Deprese

Rozbité zrcadlo.Stojím před obrovským zrcadlem a přivírám oči.Fantazie vykresluje krásné obrazy,naplněné touhy bez omezení,bez omezení nemoci.Nechávám se unášet,prožívám sen o zdraví.Vím,že jde o sen.Vím,že to může být nebezpečné,ale..co když...najednou se podívám a vidím pravdu.Je tak nehorázná,tvrdá a krutá.Mám vztek.Rozbíjím zrcadlo.Střepy s řinkotem padají k zemi.Jsou jich tisíce a v každém je můj odraz.Couvám a zraňuji se.Stojím holýma nohama mezi střepy zrcadla,není kam se postavit.Jsou všude kolem.Měla bych je zamést.Ale jak po nic projít?Každý krok vytvoří novou ránu.Pláču bolestí.Vím,že přejít musím.Jiná cesta není.Tak já jdu...

trankvilizér

chcela by som sa opytat co je to ten trankvilizer. ? dakujem

ad: Nicka - sedíš doma a všetko ti padá na hlavu, necítiš žiadnu radosť a máš pocit že ťa všetci len využívajú, hlavne rodina. Pripadá mi to ako depresia plynúca zo stereotypu a v tomto prípade by išlo o exogénnu depresiu ktorá sa liečením zmierni po 2 - 3 týždňoch a do dvoch až troch mesiacoch prejde úplne. Trvá to dlho, to určite ale výsledok stojí za to. No a ktvojej rodine. Tiež mám rodinu, ktorá ma z času na čas vytočí ale to patrí k životu, len je potrebné si zadeliť úlohy. Pravdepodobne hovoríš na všetko len "áno" ale skús sa naučiť povedať rázne nie. Nenavarím , nepoupratujem, neožehlím a podobne. Jedna moja príbuzná sa takto zachovala a predstav si že to zabralo a funguje to. Úlohy v rodine sú podelené a ostáva viac času na spoločné chvíle strávené spolu. Myslím si, že to že si frustrovaná, ťa napokon vyhecuje do činnosti. Odporúčam dve veci a to návštevu psychiatra / predsudky bokom / a naučiť sa to čarovné slovko " nie" a aj po použiť. Veci sa určite pohnú dopredu. Inak keď ma niečo poriadne naštve, tak v pivnici mám naplnený mech drevenými pilinami, ved?a neho basebalovú palicu a poriadne sa tam vytrieskam. A zaberá to.Ostatní, málo píšete, ďakujem za gratulácie ku skúškam, spúšťač to určite u mňa nie, nako?ko na sebe pozorujem kladný vplyv školy. Pravdepodobne som citlivý na prudké zmeny počasia a z toho boli tie depresie. Teraz je zasa fajn , lieky beriem stále ďa?ej, no a predo mnou ešte tri skúšky niekedy v júni.Majte Milan

Sedím u PC a od rána už hulím asi 20.cigaretu. Je mi blbě psychicky, je mi blbě fyzicky. Mám šílenou depku a neumím si s ní poradit. Mám dojem, že se kolem mě všechno "hroutí"- rodina nejvíc. Mám tu šíleně práce a nic nezačínám dělat, protože je mi předem jasné, že to všechno nemůžu stihnout a stějně ať udělaám cokoliv, rodina to neocení.

U bipolární poruchy mi teď bylo naordinováno Lithium Carbonicum, což by mělo vést ke stabilizaci nálad. Lék se může užívat pouze pod dohledem lékaře s pravidelnou kontrolou hladiny líthia v krvi. Psychoterapie je dobrá jako podpůrná léčba, ale jak Pajka správně uvádí u endogenních depresí nepostačuje, je nutná medikamentózní léčba.Milane, alespoň dodatečně gratuluji ke zkouškám.ZdravíIvan

Michal - sociální fobie. U fobií terapie může slušně pomoci, ale u endogenních depresí či bipolárních poruch? V tom jsem skeptik a myslím si, bohužel... :( a mohu se mýlit

