Nebezpečná parodontóza

Parodontóza je zánětlivé onemocnění dásní a závěsného aparátu zubů, které je ze stomatologického hlediska druhým nejčastějším onemocněním hned po zubním kazu.

„Toto onemocnění vzniká důsledkem působení bakterií, které se usazují na zubech či pod povrchem dásní a uvolňují toxiny. Ty jsou pak příčinou vzniku zánětu, který se nejprve usadí na dásních, později pak i v systému, který plní funkci pevného ukotvení zubů,“ vysvětluje MUDr. Silvia Timková, PhD.,MHA.

Příčinou onemocnění je nedostatečná ústní hygiena, zubní kámen, nezdravý životní styl, stravovací návyky, porucha zažívání a látkové výměny a také stres, který oslabuje imunitní systém. Záludnost tohoto onemocnění spočívá v tom, že mnoho let nemusí vůbec bolet a proto ho mnoho pacientů podceňuje a neléčí.

Počáteční projevy parodontóza
„Parodontóza se projevuje mírným otokem a začervenáním, které je často doprovázeno krvácením, hlavně při čištění zubů. Často se také objevuje i nepříjemný zápach z dutiny ústní způsobený sirovodíkem, který produkují baterie. Zánět se rozvíjí a působí bolest, pocit tlaku a brnění. Mezi zubem a dásní se vytvářejí prostory, váčky, které mohou být naplněné hnisem. Krčky zubů se odhalují, zuby se následně rozestupují a ztrácejí pevnost ukotvení. Bakterie napadají vazivo a kostní lůžko. Krvácení je čím dál častější. Parodontóza může napadnout jeden, ale i všechny zuby najednou,“ vysvětluje MUDr. Silvia Timková, PhD.,MHA.

I přesto, že průvodní znaky v podobě začervenání či otoku dásní nebo krvácení při jídle či ústní hygieně hodně napoví, diagnózu může stanovit pouze lékař na základě komplexního stomatologického vyšetření, při kterém se posuzuje celkový stav dásní, pevnost ukotvení zubů a stav kosti.

„Plak se pochopitelně v tenké vrstvě tvoří na zubech nás všech. Bakterie, které se v něm nacházejí ale produkují agresivní kyseliny, které rozpouštějí tvrdou vápníkovou a fosfátovou minerální matrici zubní skloviny a metabolické enzymy poškozující pojivové tkáně. Pokud dochází k vápenatění a tvorbě zubního kamene, tedy zmineralizovaného plaku, který zubař neodstraní, zánět se prohlubuje a dochází k úbytku kostí a vaziva, které ukotvuje každý zub.

Zajímavé je, že tyto bakterie zanikají již při malém kontaktu se vzduchem, skvěle se jim tedy daří v prostoru mezi zubem a dásní. Zánětlivý proces jsou schopné nastartovat již během 24 - 48 hodin,“ dodává MUDr. Timková.

Komplexní vyšetření, a co dál?
Na základě komplexního vyšetření, které výskyt parodontózy potvrdí, stanoví stomatolog léčbu, která může být buď konzervativní nebo chirurgická. „Když je váček v hloubce do pěti milimetrů, postačí konzervativní léčba, v rámci které se ultrazvukem či jinými speciálními metodami vyčistí všechny zánětem postižené plochy. Odstraníme tak zubní kámen na viditelných částech zubů, ale i pod okrajem dásní, kam se zubní kartáček nedostane. Ve chvíli, kdy se nám podaří zastavit zánětlivý proces, zastaví se i ubývání kosti.. Špatnou zprávou je, že kost se zcela neobnoví, jedinou cestou je, že pacient podstoupí takzvanou řízenou tkáňovou regeneraci - vložení náhrady kosti zubu. Tento chirurgický zákrok se provádí v lokální anestezii. Zánětlivé plochy pod dásněmi se odklopí a očistí. Léčba se následně doplňuje antibiotiky. Zmíněnému zákroku je lepší se vyhnout, proto doporučuji svým pacientům návštěvu lékaře již při prvním podezření na toto onemocnění. Často se stává, že krvácení dásní a následná citlivost zubů je důsledkem špatné techniky čištění zubů nebo používání příliš tvrdého zubního kartáčku,“ popisuje lékařka.

