Panická porucha 3

Edito, strach ze smrti a záchvaty paniky jsou jedny z mála na co se z dětsví pamatuji. Tehdy to mělo takový podivný spouštěcí blbomechanismus: už aby bylo více hodin (něco skončit, nebo začít)- když to nastane, uplyne čas - když uplyne čas , tak bude plynout ještě i potom - budu starší a starší - až bude konec. A už to bylo. Později se přidaly strachy i o blízké. Ale tohle tady znají všichni. Mě tyto strachy zastavilo, když jsem začala brát AD. Prostě samo to přestalo, nic jsem pro to neudělala. Nevím, třeba se vrátí, třeba ne. Takže nemohu posoudit jestli metoda, kterou ti navrhnu zkusit zrovna na tohle zabere. AD neužívám od září a občas se mi pokoušejí vnutit hnusné myšlenky, které se mi dřív "rozjely" do uzkostí. V tu chvíli se ptám sebe, co chtějí vytlačit, co mě tak tíží, abych na to nemyslela a zaměstnala se strachem.Zatím to pomáhá, to víš, že vždy najdu, že mám nějaký problém. No, ale raději zkus metodu co navrhuje Pajka, je mnohem příjemnější. Chtěla jsem tím říct, že třeba takto rafinovaně pitomě nás psychika "chrání" od toho na co nechceme myslet nebo to neumíme řešit. Karle, já už tuším, že s tím nebudeš souhlasit,že je to vše chemie, ale co mě překvapuje, jak to, že někteří z vás přestože AD či jiné léky užíváte dosud to tahle moc trápí?

Víte co to je nepořádek paniky? :-)http://wikipedia.infostar.cz/p/pa/panic_attack.htmlV životě by mě nenapadlo, že se tak nasměju u článku o panické poruše. Jen malá ukázka:"Nakonec, vzor avoidance a úroveň starosti o další útok může dojít na místo kde jednotlivec s panickou poruchou může být neschopný pohonu nebo vyrovnávat krok domu.":-)))

Andy, tak se na tu pitomý filmy nedívej! Já vynechávám všechno, kde hrozí násilí a krev... takže se vlastně ani nemám na co dívat:-(( Lepší je si pustit nějakou hezkou muziku, přečíst knížku, vypadnout do přírody :-))Romano, minulý týden jsem s kámoškou jela na relax na zahrádku a zpátky to nabrala do tunelu Mrázovka a předem mě neupozornila, takže jsem se z toho vzpamatovávala asi hodinu, ataka si to prostě nenechala tu báječnou příležitost ujít:-((... Zkouška ti neuteče, nejdřív se dej do pucu! Tvým chlapečkům za to, že ti dali do postele plyšáky, aby ses necítila sama, posílám 2 dětské Oscárky - je neuvěřitelné, jak děti mají mnohdy větší cit než dospělí, pozdravuj je oba a pohlaď se za nás za všechny - jsou prostě skvělí!!!!!!Pajko - nebereš už ten Neurol zbytečně? Dedabluješ to - zkus ho vysadit; čím chemie míň, tím líp, ne?Až se všichni probudíte, poděkujte s pokorou za nové ráno... a ty, Karle, jako vždy, máš povoleno až v poledne. Hezkou neděli všem!!!!

Teda já zírám! Před týdnem v sobotu tu nebylo živé duše a dneska? Člověk by to málem nepřečetl! :-) Milí moji, ať píšete o čemkoliv, já to beru jako znamení, že jste na tom dneska byli líp než před týdnem, sice jste se tu taky vypisovali z momentálních stavů, ale i to je dobré znamení, protože to známe - když má člověk tu "správnou" pořádnou depku, nemá chuť ani psát na chat. :-) Tak jen trochu více Sluníčka těm, kterým chybí! :-)Strach ze smrti... Míval jsem při atakách - spíš tedy strach z kolapsu. Na infarkt se přeci hned neumírá... ;-) No ovšem poté, co jsem dokončil to první lékařské kolečko a skončil s diagnózou vysokého krevního tlaku, jsem si při následující atace tenhle strach opravdu "vychutnal". Pokud se člověk jen odevzdá pasivně do rukou klasického zdravotního systému, může to být i cesta do pekel. :-(A taky je pravda, že už nemůžu strpět seriály z nemocničního prostředí (kromě Nemocnice na kraji města :-) ), a to nikoli jen kvůli vědomí, že je sponzorují farmaceutické společnosti... Měl jsem období, kdy jsem byl citlivý vůbec na krev a veškerou chirurgii natolik, že jsem například zaznamenal, že v dobrých 75% zpráv na Nově se musí vždycky aspoň na pět vteřin objevit buďto doktor, krevní konzerva, krev, nebo aspoň injekční stříkačka - ať šlo o záchranu lidského života nebo o kšefty na MZČR či ještě jinou politiku. Nova je upír! :-)Tohle je také zajímavé:http://www.celostnimedicina.cz/karmicka-medicina-9-nerovnovaha-neurovegetativniho-systemu-=-pricina-vetsiny-nemoci.htmZrovna se hodí k diskusi mezi Editou a Karlem - může za to "psychika" nebo ne? ;-)Editko, já tedy počkám do pondělí. Ono mi to při té práci stejně uteče. :-)Mějte krásnou neděli a nebojte se! A kdyby na vás přišly strachy, pište!

Karle - 23.4. 2005 19:22:15 - to jsi napsal skvěle s tím červenáním! Holky, dámy, proč se stydíte za červenání? Že už jste na to moc staré? A opravdu si chcete připadat tak moc staré? :-)

Evi R., tak jsem si to napsala a Belladonnu zakoupím. Dětičky už spinkulinky, za chvíli tam za nima skočím. Zakázala jsem jim spát se mnou, kdyby to chytli, to by nám tak ještě scházelo, tak mi dali plyšáčky, abych nebyla sama a spinkají spolu.

K Buspironu: Když mi ho psychiatr před 4 lety předepsal, brala jsem 3 x denně 5 mg, postupně jsem si sama vypustila během roku polední a později i večerní dávku. Nechyběla by mi ani ranní, není prostě návykový. Když se mi počátkem roku zdálo, že jsem úzkostnější, nasadila jsem zase víc. Musím ale podotknout, že doporučovaná denní dávka na příbalovém letáku je 3 10 mg a já beru celou dobu jen 5 mg. Taky celou dobu beru Neurol, ale i ten podle momentálního stavu tedy 0,5-2 mg denně. Překvapilo mne, když jsem četla o nenávykovosti a mám tendenci požádat psychiatra o zvýšení jeho dávek na zkoušku, jestli by nezpůsobily, že Neurol bych už potřebovala míň anebo vůbec... Každpopádně každý z vás si může tenhle lék ověřit a zkonzultovat se svým lékařem. Víme přece, že každý reagujeme jinak a lék proti PP, který účinkuje na všechny stejně, není... naopak to, co jednoho postaví na nohy, druhého dorazí :(

