Sebepoškozování

Ahoj Misko,nekdy se stava, ze na zacatku lecby antidepresiva naladu jeste zhorsi, ale po case by se situace mela zlepsit. Mnohem vic je o tomhle tematu prispevku v sekci Panicka porucha. Krome toho ... nevim, je-li Ti vic nez osmnact, ale nedavno vyslo varovani od FDA, ze nektera antidepresiva nejsou vhodna pro lidi mladsi 18-ti let. Cetl jsem to v anglictine tady:http://pubs.acs.org/cen/coverstory/8206/8206depression.htmlPokusim se prelozit tu cast, kterou mam na mysli:

Ahojky...díky za přání a kongratulaci,jste hodní...Bohužel nemám víc co bych napsala.je mi špatně.Všelijak.antidepresiva mi dělají ještě hůř,je mi na zvracení a sotva jdu.Dneska jsou čarodky...Ten velký svátek:-) Budu spát,i když bych možná měla jít za lidma,který na mně asi čekaj...Ale nechce sč mi mezi hodně lidí.Bojim se jich.Pujdu spát,možná budu koukat na hokej,ale nemám na to jít mezi lidi.Asi pujdu i dřív ze školy.Je tu hnusn,všichni řvou...Mějte se pokud možno co nejlépe a ještě jednou díky za podporu

Doporučuji dnešní Hospodářské noviny, příloha Zraví, téma: Psychické poruchy

...Nemám sílu sem ani něco napsat... Je mi tak špatně... Mám hrozný strach...

ahojky, mám na vás dotázek, potřebovala bych pro kamaráda, kluka s maniodepresivkou nějakej kontakt na hodně dobrého psychiatra(ičku) v praze, můžete mi někoho doporučit ? (a nejlíp na mail!! :) je dost sociofobní tak aby se zbytečně nespálil

Anilko, je mi líto, že je ti tak blbě...Mně taky.Propadám nevím z čeho všeho...Snažím se, ale je to tak těžký...To slunko je děsný...A ten šílenej hluk venku...Nedá se to vydržet.Už nemůžu.Ale musím.Posílám co nejvíc síly a odvahy a snad budu někdy schopná napsat ti něco kloudnýho...

Anilko, je mi líto, že je ti tak blbě...Mně taky.Propadám nevím z čeho všeho...Snažím se, ale je to tak těžký...To slunko je děsný...A ten šílenej hluk venku...Nedá se to vydržet.Už nemůžu.Ale musím.Posílám co nejvíc síly a odvahy a snad budu někdy schopná napsat ti něco kloudnýho...

Miško, opožděně, ale přeci cítím, že bych Ti i já ráda popřála všechno nejlepší k narozeninám. Ať se Ti splní všechna Tvá přání, ať se brzy uzdravíš a je Ti dobře. Ať se Ti láska nevyhýbá, ať máš kolem sebe dobré přátele, nebo "alespoň" jednu dobrou přítelkyni a vše ať se vyvíjí dobře, podle Tvých představ.Měj se pokud možno pěkně a nevzdávej to. Vidíš, jaký jsi udělala obrovský krok!Papa

Miško, konečně dobrá zpráva!!!Přeju Ti moc štěstí, nejen k narozeninám a zdraví, hlavně zdraví. Jsem moc šťastná, žes to dokázala...

Ahoj Miško, všechno nejlepší, hodně štěstí, lásky, opravdových přátel, úsměvů a hlavně to zdraví Ti přeju k narozeninám... Nevím, co bych Ti měla napsat... Mám z Tebe obrovskou radost... Udělala jsi tak velký krok. Je tak hezké vědět, že někomu se tu vede lépe..., že jsi našla skvělou dokotorku, doma začali brát Tvoji nemoc na vědomí a začala jsi něco dělat se školou... Ani nevíš, jakou jsi mi tím dnes udělala radost, kdybych jen měla více síly se Ti rozepsat... Jen tak dál a hodně štěstí, Anila

Magdo, doktorku změnit nemůžu. Tam kde bydlím je dost těžké shánět doktora, ale i tak mám štěstí, že jsem nenarazila na opravdového nevšímavce... Ona má spíše jen až moc pacientů, a tak nestíhá... Domlouvala jsem se s ní po telefonu, že při další návštěvě ještě mé léky přehodnotíme (něco ubereme, něco přidáme). Že právě prožívám nejkrásnější léta života... a možná prožívám jen to, co si zasloužím... Sirky máme doma, abych se s nima mohla pálit. To je asi jediný důvod... Víš, to se těžko chápe... Nevydržela bych to, kdybych si nemohla ani takhle ulevit...

