Panická porucha 3

Nelinko, šmarjá, to je tak hezký jméno:-) já ti grauluju k nabytí všeho toho, at se dobře daří, neužeň se a nakoukni zas mezi nás.

Já chápu taky,Miloši, moje Ad jsou na všechny poruchy, ne jen na PP. Zabrala mi naštěstí hned napoprvé, takže jem nemusela zkoušet žádná jiná. Tobě by třeba pomohla, nevím, nejsem doktor.Taky je možný, že by zabírala o něco déle než mně, ale musel bys vydržet a pak bys viděl.Taky -jak Jindru- by mě zajímalo, jak to s tebo je , když někdy z postele vstaneš a někdy ne, tj. že píšeš něco o fotbale...a PC máš v posteli nebo k němu musíš dojít? Tak vidíš, že vstát můžeš, jen se donuit. Já mívala nevstávací období taky, bývalo mi vážně příšerně v kuse, ale dcerka byla tou motivací, proč vstát a jít se o ni postarat.Jamčo, nepečeš tam taky koblížky? Já ted pár snědla a nestačily mi:-(Romanko, pozdrav hyence sousedce!Jindro, co dovolená? Taky se děsíš , že tam bude hnusně? Já ode dneška jo,protože naše jmění je směšné a to, co jest našetřeno, hodláme vložit na dovču.Pokud by tam mělo prochcáti celej tejden, tak to si raději ty penízky utratíme doma za živobytíčko.Achjo.

Neli, zdravím :-) a blahopřeju k aktivitám i investicím. Jenom buď opatrná, protože ta mrška PP útočí, až je po boji, pěkně v klídku, aby se veškerá pozornost mohla koncentrovat jen a jen na ni.

Michael.Zaujímavá historka.Michael je ten typ človeka, ktorého radi stretávate. Ma stále dobrunáladu a stále vie povedať niečo pozitívne.Keď sa ho niekto spýta, ako sa ma, obvykle odpovedá: "Keby som sa mal len o chlp lepšie, bol by som už dvojčatá."Vždy vedel ?udí motivovať. Keď mal nejaký kolega zlý deň, Michael mu vedel ukázať kladnú stránku celej veci. Bol som ve?mi zvedavý, ako to dokáže. Tak som jedného dna zašiel za Michaelom a vravím mu: "Len sa nepretvaruj, nemôžeš byť dobre naladený cely čas! Ako to robíš?" Michael mi odpovedal: "Každé ránokeď vstanem, tak si poviem, že mám na výber dve možnosti. Buď budem mat dobru náladu, alebo ... si môžem vybrať tu zlú. A ja si vždy vyberiem tu dobrú. A vždy, keď sa mi pritrafí niečo zlé, môžem si vybrať, že budem obeťou, alebo si môžem vybrať možnosť, že sa z toho poučím. A ja si vždy vyberiem tu možnosť poučiť sa z toho. Vždy, keď niekto ku mne príde a sťažuje sa, môžem si vybrať -buď prijať jeho nešťastie, alebo si nájdem nejakú kladnú stránku života.A ja si vyberám vždy tu kladnú stránku života.""No, to ale nie je také jednoduché!" protestoval som. "Ale je," povedalMichael. Cely život si vyberáme. Keď si odmyslíš všetky tie hlúposti okolo,každá situácia je vo?ba. A ty si vyberáš, ako reagovať na danú situáciu. Ty si vyberáš, ako ?udia ovplyvnia tvoju náladu. Ty si vyberáš, či budeš mat dobrú, alebo zlú náladu. Jednoducho povedané - ty si vyberáš, ako žiješ svoj život.Ve?a som rozmýš?al o tom, čo povedal Michael. Krátko potom som odišielpracovať preč z tej stavebnej firmy a začal som podnikať sám. Aj keď sme sa už nevídali, často som o ňom rozmýš?al, keď som si vyberal, ako budem žiť svoj život, namiesto toho, aby som iba bezhlavo reagoval na konkrétnu situáciu.O nieko?ko rokov potom som počul, že Michael mal vážnu nehodu, keď spadol z20 metrovej výšky. Po 18 hodinovej operácii a dlhých týždňoch na lôžku honakoniec pustili domov so zadrôtovanou chrbticou. Stretol som sa s nim asi pol roka po tej nehode. Keď som sa ho spýtal, ako sa má, odpovedal: "Keby som sa mal len o chlp lepšie, bol by som už dvojčatá. Chceš vidieť moje jazvy?To som odmietol, ale spýtal som sa ho, čo sa mu prehnalo hlavou, keď dopadolvtedy na zem."Prvá vec, ktorá mi prebehla hlavou bola, že sa teším na bábätko, lebomanželka mala onedlho rodiť," odpovedal Michael. "Potom, keď som ležal na zemi som si uvedomil, že mám dve možnosti: Mohol som si vybrať život, alebo ... smrť.Tak som si vybral život.""A nemal si strach? Nestratil si vedomie? pýtal som sa ho. Michaelodpovedal:"... záchranári boli skvelí. Stále mi opakovali, že to bude dobre. Ale keďma priviezli do nemocnice a uvidel som hrôzu na tvárach doktorov a sestričiek, skutočne som sa z?akol. V ich očiach som čítal - toto je m?tvy človek. Uvedomil som si, že musím niečo urobiť.""A čo si spravil?", pýtam sa ho."No, bola tam obrovská nemotorná sestrička, ktorá na mňa revala, či som na niečo alergicky. ÁNO, odpovedal som. Lekári, aj sestričky spozorneli a čakali na moju odpoveď.Z hlboka som sa nadýchol a zakričal som: Na vážne ksichty!"Keď sa dosmiali, povedal som im: Rozhodol som sa, že budem žiť.Operujte ma ako živého, nie ako m?tvolu!"Michael prežil nielen vďaka majstrovstvu chirurgov, ale aj vďaka svojmu úžasnému prístupu k životu. Od neho som sa naučil, že každý deň máme možnosť žiť naplno.Čo prezívaš, to chceš. Nie je dôležité, čo sa deje, ale ako to človek prijme - to rozhoduje o všetkom. Preto sa netráp, čo bude zajtra, zajtrajšok nech sa o seba postará sám. Každý deň je dosť starosti aj bez toho. Okrem toho, dnesje ten deň, kvôli ktorému si sa trápil už včera.Teraz máte dve možnosti:1. Ignorovať tento príbeh.2. Poslať ho ?uďom, na ktorých vám záleží.Teraz už viete, čo som si vybrala ja. :-)

