Anatomie stresu

Je zcela jedno, jaký typ signálu to uvede do pohybu, reakce těla je vždy tatáž. Nicméně se liší od člověka k člověku, a to co do intenzity a co do délky fází, ve kterých probíhá.

Abychom to shrnuli: proces začíná v mozku. Vnímání stresového podnětu aktivuje prostřednictvím určitých mozkových drah vegetativní nervový systém, především sympatikus, hypofýzu, tedy podvěsek mozkový. Sympatikus vysílá své impulzy především do dřeně nadledvinek, která pak vyplavuje do krevního řečiště adrenalin a noradrenalin. Hypofýza sama produkuje hormon ACTH, který o něco později skrze krevní řečiště také "skončí" v nadledvinkách, ale nikoli v dřeni, nýbrž v kůře, kde stimuluje vyplavování kortikoidních hormonů, například hydrokortizonu.

Ve zlomcích sekund se hormony nacházejí v celém těle, kde mají nejrůznější účinky: zrychluje se srdeční činnost, zesiluje se pulz, svaly jsou lépe prokrvovány, dochází k mobilizaci tukových zásob a cukru a ke zvýšení svalové reakce a zvyšuje se srážlivost krve (nebezpečí trombózy!).

Současně dojde k utlumení všech procesů, které nejsou v daném okamžiku nebezpečí nutné. Vnitřnosti a kůže jsou méně zásobovány kyslíkem, trávení je zastaveno, jakož i produkce důležitých látek, jako například proteinů, sexuální funkce jsou utlumeny a mozkové spínače jsou blokovány (aby nedocházelo ke zbytečnému uvažování).

Tříaktové drama

Dnes lze přesně analyzovat také časový průběh mechanizmu stresu. Siedeck, badatel v oblasti stresu, zmiňuje "vegetativní tříaktový proces", ve kterém stresová reakce probíhá.

Přípravná fáze

Nejprve nastává přípravná fáze, ve které se připravuje energie pro vlastní poplachové reakce. Podle intenzity a nečekanosti stresoru může být příliš krátká, například když uslyšíme třesk výbuchu. Nebo může být delší, například při soudním jednání, kde se situace pomalu vyostřuje. Začíná to už při čekání před soudní síní, během něhož si člověk představuje všechny možné a nemožné scénáře, takže v okamžiku, kdy by měl člověk být na vrcholu své psychické kondice, při samotném jednání, vstupuje do sálu už naprosto zdrcený.

Této skutečnosti využívají takticky jednající lidé, jako například Bobby Fischer, bývalý mistr světa v šachu, který své soupeře dokázal pomocí speciálních triků, rozmarů a přání před začátkem turnaje velmi často vyvést z rovnováhy a připravit o koncentraci. Například najednou vyžadoval, aby byly vypnuty televizní kamery, protože ho ruší jejich bzučení. Nebo nechal odvést několik prvních řad diváků, protože tentokrát nesnesl blízkost lidí. Nebo se zdráhal začít, protože si vzpomněl, že nesouhlasí s honorářem, také rád chodil na šachové turnaje pozdě, aby prodloužil fázi nervozity svého soupeře co možná nejvíce.

V této fázi dominuje parasympatikus (neboli vagus), část nevědomého nervového systému, která zásobuje nervy ve vnitřnostech. Jeho nervová vlákna pocházejí zčásti ze středního mozku a z prodloužené míchy, částečně z prodloužené míchy v oblasti křížové kosti. Zpomaluje srdeční frekvenci, rozšiřuje krevní cévy, stimuluje žaludeční a střevní trakt (peristaltiku, nikoli trávení!), podporuje prokrvení kůže a sliznic a vede k poklesu metabolizmu. Tak jsou recyklační a metabolické procesy nejprve utlumeny v krátkém vyčkávání, tedy v "klidu před bouří".

Hlavní fáze

Poté následuje poplachová fáze, tedy hlavní fáze stresové reakce. Nyní je dominantní sympatikus, řetěz nervových uzlů (ganglií), které vedou od spodiny lebeční až po kost kostrční a leží po obou stranách páteře. Rozvětvují se na nervová vlákna, která vedou k různým orgánům a jsou spojena navzájem a s mozkovými a míšními nervy.

To způsobuje u vnitřních onemocnění vjemy bolesti na kůži, což pro nás může být varováním, že s nějakým orgánem něco není v pořádku - většina orgánů totiž nemá receptory bolesti.

Sympatikus způsobuje rychlý vzestup aktivit: vede ke zrychlení srdeční činnosti, ke zúžení cév, k ochabnutí žaludečního a střevního traktu, k menšímu prokrvení kůže a sliznic a ke stimulaci metabolizmu. Uvádí tedy do chodu alternativní program v první fázi, tedy uvede člověka "z 0 na 100".

Fáze odpočinku

Ve třetí fázi, ve fázi odpočinku, odeznívá vzrušení sympatiku a žláz, stimulované recyklační a metabolické funkce se vracejí zpět do klidového stavu nebo dokonce klesají, nyní zase pod vlivem parasympatiku, pod počáteční úroveň - nastává vyčerpání a tím i nutný odpočinek, kdy se tělo postupně může znovu vrátit do normálního stavu.

Zdroj: 30 způsobů jak se zbavit stresu, nakladatelství Grada