Deprese, můj příběh, plánuji sebevraždu

Petre, bohuzel 27 oslovenych firem neni nic. Moje kamaradka, ktera zije u nasich zapadnich sousedu shanela praci po 40 a na pracovnim urade je ucili, ze musi posilat alespon jednu "Bewerbung" denne. Praci sehnala po roce a pul. Nebylo to jednoduche, prace byla na zaskok za nekoho, ale nakonec si ji tam firma nechala a je tam velmi spokojena. To kdyby se mel kazdy nezamestnany po ctyricitce zabit, tak by snad ani nemelo cenu mit deti - tolik do nich vkladat a starat se o ne tak dlouho, aby pak zili 10 - 15 let?Zkus taky hledat praci v zahranici, nech si zkontrolovat tu "Bewerbung" nejakym prekladatelem, abys tam nemel chyby. V internetu najdes podle nazvu firem jejich e-mailove adresy a pis...Pokud bys chtel priklady tech zivotopisu a pruvodnich dopisu v nemcine, muzu ti je poslat, mam jich dost.

Petře, nic se nejí tak horké jak se to uvaří. 42 roků zase není až tak moc, to se ještě bere perspektivně. Asi jsi narazil zrovna na výjimky. Podle toho co píšeš tak to může být otázka času. Můj známý, padesátník takhle čekal asi 2,5 roku a nakonec má solidní práci.

Sebevražda se neplánuje, ta se prostě provede. Já už jsem se rozhodl. Je mi 42, mám VŠ vzdělání, ve svém oboru jsem soudní znalec, absolvoval jsem několik certifikovaných studíí, hovořím dvěma cizími jazyky. Před půl rokem jsem přišel o práci. Doposud jsem žádnou nesehnal a samotnému se mi podnikat nepodařilo. Oslovil jsem 27 firem a personálních agentur (jako odpovědi na inzerát). Pouze ze dvou mi přišlo pozvání k výběrovému řízení, kde jsem neuspěl. V jedné personální agentuře pracuje má bývalá kolegyně, tak se jí ptám - v čem je chyba. Odpověď mě zarazila - seš starej. OK, jsem-li starej (asi má pravdu, protože i v čele ČEZu stojí kluk, kterému je 34) pak tady nebudu vydýchávat kyslík těm perspektivnějším, mladším. Jen doufám, že i ti dnešní 30-ti letí budou za deset let donuceni ke stejnému konci. Takže se tu mějte....

Ahoj, Jitko. Hospodaříme tak, že jim dávám nějaké peníze, 3-4000 měsíčně. No živit se nenechám a já je snad taky neživím. Já mám zato, že moje matka se ho spíš už bojí. Nebo se bojí aby neskončila na ulici, byt je psaný na něho. On už jí několikrát něco vyčítal, jako-když řeknu že půjdeš pryč tak půjdeš pryč. Proč by s ním jinak byla nechápu. Že by ji vyhovoval v sexu? Nikdy jsem neviděl ani náznak toho, že by se milovali. On ji ani nepolíbí, ani nevezme za ruku! Chodí vedle ní a kouří. Může jí taky v sexu vyhovovat člověk, kterej na dálku smrdí potem, má velkej pupek a evidentně problémy s prostatou? Mám vedle pokoje WC a je to slyšet, jak nemůže na malou. Bere na to nějaký prášky. Takže se sexem to asi moc žhavé nebude. Může jí vyhovovat člověk, který prdí na celý byt a není schopnej si pořádně utřít ani zadek? Slyšel jsem jí často nadávat, že jeho posraný trenýrky nejdou ani vyprat, že ona to prát nebude, že to může rovnou vyhodit! V čem jí takovejhle kretén může vyhovovat? Psychicky ji deptá taky, když jí hrozil, že půjde pryč z bytu! Pustí televizi a aby šla k němu. Pak ji utěšuje, proč je na něj tak zlá. Když jde obědvat, řekne jí že se mu z toho zvedá žaludek. Ona se ho bojí, a navíc si myslí že v jejím věku už nemá cenu začínat nový život. A že to s ním vydrží. Aspoň takhle si to myslím.

