Reklama

Kdy jste se naposledy počůrali? :-)

Míla (Po, 6. 10. 2008 - 16:10)

Tak to jsem rad že v tom nejsem sám že jsou na tom podobně i zvířata.

Klára (Po, 6. 10. 2008 - 16:10)

Ahoj všichni. Zůstala jsem dnes doma, protože jsem nachlazená. Mám teplotu, kašel, jsem unavená a taky pořád běhám na malou (asi ta teplota). Po škole se u mě zastavila ta moje príma kamarádka a spolužačka. Jmenuje se Darinka. Vyprávěla jsem jí všechno, co se mi stalo (to abych se počurala a pak přiznala byl její nápad) a taky jsem jí dala přečíst tyto stránky. Je moc hodňoučká. Moc mě litovala, ale řekla mi, že se nemám ničeho bát. Že prý už asi ví, jak mi pomůže. A já prý už nemusím dělat nic!!! Že prý uvidím, jen se nemám ničemu divit, ale že se nemusím ničeho bát. Nevím co plánuje a zda mi to pomůže, ale vypadala docele jistě, když mi to říkala. Už jen ten pocit je moc krásný. A Darča není nějaká kecka, která jen povídá a pak skutek utek. Znám ji jen pár let, protože se přistěhovala, ale je to moje nejlepší kamarádka. Když to všechno dobře dopadne, tak spolu za rok půjdeme i na stejnou vysokou:-) Tak už se nemohu dočkat, co vymyslela:-)

Kamil (Po, 6. 10. 2008 - 10:10)

Ivka: Myslel jsem to tak, aby sis s tím nedělala starosti a smála se jako doposud. Je to lepší zadržovat smích, to není moc zdravé. Okolí si pak zvykne na tvé nehody, tohle se může stát komukoliv. Psala tu holka, o které prostě rodina věděla, že se smíchy počůrávala. Prostě se pak jen převlékla a tím bylo hotovo. Jako pojistku je dobré se vyčůrat a také si můžeš dát do kalhotek vložnou plenku (např. ABRI LIGHT SUPER - http://eliska.sro.cz), která zachytí hlavní proud. Je nenápadná a kdyžtak můžeš tvrdit, že to máš kvůli svým dnům. Ale menstruační nepoužívej, ty moč nezachytí. Pokakání je holt ještě větší ostuda a "kamarádka" tě zradila.
Klárko, postel rozhodně ne! Zničíš si matraci a je potom spousta uklízení. S tou sousedkou jsi měla smůlu a naopak to bylo ještě horší. Doporučuji ti tohle: Až se na to budeš cítit, udělej další a snad poslední pokus. Vezmi si světlé kalhoty, nebo tmavé, podle toho, jak se budeš cítit. Počkej na den až budeš 100% vědět, že jsou doma všichni ti, u kterých chceš, aby tě viděli počůranou. Můžeš si to ověřit i mobilem. Někde v okolí domu to zadržuj co to půjde, pak běž někam, kde není tolik vidět. Až se počůráš, protože to neudržíš, běž domů patřičně zkroušená a pláči se nebraň, tohle je přirozená reakce, stalo se ti něco, co jsi nechtěla. A doma pak uvidíš ty reakce...
Osobně bych tohle ale nedělal. Myslím si, že to dopadne tak, že tě mamka bude ještě víc kontrolovat, nutit tě chodit častěji na záchod a taky to mohou rozkecat a dozví se to tvůj přítel, nebo tě pošle na vyšetření k doktorovi. Lepší bude, když půjdeš na terapii a tam tě naučí, jak se strachu zbavit. A tvoje mamka by mohla jít s tebou, aby viděla, co způsobila. Jaký máš pak strach. Přitom sama se určitě taky někdy počůrala, měla se zachovat jinak.
Mílo, počůral ses strachy. Měchýř se rychle naplnil jakoby z ničeho a jako obrana organismu před nepřítelem se měchýř vyprázdnil. Tohle mají i zvířata.

