Zapomnětlivost neznamená vždy budoucí demenci

Pocit ztráty paměti  není vždy známkou budoucí demence. Zhruba polovina případů se časem zlepšuje, když jsou překonány psychické či fyzické potíže, jež mohou být v některých případech příčinou zapomínání.

"Stává se, že člověk vstoupí do místnosti a zapomene, proč tam šel, nebo že ztratí nit při konverzaci anebo zapomene pin své karty. To se stává denně," uvádí Jon Stone z Edinburské univerzity. "Jsou to také důkazy té skutečnosti, že tyto kognitivní nedostatky rostou ruku v ruce s postupujícím věkem," dodává.

Nizozemská studie realizovaná na 2000 zdravých lidí ukázala, že 29 procent osob ve věku od 25 do 35 let soudí, že jim vynechává paměť. Tento podíl roste na 34 procent ve věku od 40 do 50 let, na 41 procent ve věku od 55 do 65 let a na 52 procent ve věku od 70 do 85 let. Až 60 procent těchto lidí jejich zapomnětlivost znepokojuje. Stížnosti na mezery v paměti mohou souviset s depresivními stavy a s pocitem, že se člověk necítí zcela zdráv. Někteří lidé přisuzují zapomnětlivost emočním problémům, nedostatku specifických zájmů nebo věku. Většina osob příčinu zapomnětlivosti nezná.

Podle Stonea a jeho spolupracovníků je možná dosti jasně rozlišit některé okolnosti zhoršení paměti, které nemají nic společného s rizikem rozvoje demence.

Patří sem symptomy nefunkčnosti paměti. Člověk většinou v takovém případě ani nejde k lékaři a znepokojuje se jen málo. Obvykle jde o člověka, který má přehnané požadavky na paměť.

Člověk si stěžuje na špatnou paměť a malou schopnost soustředění, to však může být výrazem deprese nebo úzkosti. Tyto nedostatky mohou přetrvávat i poté, co byl depresivní stav překonán. Většinou se jedná o stav, o němž nevypovídají kognitivní testy. Léčbou základního onemocnění se situace zlepší.

Člověk má výpadky paměti, jichž si povšimnou i ostatní členové rodiny. Může zapomínat pin karty nebo dokonce rodinná výročí, která si ostatní dobře pamatují a jichž se sám v minulosti zúčastnil. Problém s pamětí tu je přítomen, ale není konstantní či rozšířený. Lidé například zapomínají jména některých známých osob, ale mnohá jiná si pamatují. Takový stav nelze přičítat na vrub psychických či neurologických poruch a nezhoršuje se, ačkoli ten, kdo ho prožívá, jej považuje za znepokojivý.

Choroby jako je syndrom chronické únavy či syndrom dráždivého tračníku často s sebou nesou kromě nespavosti a pocitu únavy také pocit problémů s paměti. Také některé léky, jako je gabapentin, pregabalin či tricyklická antidepresiva, mohou vyvolávat pocit ztráty paměti. Tento stav obvykle poté, co lék přestaneme užívat, zmizí.

Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama