tak ať mi k čertu někdo vysvětlí, proč to dělají a jak z toho ven!!!

J (Út, 16. 10. 2007 - 15:10)

Andy : Oni se nemají rádi a chtějí si co nejvíce ublížit. Když toto neplatí a stále se ničí, pak jsou závislí na bolesti (endorfin nebo efedrin nebo nějakej jinej -in...) a feťák taky jen tak nedokáže přestat. Průšvich je, že bolest si lze činit zadarmo a lze jí vždy udělat víc a častěji :(. Nevědí, jak jim máme pomoci. A my, když se o pomoc snažíme, často situaci i zhoršíme.

Jen jim mohu doporučit se vybít nějak jinak než řežbou do sebe. Třeba řežbou do dřeva, jít do lesa a řádně zařvat, až bude bolet krk, unavit se sportem (to je někdy hodně velká bolest! Zkuste celodenní túru s minimem přestávek).

Prý bývají velmi citliví - i malý podnět jim ukáže cestu k depresi.

Také pomáhá, když o tom s nimi mluvíme. Jen se musí vědět jak a hlavně musíme býti napozoru, jestli jim to nevadí. Když vadí, okamžitě přestat. Mně to povídání příliš nejde, tak o tom raději s kamarádkou už nemluvím - vůbec tomu nerozumím :(.

Zkuste uspořádat nějakou konferenci, kde byste se setkali. Vy sebe chápete, my vás ne :(.

Všem, kdo chtějí přestat, držím palce.

Andy (Po, 15. 10. 2007 - 15:10)

Jak vám můžem pomoci? Popište mi, proč to děláte? Zakrýváte duševní bolest? Nemáte se rádi!!! Naučte se vnímat své tělo, jako své, vaše tělo je osobnost a vy mu ubližujete!

katka 14let (Po, 15. 10. 2007 - 14:10)

jsem neštastna už 4měsíce jsem to dělala mam kupu jizf,ted jsem to asi3tydny neudělala kuli me mami ale cítím že to nezvladnu nevydržím pomoc prosimmm.....!!!

shena1 (So, 13. 10. 2007 - 15:10)

Zrovna dnes jsem přišla na to že má 14letá dcera se sebepoškozuje, řezy na zápěstí...našla to v nové sektě EMO,která doporučuje pokusy o sebevraždu.Nikdy jsem nevěřila,že mě potká to že se mi dcera zblázní do nějaké sekty..Když jsem otevřela internetové stránky této sekty zhrozila jsem se!..EMO pravidla..neuvěřitelné!jsem bezradná!

Iveta (Pá, 12. 10. 2007 - 22:10)

Ahojky všem jsem holka,která si neprošla zrovna růžovím rájem už od malička a čím jsem byla starší tím se to stupnovalo (tata vyváděl a tak ..)možná kůly tomu jsem se začala řezat a dělám to už 4 roky a nejde přestat přestala jsem na chvíly a myslela jsem že to je o.k. ale není jsem zas na dně a to jsem se zvedla už třikrát a nevím jestli to dokážu po 4 přemýšlím na to nejhorší a nejde přestat.Sice chodím kdoktorce která mi pomůže na 1 den možná dva ale potom toje zas něco se přihodí a je tu depká kterou někdy hodně nezvládám!!! Ted naposledy když jsem si udělala 46 jizev a pak se koukala na ruku tak to nebyl dobrý pohled ale v tu danou chvíly mi to pomohlo. A ted bych se klidně pořezala znovu!! Chci skončit. Jenže to potřebuji oporu v druhých nebo v rodině a bojim se toho kamarádka mi chce pomoci ale to musim i já a ted to nejde ale doufám že to půjde!!!!!!! Pa

Andy (Pá, 12. 10. 2007 - 14:10)

Pardon, zapomněla jsem se podepsat:)

Návštěvník (Pá, 12. 10. 2007 - 14:10)

Dokáže mi tu prosím někdo popsat a vylíčit, proč to děláte? Mám totiž jednoho kámoše, který si v jednou kuse řeže žíly, přestává mě bavit, přijde mi to jako upozorňování na sebe s vyděračským podtextem! Jak takovým lidem pomoci? Jde to vůbec bez lékařské péče? Dá se to vůbec vyléčit nebo jen fyzickou bolestí zmírňujete bolest psychickou? Děkuji za vysvětlení, páč toto jednání je mi cizí, nevidím v něm logiku ani řešení a už vůbec né smysl!

J (Pá, 12. 10. 2007 - 00:10)

Moje přítelkyně se dříve řezala a ani ji to nepřišlo divný. Protože je buddhistkou, stala se z ní vegetariánka. Řekla mi, že se od tý doby neřízla, neboť jí to najednou přijde divný - řezat do něčeho živýho...

Každopádně říká, že jí Buddha ukázal cestu, tak jestli to nějak může pomoci i vám ostatním...

Jinak já sám jsem od sebepoškozování nebyl daleko - byl jsem nešťastně zamilovanej a ta holka mi velmi často psychicky ubližovala (úmyslně :(). Často jsem v zrcadle viděl svůj pokřivený obličej, mé třesoucí se tělo... A chuť vytrhat si vlasy či si ublížit jinak :(. Naštěstí jsem od přírody srab, tak jsem to neudělal - byl bych v tom taky... :(

snilek (Ne, 7. 10. 2007 - 17:10)

Ahoj lidi ....je mi docela trapné sem psát a stěžovat si když vím že každej má plno vlastních problému....Ale já bych hrozně potřebovala pomoct ...od někoho kdo tím prošel ...Potřebovala bych se zeptat když přešly choutky aby si to udělala neřízla sem se už asi 2 až 3 měsíce ale touha to udělat nepřešla deně pozoruji své jizvy a každou chvíly přemíšlím zda to udělat mám . Zatím se držím ale cítím že už to dlouho nezvládnu . Zatím své jizvy skrívám a taky se skríváním rozhodně skončit nechci ale opravdu kdy přešla definityvně chut říznout se ? Přešla vubec někdy ? předem děkuji za odpověd od někoho

(So, 6. 10. 2007 - 16:10)

Ahoj ! Mám jednu dobrou kamosku ktera se sebeposkozuje a ja newim jesli se s ni o tom mam bavit nebo ne nebo jak se o tom s ni bavit tak kdyztak prosim porad diky moc!