Atlas (Ne, 5. 10. 2008 - 22:10)

Majko a to jsi se počurala smíchy, nebo se Ti prostě nechtělo odcházet během filmu a neodhadla jsi situaci? Jaká byla Tvoje první reakce? A co jsi pak udělala?

Majka (Ne, 5. 10. 2008 - 22:10)

Já jsem se naposledy počůrala v kině v 20ti. Bylo to v létě, šla jsem sama na premiéru, před tím jsem se nevyčůrala, a naví c jsem si dala během hodiny litr a půl koly :(. Byla jsem úplně vzádu, tam nikdo nebyl a než jsem se zvedla, už jsem čůrala :(. Bylo jediný štěstí, že jsem neměla kalhotky a jenom sukni... Tak jsem se ak malá holka počůrala do sedačky :(...

Klára (Ne, 5. 10. 2008 - 21:10)

Ivuško, copak se Ti stalo??? Ty jsi se... počurala? Svěř se.

Ivka (Ne, 5. 10. 2008 - 20:10)

Ne to předtím nebyl průjem, ale máš pravdu v tom, že mám novou zkušenost :-(

Klára (Ne, 5. 10. 2008 - 18:10)

Mílo, nejlépe Ti asi poradí Kamil. Často sem zajde, tak vydrž.

Klára (Ne, 5. 10. 2008 - 18:10)

Ivko, co Ti mám povídat? Je to strašné! Alespoň že jsem nebyla odhalená... Jen doufám že Tobě se "něco nepovedlo" v minulosti a že nemáš nějakou novou trpkou zkušenost? To asi myslíš, jak jsi se pokakala, že? Jednalo se o průjem?

Ivka (Ne, 5. 10. 2008 - 17:10)

Tak Klárko vidím, že nejsem sama, komu v tomhle směru zase něco nevyšlo.

Míla (Ne, 5. 10. 2008 - 13:10)

Já normálně tyhle problémi nemám ale přiznám se
že nejsem žádnej hrdina a tak se mi už parkrát
stalo že když jsem se něčeho lekl a nebo se něčeho bál tak jsem se počural! Je to divnej
pocit když normálně nemáte potřebu a najednou
si čuráte do kalhot a nemůžete to zastavit.
Nevíte čím to může být?

Klára (Ne, 5. 10. 2008 - 12:10)

Máš pravdu Marťo. Jsem nachlazená, mám teplotu a na malou chodím snad po půl hodině. Ale nemám sílu nic podnikat.

Marťa (Ne, 5. 10. 2008 - 12:10)

Tak se teď dej hlavně do pořádku zdravotně, hodinu stát v chladu mokrá, to není nic příjemného. A nic si zatím nepředstavuj, kdo kde tě jak vidí. Máš chápavou kamarádku, zná tě určitě moc dobře, tak se poraď i s ní. Stále si myslím, že by ti časem ta terapie pomohla, ale teď se trochu srovnej a pak podumej znova. :-)

Klára (Ne, 5. 10. 2008 - 00:10)