Promin "Nulo", ale kdyby te matka mela rada, tak by te sama nutila se osamostatnit uz davno. Ty matky, ktere se snazi sve dospele potomky na sebe vazat jsou jen sobecke bestie - znicily takhle zivot nejednomu synovi, kdyz si v nem hledaly kompenzaci za neuspokojivy manzelsky vztah nebo nahradu za chybejiciho partnera. "Nulo" - ja bych ti radila, aby ses naucil varit - to budes potrebovat, pokud nechces kazdy den pak jist rohliky. Zacni jednoduchymi jidly, ktera mas rad a udelej si nekolik porci do zasoby. Kdyz bys pak bydlel sam, nebudes s tim mit problem. Ted ti obcas pri vareni muze matka poradit. Ale na vic nez na rady k vareni, bych se ji neptala a o nicem jinem nediskutovala.Taky by mne zajimalo, jak hospodarite dohromady - davas jim do domacnosti nejake penize nebo se nechas zivit? Nebo zivis ty je? Matce do vztahu nemluv, treba otcima vidi uplne jinak nez ty. Take treba ona jeho pomoc v domacnosti (spatne umyvani nadobi) ocenuje vic nez tvoje remeslnicke opravy. Nakonec ty se nedelaji denne, zatim co nadobi se myje kazdy den. Nebo ji vyhovuje v sexu - proc by s nim jinak byla.

Ahoj,Gabiko. To máš pravdu, já už o tom chtěl s mámou mluvit několikrát. Ona se o tom se mnou odmítá bavit. Taky to nemá jednoduché. I když teď přijeli z chaty a ona mi řekla že jsem měl jet taky. Prý když jeli zpátky, tak on na kruháči jel zas vlevo! Navíc se prý pořád ptal, jako by najednou nevěděl kde bydlíme. Snažil jsem se ji několikrát připravit na to že se odstěhuju. Ona o tom nechce ani slyšet! Přijeli domů, on vzal telefon že zavolá svojí matce. Řval na ni zas, jak kdyby to byl cizí člověk! Nemá v sobě kapku citu. Pak začal vykládat, jak je ona stará a že nemůže chodit! Smál se tomu! Až mu jeho vlastní matka umře on se tomu bude smát! Takový zrůdy by se snad ani neměly narodit! Co je to vůbec za kreténa? Celých těch dvacet let se stýkal se svojí dcerou a mámě jen a jen všechno zapíral. Navíc teď jsem měl v pokoji z práce stravenky a zjistil jsem že se mi začínají ztrácet. Začal jsem si všechny věci zamykat. Z oběda, který máma vařila celý den se mu zas zvedal žaludek. Když jsem mámě řekl že půjdu pryč tak mi řekne ať neblbnu. Jako by mi chtěla říct, že mě potřebuje na domácí práce. O chování mého nevlastního otce se mnou nechce mluvit, pokaždé to nějak zamluví. Opravdu už nevím co s tím.

> gabika > No doktorka mi rekla, ze to mame proste v rodine, coz je pravda - mame pro deprese dispozice. Jinak povolani narocne? No nevim, ucim na VS, takze tak narocne zase ne, spise mi vadi nekteri nadrizeni resp. kolegove ...

Gabika - nesouhlasim s tebou opet jen v tom, aby resil sve problemy se svou matkou. Ta, kdyz si nevyresila svoje, nevyresi ani jeho. A jakkoliv dobre minenymi radami z jeho strany se stejne ridit nebude. On z toho muze mit jen tezkou hlavu. Proste se od nich musi odpoutat a problemy matky jsou problemy jeji a ty si musi vyresit sama!! Ja, kdybych diskutovala problemy svych rodicu s nimi donekonecna, nevyresim vubec nic, akorat bych snad propadla do depresi, ktere diky bohu kvuli nim uz nemam, protoze uz s nimi par desitek let neziju. Prosim te, v jeho zajmu - nerad mu plest se do vztahu matky a otcima! On musi sebrat silu si vyresit svuj zivot! Matce at doporuci to resit s psychologem.

