Sebepoškozování

Zitra delam ty prijimacky, tak mi vsichni prosim drzte palecky..... Jede tam se mnou i Mysak, ten me podrzi, tak budu snad v pohode.....

Zpevak (Kurt Cobain) moji milovany a nejoblibenejsi skupiny-Nirvana-, nez se zabil rekl: "It´s better to burn out, than to fade out." "Je lepsi shoret, nez vyhasnout." Uzasna a pravdiva veta.....

Zpevak (Kurt Cobain) moji milovany a nejoblibenejsi skupiny-Nirvana-, nez se zabil rekl: "It´s better to burn out, than to fade out." "Je lepsi shoret, nez vyhasnout." Uzasna a pravdiva veta.....

Ja nevim, co se deje. Jsem nejak uplne mimo. Nevim proc. Prijimacky se blizi. A ja jsem takhle..... Ach jo:( kdybych vedela. Proste na me prijde depka. Jen tak. Z niceho nic. Nevim proc. Bez duvodne.....

Petruschko,napiš nám co se děje,jsme tady a nasloucháme.Máme tě rádi a tak budeme rádi,když napíšeš co se stalo,když budeš chtít.

Moc děkuji.Určitě to bude časem v pohodě.Hledám i v sobě,kde dělám chubu.

Petruschko,tak co?"Neeerer mě."Prosím ber mě s rezervou....

Andreo,neboj to zvládnete!Jsi bezva mamka a kluk se srovná.Teď dodrž co jsi zakázala,aby zakusil co to je důslednost.A o něco teď na pár dní přišel svojí blbostí.Kurňa co já bych za to dal,kdyby naši byli přísnější.Když jsem byl debilní,měli zakročit.Táta mě měl brát hákem!Kašlali na mě.Nemusel jsem se topit ve sračkách!Petruschko....tak co se zase děje?Co se ti nepovedlo?Kdo ti co řekl?Co?Čekám...........tvůj kámoš.

Pajko Standa má samé dys... a tak od školky chodíme pravidelně k psychložce.Vždy jdeme za dva roky na integraci.Beru obě děti jako osobnosti a každého jinak.Máme s dětma krásný vztah.A i když Standa prochází toto období,stále jsme kamarádi,stále ho chválím.Až za leta budu vědět,zda dělám dobře nebo špatně,ale já to teď opravdu nevím.Ve škole jsou drogy a žijeme ve městě,kde to není sranda.A já mám jako každá máma obavy.

Andreo, přiznávám, že jsem chtěla vyhecovat a donutit k jinému pohledu. Hranice jsme doma měli, ale všechmo bylo založeno na mluvení. Od malička jsem své děti vnímala jako osobnosti, které měly právo se vyjadřovat k čemukoliv. Takže, pokud byl problém, povídali jsme o něm. Zkus ho co nejvíc brát jako partnera a co nejmíň vyhrožovat zákazy. Sama vidíš, že to není účinná cesta. Rozeber s ním situace a problémy, začni ho vtahovat do debaty jako rovnocenného účastníka, aby měl pocit, že diskutujete, ne že dostává kázání a seznam podmínek a ultimat. Ta cesta po dobrém nikdy nic nepokazí a neznamená, že nedává hranice, naopak. I Ondra to napsal dobře. Netrestala jsem, ale občas taky nebylo zbytí, spíš jsem stále apelovala na slušnost, úctu, upřímnost, důvěru a zdůrazňovala jejich osobní zájem na školním úspěchu, protože o jejich budoucnost přece šlo. Učily se kvůli sobě, ne pro mou radost, ale když byl důvod, tak jsem ji projevila a nešetřila chválou. Možná jsem měla štěstí, že puberta mých dětí neprobíhala dramaticky a extrémně. Není paušální řešení. Možná by nebylo na škodu zajít k dětskému psycholgovi, mohl by pomoci jemu i vám rodičům. Taky Matějček napsal spoustu dobré literatury o dětské psychice...

