Reklama

Deprese

Monika (Pá, 5. 8. 2005 - 14:08)

ahojky,tak ja jsem se rozhodla udelat pre sebe neco víc,kromne papání léku a dneska jsem byla na prvním sezení u doktorky,která provádí BIOFEEDBACK,neni to sice levná záležitost,ale doufám,že to prinese nejako pozitivní účinky,vyhrabala jsem to nekde na internetu a můžu vám říct,mám taký zvláštny pocit,po dlouhé dobe jsem se trochu uvolnila,tak jsem zvedavá jak to pude dál,držte se všichni papa Monča

martina (Čt, 4. 8. 2005 - 14:08)

Ahoj paní doktorko a všichni ostatní,již před několika lety jsem psala obdobný dota a předpokládala jsem, že se problém mojí švagrové vyřeší. nevyřešil, spadla do toho ještě hlouběji. Již minimálně čtvrtým rokem trpí depresí. Byla hospitalizovaná v nemocnici v Brně-Bohunicích, kde prodělala i 10 elektrošoků( min. počet je údajně 6, ale jelikož měla sebevražedné úmysly, tak jich absolvovala více) Doufali jsme, že se její stav zlepší, ale nikoliv. Užívá pravidelně antidepresiva, nějaké léky na uklidnění. Její psycholožka jí¨řekla, že už neví , co sní má dělat. Tak byla už tak zoufalá, že si zažádala o důchod, ale ten jí nedali, neboť její stav není hoden. I když její neustále špatně, ráno třeba 2 hodiny probrečí, pořád se lituje. Práci, kterou dělala, tak musela opustit, protože na to nestačila. Teď chodí alespoň uklízet na tři hodiny de, ale i to se jí zdá někdy nezvládutelné.Před třemi lety se rozvedla, ve čtyřiceti letech, a to byl pravděpodobně velký impuls ke vzniku deprese, neboť teď toho všeho pořád lituje a chtěla by vše vrátit. Ale už to bohužel nejde. Celá rodina je tímto postižena, protože nevíme, jak jí usnadnit její život. Je to ale hrozně těžký, protože ona sama, jak se mi zdá, nemá o nic zájem, nic ji nebaví,netěší.Tak nevím, co dělat.Snad se někdo najde, kdo mi dokáže poradit.Díky.Martina

martin (Út, 2. 8. 2005 - 16:08)

ahoj moniko když si přečteš asi tak 15 článků nazpět zjistíš že v tom opravdu nejsi sama jsou tu tak prima lidičky že vše vysvětlí pomůžou poradí jan se ptej nedus to vsobě i já jsem na začátku ale asi dál než ty beru taky AD a už se za to nestydím a jsem i srovnaný že to bude napořád jak píše milan ale co snad chcem si užívat života a ne živořit je to nemoc jako každá jíná jen pitomec ti řekne že jsi blázen když chodíš k psychiatrovi toho neřeš jen se pousmáěj ten má starosti sám se sebou je tu spoustu rad a strastí jenom co jsem psal já že se poučíš ale fakt důležitá je léčba tak jako si sám nevyléčíš zlomenou nohu nabo žloutenku nevyléčíš ani depresy mě to hezky popsal můj doktor když jsem mu řekl že jsem si myslel že to zvládnu sám bez AD řekl že kdybych přemohl depresy tak o mě napíše knihu a do smrti nemusíme dělat takže to ještě nikdo nedokázal tak se drž a piš to pomůže také martin

Jenda (Po, 1. 8. 2005 - 07:08)

Martine, mail je aktivni pod mym jmenem, jinak novotnyjan75"seznam.cz.Snad to projde, server mi porad pada. Jenda

Kate (So, 30. 7. 2005 - 23:07)

Ahoj.Mam 25 rokov a pred pol rokom som sa rozisla s chlapcom,s ktorym som zila dost dlhu dobu.Vlastne on ma opustil.Od vtedy mam velke psychicke problemy.Vsetky tie priznaky,co prezivate sa objavuju aj u mna a ja neviem ako s tym mam bojovat.Som vycerpana.Navstevujem psychologa a dufam,ze to coskoro prejde a ja zase budem zit normalny zivot.Drzim palce Vam vsetkym.

Monika (Pá, 29. 7. 2005 - 21:07)

ahojte všichni,je mi 22 let,asi pred 2 lety se u mne začali projevovat vám známe príznaky,pocity uzkosti,deprese,a hlavne chvení celého tela,hlavne rúk,to mne stvalo nejvíc,smáli se mi že mám obsták,že moc chlastám,tak jsem se už pak až doted alkoholu ani nedotkla,ale samozrejme to nepomohlo,jeste se to zhorsovalo,pak jsem se jednou temer zroutila v praci,tak jsem se rozhodla nejak to resit a skoncila jsem u psychiatra,brala jsem temer jeden rok remood,bylo mi o neco lip tak jsem se ho chtela co najrychlij zbavit,od začatku tohto roku ho neberu...a je to tady zas,vcera jsem málem omdlela v práci(to horko me taky nepomohlo),a cela jsem se trásla, je mi špatne už asi 2 tejdny,ani neurol mi uz nepomoh ale,myslela jsem že to nejak prejde(nejaky zazrak ),nechtela jsem k psychiatrovi ,protože jsem si myslela,že už mám byt zdrava a že to neni normálne že mám zas ty stavy,kdyz jsem se nato tak dlouho lecila,takze zas beru remood, jsem zvedava jak to dopadne,nekdy si pripadam jako nenormalna a uplne neschopna,ale jsem rada ze jsem nasla tuhle stranku,citam se lip,kdyz vim ze v tom nejsem sama budu rada kdyz se mi nekto ozve,dekuji Monika

martin (Pá, 29. 7. 2005 - 12:07)

ahoj honzo tvůj mail jsem nenašel tak snad se připojíš tento týden je líp je docela dost práce ale takové ty pocity prázdnoty stále jsou o to více ted když jsem sám ale docela s nimy už umím pracovat jak jste mě naučily tak tím tak projdu stále a le nacházím výčitky a hryzání svědomí ted v tom vedru je to ubíjející ale u bazénu se snažím odreagovat a zabavit činností mám čím dál větší pocit že nemůžu s nikým být že mi každý vztah zkončí nevím čím to je že nedokážu ve společném soužití uspět moc ti závidím že užíváš dovču s přítelkyní a vaším přírůstkem tak až budeš mít chvilku ozvi se zatím jo a pro milana beru lék remerol takové sladké tablety prý je jeden z nej ale mám vydržet je to necelé 2měsíce tak uvidíme myslím že i můj lékař je ten nej v praze na ikemu doktor Honzák tak se mějte martin

Jenda (Út, 26. 7. 2005 - 10:07)

Cau Martine, dlouho si nenapsal, tak je asi vsechno lepsi nez jsi psal driv a jsi na dobre ceste byt v pohode. Ta trpelivost se vyplati uvidis. Odjizdime s nasim, zatim nezvladatelnym a neunavitelnym, psikem na dovolenou, takze jsem spis na mailu viz vyse. Mejte se a uzivejte leto nez prijde podzim. Jenda

Milan (St, 20. 7. 2005 - 15:07)

Ahoj,prezrel som si ešte raz predchádzajúce články a zistil som že problémy u Martina začali pred štyrmi rokmi. Neurol je liek ,ktorý je dlhodobým užívaním návykový, neviem či ti ho niekto predpisoval ale ak áno, asi by bolo potrebné zmeniť lekára alebo sa otvorene o lieku s ním porozprávať. Antidepresív je v súčasnej dobe ve?a, medicína dobre v tomto smere pokročila, je nevyhnutné vydržať a nájsť ten pravý. Myslím si, ako som už poznamenal minule, lieky je jedna vec, poh?ad na život druhá. Život na dedine je dosť jednotvárny, človeka netešia veci ktoré mal rád a čo sa týka tvojej priatelky, ktorá nemá pochopenie k tvojej chorobe, možno to bude znieť tvrdo ale najlepšie bude skončiť taký vzťah a poobzerať sa po druhej. Prázdne chvíle vyup?ňaj činnosťou, kontaktuj sa s ?uďmi. Viem že v stave depresie to nejde, viem že každé ráno má človek problém pozberať posledné zbytky síl aby vôbec existoval, ale keď problémy pomynú vrhnúť sa do víru života bude nutné. Stereotyp ubíja, ale aktivita pozdvyhuje. Takže vyčkaj na ten pravý liek, prekonaj to čierne časové obdobie a stav bude nakoniec vyrovnaný. Pod?a štatistík 80 % pacientov sa vylieči po absolvovaní prvej kúry, no a my ostatní sa budeme napchávať liekmi celý život. D?žka liečby je u každého iná, ide o mesiace. A treba mať stále na pamäti že za to môže chemická nerovnováha v mozgu. A tú je treba dať do poriadku.Milan

Jenda (St, 20. 7. 2005 - 13:07)

Martine, ja se taky to "radovat" musel naucit a pak jsem zjistil, ze me bavi se spis zajimat o to kam s pritelkyni vyrazime, planovat trochu do budoucna a ted pes, a na svoje depky mam tak malo casu a to je dobre. Hlavne se nelituj a neber to jako prohru, kdyz jste se rozesli, aspon se poucis do dalsiho vztahu, co nefungovalo a na sobe muzes prece makat porad, to je lepsi nez se snazit zmenit toho druhyho, to totiz jde o hodne hur :)

martin (St, 20. 7. 2005 - 12:07)

ahoj dík za odpo když já si nemyslím že za to nestojí určitě jí mám rád ale jsem především zahleděnej do sebe a to mě štve pořád mám ty výčitky že jsem zklamal že to není o depresi ale o mé osobnosti vůbec je mi 32 a o to víc se zabívám budoucností co děti rodina atd. jenže což je asi pravda bojím se zodpovědnosti bydlím na vesnici takže máme psa mám i holuby co závodí ale jak je takhle na prd nic mě nebaví já ti tak závidím tu pohodu radovat se z loužiček já už se snad radovat ani neumím vše mě se..

Jenda (St, 20. 7. 2005 - 07:07)

Ahoj Martine, uvidis ze to pujde, trpelivosti se ucis a to je zaklad, vsechno opravdu nejde hned. A se vztahem se netrap, jesllti opravdu duvod proc od tebe odesla byla tvoje depka, tak za to nestala. Musis najit partnerku, ktera to bude chapat. Ale ty s ni musis komunikovat, aby vedela co a jak. Kolik ti je let?Vcera jsme si poridili stene! Doporucuju! Nemam vubec cas myslet na depku, musim se tocit kolem nej, zatim teda kolem louzicek, ale uz se tesim az budeme vyrazet ven na vylety. Tak se drzte.

martin (Út, 19. 7. 2005 - 16:07)

brát léky je jedna věc a jestli zabírají druha já jsem asi na začátku užívání tak musím být více trpělivý snad se to bude jen zlepšovat s těma myšlenkama to zkouším nechat jim volný průběh no dík za raduzatím se jen učím ale je o malinko líp vztah je v troskách to je nejhorší ted zůstat sám z toho mám obavy jsem strašně rád že tu jste se mnou že mi radíte dík moc jste báječní jen já si dělám výčitky jak stojím za prd holka mě nechala co taky se mnou a mojí depkou tak zas pár vět do naší vrby dík za další

Jenda (Út, 19. 7. 2005 - 12:07)

