PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Dasenda- no tie svokry su fakt divne tvory :( esteže to už mas za sebou...mama mi akurat volala, že až v stredu budeme vediet cenu najomneho bytu...teraz pre zmenu hned vedla mojej mami :)))))

Evicka- odpisala som Ti na mailik

Ahoj panikářky
JITKOB: Drž se v posteli, hodně spánku tě dá dohromady a pak se potěšs pěknou knížkou, až ti bude líp, ať přijdeš na jiné myšlenky. Chřipka je děsná věc, ale alespoň je to skutečný virus a nezáleží až tak na tvých schopnostech se jí zbavit, ale na dostatku tekutin, klidu a tepla a lécích.
XXX: Nabereš zase sílu, neboj. Právě kvůli maličkému :) Zaberou léky a bude zase dobře, vydrž. A když půjde na tebe panika, tak skoč do nějaké aktivity, zacvič si nějaké jogové cviky s dýcháním do břicha, svíčka je úžasná.
PAJKO: Ty máš nějakou zkušenost s kineziologií? Doporučila mi ji homeopatka, ale po té mé negativní zkušenosti s regresí se trchu bojím, že je to podobné a budu zase zklamaná...
LENO: Tak s tím jsem na tom podobně, taky se strašně nerada svěřuju. Proto ani tady o sobě moc nepovídám, většinou jen čtu. Ani ve skupině kdysi jsem moc o sobě nemluvila a doktor řekl, že tím pádem jsem terapii nedotáhla do konce, když jsem se neodvážila mluvit před ostatními o svých panikách. Ale mě je nepříjemné to probírat s kýmkoli, i s doktorem, natož před více posluchači...

Tak všem fajnou noc, nebojte, bude líp, jen pro to musíme udělat víc. Anebo naopak míň se soustředit sami na sebe a svoje vnitřní pocity.

Dotaz mimo mísu: můžou antidepresiva způsobovat depersonalizaci/derealizaci u někoho, kde dříve nebyla?

Leno,

- zamysli si, jestli v životě některé věci moc nepřeháníš a zkus to změnit

- máš asi nízké sebevědomí

- chybí víc trpělivosti a spoléhat se na intuici, instinkty - co mně říká teď hned intuice a ne až pak rozum /rozmýšlení se apod./, co mně říká instinkt - mám chudť odpočívat, udělám to v nejbližší možné době a ne to přehlédnout apod.

- buduj si nějaký reálnž cíl v životě, pomalu, jeden za druhým

- jsi nemocná vlivem stresu

- měla bys vyzkoušet nové druhy léčby, pokud to bylo spíše u klasických doktorů, tak se dát cestou alternativy - ne psychologové, ale rozbor sama své osobnosti, což můžeš pomocí např. tarotových karet a různých duchovních knih viz. knihkupectví:

http://www.obchod.bhakti.cz/store/
http://www.poznani-knihy.cz/

Hodně sil přeje - M.

Čauky Evi,
buď v klidu a pěkně se připravuj na svatbu :o))Já vím , že budeš ráda až to bude vše za Vámi.Zdravím Kérkonoše

Pajko, ale já jsem přece vůbec nenapsala, že někdo někoho vyhodil.
Dášendo, doufám, žes to nepochopila špatně, co jsem napsala. To by mě mrzelo, protože tebe mám opravdu ráda a prokecaly jsme tu spolu kus života.
Víc se už k tomu vyjadřovat nebudu. Mějte pěkný zbytek deštivého a bouřkového dne.

Zdravím Tě Pajko, muž říká, že matka začala být hodně podivínská po smrti jejího muže cca před asi 10ti lety , od té doby , že to bylo rok od roku jen horší.Ale že i v mládí moc veselosti nepobrala , její okolí ji vždy vnímalo jako zamračenou nesympatickou ženskou.
Já Pajko ani nejsem moc statečná , jen když jsem to všechno chtěla ustát s jakž takž zachovalými nervy :o))tak jsem si musela poručit se tím vším co mi škodilo přestat nadměrně zabývat, spíš jsem se docela naučila už to neřešit:o))
A co TY ? četla jsem jak vypekáš bublaniny :o))to se vnoučata mají :o))

