Panická porucha 3

Karel m, Anie, bára, beru sertralin neboli zoloft 75mg třetí měsíc. mám toho víc, teď hlavně deprese (já tomu ale nerada tak říkám). jsem jaksi už starší než asi vy tady, žiju s rodinou, mám partnera, syna a spoustu práce, náročnou profesi (ale jiní toho mají víc, ach jo). pořád se snažím obstát, tolik jsem toho nedokázala

Báro, já jsem o tom uvažovala, když bylo nejhůře, doktor mi řekl, že bych tam dostávala stejný léky, jen bych byla pod dozorem lékařů. Já při tom všem pořád chodím do práce, mám jí nenáročnou, můžu tam odpočívat a tak. Tak zle jako na tom byla Lucka, na tom snad nejsem, nemám ani úzkosti, ani se necítím psychicky nějak moc špatně, spíš fyzicky, jenže mám všechny vyšetření ok, takže je to psychickýho původu, ale z čeho, to nechápu. Chci dělat spoustu věcí, ale pořád mě bolí palice, i když už jsem na to částečně zvyklá za tu dobu, už jsem taková otupělá, snažím se to ignorovat, ale moc to nejde.Karle, ty jsi takový zkušený, nevíš z čeho by to mohlo být, ráno vstanu a cítím horkost v hlavě, jako když máš horečku, při tom jsem bledá a tu horkost cítím do večera, až mi hoří uši a z toho bolí hlava. Je to bez ohledu, jestli něco dělám, nebo odpočívám. Vypiju 2 až 3 litry čistý vody, tlak mám ok, kdyby tě něco napadlo, dej mi vědět prosím.

Jo, ten článek, jak na něj upozornil Roman je stručný a výstižný, zkuste si ho přečíst, znovu píšu adresu nova.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2534

anie, nechceš zkusit dostat se na kliniku? Před časem tu byla Lucka, té taky nic nepomáhalo, bylo to čím dál tím horší, pak šla na pár týdnů na kliniku a dostala se z toho, za pár dní chodila do práce. Ani nevím, jak to teď s ní vypadá, nechodí sem, tak předpokládám, že dobře. Taky plánovala mimino, pak měla strach, že to nepůjde, no snad je to dobré. Možná by ti mohl poradit někdo, kdo tam byl, možná to chce opravdu intenzivnější léčbu. Leo, nechceš nám něco o sobě napsat, máš rodinu, nebo žiješ sama? Ty už nějakou léčbu máš za sebou, že, tuším nějaké psychoterapie - jak dlouho se už vlastně s tímto problémem potýkáš?

Leo, nejsi v tom sama, mě je blbě už půl roku, i když se snažím mít dobrou náladu, tak je mi fyzicky blbě, a to od rána do večera. Nejdřív PP, pak žaludeční neuroza a do toho mě pořád bolí hlava den co den. Mám čtvrtá AD a do toho mi psychiatr řekl, že už pro mě nemůže nic udělat. Jdu na kontrolu až za měsíc, tak se teď cítím jak hypochondr a mám pocit, že už mi nikdo nepomůže, až se mi chce vzteky brečet. Kdybych alespoň věděla co mi je, ale když to neví ani doktor, tak už se cítím jak ztracená.

Karel m. Dik,tvoje prizpevky jsem cetla :) Celkem optimisticke, ale ten navrat ataky me prekvapil. Planujeme s manzelem druhe mimco, ale takhle.... pisete tu,ze lecba trva nekolik mesicu i let :(((( Chteli jsme do toho prastit pristi mesic, teda domlouvali jsme se jeste pred prvnim atakem. :( ted je vsechno jinak. Mam pocit, ze jsem ho zklamala.jo, mimochodem dneska cely den bez Neurolu,sice obcas blbe myslenky, ale jinak jakz takz.Citalek zabira az po dvou tydnech ze? ja ho beru od 14.4. jeste asi neucinkuje,ale dneska uz se to dalo vydrzet. Kez by to slo vsechno do haje samo. :)

Leo, Jaké AD že to máš ? A jak dlouho je máš ? Vydrž, mě tento víkend taky nic moc.