"NULA"ahoj!Jitka ma v podstate pravdu mal by si zacat zit svoj vlastny zivot,ale na druhej strane ta chapem,ze ta trapi co bude s mamou.Je to uplny pako ja nechapem ako moze takto clovek fungovat.Keby som mala takeho chlapa tak utekam na kilometre od neho.Neviem ako sa sprava tvoja mama k nemu ci si necha po hlave skakat,ale keby som cely den lietala v kuchyni a on mi povie,ze sa mu zdvina zaludok tak by som mu to slahla na hlavu.Vies taka som teraz nastvana dufam sa nebudes hnevat,ale takyto clovek je maximalny kreten.Neviem ti poradit kde sa v takomto prípade obratit,ale mas net tak hladaj a ries daco.Cim skor zacnes tim to bude lepsie.A hlavne treba aby si vyriesil svoj vlastny zivot!Zacni zit!Viem,ze to bude tazke,ale takto to dalej nejde.Porozpravaj sa s mamou.Zober ju niekde do mesta alebo co a hovorte spolu.Treba nieco urobit lebo inek to uz nebude on sa nikdy nezmení.pa

Uplná nulo!Bože můj, nech už toho bolestínského kafrání tady na webu,z toho by chytl psotník i Berija.Zachovej se aspoň jednou jako chlap, kup si pořádný provaz (doporučuji od firmy Lanex Bolatice) a běž se oběsit do lesa.Tvému konání budiž Boží požehnání!

To "Nula" - neboj, ono se to vyresi samo. Ty nejsi chuva, matka je dospela a ma, co si uvazala na krk. Kdyz bude s nim sama, tak ji to vic bude dochazet. Hlavne se starej o sebe, at odejdes ty a zijes svuj zivot. Kdyz si matka pak bude moci vzit treba dite na hlidani, prijde na jine myslenky a mozna, ze ji to bude min unavovat nez ty nocni smeny. Kazdopadne neres jeji problemy, ty za ne odpovedny nejsi.

Ahoj,Gabiko. Včera jsme měli s nevlastním otcem opět výstup. Moje matka pracuje,ale není to žádná sranda. Dělá dvanáctky, ranní a noční. Ona samozřejmě na noční není zvyklá a špatně to zvládá. Nedivím se jí, je to pro ni pořádná rána. Chtěl jsem si s ní včera promluvit, jak jí je a tak. Ona chtěla spát po noční, když se vzbudila on začal dávat opět kázání. Když jsem já zvedl jenom telefon, tam mě vyhnal ať ji neruším. Když pak něco dělala v kuchyni, přišel za ní a začal znovu. Když jsem s ní chtěl mluvit, bouchl mě do ruky a prý ať ji nechám. Jenže se s ním vůbec nedá lidsky domluvit!!!! On jen kázání, vykládání pitomostí. Nebo se válí u televize. Vyčítá jí, že já doma nic neudělám. On není schopen naprosto nic, ani utáhnout šroubek! Dnes opět. Ona celé dopoledne vaří, ani po té noční se nevyspala! Řekl jsem jí ať se klidně vyspí, že mně když tak stačí rohlíky. Když jsme obědvali, tak že on to nechce. Že se mu po tom jídle zvedá žaludek, že on to nemůže jíst! Nakonec to snědl všechno. Pak řekl fuj, to bylo sladký a já sladký nemůžu. Šel na záchod a začal zas prdět na celý byt. Pak si sedl k televizi a dal si dort. Ale sladké on nemůže!Máš asi pravdu, ona spíš nemá tu sílu. Ale co s tím? Dá se s tím něco dělat? Když se odstěhuju, zvládne to ona? Já Ti řeknu, poznal jsem díky svojí práci dost lidí, ale s takovou zrůdou, jako je on, jsem se ještě nesetkal! S ním se nedá domluvit! Když mu jen řeknu,že je venku hezky, tak to otočí. Že bude bouřka. Když padá sníh, bude tvrdit že není zima. Nikdy, nikdy nepřizná chybu, ano, zblbnul jsem to, stane se to, nikdo není neomylný. Ne! Jenom on je pořád dobrej a sráží všechny kolem sebe. I jí. A jenom to kázání, on neumí naslouchat druhému, neumí si normálně povídat. Vždy to otočí a pak se hádá. Shodnou se jen tehdy, když spolu sedí u televize. To on ji pak utěšuje, proč s ním nemluví. Pak jí řekne, že se mu z jejího oběda zvedá žaludek! Přitom je to dobré! Jemu se bude zvedat žaludek, ať uvaří cokoliv! Prosím Tě, můžu jí nějak pomoct? Napadlo mě jít k tomu psychiatrovi a říct mu úplně všechno. Pokud bych to měl potvrzené od doktora, že on se svým jednáním dopustil něčeho? Napadlo mě totiž podat na svého nevlastního otce trestní oznámení. Nic jiného mě nenapadá, když zlikvidovat ho už nemůžu. Měl jsem to tehdy udělat, když jsem byl malej, neměl jsem trestní odpovědnost a možná by se to ani nezjistilo. Měl jsem duplikáty klíčů, všechno zapojené. Stačilo počkat, až on půjde na odpolední a dát mu to do auta. A pak.... Svedlo by se to na poruchu jeho auta. Je mi úplně jasné, že se nemůžu zaplést se zákonem. Ale nezapletl se on? Je možné, že kdybych podal trestní oznámení a měl v ruce odborný posudek od psychiatra, že by ho za jeho jednání odsoudili? A jí by to konečně došlo, našla by si pořádnýho chlapa, který ji bude milovat, ne srážet, který zastane domácí práce a ne tohodle vyžírku? Zlatej můj táta! Byl to vůl, chlastal, kouřil, ale byl lepší než on! Třeba by si ona našla pořádnýho chlapa, já bych se mohl odstěhovat v klidu. Bez obav, že to ona nezvládne. Co je to vůbec za zrůdu? Co je to za charakter, když se s ním nedá mluvit, když se chce pořád jenom hádat, všechno jenom přetáčí, sráží všechny kolem sebe, vlastní matku i vlastní manželku?

