Deprese

Mám dotaz. K psychiatrovi se dá objednat bez doporučení obvoďáka, nebo je to potřeba?
Děkuji za odpověď.

Terezo, přesuň se se svým dotazem na chat "Panická porucha 6", tam teď chodí hodně čerstvých maminek a ty mají tuhle problematiku celkem zmapovanou. Nevím, jestli právě Tritici lze brát, ale lékařu dovolují brát budoucím maminkám některá antidepresiva. Kromě toho, spoustě žen vymizí panické projevy v těhotenství docela, protože těhotenské hormony přeladí chemicky tělo tak, že to panické poruše nesvědčí. Mám PP od dětství a mám taky 3 dnes už dospělé děti. V těhotenství jsem se vždycky cítila naprosto zdravá a výrazně lépe, než netěhotná :-) Před pár lety jsem se v odborné literatuře dočetla proč tomu tak je.

nazdarek,precetla jsem si par prispevku a dostala odvahu sverit se se svym problemem a poprosit vas o radu,uz druhy rok uzivam antidepresiva tritico 150mg a tim celkem zvladam sve panicke stavy,ale uz nekolik tydnu me trapi otazka jestli mohu tento lek uzivat behem tehotenstvi a jesli tim nejek miminku neublizim,je mi 28 a tak uvazuji o rodine.Budu moc vdecna za kazdou odpoved,

nazdarek,precetla jsem si par prispevku a dostala odvahu sverit se se svym problemem a poprosit vas o radu,uz druhy rok uzivam antidepresiva tritico 150mg a tim celkem zvladam sve panicke stavy,ale uz nekolik tydnu me trapi otazka jestli mohu tento lek uzivat behem tehotenstvi a jesli tim nejek miminku neublizim,je mi 28 a tak uvazuji o rodine.Budu moc vdecna za kazdou odpoved,

nazdarek,precetla jsem si par prispevku a dostala odvahu sverit se se svym problemem a poprosit vas o radu,uz druhy rok uzivam antidepresiva tritico 150mg a tim celkem zvladam sve panicke stavy,ale uz nekolik tydnu me trapi otazka jestli mohu tento lek uzivat behem tehotenstvi a jesli tim nejek miminku neublizim,je mi 28 a tak uvazuji o rodine.Budu moc vdecna za kazdou odpoved,

Adél,jsi ještě mladá.Musíš bojovat a jít dál.Řekla bych,že to, co popisuješ, je typické pro depresi.Při návštěvě psychiatra dostaneš určitě antidepresiva.Časem ti to začne zabírat.Možná by bylo dobré změnit práci. Když nemáš děti, máš hodně šancí.Já se léčím asi 13 roků.Někdy je lépe, někdy je hůř.Ale PP problémy jsou v nás nějak zakodovány a vystartujou, když to nejméně čekáš.U mě je nejhorší únava. S tím bojuji už mnoho let.V tvé věku jsem byla čiperná a ok.Teď je to fakt krize,je to tím,co je kolem nás.Mě taky máloco motivuje,jsem uzavřený typ a není to dobré.Tak to má většina lidí s PP.Zkus toho psychiatra a uvidíš.Určitě se Ti to zlepší.

Dobrý den,
přečetla jsem si několik stránek této diskuse a moc by mně zajímal váš názor na můj problém, který trvá už přes měsíc a půl a je to pořád horší. To co budete číst je moje připravené psaní k psychiatričce, ke které mně objednal můj psycholog, ke kterému chodim, aby mně zbavil strachu z pavouků, který mě hodně omezuje, jenomže poslední dobou jsem se na to už vůbec nedokázala soustředit, tak jsem to na něj ve středu vybalila. Už když tohle píšu tak mi je dost špatně co si o mně asi pomyslíte, a aby to nebylo ještě horší, ale na druhou stranu mi to je i tak nějak jedno, vůbec nevím co si mám myslet, ale teď už ten můj dopis doktorce. Mám ho v případě, že o tom nebudu schopná mluvit, tak aby se mnou neztrácela čas, vypsala jsem všechno co se semnou děje, protože když o tom začnu mluvit tak hned začnu brečet stáhne se mi hrdlo a nemůžu to překonat.
- nikde mě to nebaví (doma, v práci, mezi lidma, na zábavách

tyhle pocity znám....to všechno je stres .rozhodně se neboj že by v tobě bujel nádor...měla bys řešit jiný problé, a ten je strach ze smrti

Palo, jsem ráda, že Ti to pomohlo. Vím,že je moc důležitá podpora druhého. Já mám dobré rodinné zázemí, tak jsem ty léky mohla vysadit.Již se léčím od r.1999.Teď jsem doma a docela v pohodě.Ty pocity na hrudníku jsem měla právě tehdy.Nyní spíš prášky odmítám a snažím se relaxovat.Je to obtížné onemocnění a boj - osobní. Lidi to odsuzují a myslí si, že jsme nemakačenkové. Poznáš to sám a dáš mi v mnohém za pravdu. Bojuj!!! J.

Ahoj Janino,
děkuju moc za odpověď. Hned je mi tak nějak líp. Budu se snažit to nějak od sebe odhazovat, ale chce to asi čas, odholání, sebedůvěru... a snad to bude lepší. Měj se moc hezky, pěkné svátky a šťastný nový rok, kdyžtak někdy napíšu, jak se mi daří v boji s tou potvorou :-)
Ještě jednou díky a ahojda

Palo,ten stav je normální při léčbě AD.Měla jsem to taky. Moc se nepozoruj, s věkem se to zhoršuje. Bývá u toho i šílené pocení a třes, to jsou vedlejší účinky. Já sama nikam nechodím, protože se mi často udělá nevolno a musím si sednout. Taky mívám ten strach. Patří to právě k depresi.Chodím na nákupy s dětmi a moc nepospíchám,pozor na stresy.Jednou provždy jsme onemocněli a můžu Ti říct, že se toho už nedá úplně zbavit. Je potřeba se s tím smířit a žít dál. Lidi tuto chorobu neberou, nechápou nás a dá se říct, že to i odsuzují, jsme prostě jednou provždy zaškatulkovaní.Držím Ti pěsti,někdo je na tom ještě hůř....J.

Aby mohlo několik amerických firem profitovat na Irácké ropě musejí dnes a denně zemřít američtí vojáci. Ropa je jediným důvodem Americké okupace Iráku. Aby byl důvod proč válčit a okupovat Irák muselo zemřít několik tisíc lidí v New Yorku 11. září 2001. Seznamte se s více informacemi o největším podvodu této civilizace na http://911.yweb.sk

Zdravím všechny,
trpím depresema a beru prášky TRITTICO, které mi předepsal psychiatr. Cítím se lépe, ale mám několikrát denně takový divný pocit na levé straně hrudníku. Není to bolest, ale takové divné šimrání nebo zavibrování nebo co?!?!? Jo a občas jsem skoro celý den malátný, něco jako bych měl horečku nebo tak a u toho vždy znervozním, že se mnou něco je a celý den nad tím uvažuju a jsem z toho špatný...EKG, rozbory krve...jsou v pořádku. Má někdo podobný problém? Je to normální? Mám strach. Prosím napište. Díky, Palo

Roman, Efectin mi bol predpísaný namiesto Cipralexu, lebo Cipralex nejako nezaberal na ranné pessimy. Efectin som bral 6 dní a stav sa mi tak zhoršil, že som sa musel vrátiť opäť k Cipralexu.

Ahoj všichni, nevím, kam se obrátit, depka se začala týkat i mě, mám velké problémy v rámci rodiny - jak s rodiči, tak s dítětem, už jsem na tom tak, že nezvládám ani vstát z postele---

Tak přijď na www.help24.cz tam jsou rozsáhlé diskuze k depresím

Lidičky, pište sem..., pište, všichni koho deprese trápí a prohání... pomožme si alespoň takto

Dobrý den milá Martino. Číslo 82 značí ročník mého narození ( 1982 ).Chtěl jsem se alespoň trochu odlišit od ostatních Pavlů. Ale jinak Vám děkuji za Váš zájem, přeji hezký den a klid v duši. Pavel 82

Pavle 82,
asi máte hodně let. Musíte se chtě nechtě smířit s případným odchodem z tohoto světa svých blízkých i s tím, že Vy sám ani já tu nebudeme navždy. Pokud by Váš kamarád nedej bůh i zemřel, tak zapřemýšlejte, s kým jiným byste si chtěl popovídat, kde byste toho člověka hledal. Máte-li chuť či potřebu si vyměnit pár písemných slov i se mnou, napište na e-mail mati.h"seznam.cz I když mně je zatím 35 let, dokážu komunikovat téměř s kýmkoli a téměř o čemkoli. Hodně sil! M.

Jeden starý, 92-letý, drobný, vyrovnaný a hrdý muž,
který je každé ráno úderem osmé zcela oblečen, s vlasy moderně
učesanými a důkladně oholen,
i když je slepý, se dnes stěhuje do pečovatelského domova.
Jeho 70-letá manželka nedávno zemřela, a tak je přestěhování nutné.
Po mnoha hodinách strávených trpělivým čekáním v hale pečovatelského
domova se mile usmál,
když mu bylo sděleno, že pokoj má připraven.
Když své chodítko vmanévroval do výtahu, poskytl jsem mu vizuální popis
jeho malinkého pokoje,
včetně prostěradel zavěšených na okně.
"Moc se mi to líbí," spustil nadšeně jako 8-letý kluk, který dostal
štěňátko.
"Pane Jonesi, ještě jste ten pokoj neviděl, počkejte. "
"To s tím vůbec nesouvisí," odpověděl.
"Štěstí je něco, o čem rozhodujete dopředu.
Jestli se mi pokoj bude líbit nebo ne, nezáleží na tom, jak je uspořádán
nábytek záleží na tom,
jak si upořádám mysl. Už jsem se rozhodl, že se mi pokoj bude líbit.
Je to rozhodnutí, které učiním každé ráno, když se vzbudím.
Mám možnost si zvolit; mohu strávit den v posteli a probírat se
potížemi, které mám u různých částí svého těla a které už nefungují
nebo vstát z postele a být vděčný za ty, které dosud fungují.
Každý den je dar, a dokud budou mé oči otevřené, budu se soustředit na
ten nový den
a všechny šťastné vzpomínky, které jsem si uchoval.
Právě pro tuto chvíli svého života.
Stáří je jako účet v bance. Vybírat můžete to, co jste si uložili.
Takže, má rada zní: ukládejte hodně štěstí na svůj bankovní účet
vzpomínek!
Děkuji za váš podíl na naplňování mé vzpomínkové banky.
Já sám stále ještě ukládám."
Mějte na paměti pět jednoduchých pravidel pro štěstí:
1. Oprostěte své srdce od nenávisti.
2. Oprostěte svou mysl od starostí.
3. Žijte jednoduše.
4. Dávejte více.
5. Očekávejte méně.