Reklama

Vliv umělého světla na naše zdraví aneb 12 důvodů proč používat zdravé světlo

Ačkoliv mnozí lidé stále nejsou tento fakt ochotni přijmout, oči neslouží jen k vidění, ale existuje přímé spojení mezi nimi a mozkem. Prostřednictvím světla, které do očí přichází, lze dokonce přímo ovlivňovat fyziologické pochody v mozku i celém těle. Většina z nás se však stylem života odděluje od životadárných slunečních paprsků a tráví čas v uzavřených místnostech. Způsob, jakým si v nich svítíme, proto zásadně ovlivňuje naše zdraví.

Světlo ovlivňuje naše tělo prostřednictvím tří částí mozku: První z nich je hypotalamus, který řídí např. autonomní nervovou soustavu, rovnováhu energie, hospodaření s tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty a dýchání. Informace z hypothalamu se dostávají do hypofýzy, které má na starosti veškeré hormonální pochody v organismu. Třetí částí je epifýza, která ovlivňuje spánek, růst, rozmnožování, motoriku a imunitu.
Běžné světelné zdroje však mají nejen nižší intenzitu než sluneční záření, ale také odlišné spektrální složení. Obyčejné žárovky například poskytují světlo s převahou žluté a červené barvy, které mají stimulační vliv, zvyšují krevní tlak, agresivitu, urychlují stárnutí buněk a poškozují zrak. Naopak tzv. zdravé, celospektrální osvětlení, které se složením blíží slunečnímu světlu, má na organismus výrazně pozitivní vliv. Zde jsou hlavní důvody, proč bychom mu měli dát přednost:

1) Chrání oči

Převaha žlutého a červeného světla v obyčejných žárovkách, stejně jako blikající světlo zářivek způsobuje podráždění a únavu očí a také trvalé rozšíření zorniček vedoucí až ke vzniku zeleného zákalu. Celospektrální zdroje poskytují světlo velice podobné tomu, kterému se naše oči přizpůsobovaly po miliony let evoluce. Jejich používání proto nejen snižuje únavu zraku, například při práci s počítačem, ale rovněž napomáhá léčbě řady očních vad.

2) Zmírňuje stres

Reklama

Běžné žárovky a zářivky svým stimulačním působením udržují organismus v permanentním stresu, který způsobuje v řadu civilizačních nemocí. Zdravé světlo nejen tento negativní dopad nemá, ale německý lékař Fritz Holovitz navíc zjistil, že snižuje v těle produkci stresových hormonů ACTH a kortizolu.

3) Zvyšuje výkonnost
Vědecké výzkumy i zkušenosti uživatelů potvrzují, že při používání zdravého světla dochází ke zlepšení soustředění, zvýšení výkonnosti, růstu produktivity a snížení úrazovosti na pracovišti.

4) Léčí ?zimní deprese?
Sezónní afektivní porucha (SAD), známá jako ?zimní deprese, se projevuje depresivními náladami, únavou, spavostí, sníženou sexuální aktivitou a zvýšenou chutí k jídlu, zvláště na sladké. Objevuje se na podzim a v zimě a na jaře mizí. Příčinou je kratší den a snížená intenzita světla, která ovlivňuje tvorbu melatoninu. Tento hormon, který tlumí činnost nervové soustavy, se tvoří v noci a ranní světlo jeho syntézu ukončuje. Je-li však světla nedostatek, tělo neumí jeho produkci ukončit a důsledkem je SAD. Tento problém se úspěšně léčí tzv. světelnou terapií, která spočívá v každodenním působení silného celospektrálního světla (10000 luxů). Velmi příznivý vliv má i používání stolních lamp a stropních svítidel s celospektrálními zdroji světla.

5) Chrání zdraví dětí
Již v roce 1938 Američan Dr. Boyd Harmon zkoumal celkem 160 000 dětí, z nichž polovina minimálně dvěma zdravotními neduhy. Poté připravil experiment ve třídách s (na tehdejší dobu) optimálním osvětlením. Po ukončení studie došlo ke zlepšení stavu u více než poloviny dětí, zejména u zrakových potíží, problémů s výživou, chronických infekcí a únavy.