JITKA-mas urcite pravdu,ze by to tak bolo najlepsie,ale on potrebuje niekoho.Vies ono je to takto velmi tazke posudzovat.Maj sa pekne.

Gabika - nesouhlasim s tebou, ze by mel "Nula" bydlet s matkou. To je blbost. "Nula" se musi osamostatnit a bydleni s matkou by pro nej bylo z blata do louze. Matka neni moc silna osobnost a v jeho veku to neni ani prirozene, aby s ni bydlel a problemy by byly zase, jenom by pricinou byla ona a ne otcim, coz by pro nej bylo jeste hure stravitelnejsi.

Red bull-Ahojky!Tak to mas naozaj dost liekov.Je super,ze mas perfektnu manzelku.Viem ako clovek potrebuje niekoho kto stoji pri nom.Mas nejaku predstavu co spusta tvoju depresiu?Melanchonicke dni poznam aj ja.Vies mna najviac trapi,ze si vobec neverím a mam pocit menejcennosti.Som najradsej doma lebo aj ked som niekde medzi ludmi mam pocit,ze som chudera.Pozeraju sa a hodnotia.Od malicka mi bolo davane na znamost,ze som nula tak asi preto neviem.Mala som obdobia plne depresie,ale naucila som si vazit samu seba a viac menej uz kaslem na to co si kto mysli.Ja som k ludom uprimna a rada pomaham,ale ak ma niekto podrazí tak u mna skoncil.Lieky neberiam ziadne,iste obdobie som brala,ale snazim sa zit bez nich.Mam deti a tie su super,mam rodinu ktoru som nikdy nemala tak som rada.Mas nejaku namahavu pracu?Vies ci nie si denne vystavení stresu a podobne.A co ti povedal lekar?preco to asi mas.Maj sa pekne.