Ahoj vsichni, Milan to napsal bezva.Martine, na to jsem zapomnel, co je taky dost dulezity, nechat myslenkam pri obtizich volny pruchod a pochopit a smirit se s tim, ze mozna budes brat leky do konce zivota, nic na tom neni, lide na cukrovku a jine nemoci to take maji na cely zivot, a da se s tim zit. Co jsou obrovske problemy ve vztahu? Ten hlavne potrebujes mit vyrovnany. Jenda

martin (Po, 18. 7. 2005 - 16:07)

ahoj vsichni milane napsel jsi bezva článek snad o mě mám deprese 4roky a až do letoška se je snažil jen tak zahánět neurolama děsně jsem se trápil nechtěl jsem se smířit že chodím k psychiatrovi nejaře se to rapidně zhoršilo takový depky vše popisuji o kousek výš nejvíc strach z budoucnosti méněcenost sebevr myšlenky strach ze samoty nic mě nebavilo no hrůza tak jsem dostal remeron jak píšeš jenže jde to pomalu k lepšímu beru ho 5týdnů mám strach že se to nezlepsí a zkončím v blázinci do toho obovské problémy ve vztahu každou radu beru pomáhá to

Milan (Po, 18. 7. 2005 - 13:07)

Milá Katka, Martin, Jendo a starí známi Dajari, Pajka, Ivan a ostatní, práve som prišiel od doktorky s liekmi na depresiu a ako vidím, je Vás tu dosť nových, ktorí ste stretli nám známu "kamošku" depresiu a na vlastnej koži sa sňou oboznamujete.Rady, ktoré môžete od nás na tejto diskusii dostať sú určite rovnaké a treba dodržovať nasledovné. Ak ste už v osídlach danej choroby, je nevyhnutné pravidelne navštevovať lekára, či už máte predsudky alebo nie a čo sa týka okolia že čo povie, no k tomu len to?ko, nech Vám vlezú všetci na hrb, nikto nemá právo sa akoko?vek vyjadrovať k Vášmu životu. Ak je to potrebné , využívajte pri medikamentóznej liečbe aj psychoterapiu, športujte a čo je hlavné, pri akejko?vek príležitosti komunikujte so spoločnosťou a vyh?adávjte ju. Sám medzi štyrmi stenami v byte, to je naozaj na porazenie. Lieky ktoré máte predpísané lekárom sú, ako spomenula Dajari, ušité na mieru každého. Ja, teraz po piatich rokoch užívam remeron, ktorý mi sedí najlepšie. Inak je to siedmy liek v poradí, takže treba vyčkať. Som vyrovnaný s tým že pravdepodobne budem musieť brať lieky do konca života a už to beriem ako súčasť výživy. Od prvého ataku (2001) som vysadil lieky po troch rokoch, no a kolaps zákonite prišiel na jeseň 2004. Odvtedy som znova na liekoch , pričom stav sa mi upravil až po štyroch mesiacoch. Teraz je to preč, je to vďaka liekom, pravidelných návštevách lekára, a v kruhu rodiny a priate?ov otvorene hovorím o svojej chorobe. Niekto z Vás chcel radu, ako si pomôcť sám z depresie. Mne trvalo roky kým som pochopil jedno, tak ako si človek nevylieči svojou vlastnou vô?ou rakovinu, zápal plúc alebo obyčajnú chrípku, tak ani depresia neprejde sama od seba. Je naozaj nevyhnutné v stavoch depresie si zachovať chladnú hlavu, myšlienky ktoré sa v hlave roja nechať prechádzať a nezaujímať k nim žiadne stanovisko. Sú to len výplody vyplývajúce z chemickej nerovnováhy v mozgu a ako prišli tak odídu. A ak prídu znova, ste už pripravený im čeliť. Dá sa to nacvičit autogénnym tréningom, ako na to, to Vám povie Váš psychiater alebo psychológ.Alebo si zadajte do vyh?adávača heslo autogénny tréning a na internete nájdete o ňom dosť článkov. Mne osobne sa podarilo nacvičiť si dané cviky, spájam to s cvičením jogy (necvičím doma ale čo najviac v kolektíve)a relaxáciou. Z aktívnej športovej činnosti mi najviac pomáha beh, nako?ko mi štyridsiatka klepe na dvere musel som sa premáhať do toho, pretože lenivosť a pohodlie bolo prednejšie. No a teraz som v pohode ale stále na sebe pracujem a pracovať na sebe musíte aj vy. Lieky a pomoc psychiatra je jedna vec, je ale potrebné urobiť si poriadok sám v sebe. Dnešný život je príliš tvrdý a čierne myšlienky prevládajú. Musíte si vytvoriť určitú rovnováhu dobrého a zlého a sem tam si urobiť aj srandu zo seba. V predchádzajúcich príspevkoch som sa raz zmienil, čo mi radila moja lekárka.Mám , samozrejme v duchu, zdraviť stromy, domy, bránu, ploty, psov, predstaviť si ako peknú slečnu čo ide oproti mne okadil vták a podobne. Znie to divne, ale nálada trocha poskočí a ak to spravíte raz, dva alebo sto krát, Váš mozog si to podvedome pamätá a v budúcnosti pozitívne využije. Takže to nevzdávať a držím palce. Milan

