Výduť břišní aorty

"Aneurysma (výduť) je závažné a nebezpečné onemocnění, výduť často praskne bez jakýchkoli varovných příznaků nebo obtíží, v 80 procentech skončí smrtí. Tři čtvrtiny nemocných s prasklou výdutí zemřou na vnitřní krvácení dříve, než dojedou do nemocnice," uvedl profesor.


Pokud se výduť operuje, klesá riziko úmrtí na šest procent. Proto je podle Linharta nezbytné léčit výduť dříve, než praskne.


Muži mají výduť čtyřikrát častěji než ženy, riziko roste s věkem, více pacientů je mezi kuřáky. Program se proto zaměří hlavně na muže od 65 do 79 let. "Vyhledávací program pomocí ultrazvuku pro záchyt nepoznaných výdutí břišní aorty pomůže zachránit mnoho lidských životů, protože pacienti, kteří zemřeli, většinou nevěděli, že výduť mají," řekl profesor.


Aorta v břiše je u mužů normálně široká zhruba 2,3 centimetru, u žen 1,9 centimetru. Pokud se rozšíří na více než tři centimetry, jde o výduť. Toto onemocnění aorty má pět až sedm lidí ze sta starších 60 let. Většinou se výduť odhalí náhodně při vyšetření ultrazvukem nebo na CT, která se provádějí z jiných důvodů. Někdy si pacient sám nahmatá pulsující útvar na břiše. Varovným signálem může být bolest v místě rozšíření.


Podle lékaře kliniky kardiologie a angiologie Samuela Hellera se k operaci přistupuje, pokud výduť přesáhne pět centimetrů. Cévní chirurg našije do rozšířeného místa trubičku z pevné nepropustné tkaniny, případně zavede trubičku jako vyztužení na oslabené místo žilním řečištěm. Krev pak teče trubičkou a netlačí na ztenčenou stěnu rozšířené břišní tepny.


Malé výdutě, které se nezvětšují, lékař jen kontroluje za pomoci ultrazvuku nebo CT. Trvale také sleduje krevní tlak pacienta. Prasknutí výdutě je spojeno s těžkým šokovým stavem, prudkou bolestí a ztrátou vědomí. Pacient nemá měřitelný krevní tlak. Musí být převezen urychleně do nemocnice.


Zdroj. ČTK