> to gabika > ahoj Gabika, moje disgnoza zni "endogenni deprese", tzn. deprese, ktera se objevuje bez zjevne vnejsi priciny nebo podnetu. Lecim se cca 8 let. Momentalne jsem na teto medikaci: Xanax SR 2mb, Efectin ER 150 mg, Deniban 50 mg, Dogmatil 200mg, Remeron 30 mg. Je toho dost, vid? Ale jsem celkem kompenzovany a zavazna epizoda deprese se objevuje tak 1x za 2 roky. Takove ty bezne melancholicke nalady nepocitam - tech je spousta. Velmi dulezita je podpora rodiny - mam velmi chapajici zenu, ktera se mi snazi pomahat. U me je to ale jeste komplikovano tim, ze mam silne migreny (tak 3x do mesice). A jak jsi na tom ty?

"NULA" ahoj.Tak take pocity,ked sa ti vratia utrzky z detstva mam aj ja.Niekedy som sa budila zo sna v strachu,ze to je naozaj.Znova tie iste zazitky a pocit strachu a podobne.Aj sa mi pripomenu taketo spomienky,ale naucila som sa to hned zahnat a nemysliet,hlavne nemysliet!Vies ja si osobne myslim,ze tvoja mamina nema odvahu nieco podniknut alebo si mysli,ze to nema vyznam.Najlepsie by vam bolo keby ste si nasli ine byvanie a zili iba ty a mama spolu.Ale ono je to tazke radit takto,ktovie myslís,ze ho ma este rada?A co sa tyka toho ohna,mal by si zistit,ze asi preco ta prenasleduje taka myslienka?Ale v tom by ti najlepsie pomohol psycholog.Bol si uz niekde co sa tyka psychiatra alebo psychologa?Maj sa zatial a pís!pa

DOBRA PRACEB S P !!!!!!!!!!!

Ahoj. Tak jak se mám-no zatím to nějak jde. Chodím domů z práce až večer, takže se doma jen vyspím a jdu do práce zas. Píšeš jak to zvládá moje máma. To je dost těžký. Ještě tak před pěti lety, když jsem jí řekl že mě nevlastní otec jen sráží, tak mi řekla abych něco vymyslel a že s tím něco uděláme. Teď už je nejspíš na jeho straně. Když jen začnu znovu mýt nádobí ze šuplíku (protože po jeho mytí jsou na něm kusy jídla) tak nadává. Prý co se mi na tom nelíbí. Ale zase když přijdu tak vidím že je většinou tichá domácnost. Ona si čte v kuchyni a vaří, on se v obýváku válí u televize a kouří. Nedokážou se na ničem domluvit, skoro každý hovor končí jen a jen hádkou. Ona něco řekne, on to přetočí aby mohl oponovat a nakonec se chytnou. Mně to pomalu přijde jako by jim už ty hádky dělaly dobře. On se nesnese s nikým, hádá se i s vlastní matkou, denně ji telefonuje a půl hodiny na ni řve do telefonu jak na cizího.Psali jste mi jak proti depresi pomůže se projít venku či turistika. Ono trochu ano. Jenže pokaždé se to vrací zpět. Projdu se třeba po městě a na chvíli se to zlepší. Stačí ale narazit třeba na něco, co si pamatuji ještě z dětství a v tu chvíli se to vrátí s plnou silou. Může to být úplná blbost-třeba nějaká cedule na baráku, nějaké místo, situace...a jde to hned. Jako když na člověka padne balvan. Tlak v břiše, pocit vnitřního tlaku, zimnice, někdy ztráta orientace. Záleží jak kdy. Tohle podzimní počasí to ještě zhoršuje.Nejhorší je že už mě zase několikrát napadlo, když jezdím tím autem, zastavit někde v lese a udělat někde nějaký strašný, pořádný oheň. Nevím proč mě pořád pronásleduje tahle myšlenka. I když nekouřím začal jsem si najednou v autě vozit sirky. Zatím jsem se ovládl a řekl si že to udělat nesmím. Podařilo se mi přesvědčit sám sebe a ty sirky dal z auta pryč. Ale říkám si aby mi zas nebouchlo v hlavě. Jako tehdy doma. Je to blbý kdž si člověk není jistý sám sebou, neumí odhadnout co sám udělá. Ne, já určitě nebudu normální nikdy.

Ahojky"NULA".co je s tebou?Dlho si sa neozval a nemam s kym pokecat ako sa mas?Napís daco.pa