Dva emaily od MichalaPrvní:Muj problem je v tom ze kdyz sedim nekde s prateli a nekdo se na mne treba divne podiva nebo se na neco zepta, najednou dostanu hrozny strach. Tresou se mi ruce stahne se mi hrdlo a kdyz promluvim tak se to jeste zacne stupnovat. Pritom nemam jediny duvod k takovemu stavu.Hrozne mi to nici zivot, neustale na to musim myslet, nejhorsi je ze kdyz jdu na nejakou schuzku tak mam proste strach uz predem. Nikdo se mne na to jeste nezeptal ale je my jasne ze si toho kamaradi vsimaji a to je pak jeste horsi.Druhý email po 14 dnech:Musim pripustit, ze ze zacatku jse mi ani nechtelo uverit tomu, co jste mi poslal a ze mi to ma pomoci.Neznam nic jineho, co by mohlo obtezovat cloveku zivot vice nez stavy bezduvodneho strachu ze setkani s prateli. Samozrejme stim souviselo i to, ze jsem se rano probudil a skoro cely den jsem se trapil kvuli tomu co jsem prozil a co me zase ceka!Snazil jsem se prijit na to, co me privadi do takovichto krajne neprijemnych situaci a jen se mi potvrdilo to, ze kazdy problem ma vice aspektu, jakjiz diky Vam vim. Takze jsem se skusil zamerit na konkretnejsi problem, nez ze MAM STRACH MLUVIT PRED LIDMI.Konkretne na to, že:...neustale pri mluveni pozoruji sam sebe......me rozhodi to, co si o me pri mluveni ostatni mysli...Jeto NEUVERUTELNE ale jiz druhy den, se vse zmenilo.Me strachujici a uzkostne reakce, byli o minimalne 60 % mensi a od te doby se pro mne vse zmenilo.Uz se zdaleka tolik nebojim jit nekam, kam mne nekodo pozve,a co vic, zase muzu vypravet sve zazitky, a ne byt jenom do poctu.Vim ze jeste nemam vyhrano ale jsem na moc dobre ceste, to vse DIKY Vam.Máte-li stejné nebo jiné osobní problémy,tato metoda Vám stejně jako Michalovi může pomoci.Dnes už není nutné jimi TRPĚT DO KONCE ŽIVOTA.SCHAZIME se pravidelně s více lidmina téma Jak překonat sám sebe.Informace na emailu: WarriorClub"centrum.cz

dakujem za odpoved, nejedna sa o mna ale o sesternicu, ktora ma 14 rokov. Mozes byt konkretna a dat mi kontakt na lekarku alebo na nejaku poradnu? dik

dakujem za odpoved, nejedna sa o mna ale o sesternicu, ktora ma 14 rokov. Mozes byt konkretna a dat mi kontakt na lekarku alebo na nejaku poradnu? dik

Pěkný pozdrav všem.Tyli,je problém,zatelefonovat lékaři?Měla by jsi to nejspíš udělat.Jen on může posoudit,co dál.Neodkládala bych to.Milane,je mi líto,že je zpět,ale Ty to zvládneš,máš už zkušenosti.Blahopřeji k úspěšným zkouškám.Není toho na Tebe příliš?Nebyl to spouštěč?Počasí na mě sice působí hodně,ale deprese mi nezpůsobuje.Momentálně jsem v pohodě.A věnuji se sobě.Vychutnávám toto období bez deprese.Asi se zase vrátí,ale psychoterapie,kterou už tolik let dělám mi pomáhá.Přeji všem pěkné dny.Dajari

Ahojky přátelé,já nejspíš netrpím depresí ale úzkostí ,žaludeční neurózou a panikou,ale mám hodně podobné příznaky jako ostatní co jste tu.beru asi 6 týdnu Neurol 0.25 1-ráno a 1-večer.První 4 týdny se to lepšilo a tet asi 14 dní se mi zdá že se to pomalinku vrací.nemáte s tím někdo zkušenosti,k doktoru jdu až za měsíc a mám strach že se to vrátí.

Ahojte , nedalo sa mi dostať dlho na stránku, neviem čo bolo príčinou ale je to preč a ako vidím pribudli tu noví a možno staronoví, ktorí možno len web sledujú. Mám teraz krízu vraj je na vine počasie nako?ko sa ve?mi rýchlo oteplilo tak možno je to tak neviem. Vždy ma to doteraz vyplašilo, ale teraz skôr pociťujem akýsi hnev že to tu je znova. Takže čakám nech si to robí čo chce, veď to prejde znova ako vždy. Neako s tým teraz nebojujem, nechávam to plávať a staviam sa do polohy pštrosa - aj on strká hlavu do piesku keď sa mu niečo nevidí. Pajka spomínala reláciu na STV 2 tiež som to sledoval a som rád že sa tomu venuje pozornosť. Budem končiť, nako?ko som sa potreboval vyventilovať aspoň touto formou.Inak ma zaujíma jedna vec či aj ostatní pociťujete nástup depresie keď sa zmení počasie. Ozaj, ďa?šie tri skúšky sú za mnou ono to ide keď sa chce, majte sa fajn.Milan

