Reklama

Sebepoškozování

Luciana (St, 2. 11. 2005 - 00:11)

Sabině - ahoj, zapomněla jsem heslo do své mailové schránky a teď jsem tu po delší době a shledávám, že jsem ti kdysi psala mail - vzpomínáš si? Já tedy moc ne :)) ani nevím, jestli jsi mi odepsala... Pokud ano, tak se omlouvám, nechci se tě dotknout, ale mám špatnou paměť... Pokud ještě někde vyhrabeš ten můj mail, můžeš mi ho prosím přeposlat na zarran"seznam.cz ? Děkuji :-)Ostatním - nezvládám přečíst poslední příspěvky, takže souhrnně a bez návaznosti - silnou vůli, bude líp!

Meno?asi nikto (Út, 1. 11. 2005 - 21:11)

Ublizovanie si,mi pomaha s tym,ked vidim ako druhym svojim zivotom ublizujem druhym.A ja sa za vsetko zle co som urobil nenavidim,zatial mi vsak sebeposkodzovanie pomaha,bolest mi vzdy pomoze ked nieco zle druhym urobim,a jedine co mi pomoze v tom,aby som druhym uz neublizil,je ze zomriem

DP (Út, 1. 11. 2005 - 13:11)

Potýkáte se ze stavy neskutečnosti, odcizenosti od sebe sama či svého okolí? Je pro Vás život jako sen, jako dění za oponou, v mlze, za sklem? Jste na pochybách, zda vskutku existujete či nikoliv a musíte se o tom přesvědčovat? Předměty se Vám zdají nehmotné, jen jako představy či plochý obárzek? Zvuky a barvy vnímáte ploše, vzdáleně, cize, ochuzeně? Cítíte se od sebe odděleni či odtrženi, jakoby jedna vaše část jednala a druhá to pozorovala? Bojíte se, že každou chvíli zcela zmizíte nebo totálně zešílíte? Druzí vám připadají jako herci nebo roboti? Nepoznáváte se v zrcadle? Cítíte se prázdní, bez emocí, unavení - jakoby mrtví? Čas vám běží mnohem rychleji než dříve či naopak pomaleji?To, co jsem tady popsal jsou některé z příznaků depersonalizace a derealizace. Koho zajímá více, nechť se podívá na nové stránky http://depersonalizace.unas.czVe čtvrtek 3.10.05 v 18.00 a pravděpodobně i další čtvrtky diskutujeme o depersonalizaci a derealizaci na fóru:http://depersonalizace.unas.cz/forum/dp/index.phpNeváhejte a připojte se, Adam

Lenca (Ne, 23. 10. 2005 - 10:10)

Petrusko ty mila holceno, jak se ti vede a jak se ti libi v skole?

petrushka (Čt, 20. 10. 2005 - 22:10)

Asi si uz jdu opravdu pomoct umrit.........

Hihi (Pá, 14. 10. 2005 - 17:10)

Kdo nechce dostat trojku, spolehne se na doktorkujako nase mila Karatistaa napisou ji basnicku, aby dostala jednickua v tom jsem si zcela jista, ze i ona sama umi napsat basniku aby dostala*** jednicku.

karatista (Čt, 13. 10. 2005 - 19:10)

ahoj lidičky! Chtěla bych vás tady požádat o pomoc, protože vím, že se tu nycházejí lidi, kteří skládají básně. Mám jeden dost ošklivej úkol do ČJ: máme sestavit báseň (surrealistickou, dadaistickou, ...) Pokud byste mi prosím někdo rád pomohl, ráda tuto pomoc uvítám.

co teď? (So, 1. 10. 2005 - 20:10)

Adriana:Když si dáš ruku do mrazáku, je to na principu fyziky. Kosti začnou křehnout nebo tak nějak. Takže jakýkoli náraz do nich způsobí, že se velice snadno mohou zlomit, a protože máš ruku zmrzlou, pomalu nic necítíš. Jenže jak dlouho, to jsem zatím nikdy neodhadla a ruku si jen narazila. S tím octem je to komplikované, dráždí kůži a kůže strácí barvu, takže když pak půjdeš za doktorem, pozná to a navíc ocet páchne.