Martinko, já utíkala do svého pokoje a ne na záchod proto, že bych musela úplně počuraná jít kolem té sousedky, a to jsem vážně nemohla. Tak jsem se schovala v tom svém pokoji a nechtěně se dopočurala za tou skříní. Moc jsem se bála jít pak z pokoje ven, pokud tam ještě byla sousedka. A převlékat se do čistého, když jsem byla od pasu dolů až do ťapek mokrá, to jsem prostě nemohla. Tak jsem stála celá mokrá za tou skříní snad, snad víc jak hodinu a brečela. Podemnou louže jako hrom. Tedy on tento flek na koberci nebude tak markantní, protože jsem trochu odsunula veliký fíkus, který tam normálně stojí. Ještě že mě takhle nenašla máma, to bych už opravdu nezvládla. Už se k tomu nevrátila, to je jedinné štěstí. Koberec jsem už pořádně vydrhla a až to trochu uschne, tam na to místo zase posunu ten fíkus. Ale legíny a kalhotky jsem ještě neprala, bála jsem se, že Mám všechno mokré svhované v igelitce za postelí. Nejraději bych všechno vyhodila, ale máma by se na ty legíny určitě ptala, mám je poměrně krátkou dobu. Tak to musím nějak zmáknout snad zítra. Já pochopitelně vím, že tohle počurání bylo naprosto zbytečné, ale přece se nebudu producírovat počuraná před sousedkou. Víš jak dlouho jsem se odhodlávala k tomutu činu před mámou a tátou, a když jsem to už udělala, ta se to tak pokazilo. Takže mám strach z počurání ještě větší. Ten pocit, že nemáš své tělo pod kontrolou, to je prostě otřesné! A jak jdeš po bytě a čuráš při tom naplno do kalhot, to je strašné. A to jsem si z nějakého důvodu představila, že mě v tomto stavu vidí přítel!!! Při večeři jsem málem rozlila skleničku s vodou, jak se mi třásly ruce a myslím, že mám i trochu teplotu. Možná hrůzou z toho nebezpečí z odhalení, možná ale i proto, že mi bylo v tom pokoji dost zima, jak jsem tam stála celá mokrá.

Marťa (So, 4. 10. 2008 - 22:10)

Klárko, jak jsi to pak vyřešila?? Jak jsi uklízela a prala a sprchovala se? Nebo ses převlíkla, až jsi trochu uschnula? Nevím, co ti mám teď psát....Máma se k tomu nevrátila? Přijde mi hloupé ti radit, abys to zopakovala, ale to by ses pak měla jít přiznat, aby to mělo ten terapeutický smysl, jinak si myslím, že bys prala docela zbytečně. Opravdu ti držím palečky, zvládni všechno.

Klára (So, 4. 10. 2008 - 18:10)

Ahoj. Já to chtěla udělat již dneska, vlastně se to stalo, ale nedokázala jsem to dotáhnout do konce. Byla jsem s mamkou v kuchyni a loupala jsem jablka na štrůdl. Už se mi opravdu moc chtělo (nebyla jsem od rána!). Nedokázala jsem vůbec sedět v klidu. Bylo to už moc nápadné a mamka mi řekla něco ve stylu: "proboha já se na tebe koukám už půl hodiny a nemůžu věřit svým očím, evidentně se ti chce čurat, tak běž laskavě na záchod, nebo se ZASE POČURÁŠ!!!!" V tom jsem se tak roztřásla, je jsem si hned učůrla do kalhotek. Byl to úplně stejně strašnej pocit, jako před lety. Nečekané vlezlé teplo, plné ostudy! To vlastně ani nebylo chtěnné. To začalo téct samo. Ale za chvilku se to zastavilo. Na světlounce modrých legínách se mi udělal menší tmavej flek v rozkroku, ale šel zamaskovat. Byla jsem studem úplně rudá. Než jsem ale stačila jakkoli zareagovat, tak zazvonil zvonek u dveří! Mamka si na mě ničeho nevšimla a šla otevřít. Sousedka přišla na pokec! Já celá mátožná vstala a najednou jsem začala nekontrolovaně čůrat. Jako když praskne hráz. Byla to neskutečná potopa a než jsem to zastavila, tak mi to teklo až ke kotníkům, hlavně zezadu. A po pár sekundách to začalo téct znovu, ještě víc. To se ovšem stalo při mém útěku do mého pokoje. Mamka si sedla do obyváku se sousedkou, které jsem se jen tak tak vyhnula. Prože jsem ale utekla do mého pokoje a ne na záchod, tak jsem se úplně počurala schovaná za skříní. Jako když mi bylo snad pět let a něco jsem provedla, tak jsem se tam vždy schovávala! Brečím ještě nyní. Počurala jsem se úplně ve svém pokoji a nenašla jsem odvahu to někomu říct. Asi bych to dokázala, ale ta sousedka!!! No, dala jsem se dopořádku, ale strašně jsem se bála jít do kuchyně a vidět se smámou. Bála jsem se že v kuchyni zůstla nějaká stopa a že mamka bude pokračovat v kárání o včasném chození na záchod. Krom pár zaschlých kapek na podlaze, kterých jsem si všimla jenom já, nebylo nic poznat. A mamka si už vůbec nevzpoměla na tento mini incidenet. Počurala jsem se, ale nepřiznala jsem se. Nevím, zda budu mít sílu to zopakovat. Původně jsemn to chtěla udělat až zítra, ale i když se odhodlám to zopakovat, nebude to mámě nápadné? Když by si vzpoměla na ten dnešek? Ach jo...