6) Snižuje hyperaktivitu a výskyt poruch učení
V roce 1973 provedl Dr. John Ott zajímavou studii: Ve dvou školních učebnách instaloval zdravé světlo a ve dvou ponechal obyčejné zářivky. Výsledky byly jednoznačné: studenti ve třídách s běžnými zářivkami byli častěji hyperaktivní, unavení a nepozorní. Naopak u dětí ve třídách s celospektrálním osvětlením došlo již po měsíci k výraznému zlepšení chování, výkonnosti, studijních výsledků a také snížení kazivosti zubů.

7) Chrání srdce a cévy
Řada studií potvrdila, že slunečního záření ovlivňuje metabolismus cholesterolu a vede ke snížení jeho hladiny v krvi. Podobně působí i celospektrální osvětlení, které je tak vhodnou prevencí nemocí srdce a cév.

8) Je prevencí osteoporózy a poruch růstu
Již koncem 19. století bylo zjištěno, že sluneční paprsky vyvolávají v kůži sérii chemických reakcí vedoucí k syntéze vitaminu D, jenž je důležitý pro vstřebávání vápníku. Celospektrální osvětlení dokáže tuto funkci slunce nahradit a snižuje tak riziko osteoporózy a poruch růstu u dětí.

9) Odstraňuje sexuální dysfunkce a poruchy plodnosti
Nejnovější výzkumy naznačují, že zvýšená hladina melatoninu negativně ovlivňuje u žen ovulaci, u mužů tvorbu spermií a u obou pohlaví tlumí sexuální aktivitu. Například ve Finsku je v zimních měsících, kdy je doba denního světla velmi krátká, je zplozeno ve srovnání s létem jen minimum dětí.

10) Zmírňuje premenstruační syndrom
Také premenstruační syndrom (PMS), který se projevuje podrážděností, depresemi, bolesti hlavy či chutí na sladké, je závislý na produkci melatoninu. Dr. Barbara Parryová zjistila, že PMS ustupuje, pokud jsou postižené ženy vystaveny dvě hodiny denně působení celospektrálního světla.

11) Pomáhá hubnout
Odborníci zjistili, že osoby, které tráví hodně času venku, mají ve srovnání s ostatními nižší hmotnost a lépe vyvinutou svalovinu, i když se pohybu věnují jen minimálně. Sluneční světlo totiž (stejně jako celospektrální osvětlení) ovlivňuje funkci štítné žlázy, která ovlivňuje hospodaření organismu s energií.

12) Prospívá zvířatům i rostlinám
Řada výzkumů prokázala,že zdravé světlo má pozitivní vliv i na zvířata a rostliny.

 