Pajka (Pá, 30. 9. 2005 - 15:09)

Pozornost okolí lze získat i nedestruktivním způsobem a řekla bych, že s mnohem větším efektem. A pak, co jejich pozorností získáš? Myslím, že je přirozené, že mladším dětem je věnována větší pozornost, než starším. Jestli ji opravdu rozmazlují, jsi ve výhodě, budeš líp vybavená do života. Zkus se na vše podívat z jiné stránky a uvidíš, že Tě mají rádi, jen svou lásku projevují jinak, než na té malé. Nevím, kolik je Ti let, ale možná Tě berou už spíše jako partnera a ji jako malé dítě... Napiš víc a nic si nelámej!!! Není to vůbec chytré řešení!!!

webmaster (Čt, 29. 9. 2005 - 16:09)

Předmět: Chci si zlomit ruku nebo nějaký prst Autor: co teď? Datum: 23.9. 2005 20:02:54 Už dlouhou dobu mám nutkání si zlomit ruku nebo prst na ní. Mám mladší sestru a rodiče jí dávají přede mnou přednost, rozmazlují ji, má všechno co chce. Já jim chci dokázat, že i se zlomenou rukou toho dost zvládnu a snad si mě začnou víc vážit a nebudu jen "uklízečka." Četla jsem, že se mají prsty namočit do octy, či dát do mrazničky, jenže to jde poznat. :-( Předmět: Chci si zlomit ruku nebo nějaký prst Autor: Jan Datum: 23.9. 2005 20:05:51 zlom si radsi nohu:-)to se hoji dýl! sedni si na zidli, dej si nohy na druhou zidli a popros nekoho at ti na kolena hodí balvan. To budes mit tak na rok leceni a trvaly nasledky k tomu:-) Předmět: Chci si zlomit ruku nebo nějaký prst Autor: Pepan Datum: 23.9. 2005 20:28:14 Já bych to udělal tak: přelomil bych o tebe alespoň násadu od lopaty, abych ti ty blbé nápady vyrazil z palice. Buď rado dítko nešťastné že jsi zdravé. Předmět: Chci si zlomit ruku nebo nějaký prst Autor: Adriana Datum: 26.9. 2005 19:09:09 Jakože si mám namočit ruku do octu nebo dát do mrazničky (na jak dlouho)a pak to půjde snadněji?Nebo to bude míň bolet?Napiš, chtěla bych to taky zkusit.Mám stejný problém, jenže ml.bráchu.Když si zlomím ruku, budou na mě hodní a já na chvíli pro ně budu důležitější než on. Předmět: Chci si zlomit ruku nebo nějaký prst Autor: Jarka Datum: 26.9. 2005 22:23:52 Jestli trpíte nedostatkem lásky a pozornosti, zlámaným prstem to rozhodně nevyřešíte. Já měla zlomenou pravou ruku a nevšimla jsem si, že by za mě někdo něco udělal, nebo že bych byla středem pozornosti. A to nebylo schválně. Vymlátila jsem se na kole. Můžete se podívat kolem sebe a až uvidíte starší osamělou paní, zkuste jí nabídnout pomoct, seznámit se, když to bude ta pravá, budete středem pozornosti hned a možná poznáte i něco víc

Sabina (Út, 27. 9. 2005 - 18:09)

Ahojky.Taky jsem tady pěkně dlouho nebyla.Celý prázdniny jsem byla u táty.Řezání se mi podařilo (nevím jakým zázrakem) zbavit.Asi měsíc jsem se neřízla.I když jsem často chtěla,a už držela nůž,nešlo to.Jo,a psycholožka mi vůbec nepomohla,nějak jsem se s toho dostala sama.Mějte se tady všichni moc hezky,zatím ahoj.

Petrushka (Čt, 22. 9. 2005 - 22:09)

Ahojky, ja jsem dlouho nepsala a jen cetla......... jakpak se mate?

Miška (So, 17. 9. 2005 - 15:09)

Ahoj všichni, dlouho jsem se tady neobjevila a ted po tý době nemám sílu to všechno číst... Jsem docela v pořádku, bylo mi líp, ale jde to. Je spousta věcí který se pořád opakují dokola... Moc často na vás myslim a vzpomínám na to, jak jste mi pomohly se z toho všeho dostat. Nebýt vás, byla bych uplně někde jinde.... Mám vás moc ráda... napište mi jak se máte... papa

karatista (Ne, 4. 9. 2005 - 19:09)

Tak fajn, to že se těším do školy beru zpět. Je to hrozný. :,-( Chci zase prázdniny!!! No jo, bude to psychická zátěž, to se to všem říká

karatista (Po, 29. 8. 2005 - 19:08)

Ale Petrushko, nevěš hlavu, i deprese přejde. Víš kolik já jich už přešla? nechápu, jak je to možný, ale šíleně se těším do školy. Chtěla bych dokončit třeťák, pak přerušit na rok studia a odjet studovat chemii do Ameriky. Pak se vrátit, dodělat maturu a zvládnout nějaké vysoké (mám vyhlídnuté asi 4) :-))

Petrushka (Ne, 28. 8. 2005 - 10:08)

No co jsem rikala............ mam zase depku......a velkou.............