Vim, ze je to asi moc depresivni, ale nasla jsem to na jedny strance: http://www.basnicky.unas.cz/ a doufam, ze se na me nikdo nenastve, kdyz sem neco zkopiruju..... strasne me to vzalo, tak si to prosim cely prectete..... Vypada to dlouze, ale ctete..... "Krev "Seděla..Tvrdá podložka ji tlačila do malého zadečku.Shrbená..Kdyby ji viděla máma,udeřila by ji mezi lopatky.""Kolikrát jsem ti říkala,že máš sedět rovně?""To slýchavala několikrát denně.Vždycky se zamračila a narovnala,ale hned při první příležitosti se schoulila do obrovského křesla a zasněně koukala na fotku v modrém rámečku.""Davide..""šeptala a malé slzičky si našly cestu z jejích zelených očí a kutálely se po jemné a hladké tváři.Pohladila ho malým prstíkem po vlasech..""Jak mi chybíš miláčku.""Položila své plné rty na jeho ústa...Na jeho ústa??Jen studené sklo malé fotky..Jeho polibky byly tak teplé,plné života,láskyplné a zamilované..Na skle fotky zůstal matný obtisk jejích rtů..Setřela ho..""Neměl jsi jezdit..neměl..Vím,že jsem na tebe neměla moc času,ale já chtěla,aby se to změnilo..Chtěla jsem ti to vysvětlit..vysvětlit,že jsem chtěla být slavná a dokázat ti,jak jsem krásná...Aby až si koupíš časopis,udiděls mě na první straně...krásnou a dokonalou..Tak proč lásko jsi jel tenkrát večer..Pohádali jsme se.Nechtěl jsi nic slyšet..A pak jen chvilková nepozornost,rána,výkřik a konec...Konec tvého života..Ale taky mého... Od té doby jsem jako vyměněná..Už neběhám po přehlídkových molech v nádherných šatech a už mě nezajímá,jak vypadám na fotce...Nezajímám mě,jak vypadám,co si dnes oblíknu a jestli mi lak na nehty souhlasí s trikem.. Vím,že když budu taková,tak ty se vrátíš..Já to vím..Už nebudeš večer co večer sám..já..já..už budu jen s tebou..jen s tebou miláčku..MILUJU TĚ.."" Seděla..Tvrdá podložka ji pořád tlačila a ještě pořád se nenarovnala..Seděla na modrých a studených kachličkách a ruce měla opřené přes okraj vany..Dívala se na své ruce..Krev pomalu vytékala z jejích žil,které přerušila v půlce ostrou žiletkou...černé dlouhé vlasy ji padaly do tvéře,ale tentokrát neudělala ten stereotypní pohyb,aby vlasy zastrčila za ucho..Jen se zvědavě dívala,jak se její krev mísí s hokou vodou,která vytvářela mlhu..Voda začala nebezpečně červenat,ale Andrea měla jen jedinou starost..""Doufám,že nepříjde máma,aby mě viděla shrbenou..""Začaly ji těžknout víčka..Ponořila obě ruce do horké vody..""Vidíš jak jsem to hezky vymyslela miláčku?Když nejdeš ty za mnou,tak půjdu já k tobě..budu jen s tebou..Mlha v koupelně byla stále silnější..Hlava ji klesla na okraj vany a vydala nepříjemný zvuk.Na čele se objevila krev..Na tom jemném čele bez vrásek..Nevnímala..Procházela úzkou chodbou,na jejímž konci bylo světlo...""DAVIDE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"" ""Konečně s tebou..Miluju tě..ale..proč nepřišla ta máma??!!

Lidicky, ja neevim co to se mnou zase je. Ja mam nejakou divnou naladu. Ale sama cejtim, ze to neni blba nalada, ale depka, pri ktery si chci ublizit .Ale vzdyt ted ani nemam duvod! Ja nevim co mi zase je. Jsem nejak mimo..... Brecim, slzy mitecou po tvari v potocich a zacinam citi potrebu ublizit si. Chci si zakourit. Asi poujdu do vany. Zapalim si a ..... Ale proc? Vzdyt nemam sakra duvod!