Ahoj všichni,Po tom co mám za sebou jsem se rozhodla vám zprostředkovat události a doufám,že alespoň někoho to trošku popožene a smíří se s faktem

Ahoj všichni,Po tom co mám za sebou jsem se rozhodla vám zprostředkovat události a doufám,že alespoň někoho to trošku popožene a smíří se s faktem

Anilo,nechceš změnit doktorku? Mám pocit, že tu Tvou to ani moc nezajímá. Prožíváš roky, které jsou nejkrásnější, máš být bezstarostná veselá a užívat si mládí a pro Tebe je to noční můra. Žijeme jen jednou a je hrozná škoda se takhle trápit, nic se nedá vrátit zpět. Máš na to právo být šťastná. Nejsi ošklivá a hloupá a starosti někomu děláme všichni. Proč máte sirky doma? Všechny je vyházej!!!! Když je máš po ruce je to jednoduchý po nich sáhnout. Ale jít si je koupit do obchodu už je překážka.

.....Nepsala jsem písemku ve škole a měla jsem být zkoušená... Ať mě jen nechá při zkoušení sedět v lavici, nebo ať mi to dá napsat... Z čeho se tak nervuju? Vždyť to nějak zvládnu... A pak slyším, abych se posadila na židli ke stolu vedle učitelky... Sedám si a začíná se mi dělat tak zvláštně. Položila mi první otázku, snažím se odpovídat, ale zrychluje se mi dech, točí se mi hlava a hučí v uších... Vidím, že se učitelce hýbou rty a na něco se mě znovu ptá, snažím se soustředit, ale zdá se mi, jako bych ji slyšela z velké vzdálenosti. Neslyším na co se mě ptá přes to hučení v uších. Zachytím jen konec věty a pokouším se odhadnout otázku... Chci to ovládnout. Ovládnout ten zrychlený den pomalým dýcháním, ale nejde mi to. Stále se mi tak točí hlava a cítím ty pohledy. Oči, které se dívají jen na mě /!/... Chtěla bych být pryč, odejít na záchod a v klidu to v té malé posetmělé místnustce vydýchat..., ale to nemůžu, a tak slyším jen stále se zrychlující dech a tlukot mého srdce... Ach, ty pohledy... Vždyť vím, že si to dělám jen já sama! Proč s tím nedokážu přestat?! Proč to nedokážu ovládnout?! Nechci se pořád takhle bát!... Zase jsem odcházela tenhle týden ze školy dříve, nedokázala jsem to tam vydržet - ten hluk, světlo, rychlé pohyby... Jen doma je mi trochu lépe. Je tu šero, ticho a rychlost je jen taková, kterou si určím já sama... Snažila jsem si neublížit, co kdyby se mě máma zeptala, zda jsem si něco neudělala..., ale vytvářela jsem si iluzi vůně zápalek pak už na každém kroku. Potřebovala jsem si ulevit, a tak jsem se pálila tajně, aby mě nidko neviděl... Ztratila jsem pojem o čase a vydržela jsem u toho něco přes hodinu a půl... Mám nové puchýře a popáleniny... Rány za to, že jsem a za to jaká jsem... Hloupá, ošklivá, která přidělává ostatním jen starosti... Nechci žít s tím pocitem nenávisti k sobě. Nechci se pořád jen bát a cítit ten svírající pocit kolem žaludku - tu úzkost... Nechci žít... A ani dnes mi není dobře. Chtěla bych plakat, ale nejde to... Z té úzkosti se snad zblázním. Co mám proboha udělat, aby to na chvilku přestalo?!!...

tady je ticho... doufám, že jste všichni v pořádku...

HRANIČNÍjdu po laně tak bílém až bolíreflektory mi jezdí po tělejako by mne chtěly usvědčitz beznadějeprovaz je nehybný to jense země kolíbá snad vinouhvězdných erupcíjsem já a bílá stuha bez hranicledabyle vyvedená v asfaltupřemítám jestli spadnoutnebylo by líp

v sobotu to řekla mámě - sikovna holkachtěla jít na pohotovost protože se chtěla zabít... - sikovna holka ze se snazila s tim neco delat a nenechavat zvladnuti situace jenom na sobenenávidí se... má jen prázdno, nic... - to zase prejde, ale musi se s tim neco delat a to co nejdrivten měsíc nepřežije - ale prezije, uz zvladla vselijaky vecinapsala to doktorovi... - sikovna holka, doufejme, ze doktor odpovi co nejdrivje jí to fuk... - ve skutecnosti ale neni, viz vysenechce nic ani žít... - v nejhorsim, no vlastne spis v nejlepsim, se necha lecit v nemocnici[smailik na drzeni palcu]

v sobotu to řekla mámě, bylo to v pohodě... chtěla jít na pohotovost protože se chtěla zabít... nenávidí se... má jen prázdno, nic... ten měsíc nepřežije, napsala to doktorovi... je jí to fuk... nechce nic ani žít... zase jsme si povídali.. já a ona, já a já... je to zmatek... už zbývá jen prázdno a vysílení

To je ale melodram, čteme to v práci a jedno oko nezůstalo suchý. takový schopnosti, běžte dělat do masny, tam se s řezáním uplatníte.