Reklama

Deprese

Jenda (Čt, 14. 7. 2005 - 10:07)

Martine, ja to znam, ja byl taky za sobce, prave kvuli tomu, ze jsem se bal budoucnosti, ze nebudu schonej se starat o rodinu, atd, proste to o co se chlapi boji. Ale partnerka to brala, ze pro me nic neznamena. Jenze prave to planovani budoucnosti, ne nejake vzdalene, jen maly veci, co s pritelkyni udelame zitra, ze si pristi mesic koupime to a to, udelame nejaky upravy v byte, pomahalo abych nemyslel na to jak mi je a ona byla spokojena a ja pak vlasne taky. Chce to o tom mluvit a nebyt sam. Ted nikoho nemas? Nebo ani nechces? Nevyhledavas tu samotu treba? Hodne mi taky pomaha sport, proste se odreagovat.

martin (Čt, 14. 7. 2005 - 09:07)

ahoj romano čtu tady tvé příspěvky a vidím dalšího človíčka podobného osudu jak bojuješ co pomáhá jak jsi na tom můžeš něco poradit předem děkuji martin

martin (Čt, 14. 7. 2005 - 09:07)

ahoj honzo dík za odpo to víš že bojuju jenže jenže vždyt to znáš výčitky mam jen tak se jich nezbavím každá holka o mě říká že jsem sobec nevím zda to svádět na depresi nebo je to fakt to že je pro mě budoucnost strašák je fakt přitom když se zaměstnám tak jsem snad v poho ale jak jsem sám je to děs neumím být vůbec sám z toho mám nejvíc strach kamarádů mám spoustu ale stejně dojde k tomu že jdu domů a tam čtyři stěny a depky no pak ty rána děs dík za rady moc

Romana (Čt, 14. 7. 2005 - 08:07)

Ahoj Katko , nemáš to jednoduché , vidím ,že jsi na tom mnohonásobně hůř než já .Jsi určitě mladá a život máš před sebou , nemůžeš si ho vzít , znám ty úzkostné stavy , ale nemůžeš být sobecká vůči rodičům. T y potřebuješ někoho - kamarádku/da/, s kterým budeš trávit více času /vím , že v té situaci nemá člověk ani pomyšlení /.Je potřeba ,aby jsi s někym o tom mluvila a neutápěla se v tom sama . Jak dlouho si brala antidepresiva?Romana

Jenda (Čt, 14. 7. 2005 - 08:07)

Ahoj Martine,mel jsem podobne pocity jako ty. ( ne mel, porad mam, ale udelal jsem krok dal). My chlapi depresi bereme asi i trochu jinak, nebo ja ji bral podobne jako ty, ze jsme zklamal ja, ze vubec neco takovyho mam. Takze hlavne zapomen na to, mit nejake vycitky svedomi, ze je to tvoje chyba, muze to potkat uplne kazdyho, nauc se trpelivosti, a to velky, ze vsechno nebude ze dne na den jiny, at to bude trvat i hodne dlouho, kdyz prijdou spatny myslenky, rikej si ( uz to prece vis)ze to zase prejde a bude lip. A dulezity pro me bylo najit cloveka,pritelkyni, ktera me bude chapat, ale taky jsem ji musel pomoc a o vsem s ni mluvit, to byl pro me velkej problem, ale dokazal jsem to. Musi to byt hodne silnej jedinec a uvidis, jak vsechno bude lepsi.

kACKA (St, 13. 7. 2005 - 22:07)

AHOJ PORADTE NEKDO NECO NA DEPRESE aniz by to byly prasky.neco co zabira a neni to na receptDIKY

xy (St, 13. 7. 2005 - 13:07)

ahoj nevím jak dalece se lečíš ale léčit se je důležité tak jako je nemoc chřipka je nemocná i duše z vlastní zkušenosti je dobré najít dobrého psychiatra tím i léky potom nějakou terapii ale hlavně přátelé ale OPRAVDU přátelé kteří jsou ochotni tě vyslechnout mluvit o tom co cítíš je důlezité najít si koníčka zájmy nemít čas přemýšlet o blbostech a radovat se z každé maličkosti

katka (Út, 12. 7. 2005 - 18:07)

nejhorsi je ze to nikdo nechape..kazdy mi rekne..raduj se zb malickosti,jdi se projit a podobne kraviny.Proboha ja mam co delat abych rano vstala z postele a abych vubec dokazala existovat..vsechno je tak hnusne a nicive,nemuzu najit nic z ceho bych mela aspon trochu radost,nejhorsi je ze sem uplne neschopna ,nechci se bavit s lidma,nic proboha proc me nenechaji v klidu umrit????