Ahoj Helenka! Va?mi pekne ti dakujem za informácie oh?adom AD a tehotenstva.Človek je niekedy na pochybách čo a ako, stále verím, že raz to pôjde aj bez AD. Som ve?mi citlivá, tak dúfam, že zoceliem. Helenka nikdy sa nevzdávaj, viem aké je to trpieť depresiami, niekedy už človek nevládze, ale na druhej strane treba veriť, že raz príde deň, keď znova v duši zasvieti slniečko. Raz stretneš človeka, ktorému bude na tebe záležať, zvyčajne vtedy, keď to budeš najmenej čakať! Niekedy je dobré nájsť si podobných priate?ov- ?udí takých ako sme my alebo ?udí citlivých, ktorí nás pochopia. Sama sa nemám niekedy komu zdôveriť(som teda rada, že existuje táto stránka), niekedy sa človek musí vysporiadať s problémom sám. A práve v tom je naša sila, aj keď sme na dne, dokážeme sa postaviť,bojovať a ísť ďalej! ?udia, ktorí tým neprešli, nevedia aké je to ťažké. Vplyvom stresu nám klesla hladina hormónu serotonínu a tak berieme AD. Už len v navštívení psychiatra je naša sila! Nie je to hanba, chceme žiť, chceme sa z toho dostať! Preto ver, držím tebe i všetkým ostatným palce! a niekedy sa ozvi, budem rada!Lea

Leo, o způsob braní AD v těhotenství jsem se taky zajímala a ptala jsem se na to své doktorky. Říkala, že AD nejsou zas tak nebezpečná, to spíš léky na uklidnění, které k AD taky beru (Lexaurin). A že v případě otěhotnění se léky buď úplně vysadí nebo se dají nějaké jiné, šetrnější. Podle mého názoru je to ale stejně blbý, když něco bereš. Na to, že jsi v jiným stavu, můžeš přijít až po dvou, třech měsících, a to už bys do toho dítěte pár krabiček AD naládovala... No, nevím. Ale zas na druhou stranu, Pergnerová celé těhotenství byla na heroinu, a taky se jí narodilo zdravé dítě. Držím ti palce, jsi na tom moc dobře, že máš hodného přítele, já jsem sama, deprese mě trápí už spoustu let a často mám pocit, že už se mi nechce bojovat.... Nemám proč.

Vcera odpoledne jsem videla na slovenske TV dvojce dobry diskusni porad o depresi. Stoji za to, mozna, ze je ke stazeni i na netu. Byla to pravdepodobne repriza, ale opravdu stoji za pozoronost...Jsem mimo republiku, takze se ozyvam jenom sporadicky...Mejte se pekne a budte v pohode!

Ahojte všetci! Som ve?mi rada, že existuje toto fórum a tak v tom nie som sama! Mám 22 rokov a na depresiu sa liečim už tretí rok. Začalo to nespavosťou pre menšie problémy, postupne som sa nedokázala tešiť z bežných príjemných vecí. Našla som si chlapca, čo mi ve?mi pomohlo. Po roku a pol musel odísť na dlhšiu dobu do zahraničia.Bol to pre mna šok, tým vačší, ze odišiel tak náhle. Úplne som sa zrútila, boli to najťažšie chvíle môjho života. Mám skvelých rodičov, ktorí sa mi snažili pomôcť, ale už to nebolo v ich silách! Tak sme navštívili psychiatra. Predpísal mi Zoloft! Po dlhšom čase sa všetko zlepšilo! Môj priate? sa už vrátil a viem že ma ve?mi miluje. Už tri krát som sa pokúsila pod doh?adom svojej doktorky vysadiť lieky, ale vždy sa mi tie stavy vrátili( úzkosť, strach, zlé myšlienky,...). Myslíte že raz môže prísť deň, kedy to pôjde aj bez antidepresív, keď ich užívam už tretí rok? Môj priatel vedel, že som ich brala, ale teraz o tom netuší. Už som sa mu to snažila naznačiť, ale mám strach, čo na to povie. Nemám sa komu zveriť a tak som ve?mi rada, že som našla túto stránku! Raz si chcem založiť rodinu a mať deti! Ale čo keď budem brať stále antidepresíva, bude to vôbec možné? Kto má podobnú skúsenosť, prosím podelte sa o ňu,či tu al. na môj email. A ešte jedna vec, odkedy beriem Zoloft mám trošku problémy v oblasti partnerského života, postupne sa upravili, ale stále to nie je ono. Svojho priate?a milujem a chcem mu dať všetko na svete. Neviem čo s tým a ako si nájsť cestu k tomu, aby sa dozvedel, ako na tom som! Teraz na jar som musela začať brať Zoloft každý deň, inak ho užívam obdeň. Študujem dosť náročnú vysokú školu, možno to súvisí aj s tým, veď začal letný semester. Ve?mi chcem žiť a nikdy sa nevzdám, niekedy je to ve?mi ťažké, ale nádej je tu vždy! Treba veriť!!!Všetkým držím palce a prajem pekný deň!:-)Lea