Jenda (Pá, 15. 7. 2005 - 15:07)

Martine, srovnej si ten vztah a pak uvidis, ze se to posune dopredu. Kdyz vis, ze o soucasnou pritelkyni nestojis, nechape te, a jsi s ni jen abys nebyl sam, tak to ukonci, neni to fer ani vuci ni a pak treba najdes takovou ktera ti bude vyhovovat.Ale aby to, az budes sam, kdyz vis ze samota te desi, nebylo jeste horsi. S tim sportem to znama taky me to nekdy stve, naladu mam z minuty na minutu jinou a na sport muzu zapomenout, ale tak si uziju i toho, jen relaxuju a jdu treba na kolo az je to lepsi. Jen zadny vycitky a do niceho se nenutit. Pak uvidis, ze to bude lepsi.

Dajari (Pá, 15. 7. 2005 - 13:07)

Vždy má smysl řešit-Katko!!!!!Nic nevzdávej!!!Já jsem v tom mnohem déle než Ty.Taky bojuji.Poraď se s doktorem,co dál a řekni mu,co cítíš.Je to důležité.Ty sama jsi důležitá!!!

kata (Pá, 15. 7. 2005 - 12:07)

Ahoj Romi...ja vim ale to se neda vydrzet...fakt uz s tim ani nechci nic delat,dneska uz ssem se rozhodla,uz se to neda.antidepresiva sem brala 5 let,snad vsecky druhy.psychiatry uz nechci ani videt,jeden byl horsi nez druhy.ani to nechci rikat cizimu cloveku,kazdy se na me diva jak na psychopata.kazdy den aspon piju uplne nejvic,dneska du zas a mam v planu to uz skoncit.rodice uz jsou ze me tak nastvani ze myslim ze jim stejne bude lip kdyz tu nebudu.fakt uz se to neda vydrzet.diky moc ze sta nekdonapsal,uz nema ale smysl u me neco resit.tak se mejte hezky.k.

martin (Čt, 14. 7. 2005 - 16:07)

ahoj honzo právě že mám vztah a to mě ubíjí jen samej sobec ignorant bezohlednej nebaví mě to ničí mě to ale jsem s ní snad abych nebyl sám ze setrvačnosti na sex nemám náladu ale jiný holky mě berou moc samotu právě vyhledávám co nejnín snažím se pořád něco dělat nebýt sám koníčky mám i sport ten mě baví no baví podle toho jak mi je asi si musím vyřešit ten vztah potřeboval bych najít nějakou co by mi sedla starší nejlíp a dokázat se vyrovnat s těma výčitkama se svědomím a strachu z toho co bude dík moc za rady i další

Reklama

Přidat komentář