katka (Út, 12. 7. 2005 - 18:07)

Ahoj..sem uz uplne v haji.nevim co mam delat. Je mi nejhur,bojim se vsech lidi a stvou me.nenavidim sebe,sem odporna hnusna a neschopna.nedokazu se z niceho radovat,proste to nejde,vsecko me nici!!!fakt se snazim ale nejde to.nic me nezajima,nechci tady vubec byt!!!Uz sem zkousela milion veci,antidepresiva atd..je to uplne k nicemu.sem precitlivela krava a nejradsi bych se rozsekala na kusy.nejhorsi je ze tu musim byt!!!Kvuli rodicum a tak protoze by je znicilo kdybych se treba zabila...a kamosi a tak..ale sakra nikdo to nechape...ja se potrebuju zabit uz to tady nedokazu vydrzet ani minutu!!!Proc me nuti zit???Ale musim to jim nemuzu udelat..prosimvas poradte mi nekdo co mam delat nebo se z toho asi zblaznim!!!!!!!dekuju.k.

martin (Út, 12. 7. 2005 - 13:07)

DAJARI pro mě je vůbec důležité že jsem našel alespon takto někoho kdo mě chápe ví o čem mluvím poradí pochlácholí pomůže jsem z vesnice není to žádná pr... je to kousek od Prahy jenže člověka k pochopení tady nenajdeš ba naopak stačí zmínka a letí to jak drb on je cvok chodí k psychiatrovy vím jak to brát jenže to člověku nepřida jen ho to sráží ještě níž píšeš vydržet to říká i doktor ale pro mě to je věčnost myšlenka co bude mě spíš děsí mam strach z budoucnosti je to k zbláznění užírá mě to vyčerpává vždzt ja neměl tak dlouho z ničeho radost je mi 32 každý vztah mi deprese sebere tak jak mám mít z nečeho radost když vidim své vrstevníky jakjim vše jde a já jsem zarytej doma v depkách začal jsem se hezky vylejvat srdíčko vid ach jo jsem toho plnej tak se nezlob

Dajari (Út, 12. 7. 2005 - 12:07)

Ahoj Martine,deprese není nemoc,které se lze zbavit rychle.To už asi víš,nějakou zkušenost máš.Píšeš,že je malinko líp-a to je dobře,ne?"...ale kdzž je líp tak jsem samá sranda plno plánů.."No,uber těch plánů.Spíš využij ty dobré chvilky k tomu,aby ses na to podíval reálně.Co už jsi dokázal zvládat oproti začátku a hlavně je nutné se naučit-které myšlenky jsou"depresivní"-tedy ty,které jsou ovlivněny nemocí.Nejde ani tak o to je zahnat-jako si to i v té bezmoci uvědomit.".. beznaděje uzkosti smutku sebezatracení.."-toto je důsledek nerovnováhy transmiterů v mozku,to upraví léky,které užíváš.Ještě je nejspíše brzy,ještě to chce být k sobě trpělivý a schovívavý.Spousta lidí pracuje s těmito myšlenkami tak,že je nechá běžet,ale drží si uvědomění,že skutečnost taková není a je to způsobeno nemocí.A přejde to.Žádná deprese netrvá věčně,každá má svůj konec.Vím,že v takovém stavu je to velmi těžké a vysilující.Navíc chvíli trvá,než se to naučíš.Je dobře,že jsi našel terapii.Tam se dá udělat spousta práce.Co se týká samoty,tak se rozhlédni-není kolem nikdo,kdo by si s Tebou promluvil?Mnohdy nejde o samotu jako takovou,spíše tu vnitřní.Ve chvílích krize lze použít linku důvěry,někomu to pomáhá.A na netu je www.Help24.cz-nakoukni.I to by mohlo pomoci,když je těžko.Co se týče hospitalizace,to neposoudím.To musíš promluvit se svým lékařem.Ale stigma"blázna"Ti dá jen člověk,který nechápe...Deprese může postihnout kohokoli a mnoho lidí si to ještě nechce připustit,že jak nejsou imunní vůči chřipce,tak ani proti tomuto onemocnění.Možná ještě maličkost-někdy to pomůže.Vem list papíru a tam si zapisuj,co se Ti už povedlo.Tam patří i ranní hygiena,která se může zdát jako nic.Depresivní ví,jak dokáže být namáhavé vstát.Každý droboučký a skoro bezvýznamný úspěch stojí za to si zapsat.A cesta na terapii-ta by měla být velkým písmem.Když se pak podíváš,co jsi zvládl,tak je logičtější pochopit svou únavu a vyčerpání.Držím Ti pěsti v načaté nelehké cestě k úzdravě.Snad Ti mé nápady k něčemu budou.Dajari

