Sebepoškozování

Pajko já se na tebe nezlobim.Holky jste tak hodný,ale já nechci jít nikam,chci být tady s vámi.Teď jak píšu brečim zase jako želva,jsem sama a byla bych i kdyby si nic neudělal.Já běžela na balkon a on tam nebyl.Jen stůl,židle,truhlíky a tak jsem se P O D Í V A L A a byla to pravda.Byl to tak hrozný pohled.Vidím to stále,vidím to všude.Můj milovanej měl hlavu na dvě půlky.Ach jo,ach jo ach jo.....

Hanko, nevýzyvala jsem Tě k tomu, abys tady psala podrobnosti. Je to Tvá intimní věc. Chtěla jsem Tě jen navigovat směrem, kterým by se mohly ubírat Tvé myšlenky, aby ses z toho rychleji dostala a přestala si vyčítat... Přesto i to málo, co jsi ve druhém příspěvku napsala, mnohé naznačuje. Nebyl to nezralý chlapec, ale zřejmě velmi zoufalý muž :(Přesto by ses toho měla nějak zbavit. Vypsat se z toho, vymalovat, nějak vyventilovat nebo někomu neznámému poslat ve virtuální láhvi po internetové vodě, vyhledat psychologa ve velkoměstě, kde Tě budeš mít dostatek anonymity... Negativní emoce vždycky škodí psychice, potřebuješ najít zase mír...

Haničko, klidně s námi mlč,víme, že tu jsi a cítíme s tebou, jak Andrea napsala, nemusíš nic, nemusíš vysvětlovat, popisovat a až budeš cítit, že potřebuješ křičet, křič, vypiš to sem.jsem moc moc unavená- i to bývá někdy obranná reakce duše, když už nechce něco řešit:o))přeju dobrou ničím nerušenou nocAndreo díky za vše, co jsi sem vnesla:o))

Já nechci nic rozebírat,nechci,nechci!!!!!!Mě se jen líbil nápad Andrei,udělat skupinovou terapii.Chtěla jsem si jen k Vám sednout,tak jako vykřičet to,povědět.Vím,že jste všechny moc hodný a pochováte moji dušičku.Holky je mi tak mizerně.Fuj.Ale já si nic neudělám.NEBOJTE.Mě se tady na světe moc líbí.je mi ted jen na nic.Policie u mě v bytě,vyšetřování,jeho žena,děti a pohřeb.nechci víc psát.

Hanko,souhlasím s Pajkou,jsi tu a můžeš se z toho vypovídat.

Hanko, myslím, žes prožila obrovské trauma, které si většina z nás neumí vůbec představit, ale měla by ses emoce "naštvání" co nejrychleji zbavit.Smrt si ho nevzala, smrt je konec života, není to ženská s kosou...Sebe neobviňuj. V každém konfliktu může být ukryt zárodek takového extrémního řešení a potom by člověk nemohl učinit žádné vlastní rozhodnutí, vyslovit své stanovisko apod., ze strachu coby kdyby stal by se hříčkou černých obav, co svým svobodným rozhodnutím může proboha způsobit. Nemá to nic společného s bezohledností. Je třeba žít vlastní život, je třeba i ustupovat, ale ne za cenu, že sobě způsobím hluboké neštěstí nebo utrpení, protože nebudu-li spokojená já, pak ani mé okolí nemůže být šťastné. Jednostranná láska nefunguje. Láska je pravá, pokud je bez nároků. A on? Znalas ho jistě dobře, takže pokud se ve vzpomínkách vrátíš, dokážeš jistě odhadnout, jestli v jeho chování byly náznaky lability a jestli byly, pak by asi i pro jiný důvod anebo pro jinou ženu skončil podobně. Anebo měl zkrat a to taky nelze předvídat ani ovlivnit. Přemýšlelas někdy, co mohlo být mezi vámi jinak, aby se to nestalo? Ale nemyslím tím takovou změnu chování, které jste z titulu svých naturelů nebyli schopni, jestli mi rozumíš... Chtěla bych Ti pomoci, tohle je trauma, ze kterého se člověk jen tak nevyspí :(((

