Zpožděná spánková fáze ovlivňuje chování i paměť

V posledních letech lékaři evidují stále častější výskyt tzv. zpožděné spánkové fáze. Nejvíce touto poruchou trpí dospívající. Podle zahraničních studií jde o sedm až 16 procent mladistvých.

Podle neuroložky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1.LF UK k synchronizaci lidského biologického rytmu se 24hodinovým denním cyklem slouží řada podnětů. Jde například o střídání světla a tmy, pravidelný příjem jídla nebo pracovní režim. "Při zpožděné spánkové fázi postižený jedinec usíná minimálně o dvě hodiny později, než by měl, a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je problematické i hodinové posunutí spánku," řekla Příhodová.

Zpožděný spánek podle vědců nemusí být nutně kratší či méně kvalitní. Jde o normální spánek v nenormálním čase. A právě to je zpravidla problém při nutnosti vstávat do práce či školy. Lidé trpící touto poruchou tak svůj spánek mnohdy ještě zkracují, což má řadu zdravotních a sociálních dopadů. Příhodová popsala, že pacienti si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti a pozornosti i delší reakční čas, což zvyšuje riziko nehod a úrazů. "Pacienti navíc častěji trpí změnami chování, nervozitou, podrážděností, depresí či úzkostí a u dospívajících se dokonce zvyšuje hrozba sebevražedných myšlenek," popsala.

V pubertě ke vzniku zpožděné spánkové fáze přispívají i hormonální vlivy - konkrétně opožděné uvolňování melatoninu, "hormonu spánku". Podle lékařů ho sice lze doplnit skrze léčiva, Příhodová však zdůraznila, že dospívající by měli večer omezit hlavně pobyt u televize, počítače i mobilního telefonu. Modré světlo, které vyzařují monitory, uvolňování melatoninu blokuje. "Někteří pacienti hrají počítačové hry nebo komunikují přes tablety běžně do dvou, do tří, ale i ještě pozdějších ranních hodin. Ráno je rodiče dlouze budí do školy a někdy se jim to ani nepodaří. Pokud ano, spánkový deficit, který se na nich během dne samozřejmě podepisuje, dospávají pacienti až o víkendu," podotkla Příhodová. Podle vědců může spánková porucha souviset i s genetickými dispozicemi, psychiatrickými chorobami i povahovými rysy člověka.

Léčba poruchy vedle podávání melatoninu a psychoterapie zahrnuje hlavně režimová opatření. Kromě omezení večerního používání elektroniky by dospívající před spaním neměli vyvíjet ani intenzivní duševní aktivitu, přes den se naopak mají pohybovat na denním světle a mít určitou fyzickou zátěž.

ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama