Jaká strava není vhodná pro děti

Čeho by se měla vyvarovat školní jídelna? „Jsou to hlavně smažená jídla, sladkosti s vysokým obsahem přidaného cukru a nadměrná konzumace bílého pečiva. Dále jsou to pak ztužené tuky, různá aditiva, aromata a konzervanty. Děti u nás ve školce tak neochutnají třeba smažený řízek, koblihu či běžný bílý rohlík,“ uvádí Bc. Iveta Garciová, vedoucí školní jídelny Mateřské školy Semínko v Toulcově dvoře.
Podle odborníků alespoň z MŠ Semínko se stravování začíná zlepšovat. „Samozřejmě je to hodně o rodičích a jejich nárocích na kvalitu a složení jídla, a také na možnostech daného školského zařízení. Tím myslím jak finančních, tak personálních,“ říká Garciová.

Tohle na jídelníček určitě ne:

Pozor na cukry
Cukry jsou strašákem každého rodiče, vykukuje na ně odevšad, odkud může a není zrovna jednoduché mu uniknout. Obecně souvisí chuť na sladké s nesprávným a nevyváženým stravováním. Rozhodně by se neměly dávat dětem sladkosti za odměnu, stává se z toho totiž návyk spojený s pozitivním podnětem. Bc. Iveta Garciová, vedoucí školní jídelny Mateřské školy Semínko, uvádí, že „místo sladkostí je dobré zahnat chuť na cukr nejlépe sušeným či čerstvým ovocem nebo kvalitním ovocným jogurtem. Čas od času neuškodí ani kousek zdravého domácího koláče či nepečeného dortu.“
Denní dávka cukru pro školáka do 10 let by rozhodně neměla přesáhnout 24 g (6 lžiček). Nejzrádnější jsou přitom cukry obsažené ve sladkých nápojích a limonádách. Těm by se děti měly vyhnout úplně a již odmala si pěstovat návyk na čistou vodu nebo neslazený čaj. Není-li zbytí, doporučuje Iveta Garciová například mošt ředěný minimálně 1:1 vodou.
Cukr je rozhodně součást stravy, kterou se nevyplatí opomíjet. Při jeho častém přijímání se však může vytvořit i závislost, které se pak jen velmi těžko zbavuje.

Smažené pryč
Smažení je jedním z nejrizikovějších způsobů úpravy potravin. Kromě toho, že takto připravené pokrmy obsahují obrovské množství tuku, mohou také zvýšit riziko rozvoje rakoviny. Obzvláště to hrozí tehdy, smaží-li se na laciném a pro smažení nevhodném oleji. Ten se totiž snadno přepaluje a největší neplechu dělá při příliš vysokých teplotách. Takto upravená jídla by neměli jíst příliš často ani dospělí, natož pak děti. Daleko lepší je pro přípravu dětského jídla použít dušení, pečení či vaření v páře. Rozhodně by si děti neměly zvykat na jídlo z fastfoodových restaurací a podobných zařízení.

A pečivo?
Bílé se vyrábí z bílé mouky, která je tvořena ze středů jednotlivých zrn a neobsahuje skoro žádnou vlákninu a důležité živiny. Zároveň má vysoký glykemický index, což způsobuje přibírání a nadváhu. Pečivo je zároveň také plné soli, která rovněž neprospívá ani dospělým, ani dětem. „Není jednoduché se bílému pečivu úplně vyhnout, je však nasnadě typ pečiva střídat. V naší školce dětem pravidelně objednáváme pečivo žitné, ječné, vícezrnné či kukuřičné. A přímo v Toulcově dvoře pro naše děti pečou i celozrnné housky, které mají oproti bílým až dvojnásobné množství prospěšné vlákniny,“ upozorňuje Garciová z msseminko.cz.

Asi není v silách žádného z rodičů, aby měl absolutní kontrolu úplně nad vším, co dítě školního či „školkového“ věku pozře. Je však dobré o tom s dítětem mluvit a mít přehled, dbát zejména na pravidelnost a průběžně mu vštěpovat zdravé návyky. Základem je dát dítěti správný vzor.

Autor: Bc. Iveta Garciová, vedoucí školní jídelny mateřské školy Semínko, Toulcův dvůr, www.msseminko.cz