Reklama

Komentáře

ekoinfo (Po, 11. 12. 2006 - 00:12)
prosím o zdroj těchto informací a uvítám další vědecky potvrzené info a výzkumy k argumentaci a popularizaci ekoinfocentrem.
www.ekoinfo.ecn.cz
Jan Kondziolka (Ne, 25. 11. 2007 - 21:11)
No vse je sice pravdaale u vseho plati nejake ALE!
Svetlo sice prospiva zviratum a rostlinam ale napriklad hmyz z rozsvicene lampy nadseny moc neni (resp jen nez se spali o vybojku).
Pry pomaha hubnout (i kdyz ten mechanismus si moc nedokazu predstavit) ale prodluzovani dne svicenim ma ucinek opacny.
Pry chrani srdce a cevy, ale vyzkumem Masarykovy univerzity bylo prokazano ze sviceni v noci ma vliv na negativni vliv na hypertenzi.
Snizuje sice stres, ale paradoxne nez se tvrdi v clanku je po ranu kortizol nekolikanasobne vyssi nez v noci nebo jindy pres den.
Takze ono to s tim svetlem nebude taky tak jednostranne ruzove jak se tvrdi v clanku...
Petr (Pá, 11. 1. 2008 - 13:01)
Zářivky se dají sehnat v některých esoterických prodejnách, osobně mám dobrou zkušenost s prodejnou "Barevný svět"-Praha 7, Milady Horákové- proti obchoďáku Letná(Brouk a Babka). Prý je mají i "U Džoudyho" na I.P.Pavlova. Stojí podle délky- 60cm(18W)-240,-Kč,120cm(36W)-260,-Kč. Stačí je normálně nasadit do standardních svítidel na klasické zářivky, příp. si koupit kompaktní "úsporku" místo žárovky za 560,-Kč. Doporučuji, mám tu 36W zářivku doma od podzimu a v práci už rok- pracuji v místě, kde není vůbec žádné denní světlo, a od té doby mě už večer nebolí oči a vidím i na čtení v pohodě. Není potřeba přesvětlovat, třeba garsonku mě v pohodě osvětlí ta 36W zářivka na stropě+ 18W nad stolem, čili celkem spotřeba s předřadníky cca 60W. A životnost udávají min.10000hodin, čili při průměru 5 hodin denně mě to vydrží cca 6 let.Myslím, že pětistovka jednou za pět let za zdravé oči stojí.Spotřeba je srovnatelná se šedesátkou žárovkou, ale osvětlení nesrovnatelné.
Pavel (Po, 30. 3. 2009 - 21:03)
Tak Vy nedůvěřivci, tak si ohledně těchto nových výzkumů něco nastudujte a pak hodnoťte. Připadáte mi jako pan bývalý šéf akademie věd ČR, pan Zahradník, který se v televizní diskuzi na tozo téma vyjadřoval a byl rovněž nedůvěřivý. Co však nevěděl bylo to, že na německé universitě v Manheimu tým fyziků a chemiků na tomto tématu pracoval a završil svou práci takovými výsledky výzkumu ohledně světla, že byly ohodnoceny začátkem 21.století (nevím přesné datum) Nobelovou cenou za výzkum v oblasti fyziky. Hlavně že přáním pana akademika bylo, že by chtěl svou životní etapu ve výzkumu završit Nobelovkou, sám o tomto výzkumu nic nevěděl a pomlouval. Ti pomluvení už několik let měli Nobelovku, on o ni jen snil a pomlouval práci jiných, tohle vy nevzdělanci umíte perfektně. Tak prosím se vzdělávejte se, ale furt, a až o tom cosi budete znát, pak hodnoťte a kritizujte. Na internetu v Googlu si toto téma najděte, kde můžete udělat první krok. Jde o 20/a otázku pro zkoušky na VŠCHT v Praze o působení světla na živý organismus - Metabolismus - soubor reakcí, kterými je udržována kontinuita jedince.. Seznámíte se s chemickými rovnicemi a budete mít z toho v hlavě galimatiáš, protože nejste chemici, ale jen "všeználci! ala brouk pytlík od Sekory. Nastudujte si to rozeberte a kritizujte. Pokud toto nebudete znát, nekecejte lidem do toho, kteří se snaži tyto moderní výsledky výzkumu zpřístupnit populární formou lidem, kteří nejsou profesoři chemie nebo fyziky. On pan akademik byl i vzdělaný a stejně mu to nepomohlo. Přesně podle vtipu: Nikdy jsem nejedl vepřo knedlo zelo, takže neexistuje a basta. Bez neustálého studia není výzkumu. Hamběte se za to, co jste psali o tomto článku. Poděkujte jim a studujte. (tupci)
Michal (Po, 25. 5. 2020 - 09:05)
Tak buď ty příspěvky, o kterých píšete: "Hamběte se za to, co jste psali o tomto článku", někdo smazal, nebo to poslední slovo v závorce Vašeho příspěvku je podpis skupiny lidí, která stvořila ten Váš příspěvek... Anebo jsme si na Googlu asi něco nedostudoval :-)
Klára L (St, 25. 11. 2009 - 20:11)
Ahoj, část z toho pravdivá je. Odborné informace jsou dostupné na medicínských vyhledávačích a v češtině na www.svetlo-lecba.cz. Ale proboha nekupujte nějaké zářivky z "esoterických potřeb". Kupte si to, co je vyzkoušené. K
Michal (Po, 25. 5. 2020 - 09:05)
V článku se píše: "Například ve Finsku je v zimních měsících, kdy je doba denního světla velmi krátká, je zplozeno ve srovnání s létem jen minimum dětí."
Podívám-li se na statistiky z relevantní doby, tak nejvíce dětí bývá zplozeno ve Finsku v říjnu a v listopadu. Nejméně dětí naopak v březnu a v dubnu. Ovšem v březnu a v dubnu je ve Finsku již delší den než v říjnu a v listopadu. Vliv bude mít jistě předchozí kratší expozice denního svitu, ne však pouze v daných měsících. Ovšem tvrzení, že se jedná o minimum zplozených dětí je přehnaná. Ten zplození zima / léto je cca 7%.
Reklama