Pajko, ty nejsi vůbec téměř plesnivá babka, ale kočka a navíc inteligentní a citlivá bytost, která se rozdává pro druhé. Edi, ještě pořád trochu přemýšlím nad tím, jak jsi napsala o těch negativních testech a radosti/neradosti nad pojmy zdravá, nemocná. Co je to zdraví? Dokonale zdravý je málokdo, ba skoro nikdo. Podle definice Světové zdravotnické organizace je zdraví pocitem naprosté fyzické, psychické i sociální pohody, nebo tak nějak ta definice zní. Přece nemůže test nijak ovlivnit to, jestli je člověk zdravý nebo nemocný. Ten pocit naprosté fyzické, psychické i sociální pohody buď je nebo není, nezávisle na testech. Tj. pokud testy říkají, že je vše v pořádku, a člověk se třeba "jenom" něčeho nadměrné bojí a nemůže to ovlivnit, tak už z toho logicky vyplývá, že testy testovaly něco jiného, než kde ten problém je a že ten nadměrný strach je příznak ne zdraví, ale nemoci. Já bych tě strašně chtěl uklidnit, protože si myslím, že jsi zdraví docela blízko, zároveň nechci psát, že jsi naprosto zdravá, když sama cítís, že nejsi, že to není "naprostá fyzická, psychická a sociální pohoda". A myslím, že to snad tady o sobě nemůže říct nikdo, ani lidi, co nemají PP, ani já, i když mám dny, kdy se cítím v naprosté pohodě.Bylo by zajímavé vědět, jak vlastně vnímáš ty pojmy "jsem zdravá" "jsem nemocná"... Jsou to jen slova, skutečnost popisují nedokonale jako všechna slova. A protože jsme bytosti měnící se každou sekundu, minutu, hodinu, tak se můžeme posouvat na té křivce zdraví-nemoc na jednu a na druhou stranu a máme velkou moc to sami ovlivňovat tím, co děláme, jak žijeme atd. (doktoři tu moc mají daleko menší). No to je hrozný, jak jsem dnes ukecaný... :-)

edite:ohledne tech myslenek o smrti-ja uz sem tak daleko,ze se nemuzu divat ani na chikago hope v televizi,,,

Ahoj Evičko, už čekám.Jak se máš Ty, je Ti dobře? Bohužel ohledně zkoušky Tě moc nepotěším a neumožním Ti žádnou udělat. Měla jsem jí dělat v pátek, ale byla jsem nemocná, takže musím čekat na další termín a ještě nevím, kdy je.

Romano.... a až si vystojíš svůj příděl, tak skákni do lékárny. Kup si homeopatickou Belladonnu 9 CH. V případě teploty si dávej 3 kuličky pod jazyk - po čtvrt hodině, uvidíš, jak zázračně bude klesat...

Romano - do fronty!!!!!!!

Edito, já jsem psala, že možná může mít vliv - ne, že určitě má a že si to máš ověřit u odborníků! Radila bych ti metodu "2Z": zalehni a zaspi to!!! Třeba se ti bdue něco hezkého zdát a ráno bude líp :-))) Přežiješ všechno, neb tvoje touha po děťátku bude - i přes všechny nesnáze - vždycky silnější!!!! Pajka už o tom psala memeoáry :-)))Andy - PP je, jak známo, běh na dlouhou trať... a všichni tu jsme na nějakém kilometru (vyjma Karla, ten už jen po cestě podává endorfinová občerstevní:-)))... Moje zkušenost HA kontra PP říká, že se mi to nervalo...Pajko - Že třeba nemá ten Buspiron vedlejší oučinky, tomu jsem schopna uvěřit, ale že by byl i nenávykový? Řekni: Čestný pijonýrský!!! Tak, to by byla paráda!!!! Vzpomenu-li si na své xanaxové odvykací kúry:-(((... tak pak bych si s Karlem a levharty na popravišti s radostí skočila přes oheň :-)))) A propos - je ten Buspiron taky na fobku v busu? :-)))Karle, už jdu pro další zavařovačky, když z tebe lejou ty endorfiny.... Podívej: dneska je narváno - Edita, Andy, Katka už stojej ve frontě s bandaskama :-))))

Pajko, taky si myslím, že téma smrti patří mezi moje největší nevyřešené problémy, občas myslím na smrt, nedokážu se se smrtí absolutně vyrovnat, a to ani nemyslím svou smrt.Pořád mi není dobře, jsem už sice bez teploty, ale je mi fakt mizerně, je to už počtvrté během dvou měsíců.Dito, já nevím jestli by to mohla být alergie, ale moc se mi to nezdá, mám dost vysoké teploty.