Dášendo, co říká na všechno kolem tchýně Tvůj muž? Byla taková vždycky anebo jsou to projevy její nemoci? Nejspíš obojí dohromady, jak už to v životě bývá :( Rozhodně není jednoduché dvougenerační soužití, pokud neklape, jak by mělo. Jsi hodně statečná i moudrá, rozhodně je z Tebe cítit láska k bližnímu. Spousta přízemních žen by dítěti bránilo v kontaktu s ní, i to Tě ctí...

ahojky všichni

MISS ptala ses mě ještě včera na tchyni , tak ona od začátku byla divná , podivínka , nepořádná k tomu , no zvykla jsem si ji nevšímat , bylo to o několika incidentech mezi námi , dřív jsem ji i uklízela a vařila o víkendech, ona na mě ale hodná nebyla a ž jsem se jednoho dne naštvala , všechno jsem ji vyříkala a od té doby je klid , já s ní nekomunikuju , když Anička občas chce se jít za ni podívat tak jde , dítěproti ni neštvu, to se nedělá , ale malá sama vidí že je "babička "divná...moc si ji nevšímá , v životě ji ani nepovozila v kočárku , když byla mala , po pravdě , já jsem tomu ráda , svěřit dítě takový osobě , by se mi ani nechtělo.Já jsem teď spokojená, nevídám ji jak už jsem psala , ona je na tom zdr.čím dál hůř, myslím , že říkal muž , že má v papírech něco o počínající demenci.....protože ona nechce komunikovat ani třeba u lékaře , oni se ji na něco ptají a ona dlouho mlčí , pak něco někdy odpoví a někdy taky ne...takže to vidím tak , že ji můj muž její syn, za chvíli bude muset platit nějaké sanatorium , tyhle věci se rychle zhoršují , ona je ještě poměrně mladá je ji 65 let , ale je to s ní špatný.

Evikrk, tak tyhle starosti Ti ani nijak nezávidím, ale snad si vše kolem svatby užíváš a užiješ.
K Tvé poznámce bych napsala jenom tohle:
Nikdo nikoho přece z PP nevyhodil. Dokonce to ani prakticky není realizovatelné. Lucku čtu ráda a jsem ráda, když sem chodí, ale ctím svobodné rozhodnutí každého z nás přispívat sem či nikoliv. Obsah jejího psaní byl adresován Dášendě, nevnímala jsem ho jako výzvu k tomu, aby se všichni vyjádřili. Kromě toho, že mnozí současní návštěvníci těchto stránek ani netuší, o co vůbec jde...

Evka- preposlala som Ti 4 maily Samka a aj najnovsie teraz zo soboty :)

Ahoj Evi z krk :)) takže budes mat nevestu????syn sa zeni??? potom prosim fotky jej budes plakat stastim na svadbe? už je vnucatko na ceste? idem to hned napravit posielam fotky :) no hej tie topanky už nevezmem som kalika dnes pojdem pekne v žabkach s malým vonku :)normálne mi asi z tej bolesti aj trochu teplota vysla :(( už mi nic ine nechýba len zapal križov krucináááál a teraz som zjedla misu co ostala po oslave a po zjedeni som zistila ze tam lezali skazene zelene vajcia no parada, hned som si šupla 2 pohariky hruškovice nech to vypalim ježiiišiii :))) Evi idem na to fotky pojdu hned.

Jitko, ty se brzy uzdrav. Být bez práce a ještě nemocná, tak to je na houby, viď.