Ahoj Ibri, Já beru Citalec 20, a nedám na něj dopustit. Četl jsem příbalové letáky různých jiných antidepresiv(je jich spousta) a u některých jsem se děsil. Věř, že Citalec je super, nemá prakticky žádné vedlejší účinky a netlumí. Mě úplně vyléčil po půl roce. Po čtyřech letech jsem ho vysadil, a ataka se mi vrátila. (Tohle jaro je prostě fakt hrůza).Ten neurol za 2 nebo 3 týdny už ani nebudeš potřebovat. Já jsem ho bral týden pravidelně, a pak týden jen ráno a pak vysadil. A už nikdy jsem ho pak nepotřeboval. Kdyby jsi měla jakýkoliv problém, napiš !A ještě k tomu jaru, rád bych na něj všecno svedl, ale bylo toho víc. Byl jsem přepracovaný, oslabený nemocí, ve stresu a ještě po tahu. Takže jsem si o to vrácení PP řekl sám. Ale bude dobře. Já jsem ji už jednou porazil a ty budeš určitě stejný případ. Ahoj

mně snad ty AD nikdy nezaberou nebo to na mě nefunguje nebo co. mám za sebou víkend deprese (jestli se to tak dá nazvat, věřím, že jiní jsou na tom hůř)

Báro, hezký příspěvek.Leniku, při mé neukázněnosti 4-5 kg dole, ale mám tak žravý víkend, že se bojím jojo efektu. Dám di možná ještě jedno kolo mlíka tvarohu ovoce a zeleniny :-) a budu tam, kde jsem kdysi bývala... Ale účinná bezesporu je a mně na rozdíl od Báry nevadila. Nebyly chutě ani hlad, malé časté porce to nedovolí a na sladké nejsem... Jo a drží se mi líp ve všední pracovní dny, kdy nemám čas jíst a nemusím vařit...A přeju Ti úspěšný návrat zpět do mediální sféry. Bylo třeba zkusit něco jiného, abys pochopila, kam patříš...

Ibri, přes víkend je nás tu málo, proto nereagujem. Bude to tak, jak říká Pajka, prožilas trauma a jestli jsi citlivější, spustilo to panické ataky. Antiderpesiva jsou určena mimo jiné i k léčbě potraumatických stresových poruch, ty ses začala léčit brzo, tak určitě se z toho dostaneš. Kromě léků je myslím nejdůležitější vědomí, že ti nehrozí nebezpečí, i když ve chvíli záchvatu je o tom těžké se přesvědčit, já vím. Ale postupem času budou ataky míň časté a slabší, uvidíš. O správném dýchaní tady už ostatní mluvili, ale když je ti moc zle, vem si klidně ten Neurol, čím dřív se ti uleví, tím menší budeš mít příště strach. Nejhorší je dlouhotrvající silná ataka, které se pak člověk bojí, že se vrátí. Proto se ty nepříjemné pocity snaž co nejvíc potlačit - Neurol je sice návykový, ale dá se to ukočírovat, já beru Lexaurin, to je podobné, teď už ho potřebuju jednou za čas - zaplaťpánbůh za něj, vím, že mám něco, po čem se mi hned uleví a to taky pomáhá. Pajka bere Neurol už kolik let a taky bez problémů. Já taky nemám žádné fobie, ale trpím úzkostí - ne z ničeho konkrétního, jen se pořád bojím o sebe a své blízké, ale teď je to mnohem lepší, taky líp spím a necítím takový ten věčný neklik, jako dřív.Na AD nedám dopustit, i když bych je ráda přestala brát úplně, jsem už několk měsíců na poloviční dávce, tak uvidíme.Leníku, dieta je opravdu účinná, jen to vydržet. Zhubla jsem za těch pár dnů, co jsem ji držela 3 kg, hlad jsem taky nijak krutý neměla, ale nebylo mi dobře, bylo mi těžko od žaludku. Teď jedu už několik dnů dělenou stravu, bez tuku a cukru, ale váha stojí, sice jsem nepřibrala ale ani nezhubla. Tedy na váhu, ale zdá se mi, že už nejsem taková naducaná, ani ty polštářky už nemám. Ono prý to chvilku trvá, než se tělo přenastaví, tak uvdidíme. ani tolik netrpím, když vařím pro ostatní, protože si pro sebe připravím taky dobrotu, na které si pochutnám a nemusím si dělat naplano chutě. Ale je s tím trochu víc práce. Včera tady byl překrásný den, opravdu toto období miluju, vlahý jarní den, všechno voní, bzučí včelky, pěnkava vyzpěvuje jako o závod (pokud ten kretén soused nepustí rádio na plný pecky). Dneska se to pokazilo a zítra má pršet - mám jet k doktorovi do Brna na další vyšetření (mimochodem dost nepříjemný, tak mi držte palce), už vidím, jak se plahočím městem zmrzlá a mokrá jako zmoklá slepice.No, jdu vyžehlit to pitomé prádlo, ať na to nemusím myslet, třeba sem ještě zavítám.Zatím pa.

