Reklama

Zajímavosti o spánku

Člověk má za noc 8 až 10 snů, přestože asi 8 % žen a 15 % mužů tvrdí, že sny nemívají? Avšak nejméně 42 % žen a 25 % mužů si po probuzení vzpomene alespoň na jeden sen.

Lenochod prospí až 20 hodin denně ve větvích stromů. Tučňák spí jen několik minut denně. Některá zvířata - jako kůň nebo slon - spí vestoje. 

Leonardo da Vinci prý spal po 4 hodinách vždy na 15 minut.

Japonka Kamato Hongoová, která byla považována za nejstaršího člověka na světě a zemřela v roce 2003 ve věku 116 let, byla pozoruhodná i tím, že spala jen jednou za dva dny.

V průběhu let se průměrná délka spánku ve vyspělých zemích zkrátila z 9 hodin na počátku 20. století na současných 7,5 hodin. Největší vliv na spánkové zvyklosti mělo rozšíření elektrifikace a tedy i umělého osvětlení. 

U nedonošených dětí lze pozorovat spánkovou aktivitu měřenou speciálními přístroji až zhruba ve 30. týdnu po početí.

V odborné literatuře se uvádí, že sedmnáctiletý americký student Randy Gardner v roce 1965 vydržel 11 dnů za sebou nespát. Tento experiment byl nakonec z rozhodnutí lékařů přerušen, protože hrozilo naprosté vyčerpání organismu. Podle Guinnessovy knihy rekordů vydržela nejdéle nespat Angličanka Maureen Westonová - 449 hodin, tedy 18 dní a 17 hodin. Prý se tak stalo v roce 1977. U laboratorních zvířat je potvrzeno, že nepřerušené odpírání spánku vede ke smrti. 

Jediný způsob, jak skutečně komplexně vyšetřit spánek, je polysomnografie. Pacient se při ní musí jednu noc vyspat ve spánkové laboratoři za trvalé monitorace několika důležitých parametrů. Na hlavě bude mít několik elektrod snímajících EEG a napětí svalů brady. Další elektrody zaznamenávají pohyb očí. Čidlo pro oxymetrii sleduje zásobená tkání kyslíkem, možná trochu nepříjemné může být čidlo před nosem, které hodnotí proud vzduchu. Pásy kolem hrudníku a břicha registrují dýchací pohyby, natáčí se EKG. Pokud je vyšetření zaměřeno na tzv. syndrom neklidných nohou, je další elektroda na bérci. Pacient není omezen v pohybu, může si třeba na posteli sednout. Vše se natáčí na video, ale při infračerveném světle, takže spánek není rušen. Lze takto vyšetřit i děti přibližně od osmnácti měsíců. 

Přechod na zimní čas obvykle tolerujeme lépe, protože naše biologické hodiny mají u většiny z nás tendenci se zpožďovat - denní rytmus netrvá přesně 24 hodin, ale je o něco delší. Při přechodu na letní čas musíme vstávat dříve a adaptace trvá déle.

Více na www.dobry-spanek.cz

Zdroj: Focus Agency

Reklama
Reklama

Komentáře

Default User Image
Robert (Pá, 3. 11. 2023 - 14:11)

tak to je zajímavé s tou Japonkou - taky spim dobře pouze každý druhý den

Reklama