Deprese, můj příběh, plánuji sebevraždu

Ahoj red bull!Mas svoj nazor tak isto ako aj ja svoj.Mrzí ma nevedela som,ze aj ty mas nejake problemy.Ja som tiez brala xanax,ale poviem ti bolo to ako by som ani nebola su velmi silne.Ja neberiem uz davno ziadne lieky.Nie preto,ze by mi bolo super,ale lieky su pre mna postrach.Mohol by si trocha blizsie povedat ake mas problemy?Ale samozrejme nemusis.Prajem ti aby ti bolo fajn.AHOJ.

> gabika > prave protoze moc dobre vim, co to deprese je, tak se tady snazim nepodporovat "NULU" v jeho fnukani. Sam beru Efectin, Xanax ... ale snazim se k zivotu pristupovat aktivne a nefnukat a sirit porazenecke nalady.Chce-li nekdo spachat sebevrazdu - O.K. at to udela, je to jeho volba.

red bull-nie som spasitel ani sa na nic nehram!Ale kazdy ma svoj nazor ako aj ty.Ludska rasa-zaujimava tema,keby si vedel aky su ludia v nasom okolí a ked to tak vnímam vsetko je uz nanic.Ludia akoby sa nacisto zblaznili.Vsade je chaos a clovek ma uz strach íst aj von.Ale nemyslim si,ze ludia,ktorí trpia depresiou su odpad a nemaju pravo na zivot.Neprajem ti nikdy aby si take pocity zazil.Nikdy nevies co moze postihnut teba a budes chciet aby ta niekto podrzal.Tak sa maj pekne.

> gabika > ale vzdyt on se prece chce zabit, ne? Bzdyt to tady pise!! Tak proc ho v tom nepovzbudit, ne? Proc si hrajes na spasitele? Navic, kdyz se zabije, tak nema sanci splodit dalsi potomky s podobnou poruchou, takze tim vlastne prakazuje lidstvu sluzbu - cistejsi lidska rasa!!

"NULA"Ahoj.Ten tvoj pribeh s dedom sa mi velmi pacil.Je to naozaj nadherny clovek.Je to mile,ze teraz vozis ty jeho a hlavne to,ze ste stale spolu.Ten plan co si mal(ako sa zbavit nevlastneho otca)je fajn,ze si to zvladol.Ono vobec sa necudujem,ze si mal take myslienky.Ako tak viacej viem o nom nechapem ho.To sa ani opisat aky mam nazor nanho,je to uplny blbec.Prepac,ale to sa ani neda nazvat chlapom.Chcela som sa ta opytat,ze ako mama tvoja to zvlada?Nikdy ste spolu o tom nehovorili?A aky mas vztah s mamou?A vies co som velmi rada,ze si zacal bojot a viem,ze to zvladnes!!!A pozdravujem aj vsetkych fajn ludi co ti tu napisali a su s tebou.DRZ SA.A samozrejme napis aby sme vedeli co mas nove a tak.PA

red bull:si vobec v poriadku?Podla mna absolutne nie ako mozes take nieco napisat?Co tu vlastne hladas?Ukaz ci si ty chlap.Myslim,ze potrebujes pomoc.Niekomu radit aby sa zabil je absurdne a odporne!

to Mila:bezvadnej odkaz,zrovna to poslouchám.Nulo,jak se jmenuješ?už sis to poslechl,jak tady Mila radi,tam mas vsechno,co tě bude zajímat.

Jo s tím Vašutem máš pravdu, u mě si šíleně šplhnul, protože pro pochopení problémů lidí s depresí udělal víc než kdokoliv jiný. Že vlastně ta běžná rada laiků - máš depresi? tak si běž zaběhat, projít se ap. a bude ti líp je totální hovadina.

Pro NULU: Psychiatrů se neboj, jsou to moc fajn lidi, stejně tak jako psychologové. Také si uvědom, že je podzim, tzn. roční období, kdy se deprese hlásí ke slovu s největší intenzitou. U deprese je problém v mozku a jeho chemii + v psychosociálních faktorech (to je ta Tvoje rodina). Deprese je dobře léčitelná, zejména u inteligentních a spolupracujících lidí, jako jsi Ty. Taky Ti doporučuji kouknout na webové stránky České televize a přehrát si příběh Marka Vašuta z cyklu Diagnóza, který byl na tom kdysi podobně. http://www.czech-tv.cz/program/detail.php?idec=203%20562%2024150/0007

