PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Ahojky Sandro,
Beru CIpralex už 4. týden a nezabírá. V pátek jsem mluvila s psychiatrem a jdeme prášky změnit. Důvod je dle něho jediný, prostě na mě nepůsobí.

Nevím, ale dle mého, jak to tak čtu CIpralex nepatří k těm dobrým AD. Existují i pohodovější značky..

Drž se, pa

Sandro - ten cipralex vzdy po navyseni trochu zahybe 'vedlejsimi ucninky'. Musis to vydrzet.

Ahoj Ajko,

zatim se to nezlepsilo opravdu ani o kousicek. Muj hlavni problem je, ze vubec nemuzu spat. Myslim, ze az budu lepe spat, bude lepsi vsechno...

Ahojky vsetkym....

Andulka,tak sme na tom fakt podobne,este aj s tym jedlom :-) a to u mna bol vzdy problem skor nejest,ale dnes sa citim trosku lepsie tuk-tuk-tuk,tak som toho hned aj viac zjedla.Hlava sa mi sice mota stale aj ked menej a aj nohy mam stale slabe.Ale spozorovala som jednu hnusnu vec,bola tu vcera aj dnes sestra aj s detmi a ze ideme sa prejst,aj ked som sa citila trochu lepsie,ale akonahle som bola trochu dalej od domu,tak sa mi nejak horsie islo a aj mi zacinalo byt zle.Tak toto musim vazne prekonat,lebo mi zacne snad sibat z toho.Tak dnes som isla trochu dalej ako vcera.....uz nech su tie hnusne stavy prec :-( tebe sa to nezlepsilo este ani o kusocek?

Kačatelka si zlata :-) dodalo mi to pozitivnu energiu,snad si mala prijemny vikend ...a malu mate dokedy?

prijemny vecer vsetkym :-)

Dorotko, Ty jsi ale Dorotka :-)
Děti s námi přece nemohou zůstat pořád, je nutné, aby se dokázaly osamostatnit a žít si svůj život. Jestli deti máš, tak asi ještě malinké, proto nevíš... Ono totiž to, že se na nás víšco..., to je důkaz toho, že jsme je dovedli do dospělosti, takže to na tom není to nejhorší, ale naopak nejlepší, když si jen tak z povzdálí pozoruješ, jak si dobře v životě vedou, bez vodění za ručičku a utírání prdelek... A pokud nebudeš moc ukdákaná, rády se za Tebou budou vracet...
Tož se vykdákej, když Ti to dělá dobře...

I vy jedny holky ukecané,děti,mooooooooooje děti,tááááááááák mi změní život.Vždyt já žiju jenom pro ně,já jsem nic,dééééééééti-to je orgasmus můj-jsem stroj na děti jako vy.Nejshorší holky je že stejně se na nás víte co...

Doktorko zakladatelko, díky za pozornost. :-)
Věřím, že se to tu nikam do negativna nezvrtne!

Dano, gratuluju k nové práci a držím pěsti k tomu, bay ses cítila dobře. Změna zaměstnání patří mezi stresory, tak se k tomu i tak postav, že Ti na psychické pohodě nepřidá. Když sem začalas chodit, bylas docela na dně, jsem přesvědčená, že s tímhle se vyrovnáš dobře i rychle.

Kačatelko, už se mi docela podařilo přečíst Tvoje příspěvky. Jsi opravdu bojovnice a zatím vítězíš. Děti jsou motivace ke zdraví a taky dokáží pěkně přeladit psychiku tím, že člověku nedovolí myslet na sebe. Správné dýchání zkus trénovat i mimo nevolnosti, jednak tu techniku dobře zvládneš a současně to působí jako prevence.

Lamko, je mi líto, že se necítíš OK, ale Ty to zase zlomíš nějakou fintou, že? :-)

Já si dnes hraju na hrdinku a vždycky, když ruka vyjede po léku, tak se přes ni obrazně plesknu, párkrát se prodýchnu, labužnicky nedělně se uvolním a zatím jsem na ranní minidávce, která se blíží nule. Zkrátka někdy to jde a mám sílu a někdy se cítím slabá a volím cestu nejmenšího odporu...
Přeju všem pěkný zbytek víkendu...

Ahojte všichni,
včera jsem měla celý den narvaný programem. Tak jsem neměla chviličku se sem za Váma stavit. Doufám, že se na mě nezlobíte.. Dneska to napravím:-). Máme tady celý víkend malou dcerku od přítele. Je to mazlík. Po pravdě od chvíle co jsme pro ní jeli se mi trošku ulevilo a tím, že tady máme to malé dítě mě báječně uklidňuje. Nevím, čím to je. Včera jsme byli dopoledne na baráčku, přítel potřeboval vybetonovat plácek pod akumulační nádobu. Lucinka(tak se malá jmenuje) si spokojeně hrála za domečkem a já jsem chvílema pomáhala nosit kýble s pískem a vodou. Sice mi ta stavba moc nepřitahuje, ale to asi žádnou ženskou:-). Takže jsem se tam necítila úplně happy. Chvilkama jsem měla negativní myšlenky, že se zblázním a z toho jsem pociťovala opět ty malé úzkosti, ale zkoušela jsem nad tím neuvažovat a po chvíli to zase přešlo. Myslela jsem na jiné věci. Přijeli jsme domů, poobědvali jsme, chvilku jsme si zdřímli a hned jsme zase fičeli na dětský den. Malá si zaskákala na velké trampolíně a byla spokojená. Koupili jsme jí nové plavečky a ještě jsme vyrazili do bazénu. Tam jsem opět chvílema pociťovala úzkosti a ten mě velmi známný pocit strachu, že se zblázním, ale nadýchla jsem se a uvedomila si, že nemohu zpanikařit když mám s sebou to malé dítě. V bazénu to zase přešlo. Malá řádila a smála se jak ďáblík. Takže to jakžtak až na ty malé úzkosti zvládám. Dneska asi před půl hodinkou se o mě zase ta mrcha začala pokoušet, šla jsem do spršky a ihned potom jsem sedla k počítači a teď se uklidňuji čtením naší diskusky.
Toť v kostce mých pár dnů.
Ajko - jsi zlatíčko, ani nevíš jaké děláš krůčky směrem kupředu. Malá měla určitě velkou radost, že jsi tam s ní byla. Nakonec Tě takové krůčky pozitivně naladí a posílí. Člověk má takový optimistický pocit, že něco dokázal a že to postupně půjde. Jsi dobrá, jen tak dál! Pozdrav maličkou:-) a bojuj. Přesně tudy vede cesta.