Lucka (St, 26. 9. 2007 - 20:09)

ahoj..jo,můžeš jít k psychologovi a nemusí o tom vědět tvý rodiče..je to třeba v těch centrech...já se taky řežu...vyrývám si nápisy..jako napřed to byly jenom různy čáry,ale ted jsou to nápisy...a třeba ted mám i kžíř vyritej na ruce..jako a i čáry..to jkao taky...dělám to už od 13..je i 14,,zachvila to bude rok...co to dělám..měla sem jako menší vynechávky...nejdíl myslím 3-4 měsíce,ale pak to jako začalo nanovo...jako bylo to kvůli lidem v mé třídě,mýmo otcovi a vlastně rodině,a klukovi...sem závislák si myslím...něvím jak dál..

ell (Čt, 20. 9. 2007 - 15:09)

Dohnal mě k tomu můj teď už bývalý kluk, protože mě psychicky týral, a když viděl moje pořezané ruce, tak jen říkal, že jsem blázen a musím se léčit, a pak cokkoli co se mi nezdálo svaloval na to , že jsem magor a hysterka, měl mě rád, ale nechápal, co mi způsobuje svou žárlivostí. jsou to 3 měsíce co jsme se rozešli, řežu se pořád, baví mě to, neřežu se moc, jen se poškrábu sichrhajzkou a je mi dobře, nechci přestat, patří to ke Mně. ať si myslí kdo chce, co chce, tak neví o čem mluví dokkud to sám nevyzkouší.

XXX (Pá, 7. 9. 2007 - 22:09)

prostě si najdi náký zájmy koníčky atd a nechej toho je to píčovina,taky bys to mohla jednou přehnat...byla by tě škoda

fifi (Pá, 7. 9. 2007 - 11:09)

Dobry den,
U me to zacalo docela nenapadne,bylo mi 14,kdy jsme se s nekolika kamarady nekolikrat opili a kusem skla se porezali a pokrevnovali se.Vim hloupy napad,nu co uz... Asi rok pote jsem ale rezani pouzivala jako ulevu od psychicke bolesti,bylo to krusne obdobi az asi do mich 20 let.Vzdycky jsem se rezala do do rukou a to sklem,ci ne priliz ostrym nozem-ze smrti jsem mela strach,nechtela jsem umrit!Delala jsem to proto,abych kdyz mi bylo hodne uzko,zabila psychickou bolest tou telesnou a opravdu to pomahalo.Mamka se o me ale bala a tak jsme jezdili pres dva roky ke psychozce/kyneziolozce a moc mi pomohla.Ale samozdrejme to nejtesi zavisi vzdy na cloveku samotnem,tudiz to neni zas az tak lehke se z toho dostat.Ted je mi 25 let a uz chapu ze rezani neni reseni-clovek se musi zacit mit rad takovy jaky je a stabilizovat se-tim mam na mysli, ze drive jsem byla jednou hodne nahore a pak hodne dole co se psychickych stavu tyce,ted se drzim jakoby v pomyslne rovine-a je mi dobre.Obcas se sice citim hur,ci lepe,ale uz to nejsou az takove soky.Jizvy mi zustaly,ale uz je davno neskryvam a mam je rada-jsou mou soucasti.Kdyz se me nekdo cizi pta od ceho to mam,tak reknu,ze jsem spadla do ruzi a uz je to nezajima...Nemusim se se svym zivotem spovidat kazdemu,ne? Tot muj pribeh.Chci vam jen rict,ze vsechno se da zmenit,musite jen chtit a hlavne pozitivne myslet.Jeste jednou pekny den

. (Čt, 6. 9. 2007 - 19:09)

paní N. to snad nemyslíte vážně: cituji "Ublížíte hlavně svým nejbližším,...kteří budou umírat strachem o vás...Anebo když už chcete a cítíte, že pro vás není cesta zpět...udělejte to rychle. Ať vaši blízcí ví že když už se s vámi nemohou těšit, aspoň že jste příliš netrpěli." ...jak něco takového můžete napsat: udělejte to rychle. nevím jaký máte s dcerou vztah, ale já s našima taky svoje problémy neprobírám, neumím si to představit, nemáme takový vztah. nikdy to tak nebylo a ted se to už nezmění, ani to měnit nechcu.

kata 14let (So, 1. 9. 2007 - 17:09)

ahoj rada bych věděla něco o sebepoškozovaní.někdy to dělam už to dělam asi měsíc třeba jeden den ano pět dní ne ted jsem to vydržela asi patnact dní ale už se zas chci říznout nejvíc večer.nemam žadny problemy,jednou jsem to udělala a pak jsem to opakovala.mamka to už několikrad videla ptala jse proč to dělam ja ji vždycky neodpověděla.pak mi řekla že ještě jednou a du k psichologovi pořad jsem brečela protože jsem věděla že to udělam.mam mamku rada je hodna,ted mě kontroluje nekdy jse mi diva na ruce.co mam dělat nevydržím to.

Reklama

Přidat komentář