Většina následků po covidu odezní, shodují se lékaři

Na dotaz ČTK to sdělili oslovení lékaři různých odborností. První případy koronaviru se v ČR objevily téměř před dvěma lety, 1. března 2020. Od té doby se nakazilo podle dat ministerstva zdravotnictví již více než 3,5 milionu lidí, z nich asi 190.000 opakovaně.

Zejména starší varianty koronaviru postihovaly významně plíce pacientů, časté byly covidové zápaly plic. Zhruba 200.000 lidí skončilo s covidem-19 v nemocnicích a necelých 40.000 z nich na jednotkách intenzivní péče. Následky může mít podle odhadů až 15 procent těch, kteří se nakazili.

"Nejčastěji se jedná o trvající dušnost a kašel. Také může být přítomno postcovidové plicní postižení, které se může projevovat ve formě zjizvení plicní tkáně. To je právě nejčastější u pacientů, u kterých byla nutná plicní ventilace," řekl na dotaz ČTK přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno Milan Sova.

Lékaři se tak budou setkávat s následky covidové epidemie ještě měsíce poté, co současná vlna skončí. "Očekával bych, že u většiny pacientů se potíže upraví do tří až šesti měsíců. Samozřejmě budou i pacienti, kteří mohou mít následky trvalé a ty budeme sledovat i nadále," dodal Sova.

Pacienti s postižením plic mohou mít po těžkém průběhu covidu-19 například dlouhodobou domácí oxygenoterapii, při níž musí mít doma přístroj na dodávání kyslíku, který jim pomáhá dýchat.

S důsledky covidu-19 se u svých pacientů setkávají také rehabilitační lékaři. Plicní specialisté k nim posílají právě pacienty, kteří mají zjizvenou plicní tkáň a špatně se jim dýchá. "V současné době k nám přicházejí postcovidoví pacienti, kteří si nás nacházejí z loňské jarní vlny. K nim se postupně přidávají i z podzimní vlny, protože delta měla poměrně výrazné následky na plicích. A to jak u pacientů hospitalizovaných s pneumoniemi, tak u těch, kteří prodělali léčbu ambulantně," řekl ČTK primář rehabilitačního oddělení Oblastní nemocnice v Kolíně Lukáš Cibulka.

U vlny omikronu častěji virus postihuje horní cesty dýchací. Podle Cibulky se ale objevují už i první pacienti s postižením plic po nákaze omikronem. "Tak se obávám, že tady ještě minimálně nějaký rok se budeme s postcovidovými pacienty zabývat," dodal. Nejdéle od nákazy je podle Cibulky pacient, který se nakazil v březnu 2020 v zahraničí.

"Většina pacientů, kteří přichází s odstupem více než půl roku, mají poměrně výrazné limity ve svých dechových funkcích. A když to nemohou udýchat, nemohou se ani fyzicky dávat dohromady a nabírat zpět kondici, takže jsou omezení v běžných denních činnostech," uvedl.

Častěji jsou to lidé po hospitalizaci, lékaře by měli vyhledat, pokud se jejich dechové potíže nelepší v řádu týdnů. Část pacientů podle něj přichází s potížemi do rehabilitační ambulance a teprve tam se podle anamnézy dohledá, že jde o následky po covidu.

Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta kromě plic mohou mít pacienti dopady i na srdce a cévy. "U všech nemocných po covidu stoupá riziko prakticky všech srdečních a cévních komplikací, včetně infarktů, mozkových příhod, či srdečního selhání. S tím se ostatně setkáváme i v běžní klinické praxi," řekl ČTK.

Podle jím citované studie v odborném časopise Nature Medicine je největší riziko je u těch, kteří měli covid těžký a vyžadovali hospitalizaci nebo dokonce pobyt na jednotce intenzivní péče. Studie podle něj popisuje dopady rok po covidu. "Avšak lze předpokládat, že dopady budou zjevné i v delším horizontu. K tomu přispěje i výpadek preventivní péče v době pandemie se zhoršením léčby vysokého tlaku, cholesterolu, cukrovky a dalších rizikových faktorů," doplnil.

Jako první se s následky covidu-19 u pacientů nejčastěji setkávají praktičtí lékaři. Podle lékařky Ludmily Bezdíčkové je post-covid relativně běžný, ale následky obvykle na za několik měsíců odezní. Lidí s dlouhodobými následky tak velké množství není. "Dá se očekávat, že část ještě nebyla diagnostikovaná a budou vyšetření teprve probíhat. Plný rozsah bude známý až v řádu let," řekla na dotaz ČTK.

S Linhartem souhlasí v tom, že covid "zaclonil" celou řadu onemocnění, která mohou pro pacienty znamenat problémy do budoucna. Je to například pozdě objevená cukrovka, neléčený vysoký tlak nebo zanedbané ischemické choroby srdeční, které mohou vyústit třeba až v následky jako demence.

ČTK