martin (Út, 12. 7. 2005 - 10:07)

PRO DAJARI ahoj dekuji za odpo už utekl nějaký cas stále beru remeron je ma linko líp ale na to že se už tím cpu víc jak měsíc tak nic moc deprese jsuo stále a já se s nima čím dálhůř vyrovnávám nejhorší je to ráno to je k zbláznění vůbec vstát se bojím co mě zas čeká za pocity beznaděje uzkosti smutku sebezatracení že vůbec nic nemá cenu tak mě to ničí nezvládám to ale kdzž je líp tak jsem samá sranda plno plánů jenže mě to dokáže během pár minut vrátit tak ke dnu že tomu ani sám nevěřím skepse prázdnota našel jsem si terapii jenže je to dojíždění a frekvence tak jednou za 15dní když jsem tam je to fajn ale pak realita a zase tma nevím přemýšlel jsem jestli nezkusit hospitalizaci jenže co okolí práce přece nejsem blázen už jenom ta představa bohnic mě sráží jenže zase samota doma nic mě nebaví

Dajari (So, 9. 7. 2005 - 21:07)

Nemáš to jednoduché,Romano.Ale v tom případě by možná stálo za úvahu,jestli ty AD by nebyly na stabilizaci nálady lepší.Už jen z důvodu,že jsi matka a Tvůj stav se jistě přenáší i na dítě.Nevím,jaký důvod máš,že se bráníš užívání léků(možná ty někdy hodně nepříjemné vedl.příznaky).Jako základ bych je použila a pak bych přidala psychoterapii.Ve Tvé situaci by to mohlo být přínosem.Taky jsem matka,Ad beru léta a k tomu terapii.Pomáhá mi to.Momentálně jsem stabilizovaná.Držím pěsti Dajari

Romana (So, 9. 7. 2005 - 20:07)

Ahoj Dajari , dekuji za odpoved . Vis ja jsem i psychicky na houby , ale o tom nepisu, protoze vim , ze to je deprese , uz jsem ji mela hodnekrat, treba porad bulim , jsem predrazdena, jsem uplne prazdna , bez chuti cehokoliv a sposta dalsich , musela bych popsat celou stranku, vim i pricinu, ale ta zatim bohuzel nejde odstranit.1.Nemocne dite stabylne 2.A to nese nasledek spatneho vztahu mezi mnou a manzelemTrva to uz 4 roky a je to docela zaprah na nervy . Vsechny psychicke problemy znam a mam je , vim to , a vi to i moje lekarka a proto mi vzdy rika , ze mam ty bolesti z nervu .Vidis a uz se mi chce zase brecet , jsem uplne mimo, ale nechci zatim jit ke svemu psychiatrovi a byt na AD.Promin za zpoved, ale clovek to tezko dusi v sobe sam , zvlast kdyz manzel nechape nic !!!RomanaNapis , jak jsi na tom ty.

