Reklama

PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Hanka (Po, 9. 7. 2007 - 19:07)

xxx to je supr,asi je to nejen bezva manžel,ale i hodný člověk,to nic moc přeju.Hned bychom mu některé rošířily klientelu,a ty jsi mladounká a prcek k tomu,tak to se brzy hodíš do kupy.Máš pravdu můj otec pracoval v UVN a vzal mě žlučník a šup na kudlu,fuj,ale tenkrát to nebylo nic moc.Ono upřímně sehnat dobrého psychiatra není jen tak.Ale moc ti přeju,at ho potřebuješ jako manžela a ne psychiatra.Já jsem dokonce po smrti svého psychiatra přemýšlela,že budu jezdit z Prahy za psychiatrem do Brna,zatím tedy mám ale není to ono.Brácha mi říkal,že by se podíval zda by někoho nesehnal v Praze či tady.On není v Praze ,ale na Moravě.

Pajka (Po, 9. 7. 2007 - 19:07)

xxx, je to veliká deviza, že máš takového partnera, nejen proto, že je z oboru, ale že stojí při Tobě. Znám muže, kteří se neumí smířit s tím, že jejich žena má zdravotní problémy, i z řad doktorů, bohužel :( A velice dobře se čte, že je Ti 100% !!! líp
:-) Co syneček na to? Vrní a brouká si blahem, že? :-)

Dášendo, jak dlouho budeš muset s tím zubem muset ještě čekat na zákrok?

xxx (Po, 9. 7. 2007 - 19:07)

Hani, leci se docela dobre, hlavne diky tomu, ze me stavy chape a moc me podporuje.
Na svatbu jsem mela sice 3Neuroly, ale jen 0,25mg...Jinak to uz docela zvladam bez nej. Nekdy si musim vzit 1, nekdy 2, a nekdy nic.Beru jen ten 0,25mg, takze je to pry v pohode. Jak si budu trosicku jistejsi, zacnu ho vysazovat...Mimo nej beru Cipralex...a asi uz zacina zabirat, lecim se 3.tyden a citim se o 100 procent lip...
A je mi cerstvych 22 let....

nekdo se ptal, jestli mi urcil diagnozu manzel-ano.Uz jsem to tu popisovala. Byl pri me tydenni nejvetsi atace a hned mi dal prasky na uklidneni..ja se ho ptala, jak ho to napadlo, tak se smal, ze takovych lidi ma v ordinaci denne nekolik, ze uz nekolik let pracuje jako psychiatr, tak uz trosku vi, co a jak. Ja mu teda zpocatku neverila, rikala jsem mu, ze kdyby byl internista, tak ho to nenapadne a proc me nevezme na nejake vysetreni se srdcem atd...no, ale pak jsem uverila...protoze mel ve vsem pravdu...dovedl mi rict, jak se citim, jake mam fyzicke a psychicke projevy...takze mel pravdu...:)

Hanka (Po, 9. 7. 2007 - 19:07)

xxx a co bereš za léky mimo Neurolu?Jsi asi mladá holčina vid,psala jsi ,že sis vzala 3 Neuroly na svatbu,to je dost ,ne?Já nevím,mně je 51,nebrala jsem AD celý život až ted Seropram a anxyolitika-benzodiazepany,stále mě ubezpečují,že AD toto nahradí,ale nějak to tedy nepocituji,že by to nahradila,no p.doktor,řekl,že AD není jediné řešení,že můžeme přejít k bezlékovému léčení,tak nevím,terapeunta stále hledám a agorka a psychika mi dává

Hanka (Po, 9. 7. 2007 - 19:07)

xxx to se to někomu léčí,když má muže psychiatra,vid?Takže máš supr péči a ještě doma,hm,škoda,že mám bráchu primáře na ARU a tátu fyziatra a chirurga,nemusela bych pak hledat hodného psychiatra a psychoterapeunta a také jsi to asi podchytila hned ze začátku na rozdíl od některých nás,a to je asi hodně důležité

Pajka (Po, 9. 7. 2007 - 18:07)

Míšo, nevím, jak se mi stalo, že jsem Tvůj příspěvek přehlídla. No,už jsi to zvládla :(

Zefíre, mrkla jsem na oba. Tak ta holka, to bylo to, čeho se tu všichni bojí, tedy závislost... a tím druhým odkazem jsi mi udělal radost, že umíš surfovat i veseleji :) ...