Ahoj Lidišššky,tak jsem tady zase asi po skoro dvou týdnech a opravdu nestíhám číst vše, co jste tady napsali, i když je to určitě velmi velmi velmi zajímavé počteníčko :-) Proto se zeptám mých spoludietářek, jak jim dopadla ta bílkovinová dieta? Mně to přerušila doktorka, protože to vypadalo, že budu čekat miminko. Nakonec těhotná nejsem, ale test si ještě udělám. Ale jinak jsem hlad neměla a šlo to pěkně. Co vy?Nedávno jsem se setkala se svojí kamarádkou a vyprávěly jsme si o tom, jak nám jen. Nejdřív oběma úžasně a když jsme si daly jednoho bavoráka, šly jsme s pravdou ven. Navštěvujeme čirou náhodou stejného psychiatra, děláme ve stejné firmě a to, co ona popisovala, přesně popisovalo PP. Má stavy, kdy stojí u kasy ve frontě v pohodě a jakmile na ní dojde řada, má ataku a nezvládá sama sebe, má strach z lidí a nejradši by se ztratila ze světa. A léky nebere.Já jsem nešťastná v té nové práci, budu končit po třech měsících - zkušební době. Už asi nic jiného než média opravdu nezvládnu. V kanceláři si připadám jako šedá myš a nudím se tam. Potřebuju žít, a tak asi využiju nabídky v médiích, kterou teď mám...Toť vše novéPS: Jo, a hrozně mě teď baví chodit s naším retrívrem na cvičák...

Ibri, zažila sis trauma. Takže posttraumatické problémy jednoznačně máš. Po třetím porodu se u nás ve vchodu těžce postřelil 14-ti letý chlapec a měsíc na to hořelo v protějším paneláku a ze třetího patra skákay děti přímo do náruče lidí, bez plachty apod. Víděla jsem to a bylo to taky trauma. Musela jsem přestat kojit, začala jsem brát léky a trvalo mi pár měsíců, než jsem se dostala zpět do kondice. Podobně jako Ty jsem měla problém být s dětmi sama a moc mi pomohlo, že jsem mohla chodit přes den k mým rodičům. Tvá křehká a poraněná psychika opět zesílí a potíže ustoupí. Bohužel jsem tehdy neznala termín PP, možnosti a způsoby terapie, chovala jsem se instiktivně, ale výsledek se nakonec dostavil. Netrap se budoucností, budeš v pořádku, jen zkus být trpělivá, protože psychické problémy nemizí rychle jakoby mávnutím čarovného proutku...Přeju Ti hodně sil a naděje!!!