Ženský omlouvám se že se vám do toho pletu a budu do toho kecat,ale máte pravdu obě.I já sáhnu po zákazech.Moje dcera kouká,ale kolikrát se nedalo nic dělat.Vždy si uvědomila,že to myslim vážně!Andrei syn už je velkej chlap a MUSÍ vědět kde jsou hranice.Bude to chlap,bude manžel,otec!Ať zlobí,otáčí se ,povídá,ale dál by neměl jít.Jasně bude ve třídě BOREC,ale co dál?Bacha,já s těma dětma co jim rodiče nedali hranice dělám.Ale zase bacha i hranice mají hranice.Milující rodič může dát hranice.A to Andreo jsi.Rodič který nemiluje hranice dávat nesmí!Kecám do toho,ale fakt se mi chtělo.Ženský máte pravdu,ale rodič který má jako já dceru v pubertě se snaží dělat to nejlepší i když dělá někdy chubu.

Pajko,moc děkuji co jsi napsala.Máš pravdu a souhlasím s tebou.Ale na mou obhajobu chci napsat,že syna bráním a bránila jsem vždy i za cenu,že jsem šla i za ředitem.Od páté třídy to bylo takové normální zlobení a myslím,že to bylo v pohodě i když syn nosil třídní důtky a poznámky.Třídní učitelku má bezvadnou a sama ho vždy obhajovala.Od sedmé třídy je to prostě nějak hrozný.Učitelce řekl v jídelně krávo a taaaak.Je rozjetej i doma i mamka mi to řeklaI když o obhajuji,jsou i tady hranice.Když jsem si teď s klukem sedla,řekl sám,že to ví a že se tak opravdu chová.Ven může chodit,ale kolo jsem mu zakázala.Domluvila jsem se s ním ,že když se nezklidní sáhnu po zákazech.A syn zase sliboval.Já vím,že se vše dá řešit jinak,ale jak?

Andreo, jenže tobě trpělivost s dítětem dojít nesmí. Je to přepych, který by si neměl dovolit žádný dospělák!!! Nenapadlo tě, že chyba může být na straně školy? 15 let jsem učila puberťáky a neměla jsem s nimi problémy, protože jsem chápala jejich pubertu, vzala jsem ji na vědomí, neděla jsem dusno kolem přirozeného vývoje i běžných klackovitých výkyvů v chování.Jestli jsou z něho učitelé na hlavu, měli by se sami nad sebou zamyslet, jestli jsou na správném místě a neměli by změnit profesi. Mají státnice z psychologie (i vývojové) a pedagogiky, mají chápat věkové a individuální zvláštnosti dětí atd.Jestli jsou na hlavu, tak ať vyhledají odborníka. Měla by ses za své dítě postavit. Uvědom si, že Tvůj syn tím, že vejde do školy nepřestane být bezva kluk. Je bezva pořád i tam, jenže dnešní učitelé jsou načtvaní za své mzdy na celý svět a v kvalitě jejich práce si to odnese zase jenom žák. Jakmile si rodič své dítě neobhájí, ztratí část svého dítěte. On potřebuje zázemí, které ho chápe.Co si mám představit pod vyrušováním a drzostí. Pro spoustu učitelů je drzé děcko, které má odvahu vyslovit nahlas svůj názor.Proč by nemohl stávkovat a nejík k tabuli, když kantoři běžně stávkují, Třeba i 1.září jsou schopni otrávit prvňákům navždy tu vzpomínku...Za co konkrétního má tu důtku?Třeba byl po vaší dohodě skutečně lepší a snažil, ale zamindrákované učitelské prostředí to nedalo najevo. Obecně se málo chválí a inklinuje se k trestům. Pochvala motivuje, akceleruje vývoj, trest koriguje a ukazuje kudy a jak ano či ne. Proč má zákazaný telefon a proč proboha koníčky rybaření a PC? Co chcete, aby se někde ze zoufalství a z nudy zhulil? Takže nepustit ho na zdravý vzduch je podle Tebe trest? No je, koeduješ si, že budeš mít doma místo bezva kluka nešťastnou zatrpklou či nenávistnou bledulku...Přísný člověk může být i bez trestů.Bylas v jejich třídě, abys mohla vzít jako objektivní fakt, že je ve třídě nejhorší? Pochop, že sdělení školy skrývá vždy větší či menší subjektivní náboj. Možná se mi to nestalo, protože jsem vždycky za prvé věřila svým dětem a dokázala jsem jít do školy a docela nepopulárně si své děti obhájit, protože jsem je znala líp, než oni. A nemělo to co dělat s umetáním cestiček. Dostaly se mně během praxe do rukou děti, které trpěly na jiné škole a změnou prostředí byly v naprosté pohodě. Takže problém nebyl pouze v nich, ale v přístupu a v tom jsem tak tvrdohlavá, že mi to nikdo nevymluví. Jestli předchozí řádky vzbuzují dojem, že mám averzi vůči učitelům, není tomu tak. Jenom vím, že svou převahu nad dítětem mohou zneužít a často zneužívají a třeba nevědomky tak způsobí často nenapravitelné škody. Mně nepřipadá normální, aby se střelil do hlavy deváťák za to, že má dostat dvojku z chování, protože ho někdo viděl kouřit. Zkusit cigaretu není žádné drama. drama je, když dospělý člověk neodhadne situaci a na přecitlivělého kluka vyrukuje s neadekvátním trestem, na který on nepřiměřeně zareaguje. Je třeba dokázat rozlišit klackovitost a úlety v chování, které jdou mimo normu. Člověk, který za rok vyroste o 20 cm, má co dělat, aby to ustál a ubalancoval a když do něj začne ještě okolí bušit, tak se nedivím, že se kymácí nebo padne...