Strach mam taky.Jenze ti lidi jsou takovy burani, ze nevim, jestli je nejaka msta nebo tak dokaze napadnout.Asi pred rokem a pul jsem u nich zazvonila poprve, ze celkem hodne hlasite soulozi(ta zenska je k...tak silene rve a dela ji to dobre) a oni misto toho, aby rekli, ze tak hlasiti nebudou, rekli, ze zmeni dobu souloze.Parada.Vymysleli si takovy itinerar, v utery v jednu odpoledne, ve stredu v sest, v nedeli mezi 16-18.00 atd. No, pak se vratilo vse do starych koleji a oni soulozili pred ditetem.Tak jsem tam cinkla podruhy a uz jsem na ne dost uderila, ze to pozenu dal.Zenska rekla, at si delam co chci, at klidne volam policajty, ze ona si bude š... jako chce a at si je policie taky poslechne. Diteti davaji zrejme neco na spani, protoze normalni clovek, ani dite, co ma jeste dobry spanek ten bugr co se u nich deje, zaspat nemuze.Nic me nebavi.Mela jsem spoustu zajmu, zpivala jsem a hrala na klavir.Hodne pisu, poezii a povidky, ale v posledni dobe jsem tak znechucena svym vlastnim zivotem, ze se mi nic nechce a nevim, kam se mam v zivote ubirat. Mam pritele, se kterym jsem uz tri roky, dost me podporuje, ale muzu vam rict, ze sex se mi dost znechutil.Strasne. Dekuji vsem, co sem napsali nejakou reakci.

naty, jsi skvělá a odvážná, že se to snažíš řešit s tím děckem. Docela tě obdivuju. Já bych asi měla strach možné následné konfrontace s těmi jeho rodiči. Ale nevím. Možná bych se taky vzchopila. Je hrozné, že se tím zabýváš jen ty, vždyť to přece musí slyšet i spousta jiných sousedů. Že se ti chce křičet, když je slyšíš, tak to trochu znám - bydlela jsem dva roky v pronájmu v paneláku a vedle za zdí byla bezohledně souložící dvojice, vždycky až po půlnoci, taky se mi chtělo řvát, když mě ti kreténi probudili a nemohla jsem pak tři hodiny usnout. A to šlo o prkotinu v porovnání s tvými sousedy. To s tvým tátou je těžké, musíš věřit, že se to zlepší... Myslím, že je mu opravdu špatně, chlapi takovouhle situaci nesou jako životní selhání, pro ně je práce a uplatnění jednou z nejdůležitějších oblastí v životě. Jestli táta trpí opravdu depresí jako onemocněním, určitě by mu pomohlo, kdyby bral antidepresiva.

Ahoj Naty,deprese se může dostavit v kterémkoli věku.Zhodnoť,jestli se za poslední měsíc rapidně zhoršuje Tvá výkonnost.Pokud máš nějaké koníčky a zájmy-baví Tě?Dokáží Tě od problémů,které popisuješ,odvést(myslím tvou pozornost)?Nemohu Ti poradit,jestli by mohlo jít o depresi-myslím,že takové zhodnocení dá pouze odborník.Ale můžeš zkusit navštívit psychologa,pokud není žádná dobrá duše,se kterou by sis o tom mohla popovídat.Přeji Ti vše dobré Dajari