Zvětšená prostata

Výskyt nezhoubného zvětšení stoupá s věkem - již kolem 50 let věku postihuje přes polovinu mužů. Přestože se nejedná o zhoubný nádor, vedou jeho příznaky ke zhoršení kvality života pacienta a v pokročilých stádiích může vést až k nevratnému poškození funkce močového měchýře a ledvin. Proto je důležitá nejen časná diagnostika, ale v řadě případů i včasné nasazení adekvátní terapie. V ČR je ročně medikamentózně léčeno 230 000 pacientů a operačních výkonů se provádí cca 5 400.

Po 20. roce věku je průměrná velikost prostaty přibližně 4 x 3 x 2 cm a váha 20-40 gramů. Se zvyšujícím se věkem se prostata zvětšuje a mění - především vlivem mužského pohlavního hormonu - testosteronu, ale nepřímo i estrogenů.  Dochází  ke zvětšování oblasti žlaznatých buněk okolo močové trubice či zmnožení svalových a vazivových vláken, což prostatu mnohonásobně zvětšuje. V extrémních případech může dosahovat hmotnosti přes 200 gramů.

„Kolem 50 let věku postihuje zvětšená prostata přes 50 % mužů, přičemž 40-50 % mužů má s tímto onemocněním spojené potíže. Ve věku šedesáti let má klinické příznaky BHP již více než 60 % mužů, u devadesátníků je určité zvětšení prostaty téměř ve 100 %,“ upozorňuje  MUDr. Aleš Petřík, Ph.D. z urologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a dále dodává, „vzhledem k prodlužující se délce života význam BHP dále narůstá, a stává se nejen medicínským, ale i sociálně ekonomickým problémem.“

Příznaky
Zvětšování prostaty může některým mužům způsobovat potíže s močením. Potíže mohou být u každého muže vyjádřeny v různém rozsahu a nemusí přímo úměrně odpovídat velikosti prostaty. Nejčastějšími příznaky jsou zpožďování startu mikce, močení s úsilím, slabý močový proud, pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře (rezidua) až močová retence. Jsou-li tyto příznaky zanedbány, mohou vést k závažným zdravotním důsledkům. Nemocného však do ordinace přivádějí spíše příznaky jímací (iritační), projevující se obtěžujícím drážděním k močení (urgencemi) a zkracujícími se intervaly mezi jednotlivými mikcemi (polakisuriemi).

Tyto symptomy (jsou-li způsobeny BHP) nejsou ze zdravotního hlediska ohrožující, mají však zásadní vliv na kvalitu života pacienta. „Obdobné potíže však mohou způsobovat i jiná závažná onemocnění - nádory měchýře a prostaty, konkrementy v měchýři a terminálním močovodu, zúžení močové trubice či neurologická onemocnění. Proto je nutné zdůraznit, že každého pacienta „s prostatickými obtížemi“ by měl včas vyšetřit urolog,“ zdůrazňuje MUDr. Petřík za Českou urologickou společnost.

Léčba
V oblasti léčby zvětšené prostaty existují tři možné způsoby. Zaprvé jde o metodu konzervativní (“watch and wait“), která spočívá ve sledování pacienta a poučení o režimových opatřeních vhodných pro  počáteční  stadia onemocnění. Druhou možností je medikamentózní léčba, která je určena pro pacienty s mírnými až středními močovými obtížemi. Mimo jiné není léčba pomocí léků vhodná u pacientů, u nichž se kvůli zvětšené prostatě opakovaně vyskytla zástava močení, močová infekce, kameny v močovém měchýři, selhávání ledvin či krvácení do moči. V těchto případech bývá nutno řešit zvětšení prostaty včasným operačním výkonem.

Za svůj život podstoupí operaci prostaty každý třetí muž. K tradičním chirurgickým možnostem léčby patří odstranění části prostaty přes močovou trubici (transuretrální resekce prostaty - TURP), laser techniky (HOLEP a KTP) či otevřené operace. „Ročně se u nás provádí cca 5400  operačních výkonů, přičemž nejčastěji se využívá metoda TURP (74 %), otevřená operace (22 %) a následně laserové techniky KTP (2 %) a HOLEP (2 %). Medikamentózně je pak ročně léčeno 230 000 pacientů,“ dodává MUDr. Petřík.
Více informací naleznete na: http://www.cus.cz/pro-pacienty/diagnozy/lecba-obtizi-souvisejicich-se-zv...