Díky. Ale přece jen pokud by to šlo,asi bych zůstal bydlet v našem městě.Přece jen, člověk potřebuje to bydlení, ženu, ale taky práci. Mám aspoň tu práci,a to poměrně slušnou a perspektivní.Lepší než nemít vůbec nic.Ono vzít si hypotéku a pak zůstat bez práce,to by byl konec.Teď je mi aspoň o malinko líp než když jsem psal ten první příspěvek.Aspoň nepřemýšlím jestli se zabít.Jenže pak přijde něco,nějaká situace,a deprese se vrátí zpět s plnou silou.To pak jen sedím na židli a koukám do prázdna.To je konec.Já si původně myslel že si všechno jen namlouvám,že mám jen nějaký komplex a jinak že jsem normální. Z omylu mě vyvedl ten incident s ohněm na stole.Nedokázal jsem si odpovědět proč jsem to udělal.Bouchlo mi v hlavě.Předloni jsem si objednal aspoň na 14 dní rekreaci.Tady u nás,v Česku.Do ciziny mě to netáhne.Když se to dověděla moje matka,ihned kde jsem to objednal,že si to koupí taky a pojedou oba se mnou.Řekl jsem NE,v žádném případě NE!Partnerku nemám,jel jsem sám.Chodil jsem se koupat,do lesa,najednou nebyl problém si umýt nádobí,nebo si třeba obalit sýr či uvařit polévku.Občas jsem šel někam na oběd.Ta deprese sice občas propukla,ale ne s takovou silou a mnonem míň. Domluvil jsem si s rodiči,kdy večer zavolám, v určitou dobu a vypnul mobil.Oni i tak že za mnou přijedou. Opět jsem řekl NE.Po dovolené jsem se vrátil domů. A začlo to. Zuj se! Jak bych chtěl chodit po bytě v botech. Umej si ruce. Vylezl jsem ze záchodu. Fuj,to je smradu. Vyvětrej! Máš se najíst. Až budu mít hlad. Máš se najíst teď. Máš si jít lehnout,ne pořád ponocovat. Často jsem dělal nějakou práci,a já se na to nejlíp soustředím večer,přes den mi to moc nejde.Co sis to zas koupil? Chceš aby ti bylo špatně? Máš tu jak v opičárně. Vyvětrej si.Co sis to koupil? Takový blbosti! Jako když nemáš rozum. Jedeme někde. Koukej po holkách! Nebo jsi snad na kluky?A kázání,že jsem tam určitě nemyl nádobí, chodil spát špinavý a nevytřel. Že jsem jim dělal jenom ostudu. Myl jsem to každý den, každý den se koupal. Pak vyčítání, proč s nimi nejedu na dovolenou. Do 18 let jsem s nimi MUSEL jezdit. Matka pro mě zaplatila ubytování a neptala se,zda chci či nechci. Po maturitě jsem řekl,že už nepojedu. Nevykládej! Nebuď ošklivej a přijeď. Přijel jsem. Nevlastní otec mě pomluvil před spolubydlícími, že jsem byl u psychologa a jsem tedy PSYCHOPAT. To bylo vždycky jeho. PSYCHOPAT. Utekl jsem. Na nádraží, domů, sbalil si věci a že radši budu bydlet u dědy,než se s nimi hádat. Oni zrušili rekreaci a vrátili se hned druhý den. Matka brečela, abych se vrátil. Vrátil jsem se.Takhe je to pořád.On se válí u televize,osočuje nás ze všeho možného.Nic mu není dobré.Ona uvaří párky,on do něj kousne,řekne fuj,jsou v tom housky a hodí do hrnce.Uvaří oběd,jíme,on najednou vstane od stolu, řekne fuj,to je projímadlo,běží na záchod a prdí na celý byt,zatímco my obědváme.Jedeme autem,přijíždíme na kruháč,on řekne že vlevo je to kratší a že se tak jezdí normálně.Začne se hádat ať nekecáme blbosti a jede vlevo.Najednou odbočí do pruhu pro autobusy. Prý se tak vyhýbá ostatním autům.Kolem něj nejede jediné auto.Já jezdit nesmím,řídím nebezpečně a všechny bych nás zabil.Ne musím se sebou něco dělat a vypadnout.Měl jsem stavy kdy mi už nezáleželo na životě. Dokonce jsem si říkal víš co, když jsi mi zničila život, a vlastně nenechala dospět,tak se měj a zblázni se s tím svým vyžírkou! On ti tak něco pomůže.Leda do hrobu. To máš za to,cos mi udělala,za toho tvýho kreténa! A já budu mít konečně klid. Klid a třeba se jen něco přehoupne a budu žít dál jako malé dítě,a v novém životě postupně dospěju a udělám si ho takový jaký chci.Naštěstí mi tyhle myšlenky teď ustoupily. Ne, musím k tomu doktoru a jen co se to zlepší, ihned, okamžitě vypadnout. Byl jste někdo na té skupinové psychoterapii, jaké to tam je? Já myslím že on mi nedá jen tablety, ale budu muset i tam. Nebudu vás s tím už otravovat,musím se sebou prostě něco udělat.Takhle to dál nejde.