Marťa (So, 4. 10. 2008 - 14:10)

Klárko, pořád mysli na tu terapeutku. Když si tak vybavuju ty své pocity po cestě z koncertu, tak asi nejpravděpoobnější by bylo počůrat se před záchodem, žes to nestihla, a pak asi bychom reagovaly podobně, to značí zůstaly stát před dveřma WC, asi potichu plakat nebo naopak být úpně zticha a doufat, že někdo z rodičů tam přijde co nejpozději. Ty to chceš zkusit dneska?

Ivka (So, 4. 10. 2008 - 13:10)

Neboj, nejsi jediná kdo občas najde hnědou čárku, ale tehdy to mělo do hnědé čárky daleko, byly to pořádně plné gaťky a nezůstalo jen u nich.
U té kamarádky jsem se skoro úplně počůrala, ale to mokro mi končilo tak pod koleny a ještě se mi trochu chtělo, ale to už se dalo udržet, ale alespoň to neteklo po zemi. A jak to plánuješ ty?

Klára (So, 4. 10. 2008 - 13:10)

Myslíš? No ale Ty jsi se stejně počůrala skoro úplně, ne? Chtělo se Ti pak ještě na záchod? Po té, co Tě kamarádka odhalila?

Klára (So, 4. 10. 2008 - 13:10)

Ivko, ještě jedna věc. Třeba Ti to pomůže. Já se tedy nikdy nepokakala, ale párkrát se mi stalo, že jsem večer našla více či méně umazané kalhotky. A jednou to bylo docela dost. Bylo to na táboře, ještě před mým problémem s počuráním. bylo mi tehdy asi 11 let. Chtělo se mi na velkou, ale nestíhala jsem ani jít na nástup. V jednu chvilku se mi chtělo tak moc, že jsem se musela zastavit a přitisknout půlky úplně k sobě. Cítila jsem ohromný tlak, ale nepustila jsem to. Po chvilce tlak odešel a já uháněla na nástup. Odpoledne jsem se byla vyprázdnit na záchodech, ale tam byla taková tma, že jsem pořádně neviděla na prádlo. Až večer, když jsem si stáhla kraťasy, tak se kamoška začala smát, že jsem "po....." Nebyla jsem pokaděná, ale kalhotkách byla hrozivě velká "hnědá čárka" a několik menších. Tehdy jsem taky začala natahovat a prosit kámošku, abz to nikomu neříkala: Byla moc fajm, Přestala se smát, řekla mi, aby si oblékla zase ty kraťasy a šla se vysprchovat. Ty kalhotky jsem nedokízala moc dobře vyprat, tak jsem je raději vyhodila. Párkrát, zcela výjímečně tu hnědou čárku najdu i nyní, ale jak jsem již psala, vždy se snažím kontrolovat, když jsem sama. Uff, snad nejsem sama, komu se taková mini nehoda stává. Dál už ale psát nemůžu, jak se mi chce čůrat.

Reklama

Přidat komentář