Romane, moc moc dekuji za tvuj prispevek, tak nejak se mi ulevilo. S Neurolem to snad neprehanim, po tom co jsem si tu precetla. Dokonce jsem si udelala tabulku at mam prehled :) S tim dychanim mas pravdu,rikala mi to i doktorka. Kdyz jsem o tom nic nevedela mela jsem stejne myslenky jake popisujes ty, kdo je v baraku asi doma, kdo by mi pomohl, radsi jsem sla vzdycky nekam ven. :) Aspon ted vim na cem jsem.Jen bych jeste potrebovala na to prestat myslet, porad to tam nejak v te hlave je. Nastesti mi aspon na 14 dni prijela tchyne,tak se citim jistejsi.

1. www.lundbeck.cz 2. Pro veřejnost 3. Čím se zabýváme 4. Trpíte záchvaty panické úzkosti? a to je ono - stručně o PP od MUDr.Praška ve formátu pdf

Ibro, no já bych hlasoval pro panickou poruchu, ale to jen proto že jí znám. Čtu si o těchto problémech teprve pár týdnů a vůbec mám pocit, že hranice mezi těmi různými diagnózami je dost plynulá. Takže to nemusí znamenat, že Tě paní psychiatrička diagnostikovala špatně. Ostatně, PP ataka třeba tak jak jí znám já, se dá taky z přehledem nazvat akutní stresovou reakcí. Důležitější je, že máš ty správné tabletky, takže Tvá psychiatrička určitě ví, co dělá. Nicméně můžeš se jí zeptat. Říct jí, že máš podezření na panickou poruchu, že jsi třeba četla, jaké má PP příznaky a že máš podobné.Můj případ je Tvému podobný v tom, že taky nemám žádné strachy ani fobie. I když ono se to tak zdá na první pohled. Párkrát jsem nevěděl, proč se mi třeba v hospůdce

Pajko, já se pořád nějak nemůžu zorientovat na tom Ludbecku :-) Našel jsem tohle dílo anonymního autora, už ho tady tisknu:http://cz.lundbeck.com/cz/Public/what_we_do/Depression/documents/Trpite%20zachvaty%20panicke%20uzkosti.pdfAle že bych tam narazil třeba na jméno pana Praška, to teda nééé...

Ibri, jestli to byla opravdu první ataka a před tím nikdy zvláštní úzkosti, budeš brzy zdravá. Nebudeš se muset zbavovat spousty špatných vzpomínek. Podstatné je uvědomit si, že jsi schopna pracovat se svým strachem, úzkostí, tedy psychikou a ovlivňovat je. Zkus si přečíst o technikách vedoucích k potlačení úzkostných stavů. Postupně získáš sebedůvěru a tím vyrázně ustoupí strach, Stav, který Tě potká můžeš prožívat jako velmi nepříjemný, ale ne jako životně nebezpečný, takže bez paniky...KOncentrované informace, tedy vše podstatné o PP můžeš najít na www.lundbeck.cz v literatuře pro pacienty od MUDr.Praška.

Ibri, přečti si zatím tadyten článek, mně na začátku ledacos napověděl:http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2534

Diky Romane ze jsi se me aspon ty "ujal" Nebyl to jednorazovy atak. Opakovalo se to i 5x denne, ale nekdy byl zase dva dny klid. Strasne me to vydesilo a nevedela jsem si s tim vubec rady.Neumim se zbavit myslenky, ze se to znovu objevi. :(( Nejhorsi je to rano. S Neurolem mas pravdu, beru ho jen obcas 1/2 tablety 25mg.Ale jinak strach z cehokoliv necitim, nakupy, dopr.prostredky a nic podobneho mi nedela problemy. Jen mi neni nejlip,kdyz jsem sama se svou dvouletou dcerkou. :(