Majka, myslela som na Teba, ako je a vidím, že dobre bolo :-)

xxx, děláš pokroky, brzy budeš bez potíží a manžel už Ti pohlídá předčasné vysazení léků... S agorkou to vážně není jednoduché. Někomu se pojí s místy, kde zažili nevolnost, pro jiné je strachem z neznáma, někdo nevleze do metra, jiný do výtahu, do MHD či supermarketu. Dalším vadí volná prostranství, jiným malé stísněné prostory a někomu všechno dohromady a zavře se doma, v extrému má problém opustit svoji postel... Manžel má pravdu s tou hraničností, včetně sociální fobie... Třeba koupaliště důvěrně znám, bazén mám po těch kilomatrech přečtený do detailu a mívám větší či menší problém tam jít. Většinou to funguje tak, že když člověk situaci opakovaně zvládá, získává jistotu, že zvládne i příště a strach ustupuje. To je vlastně i princip jedné z terapií...
Roky jsem nevěděla, že to, co mě otravuje život jsou příznaky nějaké agorafobie a možná to bylo dobře...

Tak to balím v práci a vyrážíme směr domů... Zataženo, plavat se nebude :( Ale jinak dobrý.

Jo, ještě jen tak pro zajímavost: kolegyně přes rozhlasovou soutěž vyhrála týdenní zájezd do Egypta pro 2 osoby. Háček té výhry byl v tom, že každá z těch osob měla zaplatit cca 6 tisíc. Cena dobrá, ale byla to výhra v pravém smyslu slova, když odlet už zítra z 200 km vzdáleného letiště? V podstatě last minute v jiné a levnější verzi... :-) docela mě to pobavilo...

Dášenda (Po, 9. 7. 2007 - 17:07)

xxx, dík :o))

No ty zuby , viď , obzvlášť ty 8smičky , kéž by je čert spral :(
já mám problém , že mi ho nikdo nechce vytrhnout!!!Musím vydržet , až se vrátí má zubařka , ta je moc hodná a šikovná.

To máš dobrý , mít muže psychiatra, to on Ti určil diagnozu pp?
Jo a taky mě bolí hlava od rána , chvíli míň a pak zas víc

xxx (Po, 9. 7. 2007 - 16:07)

Ahooooj, vsechny moc zdravim...
dneska nemam moc dobry den, od rana jsem nejak nervozni a boli me hlava...
pocasi tomu taky moc nepomohlo, rano bylo hrozne dusno, pak se prehnala bourka a ted sviti slunicko.Zkousela jsem chvilku spat,ale taky to moc nejde...

Pajko, ptala jsem se manzela na tu agorku, on rikal, ze je to velmi hranicni, stejne tak i se socialni fobii...Pokud ma nekdo ataku napr.dvekrat ve vytahu, muze si vybudovat agorku z vytahu, nebot ma logicky strach z toho, ze se mu udela zloe zase ve vytahu...takze to pry je PP a to ze jsem nervozni z velkeho obchodaku, je to jen tim, ze od tech mych atak jsem vlastne tak nikde nebyla, tak je to spis jen trochu nejistota, abych to zvladla...ale neni to tak, ze bych se hrozne bala a delalo se mi zle z predstavy, ze budu ve velkem obchode...Agorka je spise strach z neznameho...Ja chodim vsude, naprosto s tim nemam problem, i mezi spoustu lidi..jen se citim porad trochu nejista, abych nemela ataku...pokud jsem fakt nervozni, staci si dat neurol a je to v pohode...nic nevadi..
No, ale dneska jsem nikam ani nesla a rano si musela vzit neuroly dva...nejak jsem mela s malym spatnou noc, takze jsem se noc nevyspala, a tak rano byla nervoza...:(
Jinak hlasim dalsi pokrok-uz 3 dny se mi dari usinat bez prasku-a docela rychle:)))