Ahoj z hor všem.
Letím vás aspoň pozdravit, nestíhám. Svatební přípravy a zmatky vrcholí. Sice máme ještě dva týdny do svatby, ale jsou to takové příjemné starosti. Koláčky, stuhy na auta, kadeřnice, objíždíme příbuzné.... Do toho pořád plný barák jako hlavní stan, pak se přifařily nějaké narozky a ještě jich do svatby pár bude, no asi z toho nevyjdu. Ale nestěžuju si.
Nestihla jsem vás skoro vůbec přečíst, jen jsem chtěla napsat Miss, že mě jako vždycky nezklamala a rozesmála. Holka , zahoď to posraté topánky než se zmrzačíš. O zádech mi ani nemluv, ale můžeš to mít i ze stresu i z tahání Samka. Na mě taky vždycky moje hodná paní masérka pozná, že se něco dělo, jak jsem stažená. To si všimni sama, když jsme ve stresu,jak jsem celé stažené. Miss, prosím, pošli Samka, nic mi ještě nedošlo.Děkuju.
Koukám, že tu je pár nových, tak ?aspoň vás zdravím,přiznám se, že jsem moc pozorně nečetla.Ale určitě vám někdo poradí.
Lucko, tak tebe jsem četla pozorně. Jsem ráda, že jsi Dášendě všechno napsala, ale ono to tenkrát nebylo tak jednoduchý, viď ? Spíš takové vyhrocení všeho. Ale Dášenda tvojí omluvu přijala a to je hlavní.Třeba si jednou řeknete víc . Víš, musela jsem ti napsat. Možná jsem něco překoukla, protože jsem fakt četla tebe a pak jsem už jen prolítla, jestli se ozve někdo, kdo řekne, dobrý stalo se, jedem dál. Krom Lily snad nikdo. Víš, měla bys tu zůstat. Hele, vždyť vy jsme vlastně s Dášendou jediný, které jste z toho venku. Takže zakopejte válečnou sekeru a pomáhejte těm novým, co se v tom plácají jako my všichni ze začátku.
Ještě k té svatbě. Víte z čeho mám strach? Jak povedu kluka a všichni na nás budou koukat. Tak hrozně nesnáším být středem pozornosti. Už vidím jak rudnu, klepou se mi rty, potím se a dostávám průjem. Mějte se tu fajn a zatím ahoj.

xxx, když mě postihlo po třetím porodu to, co Tebe, nedokázala jsem čekat v paneláku na pozdně večerní návraty manžela. Ráno odešel syn, tehdy prvňáček, do školy, já jsem zaopatřila ty dva malinké - tříměsíční miminko a dvacetiměsíční batole, pak jsem je naložila do kočárku nebo auta a jela ke svým rodičům. Tam jsem se jim věnovala, vařila, četla pohádky, naši měli zahrádku a dvorek, dětem tam bylo líp než v paneláku, měli blízko sebe laskavého dědečka i babičku a dokud to našim nevadilo a jim naštěstí opravdu nevadilo, chodila jsem tam bez výčitek. Ze školy za námi přišel (asi 1 km) syn, udělal si úkoly a odpoledne nebo v podvečer jsme se vraceli domů. Byla jsem šťastná, že tenhle azyl mám a čas u rodičů strávený mi pomohl načerpat novou sílu a postupně i odvahu zvládnout celý den sama s dětmi. Teď jsi ještě příliš rozjitřená a nestabilní, nebraň se tomu, nesnaž se být rychle hrdinka, jen pomalu, nepospíchej a žádné výčitky!!! Jsi teď ve fázi, kdy hledáš ztracený klid, sílu a sebedůvěru, máš malé miminečko, nebraň se odpočinku a současně trénuj svoji úzkost o jeho péči. Tvoje maminka se dobře postarala o Tebe, když bylas malinká, zvládne i Tvoje děťátko a Tobě se uleví, když se zbavíš pocitu, že jenom Ty mu dáš, co potřebuje :-)