Pajko, ten Buspiron asi fakt stojí za vyzkoušení. Našel jsem si ho už před těmi 7 lety, když jsem měl PP, a chtěl jsem ho od psychiatričky tehdy místo Xanaxu, a ona mi tehdy řekla, že u nás není. Takže už je, jak vidím, a když je nenávykový, tak třeba mnohým sedne.Edi, ten strašný strach ze smrti jsem míval taky. Je to u PP moc moc častý příznak. Říkáš si, že ti něco je a bojíš se toho a možná už jsem to trochu pochopil, že se snažíš bojovat s tím větou: nic mi není, vytvářejí to jen moje myšlenky. A protože tomu podvědomě možná nevěříš (kdyžtak mě oprav, jestli je to jinak), tak se v tobě bije ta představa "něco hrozného mi je" s tou představou, kterou bys chtěla: "nic mi není, je to myšlenkama". Jestli můžu, nabídl bych ti jiné vysvětlení mezi tím: něco ti je, není to myšlenkama, ale zároveň to něco je problém, na který se neumírá, není schopen zabít, jen znepříjemňovat život, jako znepříjemňuje život nachlazení nebo rýma, nebudeš se bát nachlazení, že tě zabije, a přesto nebudeš mít pocit, že je způsobeno myšlenkami. Problém je v tom, že zatímco nachlazení ty ty neurohormony nevychýlí ke strachu ze smrti, u PP ano, i když smrt nehrozí. Je vychýlený ten mechanismus spouštění strachu samotný, a už není tak podstatné, ze čeho ten strach je. Prostě mezi naprostým zdravím a smrtí je spousta mezistupňů a ty jsi určitě blíž zdraví než smrti, ale úplné zdraví to není. Můžeš se tam dostat a dostaneš se tam, máš na to mladé buňky, nakonec najdeš cestu a vyladíš to.Nevím už kdo je autorem takové uklidňující větičky proti strachu ze smrti, ale napíšu ji: "Když jsem tu já, není smrt. Když tu bude smrt, nebudu já, a tedy nebude nikdo, kdo by se jí bál. A není nic mezi tím." Docela se mi to líbí, i když nevím, jestli by mi to tehdy pomohlo. Já jsem už tehdy věděl, že bát se smrti není racionální, že PP smrt nepřináší, a přesto jsem v ten moment biochemické nerovnováhy strach ze smrti měl. Teď už jsem ho dlouho neměl, už na to nemyslím, protože ty stavy nemám a jen proto, že je nemám (ne proto, že mi to někdo na psychoterapii "vysvětlil", že ten strach není na místě - já jsem to tehdy věděl, že není na místě). Kdyby se mi PP nedejbože někdy vrátila , tak bych se možná zase bál smrti, protože ty stavy jsou hrozné, a to bych si podobně jako teď byl jistý, že stejně jako nachlazení ke smrti nevedou. Jenže přesvědčit mozek o zřejmé pravdě v ten moment není snadné, když se člověk cítí mizerně "až k smrti". Asi je v takovém momentu lepší, než se trápit strachem ze smrti, prostě si ten uklidňující prášek vzít a tu biochemii vyrovnat uměle. Ale určitě není od věci zkoušet desítky a stovky alternativních terapií, jak vyčistit tělo, od sportu přes výživu přes zdokonalování odpočinku a spánku přes dechová cvičení, přes pobyt v přírodě na čistém vzduchu, přes kultivaci vztahů, přes budování pozitivních postojů v sobě až po takové ne každému příjemné terapie jako jsou půsty nebo výplachy střev, testování případných mozkových alergenů atd. atd. Nasadit 20 terapií je vždy lepší než dvě tři. U každého zabere něco jiného nebo nějaká kombinace několika metod. Někomu pomůže třeba jen vynechání rafinovaných potravin nebo jen cukru, nebo i taková zdánlivá maličkost, jako odstranění nějaké chemikálie z bytu (třeba formaldehyd). Ale určitě bych vyzkoušel pár týdnů ty omega3 mastné kyseliny brát, mozek může vyvolávat psychické symptomy proto, že jich nemá dost a je hodně hodně lidí, kteří měli třeba těžké zdánlivě čistě psychické strachy a po několikaměsíční konzumaci EPA/DHA byli naprosto bez problémů.