Daso, se zubem jsem si taky uzila...porad me hrozne ta 8 bolela, chodila jsem narezavat dasno, aby vylezla, vzdy to vsak zarostlo, tak jsem poprosila MUDR,aby mi ji vytrhla...a bylo po bolesti-navzdy..A ponevadz mam uz dalsi a rekla mi, ze mam na nich kaz, jestli je budeme vrtat, tak jsme se domluvili, ze ne, ze je zase vytrhneme...boli to jen chvilku a pak je to pohodicka...Tak drzim pesti:)

Dášenda (Po, 9. 7. 2007 - 16:07)

Ahoj

je mi lépe , ráno , když jsem zjistila to , že má zubařka tam 14dní nebude , byla jsem na mrtvici a bylo mi blbě , bolela mě hlava a úplně jsem byla vysátá , najednou úplně bez energie i vyjít schody mi dělalo problém , což se mi skoro nikdy nestává , začla jsem mit hrozný strach , že ze všeho toho rozrušení se mi pp vracet.
Snad zub ještě týden vydrží , po každýn jídle si to raději čistím , on je totiž ortevřený , tak aby se tam nedostávalo jídlo a nekvasilo to , proto prý to pak bolí řekla mi dr. na pohotovosti .
U nás pršía já snad tím , že se změnil tlak , mám už zas svou dobrou náladu,oproti ránu:o))

OLI , děkuju za držení palců:))

HANKO , já jsem od Berouna

páááá všem

janka (Po, 9. 7. 2007 - 15:07)

Hanko,četla jsem o regr.hlub.terapii,jenže u nás v Ostravě jsem nic nenašla.Byla jsem u léčitelů a i kartáře,který mi chytil ruku a najednou mi celým tělem projelo teplo a klid.Byla jsem z toho tak vyplašena,že jsem nemohla mluvit a jen brečela.Do dnes to nechápu co to bylo.Celý další týden mi bylo fajn.Po druhé návštěvě už mi bylo zle,hodně zle.Nabízel mi že mi změní pochody v mozku - to jsem měla strach a už jsem neexperimentovala a šla na psychiatrii.Taky pozoruju,když prší je mi lépe a jsem aktivnější.Potřebuju psychoterapie,ale nevím zda můžu jít ku psychologovi bez doporučení,když jsem u něho 5 let nebyla.Jo a ještě jsem zkoušela kineziologii,ale nic jsem si při otázkách neuměla vybavit,to mě ta paní inženýrka držela za ruky a poznala reakci na zadanou otázku,no podle mě to nepůsobí,homeopatie taky ne.Takže zbývá hypnoza,z ní mám ale strach. No a pak už asi nic. Za těch 21 let už budu s pp muset kamarádit.Vždy se někde schová a je klid ale pak vyleze a je zle.Myslím, že já ji budu mít už navždy.

Hanka (Po, 9. 7. 2007 - 15:07)

Oli já zase nejsem takový optimista,tady leje a hřmí,no tak prostě jak říkám já uvidíme,zítra mám jít na kontrolu k psychiatrovi no tak to asi nebude nic moc,zase budu vyplašeně blekotat a vyslechnu si,že beru malé dávky AD,jako vždy.No uvidíme

olga (Po, 9. 7. 2007 - 15:07)

Ahoj lidi, tak jsem dnes ráno držela palce Dáše skrzevá zub a Hance kvůli regr. terapii a vidím, že to vyšlo napůl.Dášo, snad zub vydrží a nebude bolet. Hani, tobě se muselo hodně ulevit, když ses mohla ze všeho vypovídat a poslouchala tě trpělivě pozitivně naladěná osoba, to pomůže vždycky a kdo ví, třeba tě regrese zbaví úplně všech neduhů.....
Majko, i na tebe jsem si vzpomněla, jak asi snášíš dlouhou cestu, ale je vidět, že jsi bojovnice a pp a agorce už nedáváš šanci. Moc gratuluju.
Pajko, u vás na Moravě prší? Tady v Praze jih zatím asi tři kapky, nic moc. Mám ráda déšť, ale nesmí mi přitom zatékat do baráku..
Dnes stále ještě debordelizuju, zadělala jsem ty díry v podlaze tím, co bylo po ruce, lepidlem na obkladačky a vypadá to dobře, usmažila jsem řízky a upekla višňový koláč tak teď se jdu odměnit knížkou..zatím
zdravímm v š e c h n y