Když vyšetření parodontózu vyloučí, máte vyhráno. Zánět totiž ohrožuje celé  tělo. Bakterie a choroboplodné zárodky, které se podílejí na vzniku zánětu v ústech, se dostávají přímo do krevního řečiště. Zánětlivé látky se také dostávají do celého těla a ohrožují v první řadě imunitní systém. „Z vnitřních orgánů bývají nejvíc ohrožené srdce a ledviny,“ dodává MUDr. Timková. ?Podle rakouských vědců může mít toto onemocnění souvislost s plicními chorobami, chorobami krevního oběhu, předčasným porodem, ale také arterosklerózou. Podle statistik mají pacienti s parodontitidou dvojnásobně vyšší riziko onemocnění srdce a čtyřnásobně větší nebezpečí srdečního infarktu. Odborníci odhadují, že záněty dásní by také mohly být příčinou až 18,2% všech předčasných porodů. Správná léčba, podle studie, naopak zvyšuje pružnost a funkčnost krevního oběhu. Je tedy lepší navštívit lékaře už při prvním podezření na parodontitidu. Zvlášť ohroženi jsou podle odborníků pacienti s onemocněními srdce, cukrovkou, osteoporózou nebo plicními onemocněními. Návštěvu lékaře neodkládejte a nechte si udělat mikrobiologické vyšetření i když pozorujete jen některý z příznaků nemoci, pokud vás trápí bolest v dutině ústní více než dva týdny, plánujete zubní implantáty, ale i v případě, že plánujete otěhotnět.

ČIŠTĚNÍ, ŽVÝKAČKA ČI ZÁKAZ CUKRŮ
V případě parodontózy platí, že prevence se vyplatí více než léčba. Postačí pouze jednoduchý krok, kterým je správná zubní hygiena. „Chrup je potřeba čistit minimálně dvakrát denně. Zubní plak musíme odstraňovat i v těžko dostupných zónách pomocí dentální nitě nebo mezizubního kartáčku. Jemnou masáží čistíme i jazyk a dásně. Zubní kartáček měníme každé dva měsíce. Po onemocnění chřipkou či angínou okamžitě! Jestliže už problémy vznikly, používáme střední, ideálně měkký kartáček a speciální zubní pasty, které jsou určeny pro zuby s parodontózou. Po vyčištění zubů je vhodné používat ústní vodu, která dutinu ústní dočistí a pomáhá v prokrvení dásní, zvyšuje jejich odolnost a dodává svěží dech. Žvýkání žvýkaček bez obsahu cukru nám umožní částečné pročištění. V žádném případě se ale nejedná o adekvátní náhradu čištění zubů,“ varuje lékařka.
Určitě nezapomínejte ani na mezizubní kartáčky a dentální nit, které jsou dobrými pomocníky a pomohou vám dočistit oblasti mezi chrupem, ke kterým se kartáček nedostane.

Chytrá houba proti parodontóze
Čeští vědci přišli s revolučním objevem - chytrou houbou, Pythium oligandrum, která si poradí nejen s mykózami, a ale i paradentózou. Původně se Pythium oligandrum, nazývané „chytrá houba “, používalo v zemědělství při ochraně rostlin. Jeho účinky objevil český vědec, doc. Dáša Veselý. To, že by mohl pomáhat i lidem zjistil náhodou. „Mikroskopická houba působí na nepřátelské buňky jako upír. Čerpá z nich látky, které potřebuje pro svou výživu. Parazituje na plísních způsobujících choroby a když svou úlohu splní, zmizí. Za čtyřicet let výzkumu se nikdy nestalo, že by houba zůstala parazitovat na člověku, protože pro ni nepředstavuje příjemné prostředí, ve kterém by přežila. Když zneškodní parazita, uvolní prostor běžné mikroflóře a napomáhá tak hojení,“ říká člen výzkumného týmu Radim Klimeš. Pythium má oproti klasickým lékům několik výhod. Nemá nežádoucí vedlejší účinky a dosud se neobjevily ani alergické reakce. Mohou ho používat děti i těhotné ženy.