Dajari (So, 9. 7. 2005 - 20:07)

Ahoj Romano,já bych ještě zkusila neurologické vyš.,jestli jsi absolvovala i krevní testy.Myslím,že neurolog Tě pak nasměruje dál.Je fakt,že deprese mohou provázet i bolesti fyzické.Mnoho lidí projde různými vyšetřeními s nulovým výsledkem.Ovšem k depresi jen bolesti nestačí,jsou většinou přítomny i jiné symptomy.Ale zhodnocení bych přenechala lékaři.Mohu se mýlit.Zdravím Dajari

Romana (So, 9. 7. 2005 - 18:07)

Dobrý den , prosím o radu i pomoc. Deprese se u mne uz vyskytla ,ale vylécila jsem ji AD.Nejakou dobu bylo fajn,ale ted je to tady znovu.Prosim o pomoc s priznaky fyzickymi,porad mne boli pater bederni, strida se to s bolestmi vajecniku, ktere strili do trisla, a z bederni patere mi to jde do noh .Nejhorsi je bolest rano, vecer uplne odezni a je fajn.Byla jsem u gyn.-vse v poradku , u urol-take v poradku a na rtg. patere a take v poradku, prakticka lekarka tvrdi , ze to je z nervu.Je mozne , ze mohou byt diky nervum zpusobeny takove fyzicke obtize. Prosim , jestli mi muze nekdo poradit .Porad myslim , ze to musi byt neco horsiho ,asi patrim na psy......Dekuji Romana

Dajari (Út, 5. 7. 2005 - 19:07)

Ahoj Petře,myslím,že nejlepší by bylo doplnit léčbu farmaky psychoterapií.Psychiatr by Ti mohl doporučit,která z terapií je vhodná pro Tebe a na koho se máš obrátit.Přece jen se nakumulovalo příliš mnoho stresorů v docela krátkém období.Už jen ujasnění si a možnosti jak dál-podané z vnějšku a nezainteresovaně,mnohdy velmi pomůže.Stálo by to za zkoušku a jistě nejen Tobě by to bylo přínosem.Tak to alespoň vidím já.Hodně úspěchů Dajari

petr_0076 (Út, 5. 7. 2005 - 19:07)

Ahoj lidi. Poradite nekdo? Je mi 40. Pred 2,5 rokem jsem dostal ataku, nasledovaly svalove krece, po 3 mesicich mi psychiatr predepsal Zoloft, ktery mi totalne nesedel (rozmazane videni, unava, ospalost...). Pred rokem se se mnou rozvedla manzelka, dceru mame ve stridave peci. Pul roku resim pocit prazdnoty, neschopnost pracovat, tezke deprese. Protoze mam byvalou zenu stale rad, nejsem schopen navazat novy vztah. Mesic beru Trittico, zadne zvlastni vysledky. Je tu nekdo, kdo resil depresi/rozvod/praci soucasne? Diky za kazdou radu... P

Dajari (Pá, 1. 7. 2005 - 16:07)

Ahoj Martine,mnoho lidí musí vystřídat nějaká AD,než se najdou ta,která"sedí".Pokus se být více trpělivý sám k sobě,u Tvého léku je udáváno,že zabírá plně po 2-4týdnech.Takže Tvé stavy jsou v depresi přirozené.A pominou.Je velmi těžké,pokud nemáš někoho s kým bys mohl otevřeně povídat.Možná by bylo dobře poohlédnout se,až to síly dovolí,po terapii.V kombinaci s AD to přináší lepší úspěchy. Výčitky svědomí Ti nepomohou,jen Tě budou trápit.Pokud by to bylo jen trochu možné,tak se jimi nenech deptat a pokus se je přehodnocovat.Ovšem v akutní fázi je to téměř nemožné,to znám.Deprese je nemoc a pokud se léčí,tak příznaky budou drobnými krůčky ustupovat.Asi nedokážu lépe povzbudit-i když bych velmi ráda.Vydrž.Dajari

martin (Pá, 1. 7. 2005 - 09:07)

ahoj uz pet let litam v tezkych panickych poruchach strach ze smrti mam buseni srdce kolikrat strach nekam jit neco delat navstivil jsem psychiatra ktery mi dal leky seropram a neurol uleva byla znacna postupne jsme zacali snizovat ale me bylo spis hur pred doktorem jsem rikal ze mi je ok protoze jsem se nedokazal smirit s uzivanim lek zacal jsem trpet depresema a ted je to sileny vse jsem mu rekl jaktrpim nejsem schopnej nic delat soustredeni na nule vstat rano hrozny jsem protivnej na kazdyho pocity menecenosti zbytecnosti myslenky na sebevrazdu mam nove leky remeron tak cekam snad me pomohou mam strach ze to nezvladam je to silny v rodine mam problemy jsem sam a to me vubec neprospiva

Reklama

Přidat komentář