No,vidíš,to je ono,už to sám vidíš,co musíš udělat.Tyhle ostré řezy v životě jsou těžké,dlouho se člověk odhodlává,ale když už se rozhodne,pak to jde rychle.Žít sám není vůbec špatné,žiješ přesně podle svých potřeb,to v partnerství vůbec nejde.Doma to s nimi neprobírej,zařiď si,co potřebuješ sám a postav je před hotovou věc.Máš přístup na net,přes něj jde hodně zařídit.(bydlení i práce)Tak ti držím palce,ať to zvládneš.

Ale ty se přece nechceš zabít!Jinak bys tady nepsal tenhle životopis.Voláš "pomóc" do světa,ono to sice člověku uleví,ale musíš se z toho vyhrabat sám

Ahoj. Máš pravdu. Pokud mi po těch AD trochu stoupne sebevědomí, a aspoň trochu ustoupí ty příšerné deprese, musím se sebou něco začít dělat. Je pravda, že když budu pryč, a tu práci kterou musím dělat najednou nebude mít KDO dělat, že to matce dojde naplno. On nedokáže ani vyměnit žárovku, o dveřích či kohoutku ani nemluvě. Nikdy jsem neviděl že by ji vzal za ruku, nikdy ji nepolíbil, nikdy ji neřekl, že ji miluje. Vše jen přetáčí aby se mohl hádat, aby mohl dávat kázání. Třeba když ještě pracovala,řekl ji,ať se klidně pohádá s vedoucí,přitom on by si to nikdy nedovolil.Třeba jí to dojde,já budu zatím bydlet sám a když budu chtít,najdu si nějakou ženu.A když ne budu sám.To už je na každém.Nakonec můj kolega je taky sám a taky žije. A jí to dojde,kopne toho kreténa do prdele,i když se bude muset odstěhovat.A najde si pořádného chlapa,který nejen že opraví vodovod či zámek,ale bude ji hlavně milovat.A to je to nejdůležitější.

Nulo, připojuji se k ostatním podobně laděným radám. Momentálně Tvoje největší chyba, že neřešíš své bydlení. Tím musísš začít, ten člověk Tě evidentně deptá. Mě podobné kydy od vlastních, jinak ne tak problematických rodičů, s odpuštěním sraly v 18 ti letech, natož ve třiceti. A jak psala jn, neřeš matku, ona má svůj život a nerad to píši, ona asi moc nezvládá Tvoji ochranu. žijete s hajzlem a není potřeba myslet na jeho vraždu, ale jak se osamostatnit.

Ahoj,ono to je ještě trochu jinak.Moje matka bydlela i se mnou u svých rodičů, do 38 let. Pak si našla toho chlapa. On měl malý byt a podařilo se mu ho vyměnit. Byt je psaný na něho. Pokud ho kopne, půjde na ulici. On už jí několikrát hrozil, že když jí přikáže že půjde z bytu, tak půjde pryč. Mně pořád něco vyčítá, já přitom dělám doma všechny práce za něj, různé opravy, věci kupuju ze svého.On není schopen ani poděkovat. Je se válí u televize a dává nám kázání. Vůbec se s ním nedá normálně domluvit. Vypadá to asi takhle, když přijdu domů.Já: Ahoj! On: Zuj se! On: Už sis umyl ruce? Máš se najíst! Já: Jedl jsem v práci, najím se dýl, teď nemám hlad. On: Máš se najíst teď, jako normální člověk! Já: Byl jsem dýl v práci, tak jsem byl na obědě. On: To chceš aby ti bylo špatně? Jsi fakt jak když nemáš rozum! Já: Zítra pojedu .... On: Proč tam pořád jezdíš? Tam už jsi byl,už to tam znáš! Já: Pojedu se podívat ven, do přírody, na čerstvý vzduch. On: Takový blbosti! Něco si koupím, on to vidí. On: Takový blbosti! Jsi fakt jako když nemáš rozum!Asi takhle to u nás funguje.