Karle a díky za ten odkaz, odeslala jsem dál tam, kam patří... Jsi takový člověk se srdcem na dlani...

kdyz uz sme u tech hormonu..jaky je vas nazot na hormonalni antikoncepci a pp..? uz tady o tom kdysi byla zminak, ale stejne bych toto tema rad otevrela jeste jednou..hodlam prejit na nizko hormonalni antikoncepci/ted beru cilest/ jsem celkem zvedava, jestli to bude nejaka zmena

... takže až podrobnější testy cukru v krvi by možná odhalily jiný výsledek. Podrobné testy mi nikdy nikdo neděla. Je těžké žádat doktora o to, jaké testy mi má udělat, když je člověk laik...Andy, můžu tě uklidnit, že jsem stejná. I já nad sebou hodně přemýšlím, z čehož mám následně úzkost a někdy i ataky. Například jsem si teď vsugerovala, že by mohly mít hormony, co mám brát, vliv na psychiku a hned se mi stav zhoršil.Lidi, já si tady tak pokecám. To je úžasný, jak sem můžu napsat všechny svoje myšlenky a starosti.

Edito, rozumím Ti tak dobře. Téma smrti je černá můra mého života a jsem přesvědčená, že by mě PP snad ani nepotkala, kdybych tuto otázku měla srovnanou. Chápu Tě a vím, že to člověka dokáže děsit v rozpuku mládí uprostřed dne zalitého sluncem. Stejně jako Eva, tyhle myšlenky odháním, odmítám, redukuju na minimum, někdy se mnou ale pěkně mávnou, když přijdou nečekaně z podvědomí ve stavu mezi bděním a spánkem, ale už se dost znám, takže v takové chvíli přijde na řadu vědomě urychlený přechod do bdělosti, blikne lampička a knížka, časopis, cokoliv mě přeladí a usnu až napodruhé...Mám dojem, že je to společný rys panikářů. Nevzpomínám si, že by tu byl někdo, kdo by prohlásil, že má tuhle otázku smířlivě vyřešenou :(Katka, to, co popisuješ jsou příznaky PP, ale máš tam navíc výrazný depresivní akcent, nebezpečný myšlenkou na sebevraždu. Uhlídáš si to? Evi R., vážně jsem to o Anxironu a nenávykovosti nedávno někde četla. Beru ho 4 roky, účinnost nabíhala cca měsíc, nepozorovala jsem žádné nepříjemné vedl.účinky...Karle, často si říkám, že už jsem taková babka téměř plesnivá a jak píšeš, bude to tak. Jenom přemýšlím, jestli si to vůbec mám nechat potvrdit, když je to tak složité :-) Tvé věsomosti jsou úžasné a opakovaně mě fascinují...Jsem moc ráda, že máš přebytky zelenookých endorfinů :-)

Kájo, přečetla jsem tvůj příspěvek a musím říct, že jsi mi moc nepřidal. Jsem smutná z toho, že mi všechny podstatné testy vyšly negativní a přitom vlastně můžu být nemocná. Přitom ty negativní nálezy mi udělaly takovou radost a hned jsem si řekla, že je to "JEN" psychika, ale poté, co jsem si přečetla tvůj příspěvek, moje radost už není taková. Musím ale přidat svůj vlastní poznatek. Dokud jsem nebyla na všech možných gynekolog. vyšetřeních, netušila bych, že mám PCO syndrom, která je úzce spjat se vstřebáváním inzulínu v tkáních. Testy na cukr mám vždy v normě, ale doktor mi řekl, že v důsledku PCO mám větší dispozice ke kardiovaskulárním onemocněním. Kdyby mi nenabíraly FSH a LH hormony, tento závěr bych nevěděla....