Majka (Po, 9. 7. 2007 - 15:07)

Ahojte všetci. Takže som sa včera v noci vrátila z Chorvátska, bolo tam fantasticky a som riadne spečená :-)Atak sa o mňa pokúšal za celý týždeň len 2x- pri dlhších prechádzkach, ale nejako som to potlačila. Dokonca, na moje prekvapenie, aj tú cestu v aute zvládla v pohode.
Ešte som si nestihla prečítať všetky vaše príspevky,lebo od rána periem a upratujem :-) ale dúfam, že ste ok.
Idem ešte dovybalovať, prajem Vám všetkým pekný deň.

Hanka (Po, 9. 7. 2007 - 14:07)

Ahojka všem ,všem tak koukám ,že včera bylo blbě kde komu a to bylo krásně,zvláštní.......i mně nic moc.Tak dnes jsem měla sezení kvůli té regr.hlub.terapii,užasná osoba,takže probrala se mnou vše strašně pozitivní člověk no a zkusíme to,je jasné že blok je porod,autonehoda,po odvyprávění mého života pronesla,že toho je dost.Moc fajn paní,tak uvidíme jinak jsem se strachy z ní budila už v půl čtvrté,a bolel mě žlučník a uplně zbytečně.No a dnes prší a je to divné,ale je mi líp,než včera.Dášenko ,kde bydlíš?Nám hodného zubaře?

Zefir (Po, 9. 7. 2007 - 14:07)

PAJKO, veselého? Tak v tom případě třeba tohle http://www.flickr.com/photos/elka_cz/612822451/

Tohle jsem našel na Flickru :-)

Martina (Po, 9. 7. 2007 - 13:07)

Dáši,
to je jak na potvoru s tím Tvým zubem!!

Já jsem byla kdysi přes prázdniny hospitalizovaná v Hradci králové - měla jsem to tam dopředu domluvené, přesto si vzal doktor v tu dobu dovolenou a kvůli vyšetření, kt. mně měl dělat, jsem tam trčela místo týdne, týdny dva.

Byl tam však krásně zelení porostlý nemocnič. areál a já chodila za naši budovu k budově psychiatrie, kde byly lavičky a dokonce voliéry s ptáčky, dál pak lesík, no prostě oáza uprsotřed nemocničníhu hnusu, kt. nesnáším.

Ale zase jsem se tam potkala se zajímavými lidmi a pokoje byly jen po třech, jídlo vozily hodné sestry až na pokoj - žádná společná jídelna, což v nemocnici nesnáším, když je člověku šoufl. Bylo to přesně před 10 lety a od té doby si stále píši s paní, kt. má od svých 7 let cukrovku a je ode mě o 20 let starší - má 55. Je to taková veselá kopa, i když denně tou nemocí dost zkoušená. Ta dobrá nálada ji drží na nohách a nepřináší jí až tak velké vedlejší projevy cukrovky, jako je třeba její problém s okem a možným oslepnutím či problémy s prsy, kdy je má plné cyst.

Já jsem měla ráno nízký tlak a motáky, už začalo pršet, tak snad bude líp - i kafe celkem pomohlo, ale když já ho nejradějí piji až po obědě a ne když musím kvůli tlaku.

Pajko,
příroda, hrstka dobrých lidí a zvířata jsou to, bez čeho bych určitě zahynula :)

JÁJA (Po, 9. 7. 2007 - 12:07)

Ahojky Dášendo, léčím se 3 roky - po nástupu do práce po mateřské to na mě huplo, hlavně na náraží-čekání na vlak-hrůza!!nemůžu ani jezdit autem-nepřekonatelný strach,tak jsem zakoupila skůtra-to je fajn, ale až přijde zima-nevím, nevím....Loni a předloni celkem paráda, ale od letošního jara se to několikrát opakuje. Nákupy v obch. centrech byla taky krize, ale hodně mi pomáhá ségra, dokáže mě dostat do takové nákupní euforie, že jsem OK!!!Ta jediná mě totiž chápe a moc mi pomáhá. Ještě mi hlavně pomáhá, že nosím neurol stále v kabele a to mě uklidňuje, že pomoc je na blízku, kdyby náhodou. Mějte se všichni fajn a díky, papa Jája :-)