Jstli můžu,ráda bych se přidala a sedla bych si taky k Vám.Sleduji jak se má Karatistka,Míša,Dráža,Pajka atd.SMRT!!!Chci to vykřičet!!!Rozešla jsem se s přítelem a když už mi bylo trošičku líp,tak přišel s kyticí.Vzala jsem ho jen na kafe a on vyskočil u mě z balkonu a zemřel.Jsem na SMRT naštvaná,jsem naštvaná na sebe,na něj na VŠECHNO.Pláču a pláču a nerozumím tomu."A je mi líp,když jsem to mohla napsat.

Ještě jsem něco chtěla,uvědomila jsem si,že já jako ta můra co létala ke své hvězdě,už jsem ji našla.Já jsem ta Hvězdička.Budu létat k sobě,abych se pochopila,už jsem se popálila dost.

Čtu Vás už dlouho,ale nikdy by mě nenapadlo,že se přidám.Sedám si do Vašeho kolečka."Smrt?Když na mě všechno padne a v životě se mi něco zboří chci uniknout jako Dráža.Chci chcípnout,umřít,nebýt!!!!Potom se uklidním a cítím,že chci zase uniknou jen sobě."Díky Andreo,jdu do skupinky s Vámi.Doufám,že se budu cítit s Vámi bezpečně.

Pajko to co jsi vyjádřila je moc moc zajímavé.Napsala jsi to krásně.Tady je téma sebepoškozování a myslím že každý měl pocit,že tady nechce být atd.Je dobře že reagujete na volání,když se někdo rozhodne zemřít a napíše to.Může tady napsat každý co chce i nechce.Může jen číst......Můžeme tady dát témata,já připravila první,další může napsat kdo chce a jaké chce.Pomáhat na pocity a volání o pomoc může každý reagovat dál.Je ale zajímavé povědět nahlas co je to ta smrt.

Omlouvám se, mám tam moc neučesaných chyb i překlepů.

Miško, Tvůj příspěvek je hodný zralého dospělého člověka, kdybych nevěděla, kolik Ti je, nevěřila bych. Děláš vážně obrovské pokroky.Andreo, chodím na "doktorku" už 3 roky, sice na především jiné téma, ale pro mne to opravdu skupinová terapie, přičemž si myslím, že na reálnou sedánku by mne nikdo nedostal. Takto se volně a dobrovolně připojím a reaguji nebo mlčím. Fakt je, že většinou reaguju na volání o pomoc anebo předávám zkušenosti.Ke Tvému tématu odpovídám - noční můra života, nitka, která se jím vleče, utíkám před myšlenkami na obě zmíněné kategorie, ale podvědomí je občas mezi stavem bdění a snění a vytáhne a to se pak katapultuju z postele, křičím a letím neznámo kam. Tedy jsem s tím absolutně nesrovnaná. Na druhou stranu během panické ataky je člověk ve vyšinutí smyslů prorazit třeba hlavou zeď, což by asi normální hlava nepřežila. Takže tak. Bojím se, že jsem schopná si ublížit, když nemám smysly pod kontrolou, ze zoufalství. Jinak ale extrémně silný pud sebezáchovy je charakteristický pro všechny panikáře, tedy logicky lpění na životě, nevyrovnanost se smrtí. Už jsem tam opakovaně taky tento problém nadhodila a je to tak.