Petrushka (So, 27. 8. 2005 - 12:08)

Nevim, mozna uz jsem sem tyhle dve basnicky davala...... ale to je jedno. kdysi jsem je nasla nekde na internetu. DNES POTŘETÍ, SNAD NAPOSLED Už dvakrát byla smrti blíž,Už dvakrát krev z ní tekla.Už párkrát byla u hranic......u hranic zlého pekla.Peklu blíž a blíž je onaUž blíž je té zlé mociSama prociťuje sebe,Sama bez pomoci.Už se k nám zase blíží noc.Tvá duše prosí o pomoc.Tragédie už se blížíAvšak anděl na tě shlíží.Žiletku bereš, žílu napínášTeď divný tvar má tvoje tvář,Uděláš první řezTvé tělo polévá pot a děsPodruhé řízneš do žílyZe by tě kapky krve zděsily?Už je to potřetí, snad naposledUž nenič ten svůj hloupý vzhledSkonči to prosím teď hned

Petrushka (So, 27. 8. 2005 - 11:08)

Ahojky vsem :)Jakpak se tu vsici mate? Mno ja ve ctvrtek rano jedu na intr tak mam celkem strach jak to tam bude...... Mno jsem na to hodne zvedava......Jinak nejspis poujdu na ctvrtou operaci s kolenem-mam poskozenej meniskus........ uz ctvrta operace!!! uz toho mam dost.......A s mysakem je to supeeeeeer :) Ten muj blazinek me chce jeste nez pujdu na intr pozadat o ruku :) svatba by sice byla az tak za tri ctyri roky ale proc nebyt zasnoubeni, ne? :))))Jak jsme ted byli 9 dni u myho tatky, mela jsem celkem strach jak si budou rozumnet, ale obcas mi pripadalo ze si rozumi az moc, to v tech chvilich, kdy mi pripadalo ze se na me domluvili :))) Ale bylo to tam super. a kdyz to tak nejak dam dohromady tak jsme se pohadali mozna tak ctyrikrat, ale chvilicku na to hned bylo naaaaaaadherny usmirovani :)Mno a jinak mam od ctvrka piercing v oboci :) jeste vcera to bylo v pohode ale dneska nejak moc boli, ale jsem moc rada ze ho mam :)Kdyz jsem cekala v tom studiu, tak jsem mela silenej strach a rikala jsem si, ze tohle uz nikdy v zivote......ale jakmilo mi propichl oboci tak jsem si hned rekla ze chci jeste nejakej. ale to az casem. to znamena pristi rok o prazdninach, az budu mit korunky z brigady :) Mno ale ted me to oboci zacina nejak bolet, ale to je normalni...... Ta cinka co ji tam mam me vysla na 330,- protoze je z titanu. meli tam jetse z chirurgicke ocele, ta byla o stovku levnejsi, ale zase se to s ni o 30% hur hoji, a ja, ktera jsem silene nachylna na ruzny infekce atd, sem si radsi vzala tu z titanu :) mno a to propichnuti me stalo 290,-. Takze min nez jsem cekala :)ale abych pravdu rekla, tak ten piercer ze me byl silene vysmatej a celou dobu sme se tam smali, i kdzy ja jsem mela skoro hnedo v kalhotech :)))Mno tak vidite jak se mi ty nalady stridaj jak aprilovy pocasi...... v utery a ve stredu to bude zase uplne jiny, to uz bude ten intr hodne blizko........Mno ja se jdu najist.... tak se tu mejte co nejlip, papa, Petulka :)))

karatista (Pá, 19. 8. 2005 - 20:08)

Nazdar všichni! Pořád jsem tu s vámi, ale až do teď jsem "jen" četla. Ale myslím, že mi toho dost uniklo. Už je to snad 4 nebo 5 měsíců, co jsem si neublížila. Ta "chuť" ublížit si pořád je, ale musím být slnější. Od té doby, co mi mama začala vyhrožovat psychiatrem jsem začala fakt bojovat. Zatím vyhrávám, ale už jsem málem prorále, ale ustála jsem to. Život je jeden velký boj. Těšila jsem se, že začnu v září konečně po roce a půl po operaci závodně sportovat, ale vypadá to dost bledě. Pokud řeknu doktorovi pravdu, a ne milosrdnou lež, sport mi nedovolí a já budu žít "opět na půl". Sport je můj život. Ale jak Jsem psala, musí se bojovat, a jistě každý dojde svého cíle. :-)

johanna (Po, 15. 8. 2005 - 20:08)

ahojky všem vám...tak uběhl týden a já si nic neudělala... je to jak malý zázrak... mám nasazený prothazin a rivotril, kterým ty tenze mírním, ale stejně mi to moc nejde... je to taková lahoda když teče krev... brrr... strašný... stydím se za sebe a to je jen další kolečko k sebepoškozování...když jsem opustila léčebnu, přišlo mi, že to všechno zvládnu a teď už si tím moc jistá nejsem...obdivuju vás všechn, které máte dost síly

Reklama

Přidat komentář