Reklama

Zbytečně předepisovaná antibiotika

Až polovina antibiotik, které svým pacientům předepíšou čeští dětští lékaři, je ordinována nesprávně nebo zbytečně. Zejména u virových infekcí dýchacích cest, při rýmě nebo nachlazení jsou antibiotika zcela neúčinná. Nesprávné užívání antibiotik mění vlastnosti mikrobů, které onemocnění způsobují. Léčba některých nemocí se pak stává téměř nemožnou, řekla novinářům předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová.

"Přílišné užívaní antibiotik může mít dopad na zdraví celé populace. Problém užívání antibiotik však není jen na straně lékaře, který lék předepisuje, ale i na straně veřejnosti. Někdy je totiž lékař vystaven tlaku pacienta, aby předepsal antibiotikum takzvaně 'pro jistotu'," uvedla Cabrnochová.

Podle studie oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice na Homolce dostává antibiotikum každé čtvrté dítě. "Na Slovensku dokonce každé druhé dítě, což je alarmující," řekl ČTK primář oddělení Vlastimil Jindrák. Nejčastěji předepisují antibiotika i na běžné rýmy a nachlazení lékaři ve Francii a Španělsku.

Podle odborníků je třeba hledat cesty, které omezí užívání antibiotik. Začít by se mělo už při prvním kontaktu lékaře s pacientem. "Většinu vyšetření (na infekci bakteriálního původu) není možné provést okamžitě, proto se často nedaří vyloučit i zbytečnou indikaci antibiotik. Progresivní a jedinou metodou za takové situace je velmi rychlé vyšetření z kapky krve odebrané z prstu pacienta a následné stanovení laboratorní hodnoty CRP (C reakční protein)," míní Cabrnochová. Hodnota CRP signalizuje svou výší přítomnost bakteriální infekce.

Pořízení laboratorního přístroje na stanovení CRP přijde na 30.000 korun. V současné době ho používá asi 200 z 2200 pediatrů sdružených v Odborné společnosti praktických dětských lékařů, kteří léčí 98 procent dětských pacientů. Jeden odběr přijde asi na 100 korun. Některé zdravotní pojišťovny vyšetření hradí.

Reklama

Antibiotika jsou látky přirozeného, syntetického nebo semisyntetického původu schopné v nízkých koncentracích potlačit růst buněk bakterií. Rozvoj antibiotik začal Flemingovým objevem penicilinu roku 1929. Dnes je známo asi 10.000 antibiotik.

Martina Vašíčková - ČTK

Reklama

Komentáře

Anežka (So, 15. 10. 2005 - 18:10)
Úplně šílím z toho, jak se antibiotika nadužívají. Místo toho, aby maminy dbaly na to, aby děti adekvátně oblékaly, aby děti nelítaly v dešti, aby se zdravě stravovaly, tak si radši zajdou k lékaři pro recept. A stačí tak málo - přes zimní období posilovat imunitu /vitaminem c ve velkém, imunostimulanty - např. echinaceou v kapkách nebo tabletách, glukavinem s echinaceou jako imunoaktivátor, výrobky s bifi kulturou např. živé jogurty, pangamin bifi, acidofilní mléko /. Stačí málo, abychom děti a nakonec i dospělé ušetřili od antibiotik.
Nina (Út, 8. 4. 2008 - 18:04)
Ano, každá maminka je přímo "radostí bez sebe", když si může s dítkem zajít k lékaři pro antibiotika. Směšný názor, nemyslíte? Nicméně s přehnaným užíváním antibiotik také nesouhlasím.
marcela (Út, 8. 4. 2008 - 19:04)
Jsemstarší ročník, pamatuji se, jak jeden školní rok jsem byla stále nemocná a místo, aby se zjistilo něco ohledně imunity, dostávala jsem každý měsíc antibitika. Dneska špatně slyším a paní doktorka mně upozornila, že je to právě z této léčby. Takže pozor, a nakonec samosebou ztrácejí i účinnost....ale to víme všichni...
Reklama