Dani - taky velká pochvala! Nos s sebou v kabelce prášky na uklidnění, mě to dost pohámá, jen to vědomí, že je s sebou mám, kdyby se cokoliv stalo. Cítím se taková klidnější. Ještě jsem se chtěla zeptat, co Ti běží hlavou než Ti ačnou ty úzkosti? Máš strach? A z čeho? Máš to podobné jako já? Pocit, že se zblázníš?

Ostatní moc moc zdravím a pište lidičky, je tu přes víkend nějaké prázdno....
Kač Kač

Je tu někdo,kdo se léčí Cipralexem na PP??Beru ho 3měsíc,před 14 dny mi byl zvýšen na 20mg ,teď se cítím zas divně ,tíha,pocit nedostatku dechu.Má někdo pro mě radu???Léčím se u neurologa.Dík za odpověď či radu...

Holky, hezky si tu raďte, nenechte si diskusi rozvrátit jako v jiných tématech, my s webmasterem nemáme bohužel čas fórum moderovat. /Doktorka zakladatelka/

Jdu vás jen pozdravit a v rychlosti nakouknout. Nastoupila jsem do nové práce, v pátek, a nějak nestíhám. Sobotu a neděli jsem pryč celý den, včera od 6-18 a dnes od 7.30-18. V pátek co jsem nastupovala, tak jsem z toho měla takové obavy, motala jsem se, pociťovala úzkosti a občas jsem měla náznak, jako kdyby na mě chtěla skočit ta mrcha. A jak jsem se začala bát, že jsem tam právě přišla, se vším mě seznamují a já do toho budu mít akaku, no hrůza. Dala jsem si Lexaurin do kapsy, abych ho měla při sobě, kdyby něco. Vůbec se necítím tyhle dny dobře. Jo, já už zase letím, za chvilku mi to začíná, ještě že to mám kousek z domova. Hezký den všem.

Andulko - stejne jsem to mel ja s Cipralexem, zacne ti pusobit tak za tyden / to zacne uleva z toho hnusu co mas ted. Joj, srdicko nesmi bit ani moc ani malo, to znam... brrrr....

Petr, klasická ataka, taky jsem to měla. V metru jsem nemohla dýchat, skoro jsem se neodvážila do vlaku, taky jsem si oblíbila taxík. Ale co beru Apo-Parox, nic takového se mi nestalo, přežila jsem v pohodě i letadlo.

Ahoj Ajko,

mam to dost podobne. Beru Cipralex od pondeli, hned po prvni pulce je mi zle. Toci se mi hlava, spatne se mi dycha, kdyz usinam, mam pocit, ze prestavam dychat, v noci nemuzu spat, budim se take tak po dvou hodinach spanku a pak nemuzu zabrat az do rana. Pres den to nenaspim. Srdce nekdy jede pomalicku, jindy se zase silene rozboucha. I z toho pomaleho a i z toho rychleho pulsu je mi zle. Pri tom rychlem to nemuzu nijak zkrotit, pri tom pomalem mam zase pocit, ze mi prestane bouchat.
Fuj, je to fakt hnus. A do jidla se musim hodne a hodne nutit, je mi spatne od zaludku.
Nemam panicke ataky, mne je zle cely den.
A to mne taky ceka akce ve skolce ve ctvrtek, presne stejna, kterou jsi absolvovala ty...
No, doufam, ze uz opravdu brzy Cipralex zabere a budu trochu normalne fungovat.

Tak hezky vecer, at to s nami tolik nemava...

Pavli, já taky. Normálně jsem optimistická, dneska je mi spavo a plačtivo a jsem asi tak veselá jako otevřený hrob. A nohy se mi klepou pořád, na to už jsem si zvykla.

přesně jako Pavle a Věrce je i mi.Uklízela jsem v pohodě a pak najednou motanice a už jsem nemohla nic dokončit. Honem jsem si vzala Defobin a čekala až zabere. No snad to brzo přejde, asi to počasí je toho příčinou,jsem taky unavená a bolí nožičky.

Taky je vám lidičkové dneska tak blbě? Motám se, nohy jak z rosolu, loupla jsem si celý neurol a čekám teď, kdy zabere.
Jste na tom někdo podobně?

Chtěla bych vám popsat příhodu,jestli se v tom někdo poznáte...V pátek jedu z práce, bylo mi už přes den divně, fajn,říkám si to zvládnu jako vždy.A ejhle ...chci vlezt do metra a nemůžu...klepu se jak ratlík,potím se,buší mi srdce,cítím slabost ve svalech...tak vylezu ven z metra,chci jet tramvají a taky nemůžu.Tak sedím jak blbka na lavičce, chce se mi brečet.Vezmu si Neurol a po hodině jsem pomalu došla na metro,domů jsem se dostala ani nevím jak.Někdy se mi to stává,když jsem unavená, ale přece nebudu jezdit z práce taxikem:)

Vem si místo neurolu radši adečka, nejsou návyková.