PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

No, já přemejšlim furt, jestli to nezvládnu sama, nebo jestli nemám počkat až mi bude fakt úplně nejhůř, což asi nakonec udělám....Ale díky moc holky, za všecko, budu ráda, když sem občas budu moct něco "hodit" :)

...dovysvětlení:ten mentos inhalátorek jsem potřebovala,protože se mi jakoby ucpával nos a já nemohla dýchat, souviselo to jendozančně s psychikou,protože pocity dušení a tlaku na hrudi jsem mívala denně a ten mentol mě jaksi protáhl...pak to za pár let přešlo n ajiné lahůdky a inhalátorek šel...no magorismus:-)

Renato, jinak moje první sezení u psycholožky nebylo tak klidné...já u ní byla přes hodinu a první půlhodinu jsem u ní probrečela, i když to asi není to správné slovo...povídaly jsme si a mně neustále tekly obří slzy po tváři a nebyly k zastavení.

Ahooj Lenko.-) Jsem tě přehlídla..ke všemu jsem si nakapala do očí-alergický kapičky a mžourám...ale už mě i přestaly štípat oči a jsou krásně nezarudlý.

Renato, přesně jak já.Jak jsem neměla u sebe takový ten onsní mentolový inhalátorek,tyčinku,tak jsem se rozklepala,i za cenu,že přiletím pozdě do práce,jsme se dvakrát vrátila nedaleko na cestě od baráku pro ni.Děs.Ted zas rok asi mám u sebe radši homeopatické kuličky Gelsemium 15CH pro případ,že se začnu ztrácet,houpe se mi zem pod nohama,mám arytmie či se z toho všeho málem začnu chvět.Bud fakt jejich vycucání zabere nebo je to díky mozku,co si řekne

Renato, deset let jsem měla klid, ale loňský rok byl pro mě nějak stresující, tak ta mrcha zase zaútočila... a to si pamatuji přesně, byla jsem oslabená, brala jsem antibliotika kvůli zánětu dělohy a hups už se usídlila v mojí hlavě a sama bez pomoci jsem nebyla schopna ji vyhnat.
Jinak ahoooooooj Dito :-)

Reni, samozřejmě, že můžeš kontaktovat psychiatra bez prvotního vyšetření obvoďáka. Já jsem na ně dostala pár typů v krizovém centru, když mi bylo kdysi nejfůře. Ale jinak je spousta doktorů k nalezení na internetu. Tak mrkni a zavolej si, někdo bude mít určitě volný termín;-). Jo a bez AD - znamená bez pomocí antidepresiv;-)...

PAPA a písni jak jsi dopadla

Ahoj Kačatelo,já zjistila,o co jde , až mi bylo nejhůř,po prvním porodu se stavy zhoršily,že jsem málem nevycházela ven s doprovedem,natož sama, pak ani doma jsem neměla stání.Čili AD jsem začla brát až před 3,5lety.Klasická panická hnusná ataka od té doby i po skončení s AD nebyla! Jen slabé náznaky ve formě zhoupnutí se,a to i v noci při usínání, otravných a různě silných arytmií,nervozita.Ale zjevné třesy,bušení ,lítání po bytě se smrtí v očích,to už ne.NAŠTĚSTÍ ZATÍM ALESPON.-).Ty roky před začátkem s AD jsem o PP nevěděla,stejně tak i o agorafobii.Nějak jsem prostě přežívala,ale nežila,to je neodpáratelný fakt.Utajování svých potíží,přetrpívání cest,venku, v obchodech...brr fujtajbl.Úzkosti jsem tehdy vlasně měla,ale to vím až dnes,když už ty stavy"divna"dokážu pojmenovat.Za to vše vděčím -alespon já-ADčkům.Jak mi zabraly a stavy šly do háje zelenýho, začla jsem i automaticky pracovat na sobě-to ,co dřív nebylo možné dělat,najednou šlo-sama ven, sama doma, nákupy ,busy...restaurace. Ale koncem min. léta s dalším miminem na cestě už mi začínalo být nanic ve městě, v restauračních zahrádkách, v porodnici k tomu i hormonální poporodní bouřka a pak stres doma,vydržela jsem to pul roku a po nepřestávajících denních arytmiích jsem začla po poradě s dr zas na nižší dávce.Anxyolitika jsem nikdy nebrala,Lexaurin teda jednou,ale nezabral,to už je dávno.
Čili projevy Pp a agorafobie,úzkosti atd jsem měla už asi v plínkách,ale vyhrocení a řešení toho nastalo až před pár lety.
Renato,k psychiatrovi-ičce si můžeš zajít i sama,nebo se klidně napřed porad s praktikem.Já osobně teda napřed byla u praktické a ta mě poslala k psych.Myslím, že anxyolitika praktický dr může napsat,to běžně dělá ,ale AD bych raději teda od odborníka spolu s pohovorem.Pak psychologa,to je dobrá kombinace pro začátek.

Tady zataženo, střídavě slunečno,ael silně fučí.Hezký den všem.

Leni, jaká loňská ataka? Btw:kdysi, v mírnějším období mý PP mi taky stačívalo, když jsem u sebe měla prášky proti průjmu (to se mi chtívalo na velkou v dopravních prostředích, před tim to bylo na malou, no a teďka je to jakože s prominutím, nutkání na zvracení, což je podle mě nejhorší spolu s mým "co tomu řeknou lidi, kdyby...")

Tak já to ještě promyslim...zatim (musim to zaklepat) mám tyhle stavy v míň než padesáti procentech dní....já bych fakt jen potřebovala, když je to nejhorší, tak to nějak zmírnit. Tak já zkusim najít kontakt na nějakýho toho doktora...když já si vůbec neumim představit, že někam přijdu (ať už je to specialista zvyklej na ledacos nebo pánbůh) a budu mu v klidu povídat, jak se hroutim...

Renato, já mám místo neurolu Xanax a to je opravdu tableta první pomoci. Mně zabírá taky kolem 20 minut a za sebe mohu říct, že mě to celkově utlumí a všechno se mi zdá hned veselejší... no ani nepotřebuju panáka, Xanax to zvládne na sto pro :-))
Bohužel tyhle prášky jsou návykové, ale někdo si vystačí pouze s nimi- jako já před těmi X lety. Pak jsem je začala postupně vysazovat, až mně stačilo vědomí, že je mám v kabelce. Jen tak mimochodem... nosila jsem je poctivě v kabelce až do loňské ataky.. hehe to jsem ale tydýt, co?

Renatko, když si to tady pročteš, tak každý má jiný názor na to, jestli léky brát nebo ne. Někdo to zvládl bez nich a někdo( jako třeba já) je prostě bereme. Musím říct, že i když jsem věděla o co jde, tak to ten můj mozek prostě nebral a já už se ráno budila s úzkostí a se strachem... a to už nebyl život, ale vězení s jednou nepříjemnou spolubydlící- s PePinou ( tak tady říkáme panické poruše) Ulevilo se mi opravdu až po nasazení AD. Léky mně píše můj praktický lékař a k psycholožka po půl roce zhodnotila, že ji už nepotřebuji. Ale to je opravdu individuální, každému sedne něco jiného. Ale každopádně by jsi měla zajít alespoň ke svému lékaři.

Ahoj Barčo,a to se chci vlastně zeptat všech, jestli nemaj kontakt na nějakýho pražskýho doktora, se kterým jsou fakt spokojený a případně proč. A pak taky třeba, jaký zažili špatný zkušenosti u psychiatřů.....Je pravda, že trpim takovým tim "co by tomu řekli lidi", snažim se toho zbavit....A ten neurol, když třeba se ti udělalo zle a pak sis ho vzala, tak do těch 20 minut tě to kromě třeba tý úzkosti zbavilo i těch tělesných příznaků? Takový třeba ty návaly, pocit na omdlení nebo tak? Díky za odpo.

No totooo... u Barči svítí sluníčko a tady na nás prdí, je tu akorát hnusný dusno. To je ale nespravedlnost:-))

Ahoj Leni, no, to jsem ráda, že to má někdo podobně (víš jak to myslim), někoho, kdo se mnou třeba jen trochu soucítí.Pro mě je nejdůležitější hlavně se zvládat dojíždění do práce, všecko ostatní mi v tuhle chvíli připadá nepodstatný. Dokonce jsem dneska byla tak mimo, že jsem si říkala, že budu přespávat v kanceláři. Vim, že je to blbost..anebo že si narychlo seženu nějakej podnájem blízkop práce, to je taky blbost, protože můžu změnit práci a co pak, že jo..... Nevim, jestli potřebuju hned prášky....a psycholog teda léčí jen těma psychoterapiema?

Jdu nakrmit pípajícího "orla" a pošupajdíme do práce. Snad budu mít večer čas a elán si konečně přečíst to, co jste tady vy spisovatelky za těch pár dnů napsaly:-))
Mějte se krásně bezpepinově a papaaa

Renato,vůbec se nemáš čeho bát.Já než jsem sice našla psychiatra,který mi vyhovoval,tak jsem chodila ke dvěma,ted jsem u třetího a je to v pohodě.chodila jsem dokonce i k neurologovi.AD jsem vystřídala troje,ted mám Zoloft už přes rok a je mi fajn.PP trpím tak 8 let.Kdyby jsi věděla,kolik mých známích chodí k psichiatrovi.Akorát tady v CŘ si všichni myslíme,že je to něco nenormálního.Nestyd se a zajdi si tam,určitě to potřebuješ a když přijdeš zavčas tím líp.Všichni se mějte moc fajn a užívejte sluníčka.Jo a mě zabírá do 20 minut neurol,ale to je u každého jiné. Tak Pá!

Renato, praktický lékař Ti napíše doporučení a popřípadě i nějaká AD( antidepresiva). Pokud ho chceš obejít, tak si musíš sehnat psychiatra, protože psycholog Ti léky nemůže napsat. A samozřejmě když nebudeš mít doporučení, tak si to budeš muset platit ze svého.

Renato, taky jsem nemohla vůbec cestovat. Při představě, že mám vlézt do šaliny nebo busu, se mi udělalo zle, návaly horka a bylo mně na omdlení, srdce bušilo tak, že jsem měla pocit, že mi vyskočí z hrudníku. Ale jelikož tohle jsem si prodělávala před 12ti lety, tak jsem si hned sehnala psycholožku. Ta si na mě udělala čas a hned druhý den jsem k ní šla na sezení. Teď se cpu AD, občas když je mi opravdu ouvej(hlavně při změně tlaku), tak si vezmu Xanax a jinak jsem v poho. Cestování mi už nevadí. Ze začátku to bylo dost hustý, ale začala jsem si brát s sebou veselé knížky a tak jsem si četla a snažila se nemyslet na to, že jedu někam sockou.
Neboj se doktorů a šup šup hned se k nějakému objednej.

Ahoj Kačatelko, teďka jsem si pročítala nějaký stránky na netu a většinou všude bylo, že musim nejdřív k praktickýmu lékaři..nedá se to nějak obejít? Že bych si rovnou našla nějakýho sama?
Vím, že to bude asi dražší, ale to bych i nějak přežila...P.S. co je to "bez pomocí AD"? Jinak děkuju za odpověď