Tak jsem tu delší dobu nebyla,protože si vyřizuju s.r.o.(Romane a Karle, budeme kolegové) a aby toho nebylo málo, podařila se nám koupě novostavby těsně před kolaudací.Takže běhám po úřadech,notářích, katastrech....no děs, ale popravdě mi to vyhovuje, protože při takovém cvrkotu nemám čas na otázku, jak mi dnes je.Takže pořád lépe a lépe.Tak krásné dny všem bez PP. Ozvu se ještě:-))Romane -moc děkuji za mail.Móóc mi to pomohlo.

Ahojík všici...tak se zas za chvíli nechám na 8 hodin zavřít do pekárny. Doufám, že to tam budu dneska líp snášet. Koukám, že i na vás tohle blbý počasí působí úzkostlivě. Mám takovej divnej pocit - jakoby se mělo něco stát a bojím se vůbec vyjít z domů. Snad to bude v pohodě.Romane, tak dneska ti v noci přinesu rohlík a zkusím tě s ním opít :-)))Leníku, jakpak bylo s Bobem v práci? Zítra nastupuješ, tak přeju hodně štěstí a vykroč hezky pravou nohou :-)

vuli si myslim mam jako malokdo...to jsem dokazal 15let tvreho profi sportu. vuli to prervat nelze. bohuzel

Miloši, já Ti moc nerozumím:-((. Někdy píšeš, že nemůžeš ani vstát z postele a potom píšeš, žes byl hrát fotbal. Proč někdy nevstaneš? Kvůli úzkosti nebo kvůli bolesti?Úzkost tady prožíváme asi všichni, někdo víc, někdo míň..ale nemůžeš se tomu tolik poddávat, chce to taky trochu pevné vůle!! A bojovat!!Kde jsi byl na operaci a na jaké? Už jsem se Tě ptala, zajímalo mě to, ty seš asi z Prahy, co?

Eva Krakonošová byla na operaci páteře, tak snad je všechno OK.

Dito ja nemam klas.PP, ja mam uzkostnou porucu, depresivni porucu, poruchu osobnosti, a z te bolesti ve tvarisomatoformni poruchu,ale myslim si,ze to vsechno,strach,uzkost, napeti,pocit zesileni jde z jednoho mozkoveho centra,takze bych ty prasky mel vyzkouset?? kolik druhu prasku jsi vyzkousela,nez ti tento sednul??

Dita: jachapu a rozumim tomu,co pises.ja chci jen to,co jsi zazila ty ,zlepseni a pak se ti nahle rozjasni a pak clovek muze kousek po kousku zacit s nejakyma aktivitama. ale pokud te to nepusti ani hnout,tak opravdu nemuzes nic... Ver mi....jdu vyzkouset to dychani... napis..

je to ten prý nejlepši , SSRI, a nemá žádné vážné vedlejší účinky, dokonce i jater?í testy mám dobré... vše ti ten dr. nenabídl, jak vidíš,tak běž jinam!!!!!!!!