Pajka (Po, 9. 7. 2007 - 12:07)

Oli, ale mě to chytá občas i mimo bazén! Kdyby jen v bazénu, byla by snadná pomoc, nelézt do něj :-) plavala bych na suchu :-)

xxx, nepanikař, prosím Tě. Agorafobie je přece jedním a bohužel dosti častým z příznaků PP. Hlavně se tím příliš nezabývej a bojuj, jak odezní Tvoje PP, tak sbalí do batohu i agorafobické příznaky. :-)
Jsou lidi s PP, kteří ji nemají a taky agorafobici, kteří nezažili panickou ataku, ony se tak trošku prolínají anebo míjejí. Mám to potěšení, že ji mám, ale chodím všude. Jsi bojovnice, zvládneš ji, vždyť už dnes před ní necouváš a naoupit zkrátka jdeš a basta :-)

Marti, vaše jezero je fakt nádherné a konečně nějaká radostná zpráva! Bylo na čase, aby se i někdo narodil, po těch všech úmrtích...

Ditko, kam Roman zavítá? K vám nebo sem? :-)
K tomu paneláku, nevím, ve kterém patře bydlíš dnes, ale vím, že člověk si zvykne na všechno. Nemusíš pořád hledět dolů! Když se rozhlídneš do krajiny, pak nádhera. Měla jsem děs z výšek a paniku z výtahů, ale pak jsem právě v těhotenství vyfasovala nejvyšší (12.!) patro na kolejích. Od té doby je starch z výtahu pryč, i když ráda chodím ve výškových budovách pěšky, ale to z důvodů, řekněme sportovních. Taky se cítím líp níž, ale vypadnout můžeš i z přízemí a poranit se šeredně...

Adélko, ale vždyť Ty si to pohlazení a komplimenty zasloužíš. Navíc je potřebuje Tvé sebevědomí jako sůl. Má rada je fakt jednoduchá, ještě ji uvést do praxe, to bývá problém :-) Ono někdy metr je víc než kilometr :-)

Dáši, to je mi líto :(

Zefíre, neměla jsem zatím čas mrkknout se na Tvůj odkaz, ale dle reakce ostatních tuším, že smutek... Takže mám na Tebe prosbu: napiš nebo najdi něco veselého. Potřebuješ to, aby Ti bylo líp!!!

Dnes jsem ráno 2 hodiny uklízela tady 2 stovky m2 a pak jsem honem spěchala na ty své 2 km. dnes jsem byla v pohodě a nebylo to tím, že slunce nezářilo. Prostě depka byla zalezlá, včera se asi ukojila :-) Pak začalao prudce pršet, to je taková paráda, když člověk plave a kapky padají na hladinu. Když jsou oči v úrovni hladiny, tak je to jako by z vody vystrkovaly špičky tisíce malinkatých prstíčků. Nádhera. Takže jsem dnes dala jenom míly, ale díkybohu za ni. A pomalu do práce. Výčitky nemám, když jsem pracovala oba sváteční dny.

Zefir (Po, 9. 7. 2007 - 11:07)

DÁŠENDO, já se neobávám, jen mě ten článek zaujal a chtěl jsem na něj poukázat. Co se týče AD, ještě jsem neměnil a zatím asi nechci. Dnes jdu k Chocholouškovi před dovolenou pro další krabičku a chci s ním pohovořit na téma, zda za můj v poslední době takový tupý stav mohou AD a že po rozhovoru s terapeutkou bych je někdy po dovolené rád zkusil postupně vysazovat, co to udělá.

Dášenda (Po, 9. 7. 2007 - 11:07)

JÁJO , vítej k nám , je to hrůza jak se naše řady panikářů rozšiřují.
Nepíšeš jak dlouho se léčíš , ale i při léčbě je to kolikrát jak na houpačce, jednou líp a pak zas hůř.
Citalec by ti měl postupně od těchto stavů pomoci , tak se drž!!!A neboj nejsi v tom sama , je nás tolik, že to ani snad neni možný, tato diagnoza se začala až neuvěřitelným tempem rozvíjet, bohužel :(

Reklama

Přidat komentář