ahojky,taky jenom čtu,když je co:o))Péti, ty přijímačky hravě zvládneš,hlavně si věř a nezmatkuj-to se lehko říká:o))mám za sebou 24zkoušek a stejně jsem před každou další vyklepaná jako kosa:o))no,tak pa pa, nemám moc sil na nějaké dlouhé psaní-to bude tou jarní únavou:o))

Děkuji.Standa je bezva kluk,ale jak vleze do školy je to něco.Byla jsem v úterý ve škole za třídní,už jsou z něho učitélé na hlavu.Trvá to už půl roku,kdy je to hrozný,vyrušuje,je drzej,nechce chodit k tabuli tak nosí pětky a máme zase ředitelskou důtku.Před měsícem mi slíbil,že se polepší a udělali jsme dohodu a chování je ještě horší.Tak jsme mu s manželem zabrali telefon,zakázali rybaření a PC.On to přijal,je smutný a myslím, že se začal snažit a došlo mu,že je to vážný.Jsem z toho smutná,je v sedmé třídě a musím být přísná a to já dělám nerada,vždy jsem s ním mluvila,domlouvala,rozebírali jsme spoulu vše.Teď se rozjel.Chování má ve třídě nejhorší a známky má nyní hrozné.Já ho chápu,puberta je nejdůležitější období.Je to pro něj težké,děje se sním v těle spoustu věcí.Začíná být chlap.Je už vysoký jako já a číslo bot už kupuji 46!Chápu i jeho mlčení a když nechce mluvit,tak nemluvíme,když za mnou přijde že potřebuje něco rozebrat,popovídáme si.Pajko,ale došla mi trpělivost.

Ondro, proc velka zenska?:)no jo, kde jste vsichni? neni co cist, je tu uplny prazdno.....

Andreo, myslím, že lehce. Zejména, pokud člověk ví, že je to puberta, mělo by to už samo jít. Humorem, klidem, nadhledem, důvěrou, pochopením a mluvením mluvením mluvením, nepřerušením kontaktu s dětmi, neočekáváním, že se povýší na úroveň dospěláka dříve, než jím opravdu budou, respektováním jejich osobností, korigováním, ale ne sankcionováním, mentorováním, tresty za přirozený hormonální uragán v jejich těle ... otevřeností, mluvili jsme všichni bez zábran a vedli jsme dialogy na všemožná témata. Nic nebylo tabu. Laskavostí. Jejich puberta byl důkazem jejich vývoje i normality... možná mě něco ještě napadne, ale v této chvíli jsem na tebe spontánně vychrlila co mě bezprostředně v téhle souvislosti napadlo. Určitě jsem udělala i spoustu chyb... Především jsem jejich pubertu nevnímala jako drama, i proto asi nebyla bouřlivá, neměla totiž ve mně protipól, před kterým by se mohla předvádět.Trochu mě tvůj dotaz zaskočil, takže má odpověď nemá hlavu ani patu...

Pajko,potřebuju poradit,kluk začal být pěkný bumberďák,jak mu říkáme, a začíná být ve škole hroznej!Jak jsi zvládla ty pubertu dětí?Já vím,že nejlepší je s úsměvem,ale hranice potřebuje.