Neřekla.Nenutím tě,ale jestli chceš ještě jednou

hm, máš dar jít přímo k věci, najít to, co je podstatné, snažím se vykličkovat:o))tak tedy:je to těžké nyní vidím věci jinak než v největších krizích, kdy se otevřou stavidla a celá minulost se na mě vyhrne a vlastně ani nevím, co přesně mě nakonec nutí na smrt myslet-vše dohromady- vzpomínky i to, na co nemám vzpomínky,ale je to ve mně hluboko pohřbené,asi příliš bolestné než abych se s tím vědomě dokázala utkat,nemá to tvar ani podobu, nemluví to, jen to cítím a nevím, jak to zastavit,ale nakonec zastavím:o))hm,zase kličkuju,neřekla jsem vlastně nic konkrétního:o))

Drážo,ty němáš srdíčko z kamene.Ty ho máš krásné.Zaujala mě v rámci naši skup.terap.věta

PS: jsem tak trochu pošuk a vážné věci zlehčuju- to udělám nyní, tak se nezlobte, ale právě jsem zazdila rybičky v tomatě 0,5litrem kefíru, jestli mě nezabije tohle, tak už nic:o))těším se na dalšího člena kruhu:o))

tak se přidám,smrt: děsí mě a láka, děsí mě, když je jí blízko někdo jiný a laká jako možný prostředek úniku před tíživými věcmi(vysvobození):o( naštěstí mě osobně nevzala nikoho z těch opravdu nejbližších, ale mnohokrát na ně sáhla.potkávám ji téměř každý den a nikdy si na ni nezvyknu, lze to vůbec?možná až budu mít srdce z kamane:o(

Skupinová terapie?To není špatný nápad.Tak si představte,že sedíme v kruhu.Nemůže proběhnout seznamovací kolečko,to vynecháme,každá jméno na těchto stránkách máme. První sezení má název

Vivo, nemůžeš srovnávat lidi, zda ten prožil něco horšího než onen, pro každého je strašné něco jiného, dokáže řešit určité situace a jiné ne- to je velmi velmi subjektivní:o(nemluvíme o léčení? možná, že to, že sem chodíme je samo o sobě léčbou:o))skupinová terapie:o))nenahlížela jsi na to tak někdy?

Dajari ty jsi tak hodna a vzdy najdes neco positivniho. Rada vzpominam jak jsi psala o svych domacich rostlinkach. Ja take mam dum plny zelene a kvetin. Take je zajimave cist o energijich rostlin a jak okoli je umi ovlivnovat. Jinak jsem nadsena dnesni technickou vymozenosti a ze muzu kliknutim byt v Cesku ci Italiji..A mluvit s ruznyma lidma na ruznych koncich sveta.Ano, zalibilo se me jmeno Viva, ale mimo jmena jsem nic nezmenila,coz bylo velmi zretelne.Trochu smutne je, ze lidi tu asi musi trpet malym sebevedomim, kdyz se jenom snazi vse prevratit do negativity.Jinak jeste Misce, urcite muzes byt spisovatelkou a doporucovala bych ti zaslat nejaky clanek do novin ci magazinu. Ale napred by jsi se mela rozhodnout o smyslu, zjistit informace a fakta a ne jen hazet slova do vetru ci kritizovat neco co neznas nebo si jen vylivat vnitrni zlost. Napriklad zde AA se zde velmi uznava pro leceni ruznych zivotnich potizich. Uz dlouho to neni anonymni, kazdy si tam muze zajit. Jen kdysi davno kdyz lidi si nechteli priznat alkoholizmus ta organizace se nazyvala alkoholik anonymni. Ale to bylo uz velmi davno, casy se to tu hodne zmenilo. Lidi ani moc nepiji,i koureni je vsude zakazano. Nema smysl se delat nemocnym a pak i cekat ze spolecnost bude platit za leceni.Take jsi vysvetlila priciny tvych konanich a je mi toho smutno, ale uvedom si ze mnoho lidi proslo stokrat horsimi vecmi. V minulosti jsem ztracela cas ti napsat leceni ktera jsou zde osvedcena, ale zbytecne jsem ztracela cas a misto abych sla do sve spa. Moc si tu o leceni nepisete ale mozna .. Jinak Cesko, ta zeme vzdy byla kulturne i economicky na dost vysoke urovni, ale vedouci to vzdy zkopali a lidi nic nedelali, takze preji hodne zdrave sili do budoucna.