Okolnosti mě donutily zabývat se ve vzpomínkách touhle etapou svého života. Vybavila jsem si, jak psychiatr tehdy konstatoval, že mám endogenní depresi, ale neměla jsem deprese, měla jsem obrovské úzkosti, které mi poničily spánek, nedovolily jíst apod., klasické projevy PP. Taky mě poslal k psychologovi. V té souvislosti jsem si zase uvědomila, že v době, kdy mi v dětství PP propukla (60.léta), nevzpomínám si, že by v našem městě nějaký psycholog působil. Epizoda poporodní se odehrála po 15-ti letech, před 25 lety. Ten psycholog se mnou vůbec neřešil problém mých úzkostí, proč jsou, jak s nimi pracovat. Dal mi rorschachův test, což mě pobavilo, protože jsem ze školy věděla, o cojde. Označil mě za inteligentní a doporučil mi, abych se šla vyléčit ze závislosti na Diazepamu do kroměřížské léčebny. (i kdybych závislá byla, jít se léčit od 3 malinkých dětí by byl veliký problém) Diazepam byl pro mne lék, který mi pomohl zahnat úzkost podobně jako dnes Neurol, brala jsem ho dle potřeby, tedy opravdu malé dávky, ale několik let. Nahradila jsem ho Neurolem pod vedením jiného psychiatra ze dne na den a neměla jsem žádný abstinenční příznak. Dostala jsem ho nedávno na spaní jako náhradu za cosi, co v lékárně neměli. Vzala jsem ho ze zvědavostí po 15 letech abstinence a nic, vůbec žádná reakce. Pokud mě uklidnil, pak slabounce, rozhodně mi neschází... Mnohdy si myslím, že tento typ léků je přespříliš azbytečně označkován puncem závislosti až tak, že vzbuzuje děs a spoustě lidí brání, aby ho třeba jen vyzkoušeli. Panikář je člověk, který se třese na své zdraví, vadí mu závislost jakéhokoliv druhu už nějak z principu, na lécích, na prostředích i na lidech... Pokud někdo holduje drogám a dobrou náladu si navozuje třeba i prostřednictvím léků, pak varování stejně nepomohou. U lidí s PP jsou to jednozančně léky první pomoci, které relativně rychle stiopnou nepříjemnou a vyčerpávající ataku. Dle mého názoru v rukou člověka trpícího PP nejsou nebezpečím.

Proč jsem to všechno napsala? Uvědomila jsem si, že má setkávání s psychologickou pomocí byla vždy dost jiná a jinde, než měla být, aby mi pomohla hledat cestu či úlevu... A tak jsem si začala radit sama. Moje děti mě burcují k tomu, abych někam chodila, dělala něco víc, než brala léky. Ale já přece dělám... jen nechodím za žádným PhDr. Jsem řpesvědčená, že dobrý odborník by mě poposunul mnohem dál, než jsem, ale ta minulost se na mně prostě negativně podepsala...
Nedostala jsem se na své cestě až k alternativní medicíně jako např. Martina, ale nebráním se jí, neglorifikuju ani nezavrhuju. Stejný pohled mám i na antidepresiva. Zejména si ale myslím, že každý máme svou cestu, na níž i bloudíme, zkoušíme a postupně nacházíme svá východiska. Nepokládám se za propagátora čehokoliv právě proto, že tohle je moje cesta, stejně jako nezavrhuju jiná řešení jenom proto, že u mě se jejich efekt nedostavil... Přeji všem, aby svou cestu ke zdraví našli co nejdříve a trpěli minimálně!

Pajko, ja si vubec nedokazu predstavit, ze bych mela nekomu povidat o svych problemech.Jsem takovy typ, ktery si drzi vse v sobe, jsem uzavrena, moc se nikomu nesveruji. A to je asi chyba. O te kineziologii ale budu premyslet.

Jitka- to zvykne clovek dostat z vycerpanosti, alebo z kolektivu predsa si robila medzi vela ludmi asi mal niekto v sebe virus.

Miss - mám asi chřipku. Doufám, že mi bude brzy líp.

xxx- neboj zvladnes to..urcite garantujem ;) 3 dni zbehnu ako nic, držim palce :)

pajka- neskusila :( ale dnes som v takom stave bolesti, ze už ani lezat nemozem neskutocna bolest v stredu mi ma kto postrazit Samka tak budem musiet zajst na ortopediu lebo som nefunkcna uplne a asi viem z coho to mam take debilne vysoke slapky na platforme som si kupila a su mi velke a asi 5x som si vylomila nohu v nich a hned na druhý den to zacalo, asi som si tam daco posrala už tretí den zhorsujuce s abolesti :( maleho dviham s placom krucinál.

Jitka- co mas za chororbu? prajem skore uzdravenie

xxx, je mi tě líto. Dovedu si to představit. Snaž se co nejvíc zabavit, mysli na to, že je to jen něco v tvé hlavě, co ti říká, že zkolabuješ, ale ve skutečnosti se ti nemůže nic stát.

UVĚŘ TOMU a přejdeš rozžhavené uhlí bosou nohou...