Nekombinuju, nemusela jsem brát ani anxyolitika, jen jednu Lexaurinku:-) na pohřeb babičky, ale nezabrala, pilule jedna hnusná!Brala jsem napřed jen jednu tabl. Apo-paroxu, zpočátku zhoršení náhlých atak s těles. příznaky, ale pokud víš, že to má být, přežiješ to. Za dva -tři týdny zlepšování , za 4 měsíce jsem byla skoro bez extrasystol.arytmií- ty mě sužovaly nejvíc!!§- a pak už jsem postupně chodila všude možně ven atd, k psycholožce, ta mi otevřela oči, pak jsem tam přestala najednou chodit, neb jsem cítila, že víc už nepotřebuju. Do toho jsem chodila k léčitelce, 2krát kinezioložce, prostě pomáhala si "samoučením" a hlavně chtěním být normální jako ostatní. Tzn. bez strachů, chodit sama nakupovat, jezdit MHD, prostě užít si života. Nejde to ale pořád stejně dobře, jenže bylo mnohonásobně hůř a to mi dává sílu bojovat! Pak jsem pod kontrolou doktorky zvýšila na 1,5 tabl. a to mi sedělo nejvíc, takže rok a něco jsem byla na této dávce. Ted už měsíc snižuju jen na 1 tabl. a snažím se to vydržet a pak na půlku a pak ...snad už vůbec žádnou tabletu-mám totiž motivaci- druhý dítě.

Ditusko... ja nemam zadneho znameho psychiatra... vzdyt tento uz vazkousel tolik leku!! ja nevim za kym jit. je to jak strelba na slepo,nevimjestli nenarazim jeste na vetsiho ignoranta!!! ja se strasne bojim,ze uz me nebude mit,co noveho predepsat a posle me do ustavu,protoze jsem nesobestacnej. Ten APO-PAROX nebo jak jsi to psala,ten je SSRI nebo neco jineho?? dekuji ti... liba milos

Děkuju, rozhodně to nějak zkusím!Jsem si jistá, že určitě k žádnému doktorovi nepůjde, alespoň ne hned.Zas do ní nechci tlačit to že má pp, když třeba nemá..naštve se na mě..musím to zkusit nějak opatrně, víc toho z ní vytáhnout.Nemá přístup k netu, tak jí vytisknu nějaké vaše příspěvky, aby mohla ty pocity porovnat a to jí snad něco řekne..Uvidím, když se jí začnu opatrně vyptávat, většinou odbočí jinam nebo prostě mlčí, tak snad to nějak půjde.

Leny, mně to trvalo roky , než jsem vůbec byla sto se odhodlat se sebou něco dělat, tj. jít k psychiatričce a seznámit se s problematikou, s tím, co se se mnou vlastně děje. Přítelkyně zatím jen bloudí a trpí, neví, že by jí mohlo být něco jiného než fyzického! Musíš jí pomoct ty, jakožto její "okolí". Vysvětli jí, o co nejspíš jde a přiměj ji k rozhodnutí začít u doktorů. Postup nás všech je stejný- napřed vyšetření tělaesná, pak zjioštění, že nic takovéo naše stavy nezpůsobuje , a šup k psychiatrovi. Tam vše vypovědět a je to .Jinej psychiatr, žádnej obvodní. Miloši , jsi sám doma, popros někoho, at jde s tebou! Musíš začít totální změnou, a to u novýho doktora.Dýchej zhluboka, soustřed se na to, počítej si do 4 a při vydechu zase.opakuj tak pětkrát, uvolni se :pak napiš, že je ti líp:-)to dokážeš,koukej , co nás je. Mně bývalo vážně podobně jak tobě, nemohla jsem sama ani do vany, jen se strachem a měla čerstvé miminko a byla s ním sama,když muž v práci.

Tric.AD JSEM BRAL SPOUSTY--NIC---SSRI-taky,taky bez efektu........ale to,co beres ty jsem jeste nemel... kolik se toho bere,jak casto?? kombinujes to z necim??

Děkuju ti za radu!Co jsem stihla zatím tady přečíst, to vy máte ale hrozné stavy!!To je mi úplně líto s čím se musíte potýkat!A jestli tohle cítí i má přítelkyně, úplně je mi teď do brečení...kdyby mi to aspoň řekla, abych mohla posoudit třeba za vaší pomoci, jestli je to fakt Ono a pomoci jí..Co vím, tak ona se prostě hrozně bojí že je nemocná, ale jako fyzicky.Protože je jí moc zle od žaludku, buší jí srdce....prostě to co jsem už psala, ale není to asi tak často, jako vy tady píšete.

Miloš-Tryciklická AD - např. Melipramin,Anafranil, HydiphenIMAO- inhibitorymonoaminooxidázy- Parnate, AurorixSSRI- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu- paroxetin- Seroxat,fluoxetin-Prozac,Deprex,Portal,citalopram-Seropram, setralin-Zoloft,fluvoxamin-Fevarin ...jsou nejvhodnější léky vhodné pro naše potíže. Já beru APO-PAROX , je dobrý, proč ho nezkusíš.Zajdi si ho nechat napsat!JInak nevím , jak poradit!

dITUSKO,KAM MAM ZAJIT?? JASE BOJIM I VYLEZT S POSTELE,NATOZ NEKAM JET. MUJ OBVODNI PSYCHIATR ME MA UZ 8LET A ASI MU JE UPLNE JEDNO JAK MI JE ,IKDYZ MU TO POKAZDE BARVITE VYSVETLUJI. MAM POCIT,ZE ME NEPOSLOUCHA A PISE STALE aD...A JINE,KTERE NEZABIRAJI... KAM BYCH MEL JIT??