Ahoj nulo,ty tu pořád řešíš život tvé matky a toho chlapa.To je ale jejich problém,oni jiní nebudou ,to už neřeš.Kdyby to matka chtěla řešit,tak ho dávno kopne do prdele,ale asi jí to takhle vyhovuje.Soustřeď se na svůj život.Nic není ztraceno.Neraď se s matkou ohledně svého bydlení,ona tě chce mít asi taky za zadkem.Ale ty jsi silnější a zvládneš to.Jdi třeba do Prahy,najdeš si podnájem a slušně placenou práci.Vezmi život do svých rukou a uzdravíš si duši.Nezabíjej se,jsi mladý,bylo by tě škoda.Na tu léčbu nezapomeň,pomůže ti to.

To Red Bull: To tedy neni dobra rada! Ja bych tedy necekala, az mi skonci stavebni sporeni a hypoteku bych si vzala, at mi rika matka cokoliv. Nebo se nikdy neosamostatni. Nakonec, kdyz nema jeste rodinu a deti, muze delat i dve zamestnani a splatit to rychleji, ale bude si zit svuj zivot! To, v jakem stavu je, je jen dusledek tech vice nez 10 let, co uz mel bydlet sam. Ja, kdybych zustala u rodicu, dopadla bych stejne, ale to uz tu hezky psala i "jn". Moje dcera, ktere si myslim, ze davam prvni posledni a ze se snazim se u ni vyvarovat chyb, ktere delali moji rodice, odesla studovat na 19 z domova a je rada, ze neni doma a je samostatna, i kdyz nas to stoji vic penez nez kdyby bydlela u nas. Myslim si, ze je to pro jeji rozvoj mnohem lepsi. Od cizich lidi je take ochotna prijmout dobre minene rady a nesrazi ji to sebevedomi.

> pro ÚPLNÁ NULA: sakra, tak uz se zabij a neotravuj tady svyma dlouhejma prispevkama. Jsi fakt dost narusena osobnost!! Doporucuji Nuselsky most - je to vyzkousene, urcite se zabijes!!

Ahoj-tak ti moji prarodiče bydlí blízko, cca kilometr od nás, ani ne. On už mi dokonce děda nabízel, že když mu a babičce seženu domov důchodců, že si můžu vzít jeho byt. Odmítl jsem. Copak to můžu udělat? On mi nahrazoval tátu, tak se mu mám "odvděčit" tím, že ho na stará kolena vydupu z bytu? Starý člověk je starý člověk, bylo by pro něj hrozné jít teď jinam, z bytu, na který je zvyklý padesát let. Jinak oni jsou plně soběstační, on dokonce dodnes jezdí autem, proč je tedy posílat do domova důchodců. Příští rok mi skončí stavební spoření a mám nějaké peníze, jak teď mám ty deprese, tak si ani skoro nic nekupuju. Napadlo mě vzít si hypotéku. Jak jsem to řekl doma, dostal jsem hned kázání,zda se chci zadlužit,zničit si život a skončit v base.S těmi penězi je to taky tak.Matka kupuje pořád něco domů, jídlo, on pořád dává peníze někam, že si prý koupí nové auto. Já bych byl radši, aby ho chytla policie a přišel o řidičák. Co má taky co dělat za volantem člověk,který na kruhovém objezdu jede vlevo? Který před odbočením přidá a pak to prudce ohne,že dostane téměř smyk? Který předjíždí kamiony do kopce v serpentinách? On ne,pořád že si koupí auto. A že než já za volant,to nejdřív auto pojistit, jinak nikdy!Jeho matka mi k Vánocům dala obálku a v ní 10 000Kč. Já bych si od ní ty peníze ani nevzal. Jenže on je vzal, že mi je dá. Místo toho si je nechal. Pak mi vyčítal, že jeho matka mi dala deset tisíc,a já za ně nebyl schopen ani poděkovat.Když jsem se zeptal kde jsou ty peníze,žekl mi, že mi je dá, až se budu ženit. Místo toho jsem zjistil že koupil něco svojí dceři s prvního manželství. Stýkal se s ní celá ta léta,chodil za ní cestou z té garáže. Nám o tom nikdy neřekl.

To, co jsi o sobe napsal je smutne. Odejdi od rodicu ihned! Takovych let ztratit v tom hroznem prostredi. Z toho by zmagoril kazdy.Napri sve sily a hledej si bydleni, popr. zamestnani s bydlenim jinde. Treba nekde pobliz tvych prarodicu, kde se citis dobre a toho psychologa nezapomen navstevovat.